Fyziognomika aneb informace napsané v obličeji (díl I.?)

3. 6. 2008

O fyziognomice jsem chtěla psát už dříve, když jsem si o ní přečetla krátkej článeček ve časopisu STIP. Psali tam, že nejen to, že různé obličejové rysy by měly signalizovat, že je ta která osoba taková nebo maková, ale také, že se mnohé dá vyčíst z lidských vrásek. Jiné vrásky se vám vytvoří, když se hodně smějete a jiné, když se ze všeho nejvíc mračíte. Částečné potvrzení tohoto se ukázalo, když jeden člověk, řekl jedné osobě mě blízké, že už asi od života dostala pár pěknejch kopanců, a že se jí to zapsalo do tváře. Předtím ji nikdy neviděl a nic o ní nevěděl, ale přesto si myslím, že to docela trefil... Tak jsem si řekla, že na tom možná doopravdy něco bude a že bych se o tom možná ráda dozvěděla něco víc.

 

Několik vět o historii

Fyziognomika údajně vznikla již ve starověku. Zabýval se jí například Aristoteles, Empedoklés či staří Číňané, kteří vytvořili tzv. „umění siang-mien", podle kterého určovali z lidské tváře jednotlivé povahové rysy. Dále se pak fyziognomika rozvíjela v renesanci. V renesanční době máme dokonce jednoho přívržence této disciplíny i v Čechách. Je jím Tadeáš Hájek z Hájku který se zajímal o tzv. metoposkopii (zjišťování duševních vlastností podle vrásek na čele). Zakladatelem „moderní fyziognomiky" je J. K. Lavater (1741-1801), který se podrobně zabýval fyziognomikou statickou ve svém čtyřsvazkovém díle Fyziologické fragmenty pro podporu lidské znalosti a lásky, vydaném roku 1775. Dalšími důležitými postavami ve fyziognomice jsou např. F. J. Gall, zabývající se frenologií, či také L. Klages (1872 - 1956), tvůrce fyziognomiky dynamické (ta se narozdíl od fyziognomiky statické zabývá takovými projevy jako např. chůze, držení těla, písmo...)

Můj názor

Popravdě si myslím, že na fyziognomice vážně něco je. Rozhodující však podle mě není rozložení a tvar jednotlivých obličejových rysů, ale celkový výraz, který z člověka či jeho obličeje vyzařuje.

Chcete si to zkusit?

Doma jsem náhodou vyhrabala jednu knížku, která se touhle tematikou zaobírá. Jmenuje se Tajemství lidské tváře a zabývá se právě problematikou siang-mien. Samozřejmě vám ji tady nebudu celou přepisovat, ale říkala jsem si, že bychom se mohli mrknout prozačátek třeba jen na nějakou jednu část. A čím jiným začít, než branou do duše - očima...

Velké oči

S velkýma očima bývají v teorii siang-mien spojovány takové vlastnosti jako inteligence, přitažlivost, krása, síla, nápaditost, otevřenost, upřímnost, srdečnost,... Na druhou stranu mají být jejich vlastníky bytosti, které občas mívají tendence k „náhlým vzplanutím", a které jsou velice zranitelné, pokud něco neprobíhá podle jejich představ.

 

Kulaté oči

Zde by mělo platit v podstatě to samé, co u očí „velkých". Pokud jsou navíc jejich nositelkami ženy, které nejenomže mají oči kulaté, ale zároveň i velké, působí na své okolí údajně neodolatelně - a to nejen v erotickém ohledu.

 

Malé oči

Malým očím je zase naopak přisuzována závistivost, nevěrohodnost a zatvrzelost. Tyto vlastnosti se však musí brát mnohdy s rezervou, jelikož malým očím se připisují negativní vlastnosti, protože jejich nositelé si jen tak někoho nepustí do své soukromé sféry, a proto mohou působit odtažitě.

Podle siang-mien jsou lidé s malýma očima loajální, puntičkářští, cílevědomí, ambiciózní a také inteligentní. V partnerských vztazích mají však být (přestože se všemi silami snaží zajistit partnerovi komfort) žárliví a zatvrzelí.

 

Oči zešikmené nahoru

Osoby s takovýma očima prý mají dar užívat života. Navíc jsou též vybavení krásou a vysokým intelektem. Jedná se však o bytosti velmi emocionální, které mnohdy mají tendence náhle „vybouchnout vzteky". Tito jedinci jsou rovněž velmi flexibilní, rozhodní a schopní řešit rychle problémy - a to obzvláště v zaměstnání. Nebojí se ani tvrdé práce, pokud věří tomu, že je to může někam posunout.

 

Oči zešikmené dolů

Tento typ očí má být (hlavně v Japonsku) symbolem velkého štěstí a bohatství. V západní kultuře bývá ale především spojován s jemností, ochotou pomáhat, důvěrou a sklonem k melancholii. Pro lidi s těmato očima je velice důležité přátelství. Jsou přizpůsobiví a oddaní. V partnerství bývají většinou ti submisivnější. Ženy bývají dobrými matkami. Profesionálně se tito lidé uplatňují v pečovatelství či sociálních službách. Muži mohou mít ale i obchodnické schopnosti.

 

Oči posazené blízko u sebe

Nositelé těchto očí jsou prý často vypočítaví, introvertní a někdy až úzkoprsí. Vystupují však rázně. Mají být také temperamentní, společenští, zvědaví a mazaní. Nejčastěji se profesionálně věnují politice či hospodářství. Často také mívají (obzvláště ženy) mnohé problémy s láskou - bývá pro ně prý nekonečnou záležitostí, protože nedokáží navázat trvalý vztah založený na vzájemné důvěře.

 

Oči posazené daleko od sebe

Takové oči mají vypovídat o otevřenosti, podnikavosti a dalších pozitivních tendencích. Lidé s očima posazenýma daleko od sebe však občas postrádají dynamičnost a někdy jsou velice důvěřiví, až naivní, což jim může způsobit nejedno zklamání. Nehodí se také pro povolání založená na vytrvalosti. Majitelé těchto očí však mají údajně štěstí v partnerských vztazích.

 

Zapadlé oči

Zapadlé oči mají prý většinou introverti a romantické osoby. Přesto však tito lidé neztrácejí smysl pro realitu. V mládí si patrně prošli delším období „hledání" a proto se z nich v pozdějším věku stávají lidé se značnými zkušenostmi - a to jak v životě, lásce, tak i na poli jejich profese.

 

Vystouplé oči

Lidé s takovýma očima majíbýt údajně egoističtí, s malými etickými zábranami, zároveň však bystří a oplývající silnou vůli. Díky tomu mohou být v životě velmi úspěšní. Vystouplé oči mají rovněž signalizovat jistou bezhlavost a výraznou touhu po sexu (obzvláště u mužů).

 

Oči ve tvaru trojúhelníku

Lidé s těmato očima bohužel nebývají většinou moc oblíbení - prý údajně proto, že mají utlačovatelské a manipulativní tendence, problémy s komunikací a nestrpí žádný odpor. Mají také tendence nedotahovat věci do konce a být nestálí - jak v zaměstnání, tak v partnerských vztazích. Na druhou stranu jsou však velmi mnohostranní (a hodí se pro mnoho zaměstnání) a často i hluboce citliví.

 

Oči ve tvaru obdélníku

S takovýma očima jsou spojovány vlastnosti jako inteligence a bystrost. Jejich nositelé v životě hledají hlavně jistotu a bezpečí. Vztahy navazují spíše až po důkladném uvážení. Často vykonávají administrativní povolání, mnozí z nich jsou úředníci.

 

Oči ve tvaru půlměsíce

Nositelé těchto očí se údajně většinou jeví jako milí lidé s malým temperamentem. Přesto však rádi experimentují a snaží se vyzkoušet všechno možné. Mají prý také trochu problém se zamilovat, jelikož se obávají, že v pevném vztahu ztratí půdu pod nohama. V zaměstnání mívají někdy tendence získat výhody na úkor každého, koho považují za slabšího - když se jim na to ale přijde, rychle se stáhnou. Většinou se netlačí na žádné vedoucí pozice.

 

Šilhavé oči

Šilhavé oči mají ukazovat na introverntího a plachého jedince, který bývá většinou značně netrpělivý. Nemá vytrvalost, zato však hýří silnou životní vůlí.

 

Řasy zahnuté nahoru

Řasy zahnuté nahoru prý označují, že jejich nositel je emocionálně založený, temperamentní, smyslný jedinec, který potřebuje stále nové výzvy. Má být rovněž značně optimistický.

(...už chápu proč se mi vždycky zvedne nálada, když si dám řasenku :-)...)

 

Lstivý pohled

Lstivým pohledem se na vás dívá člověk, který má být egoistický, nedůvěřivý a bezdůvodně závistivý, ale zato s velkou fantazií.

 

Ospalý pohled

Ospalý pohled na člověka prozrazuje, že trpí malou sebedůvěrou a minimální očekáváním. Je-li zklamán, často rezignuje. Je to snílek a flegmatik.

(... a nebo, že je ospalý...)

 

Dvojsmyslný pohled

Dvojsmyslný pohled doprovází podle siang-mien člověka přizpůsobivého, ale pohodlného, často dokonce pasivního. Sotva projeví vlastní iniciativu, nedokáže se soustředit.

 

Rozdílné oči

Jsou-li oči rozdílné, ukazuje to údajně, že je jejich nositel velmi ctižádostivý, někdy až zatvrzelý. Tento člověk potřebuje uznání a od ostatních očekává hodně. Také má malou fantazii.

 

Oči ve tvaru draka

Očima ve tvaru draka se může prý pyšnit člověk velmi přitažlivý a pohotový. Tento člověk má být rovněž obdařen měkkým srdcem. Málokdy mluví jen sám o sobě.

 

Panovačný pohled

Panovačný pohled má na člověka prozrazovat, že je velice energický, ale chladný zároveň. Často je nespokojený. Zároveň je i nesmírně činorodý

 

Bdělý pohled

Bdělým pohledem se na svět dívá člověk bystrý, inteligentní a bez zábran. Tento člověk dokáže údajně velmi dobře odhadnout situaci

 

Smyslný pohled

Smyslným pohledem je obdařen člověk přitažlivý, který je silně citově založený. Má mít mnohostranné zájmy a tendenci k luxusnímu životnímu stylu.

 

Co na to říkám já?

No, popravdě, kdyby to doopravdy sedělo, tak si asi vážně nemůžu stěžovat :-) Ale je fakt, že i samo „umění siang-mien" vychází z toho, že jednotlivé rysy se musí brát v kontextu rysů ostatních.

 

A co na to říkáte vy?

  • Tak co sedí to na vás?
  • Myslíte si, že na tom něco je? Že vzhled člověka může opravdu odrážet to, jakou má duši?
  • Chcete pokračování, nebo vám už mám dat pokoj s touto pavědou?

 

Pro zajímavost:

Na netu jsem taky našla jeden program, kterej by měl právě podle vašeho obličeje poznat, jakými vlastnosti oplýváte

(popravdě ale nic moc - je tam přístupná jen demo-verze a musíte si s tím hooodně vyhrát, aby vám vzniklo něco co je podobné vašemu obličeji).

 

Pár názorů o fyziognomice:

http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=5673

 

Použité zdroje:

  • An-Kuei Čchi. Tajemství lidské tváře. 1. vyd. Praha : Knižní klub ve spolupráci s nakladatelstvím Pragma, 1997. 224 s.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

39 komentářů

Obrázek uživatele EVa
3. 6. 2008
Při čtení tohoto příspěvku jsem si vzpomněla na moc pěknou a zajímavou knížku od Josefa Wolfa: Antropologie pro každý den. Bohužel, uvedená anotace se mi nezdá příliš zdařilá (hlavně její druhá část), nicméně kniha zdařilá opravdu je :-). Šlo o druhou publikaci, kterou jsem od tohoto autora a vědce přečetla - tou první byla kniha Duchovní odkaz národů a ta mi připadala přímo skvělá! No ano, člověk (společnost) a jeho duch (duše), to je moje oblíbené téma ...
Obrázek uživatele sdlfjls

Tak nevím, kdo je tu šarlatán - jestli ten, kdo považuje darwinismus a ID za rovnocené metafyzické koncepce, nebo ten, kdo bere vážně staré frenologické "poznatky", tak oblíbené u všelijakých rasistů mimochodem, ale to jen naokraj.

Obrázek uživatele Lotyna

Teď si nejsem jistá, koho tím šarlatánem myslíte? Jestli mě, tak to popravdě zas tak vážně neberu (porč bych to taky asi jinak řadila do sekce "zábava"). Jen si zkrátka myslím, že z každého něco vyzařuje a že to možná může být odraz toho, jaký opravdu je.

A k tomu rasismu "jen tak mimochodem" - proč asi byly ty fyziognomické/frenologické poznatky zneužívány? - protože jim byla přiřazována určitá hodnota - některým znakům vyšší, jiným nižší. Ale takto se dá zneužít téměř všeho - pokud budete určovat co je špatné a co dobré a vytvářet mezi věcmi hierarchii, vždycky vám vznikne nějaká ideologie nebo něco podobného... Samotná fyziognomika a různé její odvětví nebo příbuzné disciplíny za to nemůže...

Obrázek uživatele sdlfjls

A když nebudete vytvářet hierarchii a dokonce se jí cíleně bránit pak vám vznikne ideologie také - třeba komunistická.

Vedle se bavím s Jiříkem o uspořádanosti. Uspořádanost, hierarchie, hodnota - to jsou pojmy, které s tímto světem nějak souvisí.

Ale jinak si dělám legraci - chápu, že to neberete vážně. Jen trošku zlomyslně reaguji na vaše lehce pohrdavá vyjádření o ID, "angelologii" a pod.

Obrázek uživatele Lotyna

Spíš bych to viděla tak, že ať chceme nebo nechceme, vždycky se bohužel nějaká hierarchie vytvoří - i v tom komunismu (jinak by na něm nebylo zas tak nic moc špatného), je to asi hold tak nějak přirozené... (že by darwinismus? :-))

 Já vím, že mě jen tak rád občas škárlíte :-) Však Vás beru jako takového osobního trolla ;-) (and I am your trollhunter :-) Angelologie sama o sobě by mi ani tak nevadila (o tyto věci se totiž tak nějak celkem zajímám), spíš mi vadil ten styl a tón, jakým to bylo psáno (...lidé jsou neustále sváděni ďáblem a ďábel nad nimi může získat moc... poté je zapotřebí církve, aby ďábla z těla vyhnala...apod. - necituji, parafrázuji), já jsem se do toho svého článku alespoň snažila vecpat slovíčka jako "prý", "údajně" atd... A o ID, duši atd. jsem se s Vámi spíš snažila diskutovat - a ne si z toho dělat srandu ;-)

Obrázek uživatele Enapay
Nahodte nekdo Johnovo foto at se muzeme vyradit :)
Obrázek uživatele Enapay

V tom, o cem pojednava clanek se nevyznam, pokusim se o vlastni intuitivni rozbor.

Na obrazku vidime muze asi 30ti leteho, s lesklym pronikavym pohledem prozrazujicim pronikavou inteligenci nebo mirnou konzumaci alkoholu. Ledabyle pesteny vous spolu s jednoduchym ucesem prozrazuje zalibu v antickych filozofech. Huste oboci ukazuje na pevnou vuli v argumentacnich sporech a sverepe zaujeti pro svou pravdu. A mam takovy blize neurceny pocit, ze v cele teto osobe se skryva cosi dabelskeho, proto pozor na ni.

 Tak co, uzivil bych se jako fyziognóm? Nebo fyziognomik? Nebo jak to bylo?

Obrázek uživatele sdlfjls

To foto je dárek od člověka, kterého jsem trochu rozčílil.

Ale jinak dosazujete, co víte z diskuzí - myslíte, že se to dá vyčíst z fotky?

Obrázek uživatele Lotyna

Dobře, tak to zkusíme vzít vážně :-D

Váš obličej by se asi nejlépe dal přiřadit k typu obličeje "kovový" (plné tváře, hranaté lícní kosti - možná to dělají ty vousy já nevím, ale zdálo se mi to nejpodobnější):

 S tímto typem obličeje jsou podle siang-mien spojeny: problémy s žaludkem; zdravotní labilita; zaměření sami na sebe; malá flexibilita; dlouhý život; předstíraná přísnost, která má zakrývat city; intelekt a pragmatismus, které se mohou proměnit v egoistické prosazování vlastních cílů; v pozdějších letech sklon k lakotě; náchylnost k samotářství - s výjimkou případů, kdy najdou někoho stejně smýšlejícího; smysl pro spravedlnost; vášnivé zastávání svého přesvědčení; má rád překvapení; může ho velmi těšit, když před vybraným publikem předvede ukázku svého humoru; inteligentní člověk, který se však očas nechávají vést svým instinktem; stále znovu dopadají na nohy; umí investovat bez rizika a zcela přitom důvěřuje svému instinktu; sklon k politice nebo právnickým povoláním; dokáže ocenit luxusní radosti života; jestliže si vyhlédne nějaký objekt své touhy, vyvine neuvěřitelnou energii a fantazii, aby dosáhl cíle - a když ho dosáhne, vydá se na cestu hledat nové podněty - to může vést k napětí ve vztazích, které zpravidla nejsou tak trvalé, jak se očekávalo; mívá milenecké vztahy vedle manželského partnera.

- ježiš to je dlouhý a to jsem se snažila vyjadřovat se zkratkovitě :-) (a to je rozebírán jen tvar obličeje - kdybych se měla rozepsat o všech čátech, je to na 10 stran :-D)

- neberte to vážně, je to jen, co jsem vyčetla z té knížky ;-) - a nikdy jsem Vás neviděla, je to jen posudek podle té fotky z isu

- ale kdyžtak dejte vědět co sedí a co ne :-D 

Obrázek uživatele sdlfjls

Těžko říct. Snad bych si dovolil popřít toto:

"jestliže si vyhlédne nějaký objekt své touhy, vyvine neuvěřitelnou energii a fantazii, aby dosáhl cíle - a když ho dosáhne, vydá se na cestu hledat nové podněty - to může vést k napětí ve vztazích, které zpravidla nejsou tak trvalé, jak se očekávalo; mívá milenecké vztahy vedle manželského partnera. "

To bych viděl jako s mou povahou zcela neslučitelné...

Zbytek nejsem schopen objektivně posoudit...

Obrázek uživatele Lotyna

Co na to říct... no snad jen:

"není všem dnům konec" :-D

 :-i

Obrázek uživatele sdlfjls

Ale nejslavnější foto je zde: http://www.phil.muni.cz/fil/blok/katedrovy_kost_2003/foto/kost_14.html

Jistý jedinec jej chtěl užít k tomu, aby poukázal na mou bezzásadovost.:-)

Obrázek uživatele Lotyna
a který na té fotce, jste vlastně Vy? (smím-li se zeptat)
Obrázek uživatele sdlfjls

Ten nejhezčí.

Nechci se chlubit, ale když jsem tuto "kopromitující" fotografii zveřejňoval, abych ukázal, jak blbý je někdo, kdo mi zveřejnění tohoto vyhrožuje, tak jsem nechal lidi hádat. Jedna žena tvrdila, že existuje jediná možnost, protože když prý někdo zveřejňuje fotografii, tak na ní obvykle vypadá "k světu", což splňuje jen jediný muž z trojice. Takže?

Obrázek uživatele Lotyna
já nějak stále nechápu, co je na té fotce kompromitujícího. Jste si jistý, že jste dal správný odkaz? :-) Jinak mi nejvíc asi (s přihlédnutím na fotku v isu) připadáte jako ten chlapík v černém svetru (ale matou mě ty brýle). Tak co? jsem vedle jak ta jedle?
Obrázek uživatele sdlfjls

Máte pravdu a dobrý vkus, brýle už nenosím, ale nosil jsem...

Na té fotografii není nic kompromitujícího.

To bylo tak. Několikrát za život, při studiu i dávno po tom, jsem se dostal do konfliktu s některými pedagogy Katedry filosofie FF MU.

Při jednom z nich jsem citoval recenzi na učebnici jednoho z pánů filosofů od Jiřího Fuchse, v němž je ukázáno na její rozpornost, na to že deklaruje totální skepsi a zároveň vyzývá k obrovským úkolům. Na to jsem dostal mail, v němž mi bylo tykáno, a tvrdilo se něco o mých traumatech v dětství. Nakonec autor mailu (který je totožný s autorem kritizované učebnice) mi sdělil, že by možná moje přátele mohly zajímat fotografie z koštu Katedry filosofie (sic!) z roku 2003, na nichž se nacházím.

Jeho myšlenkový postup byl takový: je bezcharakterní, protože nás kritizuje, přestože pije zadarmo na naší akci. No jo, jenže to bylo ještě v době, kdy jsem nekritizoval. Dnes bych tam nešel...

Obrázek uživatele Lotyna

No dle mého soudu tam na těch fotkách vypadáte nejfilozofičtěji z těch všech filozofů, takže nezasvěcený nepozná, že do zmiňovaného kolektivu nepatříte.

Jinak tomu dopisu, se zas až tak nedivím. Občas aby člověk ovládal pránajámu, aby Vás rozdýchal :-) A pan Fuchs to tedy očividně asi nezvládl :-)

Nevím tedy, co jste v zmiňované recenzi, psal, ale asi to musí být opravdu maso, jelikož podle mě člověk musí počítat s kritikou, když něco napíše, kritika posunuje věci dál, ne? (...tedy ne, že bych ji poslouchala zrovna ráda...ale pokud se prezentuje správným způsobem, tak většinou opravdu někam vede a je k něčemu...)

Obrázek uživatele sdlfjls
Fuchs je autorem kritiky, kterou jsem citoval. Je na knihu autora, kterého jsem nejmenoval. To jen pro upřesnění.
Obrázek uživatele bicarbona
jen tak mimochodem, není ten uprostřed Bohumil? 2003? to je teda mišmaš legrace na "té fildě"...
Obrázek uživatele sdlfjls
Bohumil - no jasně - proč mišmaš?
Obrázek uživatele bicarbona
protože... vo kus dál Tereza, Kačer... já se zvencnu... snad abysme zašli na pivo, ne?
Obrázek uživatele sdlfjls
Což o to na pivo zajít můžeme. Ale nevím, proč se chcete zvencnout z Terezy, Kačera. Oba znám, tedy jestli myslíte Terezu, se kterou mám dvě děti, tak tu znám.:-)
Obrázek uživatele bicarbona
tak ta by nás mohla pustit :-)
Obrázek uživatele bicarbona
ale teď fakt nevím, jestli jsou to body pro "řád" nebo pro "chaos"...
Obrázek uživatele sdlfjls

Příští týden ani svolení nepotřebuji - jsem slaměný vdovec.

11. asi půjdu někam s nejmenovaným Černým jezdcem, můžeme to spojit nebo i udělat zlášť, já čas mám.

Obrázek uživatele bicarbona

to je mazec... 

jestli nebude Jezdec proti, tak jo... a pozdravujte ženu... a klidně řekněte od jiříka (a kdyby nic, tak dodejte "z obilňáku")

Obrázek uživatele sdlfjls
Jiřík z Obilňáku? Hmmm. No, dobrá...:-)
Obrázek uživatele sdlfjls

Ještě jedna věc: často bývá v umění reflektován rozpor mezi krásou těla a krásou duše.

1) V pohádkách se ukazuje, že krásná princezna je vlastně zlá a lásku nezaslouží, ale že tou pravou je její méně hezká sestra, která na první pohled neoslňuje - krásnou se stává až ve chvíli, kdy je poznán její charakter (S čerty nejsou žerty).

2) Sokrates byl na první pohled ohavný mrzák, ale lidé oceňovali krásu jeho duše.

3) V Petrohradských povídkách se mladík žene za překrásnou dívkou, ale zjišťuje, že je to zkažená prostitutka, a tak se utíká do říše snů.

4) Kriminalisté se často setkávají s tím, že nejtěžší zločinci bývají často krásní lidé ("do nichž by to nikdo neřekl.) Fyziognomická příručka "O typech zločinných" je řekněme velmi nepřesná.

Otázka:

Jak se má krása duše ke kráse těla?

Mohou být v rozporu?

Může být člověk s krásnou duší ošklivý tělesně?

Může být člověk s ošklivou duší fyzicky krásný?

Není krása těla, která je v rozporu s ošklivostí ducha, pouze zdánlivá?

Je třeba k poznání skutečné tělesné krásy i poznání duše člověka?

Obrázek uživatele Lotyna
  • ad umění: ale v mnohých dílech je to přesně naopak - čarodějnice je ošklivá, Maruška ze soli nad zlato pěkná... nehledě na taková literární díla jako je Obraz Doryana Greye či Dr. Jackyl a pan Hyde... Z hlediska psychologického bych to spíš asi viděla tak, že autor se do svého díla mnohdy snaží procpat svoji představu světa, tak jak by měl vypadat - a tak pokud si například nepřipadá atraktivní, snaží se poukázat na to, že i neatraktivní lidé mohou být ve skutečnosti "krásní" uvnitř (a toto se netýká jen té krásy - lze to reflektovat i v jiných typech "ideálů" - proč asi Božka Němcová psala takový "romanťárny", i když měla úplně odlišnej život; a myslíte že autorky harlequinek opravdu žijí "šťastně až do smrti" se svým "vysněným mužem"? :-) - lidé se zkrátka někdy souží tím, co nemají, a tak se pokoušejí, alespoň si to vysnít na papíře....) Ale je fakt, že tohle určitě neplatí absolutně
  • ad krása: a co je to vlastně "krása"? Fyzická přitažlivost? Jemnost rysů? Každému přece připadá "krásné" něco jiného... Navíc i "ideál krásy" se v průběhu dějin značně proměňoval - jak tedy mohu určit, jestli je někdo krásný v duši i na těle, když nedokážu definovat (globálně), co to vlastně fyzická krása je.

Koneckonců, i u té duševní krásy je to sporné... Každý má jiný žebříček hodnot a váží si jiných vlastností... Někdo pro vás může být vzor a ideál svým charakterem a pro jiného může být ten samý člověk někdo, koho hluboce nenávidí...

Jsem strašný relativista, já vím :-)  Ale na svět se můžeme dívat z mnoha úhlů a vidět věci z různých pohledů... Věci samy o sobě hodnotu nemají... tu jim přiřazujeme až my...

Obrázek uživatele sdlfjls

Tam, kde je v umění soulad krásy těla a duše, tam není vlastně žádný konflikt a problém k řešení.

V Obrazu Doriana Graye je soulad také vyjádřen, a to dost výmluvně. Dorian vlastně používá dvě těla - jedno je jeho fyzické, kde krásy s pádem neubývá a druhé virtuální (obraz), kde se plně projevuje bída jeho charakteru. Ve chvíli, kdy obraz zničí, tak se ošklivost duše plně projeví na ošklivosti jeho těla.

Touhy autora se samozřejmě do díla promítnout mohou, o tom žádná. Ale nerad bych to považoval za základní princip umění.

Co je krása? Těžko říct.

Definic je dost. Sv. Tomáš říká, že krásné je to, co se poznané líbí, což je dáno náležitým poměrem uvnitř vnímaného objektu.

To, co naopak přitahuje - je dobré.

Kant rozlišuje příjemné, krásné, vznešené. Na příjemném má člověk zájem a je to individuální. Krásné je podle Kanta, co se všeobecně líbí bez pojmu. Je to něco, na čem má člověk "nezaujatý zájem". Prostě se kochá věcí samou, pociťuje libost při jejím poznávání, bez ohledu na užitek.

Nebo se mluví o smyslovém projevení se dokonalosti.

No, ano, relativista jste. Dnes je vás většina... Ale i vy musíte vidět hranice - třeba v tom, že jako lidé máme stejný genom, řečeno klasicky - participujeme na lidské přirozenosti. Proto ten vkus není až tak libovolný.

Doporučuji třeba tyto stránky:http://www.volny.cz/zlaty.rez/

Obrázek uživatele Lotyna

Ano myslím, že máte pravdu, všechno má své hranice, jen sem chtěla říct, že to pole, které ohraničují, je opravdu hooodně široké a mě se zkrátka v podstatě i dokonce líbí, že na věci existují různé názory a přesto jsou oba nějak zdůvodnitelné. Myslím (podobně jako Kant), že krásné je to, co v člověku vyvolává příjemné pocity. Je to tedy věc emocionální a nemůže být posuzována úplně oběktivně...

Na zlatém řezu určitě něco je, v souměrnosti a pravidelnosti vyděli lidé ideál opravdu dlouhou dobu. Pak ale přišla banda chlapíků a řekli si "dopytle, kdo nám má co nakazovat, co se nám má a nemá líbit" a začli hledat krásu i v těch věcech, které byly třeba dřív pokládány za "ošklivé".

Jsme strašně moc podmíněni kulturou a dobou, ve které žijeme. Sice se o téhle době říká že je "postmoderní" (i když i to už je možná přežitý) neboli nehoráznej sprsk všeho možnýho, což by znamenalo, že škála lidských hodnot a snah je opravdu barvitá, ale já mám často doopravdy strach, že stejně nejvíc vítězí ten střednoproud a že se lidi bojí lišit, proto se do světa občas snažím vnést trošku relativismu, aby se lidi pokusili na věci podívat i z jiné stránky...

... ach jo to jsem se zase dostala úplně jinam ... co jsem vlastně chtěla říct? Že "krása" je relativní pojem, ale hlavně je to taky pojem "individuální" ... a proto pokud vám nějaký člověk připadá krásný, je pro vás krásný pravděpodobně i duševně. Když se člověk zamiluje vydíte toho druhého jako dokonalého, krásného a skvělého. Když se člověk odmiluje, vidí, že ten druhý šišlá, má velký nos a nikdy nedokáže přijít včas... Přitom je to stále ten samý člověk. 

Ve svém článku jsem vůbec nechtěla naznačit, že krásní lidé jsou skvělí a ušlechtilí a "ošliví" naopak ne, jen sem chtěl říct, že se možná někdy podíváme na člověka, a podvědomí nám říká, že bychom se možná radši měli držet dál. Možná je to pohledem kterým se na nás dívá, a možná je to jen proto, že se ten člověk vlasně snaží tak působit. Člověk takto sbírá informace (o jednotlivých typech obličejů, pohledech, výrazech...), zařazuje je do své databáze v mozku, a pak se jimi (chtě nechtě) řídí. Je to jen předpojatost? Anebo nás takto příroda vybavila, abychom včas dokázali zareagovat na nové situce a setkání s novými lidmi?

Obrázek uživatele sdlfjls

Tak asi toto jsem citoval. Autorem je Jiří Fuchs. To je kritika, díky níž se nedá kniha opravit. Může se jen spálit a napsat znovu. Ale jestli se Jiří Fuchs mýlí, mohl se autor ozvat, což neudělal. Pro pravdu se člověk nejvíc zlobí.

"Nejmenovaný patří k těm novověkým filosofům, kteří si pletou kritičnost s negací. Nechápe, že skepse je stejně nemilosrdná k tezi, jako k antitezi. Levně získané sebevědomí kritického myslitele pak Nejmenovanému dovoluje, aby skutečně kritické zkoumání potřebných noeticko-ontologických předpokladů etických antitezí nahradil pohodlným axiomem „dnes už“. Tento axiom Nejmenovaný pohotově dosazuje právě tam, kde je místo pro argument – ten Nejmenovaný ze svého rejstříku docela vypustil.O použitelnosti metafyziky v etické reflexi má Nejmenovaný jasno: dnes už přece v éře postmetafyziky… O možnostech odůvodněné jistoty má stejné jasno. A v etice? Únavné variace na jednu figuru: Dnes už po Foucaultovi je prý obecně platná morálka pokládána za děsivou. A je to. Tak to Nejmenovaný na studijních pobytech ve Vídni, v Mnichově učili a tak šíří etickou osvětu i u nás. Nejmenovaný věří, že i ve filosofii platí zákon: držet krok s dobou, tj. opakovat, co se dnes opakuje. Oznamuje tedy soudobá pokroková dogmata a myšlenková klišé s nárokem na samozřejmou závaznost pro člověka, který chce být na úrovni doby a může být proto připuštěn k diskusi.

Tak se filosof s nepřehlédnutelnou ambicí na titul kritického myslitele jen veze na vlně toho nejplytčejšího konformismu a ani mu přitom nevadí, že splývá i s tou lidsky protivnou ideologií korektnosti. Spousta soustředěného materiálu zůstává znehodnocena subjektivními preferencemi, které jsou evidentně určeny  světonázorovým Nejmenovaného krédem materialistického ražení. Nejmenovaný „Srovnávací etika“ reprezentuje zatím nejpokleslejší podobu etického myšlení; v Distanci jí věnujeme kritickou recenzi. Nyní nám poslouží k ilustraci negativistického trojúhelníku empirické etiky." 

 

Obrázek uživatele Stáňa

Stalo se, že komentáře jsou zajimavější než výchozí článek.

 Stáňa

Obrázek uživatele Stáňa

Na základě tvého příspěvku vznikla debata, ža se ubírá zajímavým směrem je přece dobře. Ber to jako kompliment.

Stáňa

Obrázek uživatele admin
Anonym
31. 12. 2008
Jsem nucen snížit váhu uvedených fyziognomických informací. Uvedené obrázky sedí k lidem mnoho staletí před námi. A textová informace mi připadá směšná, protože obsahuje o mnoho víc informací než lze z očí poznat. Navíc u mnoha obrázků chybí důležitá společná informace. Jako zkušený fyziognom bych odmítl posuzovat jen z očí. Jak můžete říct, že je obraz povedený když nevidíte ani desetinu z jeho plochy. Vůbec se mi nelíbí, že za pomocí uvedených očních informací chcete dělat nějaké fyziognomické srovnání pro obyčejné lidí, protože tímto hodnotu fyziognomiky snižujete. Nejem tady abych snižoval hodnotu Vaší práce paní autorko, ale když vidím něco v nepořádku a působí to na mnoho lidí snažím se to uvést na pravou míru. S fyziognomikou se kamarádím asi 8 let. Nejdříve jsem fyziognomiku testoval, nechal jsem lidi projevit se a porovnával jsem s tím co uvádí fyziognomika. Dnes už se nenechám překvapit a vím co je pravda a co ne. Mrzí mě je nedostatek lidí, se kterými bych mohl porovnávat své zkušenosti.
Obrázek uživatele admin
Anonym
31. 12. 2008

Píšete: "Rozhodující však podle mě není rozložení a tvar jednotlivých obličejových rysů,"

J_e _ r_o_z_h_o_d_u_j_í_c_í

"ale celkový výraz, který z člověka či jeho obličeje vyzařuje."

Protože rozhodují o celkovém výrazu, který z člověka vyzařuje

 

Nezapoměňte!(A to jste sama řekla) Že to co je na povrchu je i uvnitř...)

Obrázek uživatele Lotyna

:-)

Děkuju za kritiku, ale tohle rozhodně NENÍ fyziognomický článek, ale pouhé zamyšlení nad fyziognomikou s úryvkem z fyziognomické knihy, na kterou jsem dole dala odkaz, takže pokud má někdo zájem, může si jí vyhledat, půjčit, koupit... jak je libo ;-) 

... co se týče mého názoru na fyziognomiku (který se možná od té doby, co jsem tenhle článek psala drobet proměnil), tak se domnívám, že náš zjev je sice důležitou součástí neverbální komunikace, ale to, co z člověka vyzařuje závisí (a to HODNĚ!) i na dalších faktorech, jako je například hlas, intonace, způsob vyjadřování, gestikulace, mimika, atd. adt. adt...

Jinak přeju hodně štěstí ve fyziognomice...

... i v novém roce

Lotyna

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback