Heuristická analýza

Tento článek se zabývá jednou z metod hodnocení interaktivních rozhraní – Heuristickou analýzou. Úvodem se snaží letmo nastínit, některé důležité informace pro pochopení této oblasti. Do hlouby se základními informacemi však nezabývá. Článek se blíže věnuje jednotlivým fázím heuristické analýzy a především rozebírá volbu počtu hodnotících účastníků tohoto testování.

Úvod do tématu

Heuristická analýza patří mezi nejužívanější metody testování použitelnosti interaktivních rozhraní. Tato metoda spočívá v odhalování chyb a slabých míst v rozhraní za pomocí porovnávání jeho součastného stavu s pravidly (heuristikami), která jsou předem daná. Tato pravidla jsou obvykle sestavena na základě výzkumů, předchozích testování a několikaletých zkušeností. Toto testování bývá prováděno jedním a více odborníky. [1]

Počet odborníků, kteří podrobují tato interaktivní rozhraní heuristické analýze, se obvykle pohybuje mezi třemi až pěti. V některých, méně častých, případech však tuto analýzu provádí pouze jedna osoba. Počet odborníků se odvíjí od analýzy nákladů a přínosů heuristické analýzy. Je tedy zřejmé, že v situacích, kde je od analyzovaného produktu očekáván vysoký finanční zisk, není na počtu odborníků dobré šetřit. Odborníci, kteří produkt analyzují, se opírají o některé předem dané body, či pravidla (heuristiky), z jejichž hlediska analyzují použitelnost daného produktu. Nejznámějšími heuristickými pravidly použitelnosti je deset bodů použitelnosti dle dánského profesora informatiky Jakoba Nielsena. [2]

Deset bodů použitelnosti (Nielsen):

1.      Viditelnost stavu systému

2.      Propojení systému a reálného světa

3.      Uživatelská kontrola a svoboda

4.      Standardizace a konzistence

5.      Prevence chyb

6.      Rozpoznání namísto vzpomínání

7.      Flexibilní a efektivní použití

8.      Estetický a minimalistický

9.      Pomoc uživatelů pochopit, poznat a vzpamatovat se z chyb

10.  Nápověda a návody [3]

Popisu jednotlivých bodů použitelnosti se nebudu v tomto článku blíže věnovat. Ráda bych se zaměřila především na jednotlivé fáze heuristické analýzy, a dále bych ráda věnovala pozornost důležité oblasti heuristické analýzy, kterou je volba počtu hodnotících odborníků.

Fáze heuristické analýzy

Heuristická analýza je proces, který se skládá ze tří částí. Nejprve je nutné tuto analýzu velmi pečlivě naplánovat. Další částí je samotná realizace analýzy a poslední část tohoto procesu tvoří samotné vykazování výsledků. 

1. Planning (Plánování)

V této fázi je potřeba především dobře promyslet, jaké odborníky pro heuristickou analýzu zvolíme. Je důležité zvolit odborníky z vhodných oblastí a nezbytné je také stanovit si jejich počet. Heuristická analýza by měla být velmi dobře načasovaná. Měla by být vzata v úvahu také potřeba prostoru a času pro seznámení odborníků s daným produktem a kontextem, ve kterém by měl být v budoucnu využíván.

2. Running (Průběh analýzy)

Je velmi důležité, aby byli hodnotitelé informováni o všech  detailech, které se při hodnocení produktu mohou na jeho hodnocení odrazit. Každý z hodnotících odborníků produkt analyzuje sám. Hodnotitel by měl projít produkt nejméně dvakrát. Teprve po dokončení samostatného hodnocení všech členů, je povoleno mezi odborníky komunikovat a skupinově tak svá zjištění zhodnotit a agregovat. 

3. Reporting (Vykazování výsledků)

Na závěr heuristické analýzy jsou odborníky sepsány nalezené problémy použitelnosti, které při analýze nalezli. Tyto problémy je vhodné také označit dle jejich závažnosti. Seznam takto popsaných problémů, které byly nalezeny obvykle putuje k vývojářům hodnoceného produktu, kteří se na jeho základě pokusí nalezené chyby vylepšit a optimalizovat tak produkt, aby byl pro běžné uživatele co nejjednodušší, uživatelsky přívětivý a bez zbytečných chyb použitelnosti. [4]

Volba počtu účastníků heuristické analýzy

Jak jsem již výše uvedla, dle názoru dánského vědce Jakoba Nielsena, se vhodný počet hodnotících odborníků pro heuristickou analýzu pohybuje od tří do pěti osob. Tento počet je však závislý na mnoha okolnostech. Důležitým aspektem je především cena, kterou do tohoto testování hodláme vložit. Protože s každým dalším hodnotícím účastníkem heuristické analýzy obvykle rostou také finanční náklady tohoto hodnocení. Na druhou stranu se však zvyšuje procentuální část odhalených problémů použitelnosti testovaného produktu. Jestliže doufáme, že náš produkt bude v budoucnu velmi využívaný či dokonce vysoce výdělečný, neměli bychom na počtu odborníků šetřit. Počet odborníků je tedy velmi dobré stanovit na základě analýzy nákladů, které na toto testování hodláme použít a přínosů, které odhalení problémů heuristickou analýzou přinese.

Pro lepší pochopení toho, jak lze vhodný počet hodnotících účastníků heuristické analýzy vypočítat, jsem do tohoto článku vložila obrázek grafu, který celou situaci přehledně nastiňuje. Z obrázku vyplývá, že při zvyšujícím se počtu účastníků hodnocení při heuristické analýze, již jen velmi málo stoupá počet jimi odhalených problémů. Míra tohoto stoupání se s každým účastníkem snižuje. Níže si důvod, proč se tomu tak děje, detailněji vysvětlíme.

Zdroj grafu: www.webdesigncity.cz

Počet nalezených problémů si označíme písmenem N, počet hodnotitelů označíme písmenem i, procento problémů, které jsou heuristickou analýzou odhaleny při hodnocení jednoho hodnotitele, označíme písmenem k. Počet nalezených problémů při různém počtu hodnotitelů pak vypočteme dosazením do vzorce N [1-(1-k) i]. Procentuální část nalezených problémů v případě, že produkt analyzuje pouze jeden účastník se pohybuje kolem 34 procent. [5]

Z výše uvedeného vyplývá, že i jeden hodnotící odborník obvykle dokáže odhalit velkou část problémů. Průměrně se tedy jedná o jednu třetinu. Při přidání druhé osoby, do procesu hodnocení, zjistíme, že odhalené problémy první a druhé osoby se z určité části překrývají. Přibude zde sice poměrně velká část nově odhalených problémů, nebude se však jednat o situaci, ve které by se přidáním druhé osoby počet zdvojnásobil. Přidáním třetího hodnotitele zjistíme, že většina jím nalezených problémů již byla nalezena účastníkem prvním a druhým. Obvykle však malá část stále přináší něco nového. S přidáváním dalších a dalších hodnotících účastníků jíž získáváme stále méně a méně nových odhalených problémů. Proto je nesmírně důležité volit počet odborníků uvážlivě. Tento počet není třeba zbytečně navyšovat. Většinou to již nepřináší nové výsledky. [6]

Závěr

Heuristická analýza je velmi užitečný způsob, jak zhodnotit použitelnost produktu mnohem dříve, než se dostane ke konečnému uživateli. Hlavní výhody, které v použití této metody spatřuji, jsou její finanční nenáročnost a poměrná snadná realizovatelnost. Tuto metodu bych doporučila každému, komu záleží na tom, aby byl jeho produkt na vysoké úrovni, avšak si nemůže dovolit příliš investovat do nákladných způsobů testování.

Použitá literatura

Heuristic Evaluations. [online]. [cit. 2011-09-30]. Dostupné z WWW: <http://usability.gov/methods/test_refine/heuristic.html>.

KUMAR, Bimal Aklesh. Evaluation of Fiji National University campus information systems. International journal of advanced research in computer science IJARCS ; a bimonthly scientific journal of computer science. 2011, Vol. 2, No. 3. ISSN 0976-5697. Dostupné z: <http://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1106/1106.3369.pdf>.

Metodika tvorby webových prezentací: Testování webu. WEBDESIGN CITY. Webdesign city [online]. © 2007 - 2010 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: <http://www.webdesigncity.cz/index.php?page=12&id_kap=21>.

NIELSEN, Jakob, a Landauer, Thomas K. A mathematical model of the finding of usability problems. Proceedings of ACM INTERCHI'93 Conference (Amsterdam, The Netherlands, 24 - 29 April 1993), pp. 206 - 213.

NIELSEN, Jakob. Usability inspection methods. New York [u.a.]: Wiley, 1994. ISBN 04-710-1877-5.

WAGNER, Jakub. Testování úživatelského rozhraní. 2011. Dostupné z: <http://hcisemestralky.felk.cvut.cz/system/assets/2151/original/wagnejak-a2.pdf?1332249694>.



[1]  Heuristic Evaluations. [online]. [cit. 2011-09-30]. Dostupné z WWW: <http://usability.gov/methods/test_refine/heuristic.html>.

[2] NIELSEN, Jakob.. Usability inspection methods. New York [u.a.]: Wiley, 1994. ISBN 04-710-1877-5.

[3] WAGNER, Jakub. Testování úživatelského rozhraní. 2011. Dostupné z: http://hcisemestralky.felk.cvut.cz/system/assets/2151/original/wagnejak-...

[4]  KUMAR, Bimal Aklesh. Evaluation of Fiji National University campus information systems. International journal of advanced research in computer science IJARCS ; a bimonthly scientific journal of computer science. 2011, Vol. 2, No. 3. ISSN 0976-5697. Dostupné z: http://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1106/1106.3369.pdf

[5]  Metodika tvorby webových prezentací: Testování webu. WEBDESIGN CITY. Webdesign city [online]. © 2007 - 2010 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: http://www.webdesigncity.cz/index.php?page=12&id_kap=21

[6]  NIELSEN, Jakob, and Landauer, Thomas K. A mathematical model of the finding of usability problems. Proceedings of ACM INTERCHI'93 Conference (Amsterdam, The Netherlands, 24-29 April 1993), pp. 206-213.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback