Gutenbergovo muzeum v Mohuči

Johannes Gutenberg a vynález knihtisku je spolu se zámořskými objevy a vynálezem střelného prachu jeden z objevů, které na počátku novověku odstartovaly prudké změny ve společnosti. Vynález knihtisku - tiskařského stroje s pohyblivými literami, který umožňoval libovolně měnit tiskařskou předlohu, a tak urychlit a zlevnit tištěnou produkci, lze považovat za základ, respektive jeden z pilířů informační revoluce. I když tisk z jednotlivých pohyblivých destiček byl znám již v 11. století v Koreji, Číně i Japonsku, patří k nejznámějším stroj Gutenbergův, na kterém v rozmezí let 1452-1455 vytiskl jako první velké dílo známou 42řádkovou bibli. Představovat tu samotnou osobu mohučského knihtiskaře Johanna Gutenberga (cca 1400 Mohuč – 1468 Mohuč) by zde bylo asi nošení dříví do lesa a kromě toho o něm a jeho vynálezu existuje nepřeberné množství literatury v mnoha jazycích. Na jeho počest bylo v roce 1900, na výročí jeho 500. narozenin, v rodné Mohuči otevřeno muzeum nesoucí jeho jméno. Expozice muzea je zasvěcena dějinám a vývoji knihtisku, knihám, knižnímu umění a rozvoji periodického tisku.

Johannes Gutenberg a vynález knihtisku je spolu se zámořskými objevy a vynálezem střelného prachu jeden z objevů, které na počátku novověku odstartovaly prudké změny ve společnosti. Vynález knihtisku - tiskařského stroje s pohyblivými literami, který umožňoval libovolně měnit tiskařskou předlohu, a tak urychlit a zlevnit tištěnou produkci, lze považovat za základ, respektive jeden z pilířů informační revoluce. I když tisk z jednotlivých pohyblivých destiček byl znám již v 11. století v Koreji, Číně i Japonsku, patří k nejznámějším stroj Gutenbergův, na kterém v rozmezí let 1452-1455 vytiskl jako první velké dílo známou 42řádkovou bibli. Představovat tu samotnou osobu mohučského knihtiskaře Johanna Gutenberga (cca 1400 Mohuč - 1468 Mohuč) by zde bylo asi nošení dříví do lesa a kromě toho o něm a jeho vynálezu existuje nepřeberné množství literatury v mnoha jazycích. Na jeho počest bylo v roce 1900, na výročí jeho 500. narozenin, v rodné Mohuči otevřeno muzeum nesoucí jeho jméno. Expozice muzea je zasvěcena dějinám a vývoji knihtisku, knihám, knižnímu umění a rozvoji periodického tisku.

Gutenbergovo muzeum - hlavní vchod - nová budova

Gutenbergovo muzeum je nejstarší muzeum tisku na světe. I když přesné datum narození vynálezce knihtisku není známo a uvádí se mezi lety 1393-1403, byl ustaven právě kulatý rok 1400 jako určující. Kolem roku 1445 spatřil světlo světa vynález, který zahýbal celými dějinami - knihtisk. Díky rychlejšímu a snadnějšímu vzniku a šíření psaného slova došlo ke zvýšení vzdělanosti, současně knihtisk vytvořil podmínky pro reformu náboženství a popularizaci víry v jazyce lidu a přispěl k rozšíření periodického tisku. Navzájem se tu tak ovlivňovaly dějiny techniky a dějiny vědění, kdy nové techniky pomáhaly šířit i staré myšlenky novou formou.

Knihtisk přinesl i nové možnosti na poli nosičů informací, až teprve s vynálezem knihtisku se  objevuje předsazený titulní list[1], došlo k vývoji a hledání optimálních tiskových formátů písma, tedy typografie, a vedle učené latiny se v tištěné podobě začaly prosazovat národní jazyky a lidová slovesnost. Už 50. let po Gutenbergově zásadním zrychlení a zlepšení tisku pracovalo okolo tisícovky tiskáren v 350 zemích napříč Evropou, vytištěno a rozšířeno bylo (mezi lety 1450-1500) kolem 30.000 titulů v 9 milionech svazcích.[2] Po 350 let zůstaly základní technické principy Gutenbergova vynálezu nezměněny. První výraznější modifikace a inovace přinesla až průmyslová revoluce v 19. století v podobě vynálezu rotačky a rychlolisu, ale až do poloviny 20. století držel prim způsob tisku z výšky. Další změny přinesl rozvoj fotosazby a ofsetového tisku v druhé polovině 20. století, a na konci století nepřeberné možnosti elektronického publikování.

V současnosti Gutenbergovo muzeum zabírá plochu tří budov. Nejstarší je budova označovaná jako „Romischen Kaiser", postavená roku 1664, do které se muzeum přestěhovalo v roce 1926. Budova, stejně jako další části města byla postižena druhou světovou válkou, ale sbírky ji naštěstí přečkaly bez újmy. Další dvě budovy byly přistaveny v roce 1962. V prvních letech existence byla k muzeu přičleněna také městská knihovna (Stadtbibliothek), z jejíchž bohatých fondů muzeum vybralo pro své expozice vzácné a jedinečné tituly. Díky tomu se návštěvníci mohou seznámit s konkrétními příklady z historie knihtisku za téměř půl tisíciletí. Postupem času vznikla v muzeu oddělení tiskařských technik, knižního umění, exlibris, grafik a plakátů, dějin písemné kultury a v neposlední řadě i moderního knižního umění.

1. patro

V prvním patře jsou vystaveny ukázky tisku, respektive tiskařských technik, používaných před Gutenbergem. Jednou z nich je například takzvaný deskotisk, kdy byl obraz celé strany, včetně případných obrázků, vyryt do jediné desky, ze které se pak tisklo. Tento způsob tisku byl dosti nákladný a mohl se použít jen pro jeden daný text. Po vytištění celého nákladu se forma mohla v podstatě vyhodit. Kromě toho se zde návštěvník může seznámit s celkovou výrobou knih ve středověku, s barvami, které se používali pro iluminace, či dalšími tiskařskými technikami, za všechny lze jmenovat např. dřevořez. Od druhé poloviny 17. stol. se také začala projevovat snaha pomoci tiskařům při tisku v podobě příruček. V roce 1653 byla v Luzernu vydána kniha Ludviga Vietorse „Format Büchlein", obsahující doporučení jak dělit sloupce a co na kterou stranu tisknout při různých formátech. Příručky pro knihtiskaře patří k velkým zajímavostem. Na tuto expozici navazuje vývoj knihy, respektive tiskařských technik po Gutenbergovi v Evropě.

Gutenbergovo muzeum - vchod - stará budova - Romischen Kaiser

Samostatný oddíl je věnován knihtisku v 15. - 16. stol. Tiskly se nejen knihy, ale i noty, karty, letáky, poselství, drobné tisky atd. Jsou zde ukázky tisků z nejrůznějších oblastí vědění i toho co pro vývoj v dané oblasti vynález knihtisku přinesl. Z nejrozšířenějších lze jmenovat bible a náboženské spisy, pro které měl knihtisk výrazný normotvorný význam, dále jsou zde k vidění knihy o aritmetice, geometrii, astrologii a astronomii s bohatou obrazovou přílohou zobrazení vesmíru a postavení hvězd, právní texty, pro které byl knihtisk nástrojem pro rozšíření a kodifikaci předtím nepsaných zákonů, knihy o historii a o přírodopisu, které vynikaly použitím různých tiskařských technik k zobrazení rostlinné říše. Jeden z nejzajímavějších exponátů je publikace o  anatomii. Je zde vystavena opravdu první „učebnice" anatomie od Andrease Vesalius „Anatomie", vydaná v Basileji Johannem Oporinem roku 1555. V tomto období byl stále ještě tisk ve větší míře jednobarevný, tisk barevný byl záležitostí více méně ojedinělou. Problém představoval správný soutisk barev, takže se jednalo spíše o technickou záležitost, než o finanční náklady. Dřevořezy, které se používaly dříve, byly kolorovány ručně, tiskem pak později. Výroba obrázků byla obecně drahá, proto se často stávalo, že se sestávaly z několika dílčích částí. U inkunábulí se při tisku nechávaly prázdné mezery, do kterých se posléze dokreslovaly iniciály. Díky knihtisku také pokročil vývoj písma, respektive typů, které se kombinovaly tak, aby byly pro tisk co nejvhodnější. I když první tištěné texty se spíše svým vzhledem přibližují textu psanému, než tištěnému.

Další část expozice je věnovaná tiskařským strojům doby průmyslové revoluce. Pro knihtisk měla zásadní vliv neboť do rozvoje výrazně zasáhl vynález rychlolisu. Dalším z klíčových přelomů se stal rok 1800, kdy se v tiskárnách poprvé objevil tiskařský stroj značky Stanhope-Presse, jehož konstrukce byla, na rozdíl od jeho dřevěných předchůdců, celoželezná.

Poslední část této části expozice je věnována tiskařským technikám, detailněji je zde  popsána například technika litografie, neboli kamenotisku

2. patro

Expozice v druhém patře je věnována životu a dílu Johanna Gutenberga. Středobodem těchto prostor je však trezorová místnost, ve které jsou vystaveny dva exempláře Gutenbergovy 42řádkové bible, vytištěné v letech 1452-1455[3]. Celkem bylo Gutenbergem vytištěno 180 výtisků 42řádkové bible, jejichž text byl shodný, protože byl tištěn z jedné matrice, nicméně liší se svojí výzdobou. Gutenberg nechával volná místa pro iniciály, které se následně dokreslovaly ručně. V tom se jednotlivé výtisky liší od sebe navzájem. Kromě toho je zde vystaven odpustkový dopis (Ablastbrief) a další vzácné rukopisy z rozmezí 11. - 15. stol. a ranné tisky -inkunábule - pocházející buď přímo z Gutenbergovy dílny, nebo z dílen jiných tiskařů působících v letech 1450-1500.

Socha J. Gutenberga před muzeem

V tomto patře se nachází také expozice věnovaná knihtisku a vývoji tiskařské techniky na dálném východě, konkrétně v Číně, Koreji a Japonsku. Za zmínku zde stojí model zobrazující korejskou tiskařskou dílnu ve 14. století. Technika tisku byla velmi podobná tomu Gutenbergovu, také se používal systém jednotlivých liter vsazovaných do dřevěných rámů, jen způsob tisku se lišil. Hlavní roli zde sehrál jiný typ písma a způsobu psaní "řádku" odshora dolů.

3. patro

Expozice ve třetím patře mapuje převážně dějiny novin, novinářství a distribuce zpráv - od postiliónů, přes železnici, až po další vynálezy, které urychlili předávání zpráv, jako byl telegraf, telefon, psací stroj či nejnověji techniky satelitní komunikace. Dále se expozice věnuje novinářství, předchůdcům periodického tisku, jakým byli různé letáky, jednostránkové tisky, atd., a rozvoji stranického tisku. Časově expozice mapuje vývoj v období 17. - 20. století. V Německu je počátek 17. stol. považován za počátek opravdového periodického tisku v tom slova smyslu, v jakém ho známe dnes. Velká pozornost je také věnována fenoménu, který provázel a provází tištěnou produkci od jejích počátků jako stín, a to cenzuře, cenzurním opatřením a tiskových zákonům, které cenzuru nařizovaly, nebo naopak zakazovaly. Takovými cenzurními nástroji byly mj. např. kolky či kauce. Noviny a jejich četba, jsou tu také prezentovány jako prostředek osvěty a šíření myšlenek. Zbytek expozice v tomto patře je věnován knižnímu umění. Nejde však o umění obsahové, nýbrž o formální a fyzické, tedy o krásu knižní vazby, výrobu papíru, zdobnou typografii apod. Jsou zde vystaveny dřívější i současné ruční knihařské práce, nástroje pro ruční vazbu, u níž je popsán i postup výroby, stejně jako u ručního papíru. K dalším zajímavostem patří dějiny papíru obecně, stejně jako geneze užívání a tvorby vodoznaků. Kromě toho tu nalezneme ukázky z výrobních prostor kniháren od starých pracovních stolů až po moderní stroje.

Součástí expozice je i takzvané pedagogické muzeum, kde ožívá Komenského metoda školy hrou. Nejen děti si zde mohou, za doprovodu odborného personálu muzea, vyrobit papír, vyzkoušet si vázání knih, respektive knižních  bloků či vytisknou knižní stránku.

V muzeu zároveň probíhají další doprovodné akce, kromě krátkodobých, tematicky zaměřených výstav, je to pravidelné promítání starého loutkového filmu o životě Johanna Gutenberga. Asi dvacetiminutový černobílý snímek začíná okamžikem, kdy si jeho společník Josef Fust přichází pro peníze, které si od něj Gutenberg půjčil na vybudování tiskařské dílny. Film líčí jeho osud od doby, kdy mu byla zabavena dílna a jeden z jeho žáků, Petr Schöffer, začal spolupracovat s Josefem Fustem. Zároveň osvětluje způsob, jak se odlévaly jednotlivé litery a jak fungoval tiskařský stroj. Mimochodem jeden z tisků, jež vyšel ze společné dílny Fusta a Schöffera je též vystaven v trezorové místnosti.

Dalším zpestřením je pro návštěvníky praktická ukázka lití písmen a tisk jedné stránky 42řádkové bible na replice Gutenbergova stroje doprovázené odborným výkladem postupu. Perličkou je, že pokud se někdo z přihlížejících návštěvníků jmenuje Johann nebo Johanna, dostane tento vytištěný list darem na památku.

Gutenbrgovo muzeum o dějinách knihtisku patří mezi nejznámější a nejnavštěvovanější muzea nejen v Německu a lze ho doporučit všem, kteří se o tomto fenoménu novověkých dějin chtějí něco dozvědět a seznámit se zároveň s unikátními tisky téměř jednoho tisíciletí.

Zdroje:

Gutenberg Museum Mainz. [online]. Mainz : Gutenberg Museum, [200?]. [cit. 2009-04-18]. http://www.gutenberg-museum.de/

FÜSSEL, Stephan. Gutenberg und seine Wirkung. Erste Aufl. Frankfurt am Main ; Leipzig : Insel Verlag, 1999. 140 s.

Das Gutenberg-Museum Mainz : ein Führer durch das Druck- und Schriften-Museum. Mainz : Gutenberg-Museum, 2001. 72 s. 


[1] Dříve autoři dávali základní informace pouze na začátku nebo na konci díla. Díky tomu se dostali se do povědomí autoři, tiskaři, ilustrátoři, překladatelé a další „tvůrci" díla.

[2] FÜSSEL, Stephan. Gutenberg und seine Wirkung. Erste Aufl. Frankfurt am Main ; Leipzig : Insel Verlag, 1999. 140 s.

[3]  Jedná se o tzv. Solm-Laubachovu bibli a Shuckburgskou bibli - názvy dostaly po původních majitelích. Více o tom, kde lze jednotlivé výtisky Gutenbergovy bible najít, viz: http://www.clausenbooks.com/gutenbergcensus.htm

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

3 komentáře

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
24. 9. 2013

TOTO JSOU ÚŽASNÉ FOTKY I TEN TEXT

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
24. 9. 2013

:))) :)) SUPER INZERÁT

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
24. 9. 2013

TO MÁŠ PRAVDU :))) :)))))

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback