Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část. 2: 1950 - 1959

Druhá část bakalářské diplomové práce „Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990“ se zabývá událostmi padesátých let 20. století. V úvodu je nastíněn spor této dekády – informační věda versus knihovní věda. Hlavním tématem jsou nekonveční informační systémy, které jsou spojeny se jmény Mortimer Taube, Hans P. Luhn a Eugene Garfield.

1950 - 1959

V této části mé práce se budu zabývat událostmi padesátých let 20. století. Na začátku provedu porovnání informační vědy a knihovní vědy. Dále se pak zaměřím na nekonvenční systémy a jejich tři tvůrce Mortimera Taubeho, Hanse P. Luhna a Eugena Garfielda. Z důvodu důležitosti Garfieldovy práce a jeho spolupráce s Taubem a Luhnem se zde soustředím i na jeho činnosti z následující dekády. Na závěr se krátce zmíním o dalším významném nekonvenčním informačním systému ERIC (Educational Resources Information Center). Pro ucelený pohled na toto období uvádím v příloze souhrn vybraných hlavních událostí 50. let.

Informační věda versus knihovní věda

V této kapitole se zaměřím na otázku „Co bylo předmětem polemiky informační vědy versus knihovní vědy po roce 1950 v USA?"

V tomto období existovala silná, ale všeobecně neuspokojivá kontroverze známá jako „informační věda versus knihovní věda". Z větší části tato kontroverze vymizela koncem 70. let 20. století. Otázkou nicméně zůstává, v čem spočívala a proč vznikla?

V padesátých letech 20. století nastala patrná změna v literatuře knihovní vědy USA. Pokus rekonstruovat, analyzovat a interpretovat polemiku po druhé světové válce ve smyslu „informační věda versus knihovní věda" by představoval úkol, který by přesahoval hranice této kapitoly. Nicméně určitě zde existovala celá řada faktorů souvisejících s touto otázkou. Buckland v tomto smyslu uvádí, že:

„Úsilí vyhrát válku a poté podporovat národní zájmy během studené války vytvořily nové prostředí s novou technologií, vládou financovanou ,Velkou vědu‘ a nové vize." [1]

Významným prvkem byla přítomnost technologicky orientovaných jedinců pocházejících mimo knihovnictví, kteří se snažili uspořádat novou technologii pro řešení starých problémů. Tato záležitost nemusela být tolik diskutabilní, kdyby se knihovní vědou zabývali technologicky vzdělaní jedinci s důvěryhodnými zkušenostmi a odborností v otázkách souvisejících s knihovní vědou, dokumentací a řízením speciálních informací. Dominantní síla v knihovní vědě v USA byla řízena významnou Fakultou pro postgraduální studium knihovnictví na Univerzitě Chicago (Graduate Library School at the University of Chicago - GLS)[2].

Spor mezi informační vědou a knihovní vědou mohl být vnímán jako další změna paradigmatu, v širším měřítku znamenající návrat k dřívějším stanoviskům evropských dokumentalistů a technických a technologických inovací konce 19. století.

Dva ze služebně mladších členů učitelského sboru GLS, Margaret E. Eganová[3] a Jesse H. Shera definovali tuto problematiku srozumitelně. Eganová napsala:

„Pozornost knihovníků během posledních několika desetiletí byla zaměřena na ,revoluci‘ v masové komunikaci a její pravděpodobné dopady na knihovní služby běžného čtenáře. Pouze několik z nich si všimlo této revoluce, která byla svým významem podobná té, která se možná s daleko závažnějšími dopady na knihovní služby a organizaci, konala v dalším oboru pojmenovaném jako ‘Šíření odborných informací‘." [4]

Jesse Hauk Shera (1903-1982) byl americký knihovník a informační vědec, který pomohl zavést informační technologie do knihoven a hrál důležitou roli v jejich rozšiřování během 50. - 70. let minulého století.[5] Kritizoval nedostatek pozornosti věnované technickým aspektům knihovní práce a rychle přibývající specializované techniky, jenž byla vyvíjena dokumentalisty a informačními specialisty. Podle Bucklanda mimo jiné kritizoval i samotnou GLS.

Pomalá změna ke „knihovní a informační vědě" následovala na fakultách knihovnictví univerzit v USA. Carrollová k tomu napsala:

 

„Potřeba začlenit nové obory informační vědy a dokumentace do základního hlavního učebního plánu byla nepřetržitým úkolem pro fakulty knihovnictví od počátku šedesátých let." [6]

To, co bylo představováno „od počátku šedesátých let", byla více či méně aktualizovaná verze toho, co bylo prezentováno na kongresech The International Federation for Information and Documentation (FID) ve 30. letech. Rozpor mezi informační vědou a knihovní vědou může být viděn, alespoň částečně, jako návrat knihovní vědy z určitého směru, kterým se ubírala v prvních dvou dekádách[7] GLS.

Bohužel příchod této změny byl problematický. Tón polemik naznačoval, že sporné bylo nejen použití technologie. Technologie knihovní služby byla po půl století velmi stálá. Knihovníci pociťovali spíše růst než změnu. Když možnosti zůstávají stálé, rozlišení mezi nimi a cíli se stává nejasným. Následkem toho se pro přijaté cíle jakákoliv nová možnost může spíše jevit jako hrozba než jako vítaná dodatečná možnost.

Informační vědci byli vnímáni mnoha knihovníky jako tento druh hrozby až do konce 70. let, kdy diskuse na téma „informační věda versus knihovní věda" ustaly v místech, kde panoval konstruktivní důraz na teorii, návrh a službu.

Nekonvenční informační systémy

Desetiletí od roku 1948 do roku 1968 byla období vzrušující činnosti pro jednotlivce, kteří se zabývali informační vědou / dokumentací. V tuto dobu bylo vyvinuto mnoho různých nekonvenčních operačních informačních systémů. Panoval také velký boj o finanční prostředky na výzkum a o jedinečné a prestižní nápady informačních systémů, které by mohly využívat počítač, jenž nedávno přišel na scénu.

V následující části této práce se soustředím na tři klíčové tvůrce, kteří navrhli stále existující nekonvenční informační systémy. První z nich, Mortimer Taube (1910-1965), který navrhl klasifikační systém (Uniterm System), je především znám svými názory na koordinovanou indexaci. Druhý, Hans Peter Luhn (1896-1964), navrhl různé systémy a produkty využívající počítačové aplikace, mezi které se řadí adresní rozšiřování informací a rotované rejstříky klíčových slov KWIC/KWOC (keyword-in-context/keyword-out-of-context). Výsledkem jeho výzkumů za použití rejstříku KWIC byla v roce 1960 publikace Chemické názvy (Chemical titles) - první komerční aplikace a první publikace zpracovaná pomocí počítače na světě.

Třetí z těchto tvůrců, Eugene Garfield (1925-), který se proslavil svými mnoha informačními systémy, zpracoval „Citační rejstřík pro vědu" (Science Citation Index), na jehož základě zřídil Institut pro vědecké informace (Institute for Scientific Information - ISI).

Když tito tři tvůrci začali „rozbíjet" tradice a pravidla knihovníků, někteří z nich byli šokováni, jiní se stali účastníky. Někteří jejich spolupracovníci (dokumentalisté a informační vědci) na různých institucích reagovali závistivě, nebo měli pohrdavé poznámky.

Mortimer Taube

Taube byl první tvůrce, který se rozešel s tradicí ve velké míře. V roce 1948 se konala „Konference královské společnosti na téma vědecké informace" (the Royal Society Scientific Information Conference). Jeden z příspěvků konference byl prezentován Jasonem Farradanem, britským mluvčím, který hovořil o „Vědeckém přístupu k dokumentaci". Během svého projevu se dotkl také nezbytnosti zlepšit indexační a dokumentační služby. Nicméně jeho nejdůležitější doporučení asi bylo, aby konference zrušila „Univerzální desetinné třídění" (Universal Decimal Classification - UDC) jako systém pro pořádání vědeckých informací.

Podle Lilley-Trice toto Farradanovo rozhodnutí mohlo ovlivnit Mortimera Taubeho, který o dva roky později v roce 1950 na konferenci na Univerzitě Chicago

 

„...byl jediným zastáncem úkolově zaměřené bibliografie a služby na rozdíl od běžné a tradiční knihovní klasifikace/třídění." [8]

 

Další z význačných bodů vznesených na konferenci bylo, že počítače jsou užitečné při navrhování nových informačních systémů a že někdy vědci musejí být schopni uspořádat výrazy při vyhledávání.

15. výroční konference GLS se konala v roce 1950 pod vedením Jesse H. Shery a Margaret E. Eaganové. Zde Taube navrhl, aby vědecká bibliografie byla pořádána podle úkolově orientovaných linií (mission-oriented lines).

Taubeho podstatný příspěvek spočíval v jeho rozloučení s tradičními informačními systémy jako např. se systémem Desetinného třídění (Universal Decimal Classification) a s klasifikačním systémem Kongresové knihovny (Library of Congress Classification System - LCCS) USA. Ale nerozloučil se s velkým významem klasifikačního systému Uniterm System a se schopností uspořádání výrazů (coordinating terms) při vyhledávání. Nešlo jen o samotný systém koordinované indexace, ale o schopnost spojení výrazů dohromady při vyhledávání, neboť Taube byl přesvědčen, že všechny předmětové systémy jsou schopny spojit jednotlivé výrazy dohromady. Významná se tak jevila schopnost úplného využití Booleovských operací logického součinu, logického součtu a negace.

Adams shrnul Taubeho příspěvky následně:

„Mnoho uznání musí být věnováno Dr. Mortimeru Taubemu a jeho koncepci koordinovaného indexování, která zahrnovala umístění položek do předmětových výrazů, dále jeho stanovení principu invertovaného souboru a představení Booleovských operátorů ,and', ,or‘, ,not‘ jako základních prvků strategií vyhledávání počítačových souborů." [9]

Tou dobou existovaly pouze počítače druhé generace. Taube si i přesto uvědomoval, že počítač může pomáhat s pořádáním rešeršních záznamů pomocí technologií využívajících výše zmíněnou Booleovskou logiku. Ačkoliv jeho Uniterm System nepředstavoval první koordinovaný systém, byl to pravděpodobně první „postkoordinovaný systém předmětového vyhledávání pomocí počítače" (computer-based, postcoordinate, subject retrieval system). Proto je tento systém považován za Taubeho velký přínos k vyhledávání pomocí počítače.[10]

Hans Peter Luhn

H. P. Luhn, vzděláním inženýr, pracoval jako vynálezce pro IBM (International Business Machines Corporation). Na přelomu let 1956/57 ho společnost jmenovala manažerem pro vyhledávání informací. Ačkoliv málo z jeho početných vynálezů bylo zahrnuto do skupiny výrobků IBM, neustálý tok jeho myšlenek a nových přístupů k inženýrským otázkám vybízel jeho týmy k vyvíjení řešení, která byla následně realizována.

Luhn se v roce 1948 spojil s Jamesem W. Perrym a Malcolmem Dysonem, aby vynalezli a vyzkoušeli průkopnický elektronický systém pro vyhledávání informací (pioneer electronic information searching system) známý pod názvem Luhnův scanner (Luhn scanner, viz Obr. 2).

 

Obr. 2: Hans Peter Luhn představuje maketu děrovače IBM používající jeho scanner. [11]

Luhn byl členem plánovacího výboru pro Mezinárodní konferenci vědeckých informací (International Conference on Scientific Information), která se konala v roce 1958 ve Washingtonu, D.C. Zde Luhn prezentoval svoji práci na téma strojově zpracované permutované/rotované rejstříky[12] (permuted indexes) - KWIC/KWOC (viz Příloha č. 5). Svůj příspěvek zabývající se rotovaným rejstříkem KWIC[13] (Keyword-in-Context) vydal o rok později jako technický dokument společnosti IBM. Luhn výraz KWIC v roce 1958 sám vymyslel.

 

Druhý z rotovaných rejstříků, KWOC[14] (Keyword-out-of-Context), 

„...byl navržen proto, aby kompenzoval autorovu nedbalost nebo neschopnost, když čelil potřebě vysvětlit obsah práce pomocí jeho názvu." [15] 

Někteří výzkumníci byli známí tím, že pomocí názvů neprozradili skutečný obsah, což se obvykle stávalo i stává v měkčích vědách[16].

Krátce po uvedení rejstříků KWIC a KWOC Luhn představil adresní rozšiřování informací/selektivní šíření informací[17] (Selective Dissemination of Information - SDI). Svým způsobem to znamenalo použití jeho KWICu. Luhn tuto potřebu vyjádřil následujícím způsobem:

„Efektivní rozšiřování vědeckých informací se nedávno stalo předmětem velkého zájmu kvůli představě, že pravděpodobně hraje rozhodující roli v závodě o vedení v technologických úspěších, ať již mezi národy nebo mezi organizacemi a společnostmi v rámci státu." [18]

Eugene Garfield

Třetím kreativním géniem v říši nekonvenčních informačních systémů je Eugene Garfield (1925 - ). Garfieldův přínos se podobá přínosu Taubeho v tom, že ani jeden z nich nevynalezl něco zcela nového -

„...jejich genialita spočívala v upravování a sestavování částí dohromady". [19]

Garfield byl od roku 1957 podnikatelem, a přestože byl vzděláním chemik, nazýval se informačním vědcem.

V roce 1958 Garfield odhalil filozofii tvořící základ jeho snu o multidisciplinárním vědeckém rejstříku (multidisciplinary science index), když přednesl na Mezinárodní konferenci vědeckých informací (International Conference on Scientific Information) svůj příspěvek nazvaný „Jednotný rejstřík pro vědu" (A Unified Index to Science[20]). Garfield v příspěvku říká:

„Termín ,Jednotný rejstřík pro vědu' má znamenat jednotný interdiciplinární index pro všechny dokumenty, především periodické literatury všech vědních oborů. Interdisciplinární indexy nejsou nové ani revoluční. Velmi známé příklady jsou Industrial Arts Index a Die Bibliographie der Fremdsprachigen Zeitschriften Literatur."[21]

O dva roky později, roku 1960, Garfield představil „Index Chemicus", což byl registr nových chemických sloučenin sloužící výhradně chemikům jako průvodce publikovaných studií/zpráv o nových chemických sloučeninách a reakcích. S publikovanými výtahy všech článků z více než 100 hlavních časopisů a výtahů článků z dalších 2 500 časopisů podávající zprávy o nových chemických sloučeninách se z Indexu Chemicus stal v roce 1970 „Current Abstracts of Chemistry".

V roce 1963 Garfield a jeho kolegové představili příspěvky pro Výroční konferenci ADI pořádanou v Chicagu. Byl to zároveň rok, kdy Garfield vytvořil něco, co se mělo stát plnohodnotným „Citačním rejstříkem vědy" (Science Citation Index). A také Hans Peter Luhn vydal před touto konferencí vůbec první dokumenty produkované počítačem.

Do roku 1966 Garfield ještě přidal do skupiny citačních rejstříků sestavených počítačem z názvů časopisů rotovaný předmětový rejstřík (permuted subject index). Mnoho vědců se domnívá, že jedinečnost citačních rejstříků spočívá v tom, že tvoří síť spojení mezi autory.

Kritici a hodnotitelé informačních systémů

Již na počátku prvních viditelných výsledků Taubeho, Luhna i Garfielda se také objevili první oprávnění a důležití kritici a hodnotitelé informačních systémů. Mezi prvními byli Wilfred Lancaster a Tefko Saracevic. Lilley-Trice Lancastera citují:

„...existuje malá pochybnost o tom, že skutečný podnět pro moderní metody vyhledávání informací byl dán Mortimerem Taubem..." [22]

Druhý jmenovaný se zajímal zejména o koncepci relevance (concept of relevance) vyhledávání informací.

„Tato koncepce, stejně tak jako koncepce úplnosti a přesnosti, byla zpracována především na základě procesu zkoušení a hodnocení nekonvenčních informačních systémů ve srovnání s tradičními systémy." [23]

Mezi další kritiky/hodnotitele patřili také Harold Borko a Lauren B. Doyleová. Zpochybňovali důležitost Taubeho klasifikačního systému Uniterm System z důvodu jeho nerelevantních záznamů, byli skeptičtí vůči Luhnovým návrhům automatické indexace a dokumentace a považovali Garfieldův citační rejstřík spolu s asociativní indexací jako přirozený vývoj - jako novou generaci rejstříků. Navrhli ale využívání systémových analýz, aby více pozornosti bylo věnováno potřebám a zvykům uživatele. Vysvětlili také, že výzkum nepřetržitě probíhá, a to s cílem dalšího zdokonalení vyhledávání informací [24] (což jistě platí i v případě automatické indexace a dokumentace).

„Tento pokrok odlišuje informační vědu od knihovnictví 19. století, které bohužel pokračovalo ve století dvacátém." [25]

ERIC

V době, kdy se Taube, Luhn i Garfield zabývali svými informačními systémy, na Western Reserve University Library School faculty pracovali s počítačově založeným informačním systémem, který využíval sémantický kód předmětového systému (semantic code subject system). V roce 1961 obdrželi grant od Úřadu pro vzdělávání USA (U. S. Office of Education - USOE), aby mohli spustit zkušební projekt, který byl právě nazván ERIC (Educational Resources Information Center) a později se stal Educational Resources Information Center.

Byl to

„...první nekonvenční systém v soft science, hlavní příklad rychlého vlivu metod a strategií informační vědy, včetně modelu předcházejícího rozvoje informačního systému s příslušným výzkumem a prováděním hodnotících studií po spuštění systému do provozu." [26]

Skládal se z 16 až 20 decentralizovaných referenčních středisek, která získávala a analyzovala dokumenty; zařízení ERIC, které připravovalo zdroje pro vzdělávání (Resources in Education), tedy rejstřík dokumentů; administrativní jádro v ústředí USOE; center rozšiřování informací, často na univerzitách; a z ERIC služby reprodukce dokumentů (ERIC Document Reproduction Service - EDRS), která připravovala mikrofiše.

Tento sytém byl velmi využíván v univerzitních knihovnách pro výuku booleovské logiky a postkoordinovaného online vyhledávání.

Příloha: Vybrané hlavní události padesátých let[27]

1950

  • Na počátku této dekády v roce 1950 byla na základě úředního jednání založena NSF. Přidělené působnosti této nadace zahrnovaly výměnu
    a koordinaci vědeckých a technických informací mezi americkými vědci
    a dále mezi USA a dalšími zeměmi.
  • Na 15. výroční konferenci GLS Mortimer Taube představil koncepci úkolově zaměřených informačních služeb pro vědu (mission-oriented information services for science). Byl zde jediným zastáncem úkolově orientované bibliografie a služeb oproti všeobecnému, tradičnímu knihovnímu třídění (klasifikaci).
  • Společnost IBM vyvinula elektronický statistický stroj, typ 101, který byl založen na děrném štítku a byl využíván pro širokou škálu indexace
    a projektů vyžadující vyhledávání informací v průběhu několika nadcházejících let. První použití stroje pro vyhledávání literatury mohlo proběhnout na Patentovém úřadu USA.

1951

  • V rozmezích let 1951 - 1953 se Eugene Garfield angažoval v projektu Vojenské lékařské knihovny na Universitě Johnsona Hopkinse. Zde Garfield vyvinul strojové třídění pro sestavení „Současného seznamu lékařské literatury" (Current List of Medical Literature), který byl později sloučen s „Indexem Medicus". Garfield při této kompilaci používal IBM 101 třídič děrných štítků k prohledávání této databáze.
  • V tomto roce Presper Eckert a John W. Mauchly vyvinuli první komerčně dostupný elektronický číslicový počítač - UNIVAC 1, který byl dokončen za finanční podpory společnosti Remington Rand. První z těchto počítačů byl doručen Úřadu pro sčítání lidu USA.
  • 4. září Mortimer Taube a Alberto F. Thompson z Výboru pro atomovou energii (Atomic Energy Comission, AEC) Technické informační služby představili „Koordinovanou indexaci vědeckých oborů" (The Coordinate Indexing of Scientific Fields) na sympoziu Mechanických pomůcek pro chemickou dokumentaci podporovanou „Sekcí chemické literatury Americké chemické společnosti" (American Chemical Society, Division of Chemical Literature). Tento dokument obsahoval první použití výrazu „koordinovaná indexace" (coordinate indexing).
  • 30. prosince 1951 Americká společnost pro rozvoj vědy (American Association for the Advancement of Science, AAAS) pořádala zasedání
    na své výroční konferenci ve Filadelfii na téma „Operační znalost". Později to bylo označeno jako vůbec první setkání amerických vědců, knihovníků
    a dokumentalistů, kde se diskutovalo o vývoji dokumentace/informační vědy.

1952

  • NSF zřídila Úřad vědeckých informací (Office of Scientific Information - OSI). Hlavním úkolem tohoto úřadu bylo financování výzkumu souvisejícího s distribucí vědeckých informací.
  • Na jaře roku 1952 Mortimer Taube opustil AEC, aby založil akciovou společnost Documentation Incorporated, která byla později označena jako „vůbec první soukromá organizace zaměřující se na výzkum a vývoj v oblasti dokumentace".
  • V období let 1952 - 1957 byl představen „Poloautomatický pozemní systém protivzdušné obrany" (Semi-Automatic Ground Environment System for Air Defence - SAGE) na Ministerstvu obrany USA. Tento systém byl uveden do provozu v roce 1957 s využitím počítače IBM Q 7, který byl v té době považován za největší počítač na světě. Tento počítač fungoval v reálném čase, ale nevyužíval sdílení času.
  • V červnu roku 1952 se konalo sympozium IBM na téma „Strojové třídění pro výběr informací" (Machine Techniques for Information Selection). Hans Petr Luhn zde představil první verzi „Luhnova scanneru" (Luhn scanner), který byl označován jako IBM elektronický systém vyhledávání informací.

1953

  • V tomto roce bylo provedeno první souhrnné vyhodnocení nekonvenčních a konvenčních informačních systémů v LoC USA.
  • V rozmezí let 1953 - 1957 publikoval Mortimer Taube a kolektiv pět svazků „Studií o koordinované indexaci" (Studies in Coordinate Indexing) pro Documentation Incorporated.
  • Americká společnost pro vědecké a technické informace (American Scientific and Technical Information Association, ASTIA) vydala „Věstník názvů" (Title Announcement Bulletin), který byl později přejmenován
    na „Technický teoretický věstník" (Technical Abstract Bulletin). Tento věstník představuje první konsolidovaný sdělovací prostředek dokumentů Ministerstva obrany USA.
  • ASTIA dále pak provedla referenční test porovnávající koordinovanou indexaci a předmětoný heslář (subject headings).

1954

  • Mezi významné události tohoto roku se bezesporu řadí představení optických scannerů (Optical scanners) a fakt, že se elektronický číslicový počítač UNIVAC 1 stal komerčně dostupným. Tento rok byla také vydaná zpráva o možném využití tohoto počítače pro knihovní referenční služby. Závěr zprávy nicméně uvedl, že by to bylo realizovatelné, ale příliš nákladné.
  • „Zkušební stanice námořní výzbroje armády USA" (US Naval Ordnance Test Station - NOTS) v China Lake vyvinula postkoordinovaný dávkový rešeršní systém na základě použití IBM 701 počítacího stroje a aplikací Taubeho klasifikačního systému (Uniterm system) na kartotéku 15 tis. dokumentů ASTIA. Tento rešeršní systém umožňuje přidání nových informací, smazání informací na vyřazených dokumentech a propojuje vyhledávaný požadavek s primárním souborem a poskytuje výpis čísel dokumentů. Využívá také koordinaci čísel dokumentů uvedených pod deskriptory. Tento proces byl nazván jako vůbec první předmětné vyhledávání za pomoci číslicového počítače.

1955

  • Hooverova komise doporučila, aby se James Perry stal ředitelem „Centra pro dokumentaci a výzkumu komunikace" (Center for Documentation and Communication Research - CDCR) Národní vědecké nadace. Napomáhá při navrhování a budování „Vyhledávacího selektoru Western Reserve Univerzity" (WRU Searching Selector), prototypu počítačového programu pro vyhledávání literatury na základě kódovaných abstraktů. Během tohoto vývoje byl selektor nazýván různými jmény, např. systém WRU, ASM-WRU, systém Perryho Kenta a systém ASM Mark I. Tento projekt také zahrnoval vývoj „telegrafických abstraktů" a hardware používaný v tomto vyhledávacím selektoru obsahoval: „Flexowriter", přepojovací panely a děrnou pásku. WRU vyhledávací selektor byl poprvé demonstrován na veřejnosti při příležitosti „Národní expozici kovu" (National Exposition Metal), kde vykonával sériové booleovské vyhledávaní v databázi děrných pásek, maximálně však prováděl současně pět, později deset vyhledávání zakódovaných telegrafických referátů.
  • Eugene Garfield vydal první čísla „Preview řízení dokumentace" (Management´s Documentation Preview), jehož název byl v roce 1956 „Current Contents řízení a společenských věd" ( Current Contents of Manatement and Social Sciences). Ve stejném roce dále Garfiel vydal „Citační rejstřík pro vědu" (Citation Index for Science).

1956

  • Eugene Garfield založil akciovou společnost a pojmenoval ji DocuMation, Inc. Později přiznal, že to způsobilo určitou nevoli Mortimeru Taubemu, který založil akciovou společnost Documentation, Inc. o tři roky dříve.
    Na radu odborníků věnujících se public relations ji přejmenoval na Eugene Garfield Associates - Information Engineers. Posléze zjistil, že výraz „inženýr" nesměl být legálně používán bez patřičného diplomu.

1957

  • Pod názvem NCR 304 byl představen první kancelářský počítač druhé generace. Vyrobila ho společnost National Cash Register Company (NCR) a prvním uživatelem se stala v roce 1959 Námořní pěchota armády USA v Camp Pendeltonu v Kalifornii.
  • V NLM panovalo přesvědčení, že mikrofilmování a rychlé techniky kopírování pokročily natolik, že umožnily odpovídat na kopírovací požadavky pomocí kopírování na mikrofilm.
  • Společnost IBM jmenovala Hanse P. Luhna manažerem vyhledávání informací.

1958

  • Hans Peter Luhn ze společnosti IBM a Herbert Ohlman ze společnosti System Development Corporation představili první rotovaný rejstřík klíčových slov (KWIC) v „Mezinárodním institutu počítačové vědy" (International Computer Science Institute) Kalifornské univerzity.
  • Došlo k založení Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA).
  • V listopadu společnost IBM představila zvláštní přístroj pro vyhledávání informací pod názvem 9900 speciální indexový analyzátor a univerzální snímač štítků (Special Index Analyzer and Universal Card Scanner).
  • Ve Washingtonu D.C. se konala Konference Taubeho a Woostera na téma uchovávání a vyhledávání informací pod záštitou „Úřadu vědeckého výzkumu vojenského letectva armády USA" (Air Force Office of Scientiffic Research - AFOSR).

1959

  • Winifred Sewell aktualizoval Lékařský předmětový heslář (Medical Subject Headings - MeSH) v NLM.

 

Použitá literatura:

BUCKLAND, Michael. Documentation, Information Science, and Library Science in the U.S.A. Information Processing and Management. 1996, vol. 32, no. 1, s. 63 - 76. [online]. [cit. 2006-12-12]. Dostupný z WWW: <http://www.ischool.berkeley.edu/~buckland/20THCENT.pdf>.

Eugene Garfield, Ph.D. [online]. 2007, April 2007 [cit. 2007-10-13]. Dostupný z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/>.

GARFIELD, Eugene. A unified index to science. In Proceedings of the International Conference on Scientific Information. 1st edition. Washington, D.C. : National Academy of Science, National Research Council, 1959. s. 461-474. Dostupný z WWW: <http://www.nap.edu/catalog.php?record_id=10866 >.

Jesse Shera. Wikipedia : The Free Encyclopedia [online]. 21 September 2007 [cit. 2007-10-14]. Dostupný z WWW: < http://en.wikipedia.org/wiki/Jesse_Shera>.

KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003. Dostupný z WWW: <http://sigma.nkp.cz/cze/ktd>.

LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. 196 s. ISBN 0-12-450060-9.

University of South Carolina Board of Trustees . School of Library and Information Science [online]. c2005 , 2005 [cit. 2007-10-12]. Dostupný z WWW: <http://www.libsci.sc.edu/BOB/istchron/chist_photos/chist10.htm>.

Williams, Robert V. Chronology of information science and technology: 20th century. [online]. 2002. [cit. 2007-05-29]. Dostupný z WWW: <http://www.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC20CEN.HTM>.



[1] BUCKLAND, Michael. Documentation, Information Science, and Library Science in the U.S.A. Information Processing and Management. 1996, vol. 32, no. 1, s. 72. [online]. Dostupný z WWW:

< http://www.ischool.berkeley.edu/~buckland/20THCENT.pdf. > „The efford to win the War and, then, to sustain national interests during the Cold War, generated a new environment with nex technology, government-funded ,Big Science‘, and new visions of fortunes to be made."

[2] Společnost Carnegie (The Carnegie Corporation), která byla nástrojem transformace lékařských fakult univerzit v USA z počátku 20. století, usilovala o podobnou transformaci knihovnických fakult. Hlavním záměrem bylo zřízení instituce, která by byla obdobou Harvardské právnické fakulty (Harvard Law School) a Lékařské fakulty Johns Hoppkins (Johns Hoppkins Medical School). A tak v roce 1926 došlo k zahájení dotování výzkumně orientované GLS nabízející pouze titul Ph.D.

[3] Margaret Elizabeth Egan (1905-1959) - americká knihovnice a odbornice na sdělovací prostředky.

[4] EGAN, Margaret E. Preface. In: The communication of specialized information. Chicago : Univ. Of Chicago Graduate Library School, 1953, s. iii. Citováno podle BUCKLAND, Michael. Documentation, Information Science, and Library Science in the U.S.A. Information Processing and Management. 1996, vol. 32, no. 1, s. 73. [online]. Dostupný z WWW:

< http://www.ischool.berkeley.edu/~buckland/20THCENT.pdf. > „The attention of librarians during the past few decades has been focussed upon the ,revolution' in mass communication and its probable effects upon library service to the general reader. Few have noticed the revolution, similar in magnitude and with perhaps far more serious implications for the library services and organization, which has been quietly taking place in another field--the field which we have here termed ,Communication of Specialized Information'."

[5] Jesse Shera. Wikipedia : The Free Encyclopedia [online]. 21 September 2007 [cit. 2007-10-14]. Dostupný z WWW: < http://en.wikipedia.org/wiki/Jesse_Shera>.

[6] CARROLL, C. E. The professionalization of education for librarianship with special reference to the years 1940-1960. Metuchen, NJ : Scarecrow Press, 1970, s. 22. Citováno podle BUCKLAND, Michael. Documentation, Information Science, and Library Science in the U.S.A. Information Processing and Management. 1996, vol. 32, no. 1, s. 73. [online]. Dostupný z WWW: < http://www.ischool.berkeley.edu/~buckland/20THCENT.pdf. > „The need to integrate the new studies of information science and documentation into the basic core curriculum has been a continuing challenge to the library schools since the early sixties."

[7] Tyto dekády byly charakterizovány omezeným zájmem o navrhování a technologie (design and technology) v rámci knihovní vědy v USA. Hlavními důvody bylo, že nejvlivnější akademické skupiny se angažovaly ve velmi dobře financovaném úsilí soustředěném na vývoj nových „myšlenkových škol" s novými a různými zaměřeními.

[8] LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA : Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 18. „...was the sole advocate of mission-oriented bibliography and service, as opposed to the general, traditional library classification."

[9] ADAMS, S. Medical Bibliography in an Age of Discontinuity. Chicago, Illinois : Medical Library Association, 1981, s. 60. Citováno podle LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 20. „Much credit must be given to Dr. Mortimer Taube and hist concept of coordinate indexing, which involved the posting of items to subject terms, for establishing the principle of the inverted file and for introducing the Booleian operatives ,and', ,or‘,and ,not‘ as basic elements of search strategies for computer files."

[10] LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA : Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 20-21.

[11] University of South Carolina Board of Trustees . School of Library and Information Science [online]. c2005 , 2005 [cit. 2007-10-12]. Dostupný z WWW: <http://www.libsci.sc.edu/BOB/istchron/chist_photos/chist10.htm>.

[12]Podle TDKIV: Strojově zpracovaný rejstřík, jehož hesla jsou tvořena soubory klíčových slov vybraných z názvů, podnázvů a případně textů dokumentů. Každé klíčové slovo se považuje za pořadatele pro abecední řazení a je od zbývajícího textu názvů, podnázvů odlišeno graficky, mezerou nebo předsazením.

[13] Podle TDKIV: Rotovaný rejstřík klíčových slov z názvu, podnázvu nebo textu dokumentů abecedně seřazených ve vertikální úrovni uprostřed sloupce a v jednotlivých řádcích cyklicky doplněných úplným nebo zkráceným názvem dokumentu.

[14] Podle TDKIV: Rotovaný rejstřík klíčových slov z názvů, podnázvů nebo textů dokumentů seřazených abecedně, přičemž klíčová slova se uvádějí odděleně před nebo nad úplným nebo zkráceným názvem, ze kterého pocházejí.

[15] LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA : Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 24. „...was designed to compensate for an author´s negligence, or inability when faced with the need, to explain a work´s content by its title."

[16] Soft science neboli měkčí vědy jsou vědy jako biologie, psychologie, sociologie, ekologie, antropologie, lingvistika aj.

[17] Podle TDKIV: Informační služba založená na průběžném provádění rešerší podle rešeršních profilů jednotlivých uživatelů; rešerše se zpracovávají v dávkovém režimu a jsou uživatelům zasílány ve sjednané periodicitě.

[18] LUHN, Hans P. H. P. Luhn: Pioneer of Information Science. New York : Spartan Books, 1968, s. 246. Citováno podle LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 25. „Effective dissemination of scientific information has of late become the subject of major interest and concern because of the realization that it is apt to play a decisive part in the race for leadership in technological accomplishments, be it among nations or be it among organizations and businesses within a nation."

[19] LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA : Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9 s. 25. „...their genius was in adapting and fitting pieces together."

[20] GARFIELD, Eugene. A unified index to science. In Proceedings of the International Conference on Scientific Information . 1st edition. Washington, D.C. : National Academy of Science, National Research Council, 1959, s. 461-474. Dostupný z WWW: <http://www.nap.edu/catalog.php?record_id=10866 >.

[21] GARFIELD, Eugene. A unified index to science. In Proceedings of the International Conference on Scientific Information . 1st edition. Washington, D.C. : National Academy of Science, National Research Council, 1959, s. 461. Dostupný z WWW: <http://www.nap.edu/catalog.php?record_id=10866 >. „The term ,Unified Index to Science' is intended to imply a single interdisciplinary index to all documents, primarily periodical literature in all fields of science. Inter-disciplinary indexes are not new and revolutionary. Well-known examples are the Industrial Arts Index and Die Bibliographie der Fremdsprachigen Zeitschriften Literatur."

[22] LANCASTER, Wilfred F. Information Retrieval Systems: Characteristics, Testing and Evaluation. New York: Wiley, 1968. Citováno podle LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 19. „...there is little doubt that the real impetus to modern methods of information retrieval was given by Mortimer Taube..."

[23] LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 17. „The relevance concept, as well as the concepts of recall and precision, developed mainly through the process of testing and evaluating the nonconventional information systems against traditional ones."

[24] BORKO, Harold - DOYLE, Lauren B. The changing horizon of information retrieval. American Behavioral Scientist. 1964, vol. 10, no. 7, s. 3-8.

[25] LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA : Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 31. „This improvement differentiates information science from the nineteenth-century librarianship that had unfortunately continued into the twentieth century."

[26] LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 17. „...the first nonconventional information system in a soft science, as a prime example of the rapid influence of information science methods and strategies, including the pattern of preceding the development of an information system with relevant research and of conducting evaluation studies after the system is operational."

[27] Williams, Robert V. Chronology of information science and technology: 20th century. [online]. 2002. [cit. 2007-05-29]. Dostupný z WWW: <http://www.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC20CEN.HTM>.
LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 145.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback