Fundraising – není to jen o penězích…

Po jedné přednášce z nikoho fundraiser nebude – na této práci je nejdůležitější praktická zkušenost, kterou získáte až prací v oboru. Taková byla jedna z prvních rad a informací v třetí přednášce Bloku expertů tohoto semestru. Přednášející Hana Krejčí, vyučující Divadelní fakulty JAMU v Brně, se fundraisingu věnuje už deset let, zabývala se různorodými projekty od malých po velké mezinárodní akce, takže její zkušenosti jsou skutečně bohaté. Ve vyměřeném čase nám z nich mohla zprostředkovat jen ty základní, které odpovídají na otázky co, jak, kde, proč a kam.

 

CO?

Co je to vlastně fundraising? Obvykle se definuje jako systematická činnost, prostřednictvím které jsou získávány prostředky pro projekty nebo pro provoz organizace. Tyto prostředky přitom nemusí být pouze finanční. Může to být také například materiál, občerstvení, partnerství, kontakty, záštita a podobně.

 

Hana Krejčí: Fundraising – není to jen o penězích… from KISK on Vimeo.

JAK?

Jak začít s fundraisingem? Prvním krokem je pojmenovat si charakter projektu, jeho zaměření a cílovou skupinu. Od toho se bude odvíjet nejen vytváření portfolia těch, na které je možné se obrátit s žádostí o podporu, ale také hledání tzv. fundraisingového argumentu čili důvodu, proč by oslovený partner měl na projekt či provoz organizace přispět. Jiné zájmy bude mít firma, jiné obec či ministerstvo, jiné jednotlivci. Při fundraisingu jsou tu dvě strany: jedna něco žádá, ale i nabízí, druhá něco poskytuje, ale i potřebuje. Nalézt průnik těchto zájmů je jedním z důležitých úkolů fundraisera.

 

KDE?

Kde lze získat prostředky? Zdroje se dají rozdělit do čtyř základních oblastí:

Za prvé: veřejné zdroje. Sem patří podpora a granty ze strany obcí, krajů, ministerstev, národních i mezinárodních grantových agentur včetně dotací z fondů EU. Důležité je si dopředu zjistit podmínky těchto podpor: termíny jejich vyhlašování, okruhy, na které jsou vypisovány, náležitosti, které musejí žádosti obsahovat, datum podávání žádostí, ale i to, co je potřeba splnit při získání grantu. Žádosti se obvykle podávají jen jednou ročně, na což je třeba myslet už při plánování projektu.

Za druhé: nadace nestátních neziskových organizací. Podmínky, termíny, uzávěrky a další okolnosti se u různých nadací velmi liší. Výhodou je, že podávání žádostí a podmínky plnění obvykle nejsou tak administrativně náročné jako u veřejných institucí, zato vzhledem k různorodosti podmínek musí fundraiser průběžně zjišťovat potřebné informace a správně se v nich orientovat.

Za třetí: komerční sféra. Je to zřejmě nejobtížnější část fundraisingu. Velmi zde záleží na osobních kontaktech. Hlavní pravidlo fundraisingu v komerční sféře zní: nepředstavujte projekt mailem, ale usilujte o osobní kontakt, při kterém se dá lépe vyjednávat. Některé firmy nejednají o podpoře projektů přímo, ale vytvářejí nadační fondy; často také vypisují okruhy, v kterých budou podporu poskytovat.

Za čtvrté: individuální dárcovství. Může mít různou formu. Například crowdfunding, kdy jednotlivci přispívají malými částkami na konkrétní projekt. Nebo crowdsourcing, hodně využívaný v zahraničí, kdy jde ne o sdílení peněz, ale znalostí a zdrojů, která má určitá skupina lidí. Jinou formou jsou i DMS – dárcovské SMS, nebo online dárcovství.  Jak se v praxi ukazuje, u individuálního dárcovství nestačí jen vytvořit možnost darování, nejdůležitější je dostat informaci o existenci této možnosti mezi správné lidi.

 

PROČ?

Proč není fundraising pro každého? Protože fundraiser musí znát a umět řadu věcí a počítat s některými nároky a specifiky své práce:

  • Fundraising je kontinuální, systematická práce, není možné nárazově nebo jen za pár týdnů získat dostatek prostředků na větší projekt či činnost organizace.
  • Je třeba být flexibilní a být připraven na neustálé změny. Prostředí a zdroje se stále mění, nelze počítat s tím, že co fungovalo či platilo jeden rok, bude stejně fungovat či platit i ten další.
  • Fundraiser musí mít smysl pro detail, zejména když pracuje se zdroji z veřejné sféry. Přehlédnutí nějaké podmínky může mít za následek nepřijetí žádosti z formálních důvodů.
  • Fundraiser musí znát relevantní legislativu. Například jaký druh smlouvy je možné uzavřít, který druh je pro kterého partnera výhodnější, kdy se nemusí a kdy naopak musí platit daně atd.
  • Potřebná je také znalost finančního řízení projektů a účetních principů.
  • Schopnost komunikovat a vyjednávat – to je zřejmě to nejdůležitější, co musí fundraiser umět a v čem musí být skutečně dobrý.

 

KAM?

Kam se obrátit pro další informace? Koho fundraising zajímá, ať už jako možnost profesního směřování nebo získání zdrojů pro některý svůj projekt, může najít další informace na různých místech. Z existujících českých webových stránek přednášející doporučila zejména Fórum dárců,  Daruj správně, Econnect nebo České centrum fundraisingu. Ovšem jak Hana Krejčí zmínila už na začátku – nejdůležitější je praktická zkušenost. „Nejhorší, co se vám při fundraisingu stane,“ říká, „je to, že uslyšíte ne.“ Důležité je tedy nebát se a začít.

Zdroj titulního obrázku: http://muscle.ca/2013/04/.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback