Helena v USA - díl 2.

25. 9. 2017

Pá 23.9. Filadelfie

Na rozvrhu dne byla celodenní profesní návštěva Free Library of Philadelphia (dále FLP), konkrétně Parkway Central Library, tedy hlavní budovy. Průvodcem nám byl mladý knihovník Adam Feldman, jehož pozice obnáší mj. podporu spolupráce mezi odděleními knihovny. Pro profesní návštěvu jsme nemohli dostat vhodnějšího průvodce.

Obr. 11. Vpravo Free Library of Philadelphia (foto: Filip Šír)

Pouť po knihovně jsme zahájili v oddělení Fleischnerovy sbírky. Byl to muž, který skupoval zvukové dokumenty, na základě čehož je nyní k dispozici úctyhodné množství a varieta těchto dokumentů, jak zaznělo od Garyho Galvána, kurátora sbírky. Součástí sbírky jsou kromě amerických také české nahrávky a hudebniny, kabinet plný dopisů od skladatelů z 20. století (řazený dle jmen) a pochopitelně i raritní dokumenty. V přízemí oddělení Fleischnerovy sbírky lze vidět kýnolofon („keenolophone“), což je vynález, jež se neujal. Katalogizace části sbírky je řešena formou „essential numbers“, tzn. že každý dokument má na hřbetu číslo a písmeno, kdy například S je pro strunné skladby („strings“), C pro sborové („chorus“) nebo V pro houslové skladby („violin“). Na jiných dokumentech jsou iniciály křestního jména a celé příjmení autora. Jsou zde uloženy také notové záznamy (partitury), které FLP může půjčovat („keep living it“, přičemž jsou oprávněni je i rozmnožovat pomocí tisku), což například Library of Congress nemůže. Gary Galván se angažuje na Kubě, kde neexistuje internetová infrastruktura. Podobně jako jsou iniciativy kolem Virtuální národní fonotéky (dále VNF) pionýrské u nás, shodné jsou Garyho snahy na Kubě. Shodou okolností byla týž den přítomna i kubánská delegace, se kterou jsme se setkali na společném obědě s prezidentkou (ředitelkou) FLP. Ve Fleischnerově sbírce na nás dýchl archivní duch, podpořený dramatickým výkladem doktora Galvána, vrzajícím schodištěm a tajemnými zákoutími. Na závěr nám Gary zahrál pár tónů z hrací skříňky, která patřila vojenskému námořnictvu.

Obr. 12. Na ochozu Fleischnerovy sbírky (foto: Filip Šír)

Obr. 13. V útrobách sbírky s jejím kurátorem (foto: Filip Šír)

Druhou částí profesní návštěvy byla hudební studovna. Styčnou osobou zde byla paní Wood. Prošli jsme s ní krásným depozitem až do místnosti katalogizace. Tam jsme se setkali s katalogizátorkou. Prozradila, že měsíčně vytvoří přibližně 120 bibliografických záznamů. Paní Wood nás v souvislosti s naším původem požádala o pomoc. Předložila nám notový zápis sonáty Battle of Prague, která se váže k bitvě se Švédy v roce 1688, složil ji autor Kotznar a byla vytištěna ve Filadelfii. Sdělila nám, že na konci dokumentu je uvedeno „Go to bed, Tom,“ avšak v jiném vydání se setkala se slovy „Tom, go to home.“ Bohužel jsme sonátu neznali a tak jsme do odlišnosti nemohli vnést jasno. Přinesly nám ukázat další české hudebniny a zvukové dokumenty s folklorními písněmi. Na zemi depozitáře bylo umístěno mnoho dokumentů, které se pro pracovní vytížení dosud nepodařilo uložit jinam, a i proto působil sklad živelným a přívětivým dojmem. Ozvala se záda a hlad, ovšem itinerář byl jasně daný a odbočit se nehodilo.

Obr. 14. Hudební studovna, v patrech depozitář (foto: Filip Šír)

Obr. 15. Místnost katalogizace (foto: Filip Šír)

Průvodce Adam nás dále zavedl na oddělení sbírkové péče. Ta byla složena z pracoviště uchování, konzervace a digitalizace. Působí zde tři pracovníci, kteří ročně ošetří tisíce položek. Paní Takahashi nám předvedla aktuálně restaurovaný dokument s vyobrazením pohřbu Duke Wellingtona, obrazovou skládanku dlouhou 23 m. Na lince digitalizace zrovna zpracovávali 3D technologií dřevěné artefakty.

Obr. 16. Restaurace pohřbu Duke Wellingtona (foto: Iva Horová)

Obr. 17. Diskuze s pracovníky sbírkové péče (foto: Filip Šír)

Nastal čas avizovaného oběda s prezidentkou (ředitelkou) knihovny. Byli jsme uvedeni do reprezentačních prostor managementu knihovny. V popředí stál bufet s obědovými sendviči, saláty, pitím a i veganskou verzí pro mne. Do místnosti se sešlo asi 20 osob z vyšších pozic, prezidentka a delegace z Kuby, která knihovnu navštívila v souvislosti s tamním působením Garyho Galvána. Průběh byl poměrně formální. Každý si nabral pokrm a po usazení všech se udělalo představovací kolečko. Poté se začalo obědvat. Filip Šír udržoval konverzaci s paní ředitelkou, což na něj kladlo vysoké nároky, neboť tuto konverzaci poslouchali všichni kolem a obsah jeho řeči reprezentoval Českou republiku. Nároky však byly kladeny i na zbytek české skupiny, neboť nikdo z nás nečekal, že se oběd ponese v tolik oficiálním duchu. Na konci jsem poděkovala prezidentce za tu příležitost a zajištění veganského oběda. Na stole ležely itineráře, na nichž bylo obecně popsáno, že se blíží okamžik, kdy představíme svou práci my.

Obr. 18. Usadili nás hned vedle paní prezidentky (foto: Filip Šír)

Obr. 19. Kubánská delegace a Gary Galván při obědě (foto: Filip Šír)

Po jídle jsme si prošli oddělení vzácných tisků („Rare Book Department“) s trvale udržovanou teplotou a vlhkostí. Zde jsme neměli mnoho času. V rychlosti jsme zhlédli sbírky historických knih a místnost se stolem Charlese Dickense. Mezitím byl v přilehlém sále připraven prostor k prezentaci. Úvodní slovo přednesl Filip Šír, který uvedl Helenu Novotnou s posterem a poté Ivu Horovou se svým konferenčním příspěvkem. Z publika bylo položeno několik dotazů, které naznačovaly, že pracovníky naše problematika zaujala. Musím ocenit vytvoření vlídné a podnětné atmosféry z jejich strany. Ani já ani doktorka Horová jsme totiž nevěděly, že budeme v knihovně prezentovat. Filip nás hodil do vody těsně po obědě, kdy jsme si všimly poznámky v itineráři.

Obr. 20. Dickensův stůl (foto: Iva Horová)

Obr. 21. Prezentace naší práce knihovníkům (foto: Filip Šír)

Obr. 22. Diskuze s knihovníky po našich příspěvcích (foto: Filip Šír)

Následovali jsme Adama na dětské oddělení, odkud se chystal vyjet dlouhovlasý kolega na knihovnickém kole. Na něm byla uchycena malá knihovnička. Doprovodili jsme ho po studovnách, kde vybíral z fondu zajímavé knihy, dával je do knihovničky a vyjel ven nabízet je lidem. Takto jsme se podívali so mnoha klidných a přívětivých studoven. Na jedné z nich Filip se Filip dal do řeči s knihovnicí a já jsem mezitím vyměnila náš odznak s jinou knihovnicí za oficiální lanyard FLP a odznak “Card Carrier”. Ve vestibulu předala paní doktorka Adamovi dáreček, neboť se nám opravdu pěkně věnoval. S ostrahou jsme si dohodli parkování na pozemku FLP až do večerních hodin. Zaslechli jsme přitom, že se ve výtahu odhalil exhibicionista, ale pak se zase zahalil, čímž to bylo vyřešené. Kromě toho jsme si na dámských toaletách všimly dvou bezdomovců, kteří se tísnili v jedné kabince a nebylo jisté, co dělají. K přítomnosti bezdomovců se v rámci profesní návštěvy nikdo nevyjádřil, ovšem neptali jsme se. Je s podivem, že tyto návštěvníky ostraha do budovy vpustila. Knihovna je zřejmě liberálním místem, čemuž nasvědčuje například prospekt, který zve nezaměstnané do knihovny na různá školení podporující nalezení pracovního místa (tvorba CV ap.).

Obr. 23. Knihovnička na kole(ch) (foto: Filip Šír)

Abychom si odpočinuli jiným typem činnosti, vyšli jsme do Filadelfie. Opět mrakodrapy, spousta lidí, napjatá atmosféra, živé křižovatky, a.. obchod s čerstvými džusy! Zakoupili jsme si je a pokračovali vesele k Independence Hall, historické budově národního významu, ve které byla podepsána například Deklarace nezávislosti. Pokračovali jsme na travnaté prostranství, což byl Independence National Historical Park. V parku je možné si prohlédnout the Liberty Bell. Procházkou jsme se vrátili k autu u knihovny a za setmění jsme odjeli do hotelu.

So 24.9. Filadelfie - Washington, D.C.

Se záměrem stihnout co nejvíce aktivit jsme se z hotelu vypravili v brzkých hodinách. Na mé přání jsme zkusili navštívit armyshop. Ten byl bohužel zavřený. Za dalších 200 km jsme se dostali do hotelu Fairfield Inn & Suites Marriot. Ubytovali jsme se a jeli pro Petera Laurence. Pracuje v hudebním archivu na Harvardu. Je to Filipův kolega, se kterým vytváří mezinárodní projekt Connect, Collect, Collaborate: International Bibliography of Discographies. Naložili jsme Petera a vyjeli poznávat americké pamětihodnosti.

Obr. 24. Cestou do Washingtonu (foto: Helena Novotná)

 

Obr. 25. U Tidal Basin s Peterem Laurencem (foto: Filip Šír)

Prošli jsme se kolem zátoky Tidal Basin k Jefferson Memorial, což je budova se sochou prezidenta Thomase Jeffersona. Vyšli jsme jinudy a zamířili k Roosevelt Memorial, dalšímu památníku bývalého prezidenta USA. Tento byl zpracován do podoby průchozího “parku” s kamennou výbavou, kovovými sochami a citáty tohoto prezidenta (hodných k zamyšlení) na kovových tabulích. Prostor byl odlehčen nádržemi s vodou a vodopády. Pěkné prostředí. Většina kolemjdoucích byla skloněna nad telefony a lovila Pokémony.

Obr. 26. Arlingtonský hřbitov (foto: Helena Novotná)

Na letišti jsme vrátili automobil a zamířili k Arlingtonskému hřbitovu. Vystoupali jsme na vrchol hřbitova kolem tisíců křížů z bílého kamene a jmény padlých vojáků. K sedmé jsme si stoupli ke hrobu neznámého vojáka, ústřednímu místu. Je neustále střeženo vojáky v slavnostních uniformách a obuvi, konstruované pro tvorbu specifického zvuku. V sedm večer se zde koná ceremonie výměny stráží. Hřbitov je vyhlášen vojenským územím a všichni jej musí opustit. Povečeřeli jsme ve Sweet Green, restauraci, která se specializuje na mísy zeleniny lokálního původu, jejichž obsah si člověk sám určí. Po USA působí celý řetězec těchto podniků a rozhodně stojí za návštěvu. Neformálně jsme hovořili s Peterem a jedli spousty zeleniny. Po večeři jsme se prošli kolem budov the Library of Congress (dále LoC) na Union Station (nádraží, odkud nám jel autobus k hotelu). Skvělý večer.

Obr. 27. Capitol Hill (foto: Filip Šír)

 

Ne 25.9. Washington D.C.

Po hotelové snídani nás autobus zavezl na Union Station. Konference začala ve slunečný den ve Smithsonian National Museum of American Indian nedaleko LoC. Před vstupem každý prošel kontrolou (odložil kovové předměty, oděvy a zavazadla na detekční pás a prošel bezpečnostním rámem). Organizaci konference zajistili členové IASA ve spolupráci s Local Organising Committee. Konferenční balíček byl v odolné plátěné tašce s potiskem: propiska, blok s logem LoC, hudební CD LoC, 4 GB flashdisk s logem IASA Annual Conference, lanyard s jmenovkou a program.

Obr. 28. Smithsonian Museum (foto: Filip Šír)

Obr. 29. Které dny budu prezentovat poster? (foto: Helena Novotná)

Český tým se rozdělil dle preferovaných přednášek, respektive setkání komisí („Committee“) a sekcí („Section“), která se konávají právě první den. Pozdravili jsme se se známými - indickým sběratelem Sureshem, Georgem Bloodem, Dietrichem Schüllerem, Bertramem Lyonsem, Xavierem z pařížské knihovny, Brazilcem Bernardem a s pracovníky The New York Public Library for the Performing Arts. Mexičané letos bohužel nepřijeli.

Iva Horová a Helena Novotná se vydaly na setkání Training and Education Committee. Training and education lze chápat jako školení (pracovníků institucí) a vzdělávání (studentů). Jelo se představovací kolečko a aktivita s krátkou promluvou, kde každý řekl, co se děje v jeho zemi. Z obecenstva opakovaně zaznívalo, že ochrana ZD je v kurikulech univerzit všeobecně málo zakotvena. Dále, že Národní zvukový archiv nemá ČR ani Irsko ani Portugalsko. Irsko a Portugalsko se však chystá k provedení průzkumu ZD (to máme společné!). Stárnutí účastníků řeší nástup mladé generace; účast na konferenci je však pro mnohé z nich finančně nedostupná.

Obr. 30. Jak vypadá vzdělávání v zemích účastníků konference? (foto: Iva Horová)

Odpoledne se konala Filipova Discography Committee. Zde představil knihu Recorded Sound in Czech Lands 1900-1946 a nechal ji kolovat. Knihu si se zaujetím prohlédla i prezidentka IASA z Afriky. Peter Laurence přednesl prezentaci „Creating an International Bibliography of Discographies: A Worldwide Collaborative Project“. Dále vystoupil Suresh Chadvankar, indický soukromý sběratel a čestný sekretář Society of Indian Record Collectors. Doktor Chadvankar představil obrazovou publikaci s CD, vydanou v březnu tohoto roku v New Yorku, která byla rychle vyprodána. Kromě toho pustil působivé hudební ukázky, nahrané v roce 1908 a 1916, čímž chtěl pravděpodobně demonstrovat příležitosti plynoucí z existence sdružení soukromých sběratelů ZD (bylo založeno 1990). Indie nicméně také nemá národní zvukový archiv.

Obr. 31. První den konference za námi (foto: Filip Šír)

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
20. 10. 2017

Být ve Filadelfii a nejít k soše Rocky Balboy??? ;-)

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback