Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část. 4: 1970 - 1979

Čtvrtá část bakalářské diplomové práce „Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990“ se zabývá událostmi sedmdesátých let 20. století. První část pokračuje v mapování online vyhledávání. Jsou zde uvedeni čtyři z předních specialistů, kteří přispěli k jeho vývoji. Mezi ně patří Martha E. Williams, Roger K. Summit, Carlos A. Cuadra a Donald T. Hawkins. Druhá podkapitola pojednává o sítích, a to o jejich vývoji a plánování.

1970 - 1979

Čtvrtá kapitola sleduje události 70. let. První část pokračuje v mapování online vyhledávání. Uvedu zde čtyři z předních specialistů, kteří přispěli k jeho vývoji. Mezi ně patří Martha E. Williamsová, Roger K. Summit, Carlos A. Cuadra a Donald T. Hawkins.

Ve druhé podkapitole pojednávám o sítích, a to o jejich vývoji a plánování.

Pro ucelený pohled na toto období uvádím v příloze souhrn vybraných hlavních událostí 70. let (viz Příloha 3).

Online vyhledávání informací

Po objevení počátečních online systémů bylo zapotřebí jejich další zdokonalení, aby bylo možné realizovat masivní rešerše bibliografických odkazů. Nezbytným krokem proto bylo vytvoření strojově čitelných databází (machine-readable databases).

Bylo nezbytné, aby se tyto databáze staly dostupnými knihovnám a informačním centrům, a to buď prostřednictvím prodejců, nebo rešeršních služeb. Z počátku tyto rešeršní služby pocházely od společností Lockheed (DIALOG) a SDC (ORBIT) s Knihovním rešeršním systémem (SEARCH), který byl přidán v roce 1977. Podle Carlose Cuadry bylo v USA v roce 1978 pouze osm komerčních prodejců; noví prodejci byli Battelle Memorial Institute, Bibliographic Retrieval Service, Informatics, Mead Corporation, New York Times Data Bank a OCLC.[1]

Mezi čtyři přední specialisty, kteří přispěli k vývoji online rešeršních služeb, patří Martha E. Williamsová (1934-2007), Roger K. Summit (1930-), Carlos A. Cuadra a Donald T. Hawkins. Každý z nich se po několik let angažoval v relativně novém použití informační vědy - v online vyhledávání a rešerších bibliografických odkazů z velkých databází.

Martha E. Williamsová

Williamsová byla profesorkou informační vědy na Univerzitě v Illinois, v roce 1976 se stala po Cuadrovi druhou editorkou ARISTu a v roce 1984 obdržela Cenu za zásluhy (ASIS Award of Merit). Kromě patrného zájmu o učení a různé funkce v rámci výzkumného poradenství se snažila o to: „... aby se online rešerše a vyhledávání staly ,transparentní‘ pro konečné uživatele." [2]

Williamsová shrnula historii základních myšlenek vedoucích k metodice transparentního vyhledávání. Podle ní se potřeba transparentního vyhledávání vyskytla z důvodu různorodosti a rozmanitosti databází, vyhledávacích systémů, a to již na počátku sedmdesátých let. Vysvětlila i samotný termín „transparetní vyhledávání", který znamená, že uživatel je schopný rozpoznat složitost sledu vyhledávacích činností. V transparentním systému by uživatel zadal dotaz, na který by získal odpověď uloženou v informacích/datech, a to aniž by viděl složitost uplynulých transakcí.[3]

Rovněž uvedla výhody online vyhledávání:

  • rychlé vyhledávání z mnoha zdrojů na jednom místě;
  • vyšší produktivita - člověk, který vyhledává manuálně, uskuteční za den dvě nebo tři vyhledání, pokud vyhledává online, udělá jich osm;
  • výsledkem je takový výstup, který je naformátovaný stejným způsobem pro každou databázi - tím dochází ke standardizaci výstupu;
  • ekonomické výhody, jakou jsou rychlost a nízká nákladovost. [4]

 

Roger K. Summit

Zatímco již dříve zde byly velké snahy směřující ke vzdálenému vyhledávání souborů čitelných pomocí počítače (např. ORBIT), až Summit a jeho kolegové z Lockheed se postarali o jejich široce přístupné, životaschopné a komerční užití. Tento vývoj se odehrál ve dvou etapách: První byla již výše uvedená (viz kapitola 3.4) instalace DIALOGu v roce 1967 na online systém dokumentografické rešerše nazvaný NASA-RECON. Druhou etapu představovalo připojování rozšířené řady počítačově čitelných databází, které napomohly tomu, aby se online vyhledávání a ukládání počítačově čitelných odkazů a bibliografických zdrojů stalo samozřejmostí za pomoci knihoven a informačních center napříč USA a ve zbytku průmyslového světa. Saul Herner zcela zaslouženě o Summitovi pronesl: „Roger Summit může být považován za ,otce online vyhledávání'." [5]

Summit zastával ve svém životě velké množství funkcí. Po získání tří titulů na Standfordské univerzitě pracoval jako výzkumný pracovník, manažer i ředitel ve společnosti Lockheed. V roce 1981 získal pozici prezidenta Společnosti DIALOG Information Services, Inc.[6].

V roce 1971 začala společnost Lockheed provozovat komerční služby. Mnoho cílových uživatelů nyní mohlo těžit ze služeb jednoho nebo více prodejců. Na rozdíl od počátků dřívějších systémů vyhledávání v USA, které vlastnila a spravovala vláda, byl tento nový typ obchodní činnosti organizován kolem skupiny prodejců, kteří poskytovali rešeršní služby jako soukromé obchodní podniky.[7] Podle Summita existovaly tři hlavní skupiny: 1. producenti databází, kteří byli obvykle také dodavateli; 2. samotní prodejci, jako např. Lockheed a SDC; a 3. informační centra a knihovny, které poskytovaly služby cílovým uživatelům.[8]

Možná jeden z nejvýznačnějších úspěchů Summita bylo rozšíření populace uživatelů z veřejných knihoven v Kalifornii do zemí tak odlišných, jako Japonsko a Brazílie. Summit podle Lilley-Trice: „Přispíval k modernizaci služeb ve Spojených státech včetně využívání nejmodernější technologie a vyhledávání z plnotextových databází." [9]

Carlos A. Cuadra

Carlos Cuadra získal v roce 1953 doktorát z psychologie na Kalifornské univerzitě. Pak se stal zaměstnancem SDC, jejíž první interaktivní online systém vyhledávání Protosynthex byl poprvé spuštěn v roce 1960. Podle Charlese Bournea to byl: „...plnotextový přístup k obsahu Golden Book Encyclopedia" [10] a definoval ho jako „...nerekruzivní, nebooleánský systém s terminálem, který byl pevně spojený s počítačem." [11] Byl to také vzdálený předchůdce systému ORBIT, který byl poprvé použit vzdušnými silami armády USA na základně Wright-Patterson v Ohiu. V letech 1969-70 byl přepracovaný program ORBIT použit při tvorbě AIM TWX (Abridged Index Medicus Teletype Writer eXchange[12]), 30 terminálového online bibliografického systému NLM, aby se nakonec stal MEDLINEM (MEDLARS online). Při vývoji těchto systémů poskytoval Cuadra odborné poradenství.

V 70. letech zastával Cuadra v SDC různé manažerské funkce až do roku 1978, kdy ji opustil a stal se prezidentem nezávislé konzultační firmy Cuadra Associates. V roce 1980 publikoval článek „Role soukromého sektoru při vývoji zdokonalení knihovních a informačních služeb" (The Role of Private Sector in the Development and Improvement of Library and Information Services). V následujícim roce vyvinul STAR[13], což byl mikropočítačový systém pro zadávání dat a v roce 1982 na Konferenci v Atlantě zveřejnil zprávu o prototypu programu, který poskytuje schopnost získávání výsledků vyhledávání ze tří hlavních amerických databází bibliografických služeb, převedení záznamů do uživatelského formátu, automaticky je indexuje a učiní z nich nedílnou součást jejich vlastních místních elektronických knihovních systémů. V roce 1985 Cuadra publikuje další článek nazvaný „Začlenění osobního počítače do prostředí víceuživatelské databáze" (Integrating the Personal Computer into Multiuser Database Environment). Z něj bylo zřejmé, že Cuadra podporoval používání osobního počítače.[14]

Donald T. Hawkins

V roce 1970 získal Hawkins doktorát v technice na Kalifornské univerzitě a od té doby byl zaměstnán v AT&T Bell Laboratories, nejdříve jako informační vědec a později jako manažer Information Retrieval and Foreign Language Services. Hawkins je především znám svojí bibliografií nazvanou „Online Information Retrieval Bibliography, 1964 - 1979". Tato souborná bibliografie pokrývá online bibliografické, číselné a další nebibliografické systémy vyhledávání informací, nezahrnuje avšak nemocniční informační systémy, knihovní výpůjčky, katalogizační systémy jako OCLC a teletextové systémy.

Hawkins především přispíval k bibliometrii literatury o online vyhledávání. Podotýkal například, že v dřívějších letech byla literatura poněkud rozptýlená, ale nedávno se z větší části soustředila do tří časopisů: Online, Database a Online Review.[15] Také napomáhal při vývoji strategie online vyhledávání.

Navíc Hawkins zpracoval studii výhod online vyhledávání pro cílové uživatele, která se zaměřovala na úplnost, nízké náklady, rychlost, rozšířené zdroje (ve srovnání s místními knihovnami), tištěné kopie výsledků, booleovské schopnosti a zvýšenou produktivitu výzkumníků.

Z hlediska dalších přínosů pro rešeršní a vyhledávací aktivity cílových uživatelů se Hawkins zaměřil na: „...používání mikropočítače, koncepci stahování a vytváření příslušných programů pro zavedení různých předřazených/vstupních zařízení." [16]

Plánování a vývoj sítí - 1972 - 1978

Toto druhé období ve vývoji sítí je charakterizováno nejen plánováním a rozvojem, ale také ohromnou expanzí a důležitým rozhodováním, kterého se dle Lilley-Trice zúčastnily tři úrovně účastníků: 1. vzdělaní podnikatelé, tj. prodejci databází, personál bibliografických služeb a představitelé dalších komerčních firem, včetně prodejců technologií; 2. zprostředkující uživatelé, tj. informační pracovníci v knihovnách a v informačních centrech; 3. cíloví uživatelé.[17]

Přínosy vytváření sítí

Lilley-Trice si položili tuto otázku: „Jaké byly přínosy vytváření sítí pro podnikatele a jejich společnosti?" [18] Podle bibliografických služeb představovaly tyto přínosy lepší informační služby a úspory na základě počtu obsloužených lidí. Nejlepší, v co knihovníci mohli doufat, bylo, že by došlo ke spojení LoC s místní katalogizací. Kilgour[19] z OCLC se snažil vysvětlit princip sdílené katalogizace, a tak dosáhnout nákladově efektivních úspor ze zvýšené výroby. Jinými slovy, čím více knihoven by použilo jeden záznam, tím by se dosáhlo levnějšího efektu.

V průběhu let byl prováděn výzkum zaměřený na financování informačních služeb. Byly zpracovány studie, které zdůrazňovaly faktory jako důležitost shromažďování vhodných dat, používání modelů a vzorců, koncepce vzájemného porovnávání efektivnosti nákladů a úspor ze zvýšené výroby. Prodejci databází měli jejich vlastní ekonomickou myšlenku - není potřeba, aby si každá instituce pořizovala svojí databázovou pásku (database tape), protože jedna databáze sloužila mnoha zákazníkům. Prodejci zajišťovali služby pro knihovny a informační centra, a ty tak poté zabezpečovaly služby pro své cílové uživatele. Tito zprostředkující uživatelé, informačními pracovníci, představovali obvykle první místo kontaktu pro prodejce.[20]

Israel Warheit[21] z IBM rozšířil tuto myšlenku přínosů také na přínosy pro knihovny a informační centra, které tak mohli rozšířit služby na cílové uživatele, zavedením online bibliografického vyhledávání z databází. Tyto databáze byly dříve založeny na ruční indexaci a dokumentačních službách. Pro většinu z nich byla charakteristická prodleva mezi časem, kdy jednotlivé položky byly publikovány a časem, kdy se staly dostupnými. Warheit[22] dále poukázal na výhody spočívající v tom, že se nemuseli nakupovat databáze, protože bylo možné on-line rozšiřování odkazů a schopnost pozměňování hledání. Díky tomu byli informační pracovníci schopni nabídnout kvalitní služby konečným uživatelům.

Knihovníci

Na počátku většina informačních pracovníků, zejména knihovníků, neslyšela o dvou nových službách: online katalogizace z bibliografické služby (online cataloging from a bibliographic utility) a online informační služby z databází prodejců (online information services from database vendors). Těm, kteří je teprve nyní začali používat, se zdály být revoluční. Pro navrhovatele těchto služeb se vyskytl velký problém. Jak informovat o dostupnosti služeb a jak přenášet jejich přínosy zprostředkujícím uživatelům a cílovým uživatelům. Butler uvedl, že bylo skutečně nemožné najít tištěný komplexní popis vysvětlující detailní přístupy a přínosy spojení se sítí.[23]

Koncem 70. let nicméně knihovníci začali získávat povědomí o situaci a dozvídat se o možnostech síťových služeb. Služby byly nyní dostupné knihovnám pomocí určených místních, národních a regionálních středisek služeb. „Toto spojení, pokud k němu došlo, mohlo ve svém důsledku kvalifikovat knihovníky jako účastníky při vytváření sítí." [24]

Knihovníci, zvláště pak katalogizující knihovníci a jejich úřednický a technický personál, byli spokojeni s novými výsledky a brzy považovali nové systémy jako nedílnou součást knihoven. V roce 1972 se komerční online systémy ORBIT společnosti SDC a DIALOG společnosti Lockheed staly v USA dostupnými. Podnikavý duch se stal ústředním faktorem expanze informačních služeb, což potvrdila Barbara M. Robinsonová[25]. Prohlašovala, že úspěch třetího typu sítě konce 70. let, systému vytváření knihovnické sítě, spočíval v agresivní podnikatelské službě. Podnikavý duch je charakteristický pro vedení v jakémkoliv typu organizace.

V mnoha případech se navíc spolupráce změnila v konkurenci. Jedním z konkurentů OCLC byl například RLIN[26] (Research Libraries Information Network), ale existovaly i další, kteří nabízely specifické služby. Došlo však k situaci, že OCLC byl ohrožen nebo byla kritizována jeho struktura řízení. Na tuto kritiku odpověděl změnami ve struktuře řízení, kdy se „vzdal kontroly nad největší národní online bibliografickou databází ve prospěch účastnících se knihoven ve všech částech země" [27], spuštěním meziknihovní sítě výpůjček a později mezinárodní expanzí.

Expanze TYMNETu, ARPANETu a mezinárodních sítí

Expanze vytváření síti v průběhu tohoto období zahrnovala více uživatelů TYMNETu a ARPANETu. Každá z těchto sítí byla navržena tak, aby splňovala určité potřeby. Telekomunikační sít TYMNET překonala bariéru zeměpisných vzdáleností. ARPANET se používal na akademické půdě. Splňoval potřeby uživatelů ve smyslu propracovaných programů, které mohly být sdíleny. Byl ale užitečný i tím, že sloužil jako model při chápání základní počítačové technologie přepínání paketů. Bunch-Alsberg ve svém příspěvku o sítích založených na této technologii říkají, že: „Sítě založené na technologii přepínání paketů představují hlavní přístupovou cestu k dnešním online informačním systémům." [28]

Došlo také k rozšíření služeb mezinárodních sítí. Na počátku 70. let byly plánovány sítě EURONET[29], UNISIST[30], organizace UNESCO a síť STI[31]. Zanedlouho od jejich plánování došlo i k jejich spuštění.

Národní síť

Bohužel ne všechny události byly nakloněny vývoji národní sítě. V roce 1970 na konferenci na vytváření sítí její ředitel Joseph Becker (1923-1995) oznámil, že prezident USA Richard Nixon podepsal návrh zákona schvalující vznik NCLIS. I když nebyl prezident Nixon tímto návrhem nadšený (protože vzešel z prezidentství Johna Kennedyho a Lyndona B. Johnsona), přesto ho ale schválil.

Zřízení tohoto orgánu pro jeho jmenované členy a mnoho dalších zaručovalo, že bude zřízeno ústřední národní koordinované vedení vytvářející politiku. Bohužel NCLIS bylo pomalé při svém vlastním obsazování personálem a i při etablování stejně tak, jako při zpracování a vydání svého hlavního dokumentu a plánu činnosti. Z tohoto důvodu se NCLIS neuplatnila jako „vůdce" národní sítě. [32]

Hlavní události sedmdesátých let[33]

1970´s

  • Počítače třetí generace využívající integrované obvody se objevily v sálových počítačích jako například IBM/360 a 370, byly však srovnatelné s počítači vyrobenými společnostmi Honeywell a Sperry Rand (UNIVAC).

1970

  • V lednu tohoto roku ASIS zahájila činnost referenčního střediska amerického USOE, jehož působnost zahrnovala akvizici a zpracování dokumentů souvisejících s knihovnami, informačními centry a informačními technologiemi.
  • Prezident USA Richard Nixon podepsal a schválil vznik NCLIS. Tato komise se zabývala národními plány knihovních informačních služeb. Avšak v letech 1977 - 1978 bylo její působení zpochybněno.
  • V tomto roce se uskutečnila Airlie House konference na téma „Meziknihovní komunikace a informační sítě". Byla to významná konference, která stanovila nové a důležité směry pro vývoj počítačových a komunikačních sítí v USA.
  • INTREX se stal prvním on-line systémem, který zobrazoval vstupy a výstupy na jediné obrazovce.

1971

  • V LoC USA dochází v tomto roce k retrospektivní konverzi katalogizačních záznamů na strojově čitelný formát - RECON (Retrospective Conversion of Catalog Records).
  • Společnost Intel vyvinula a představila první komerčně dostupný mikroprocesor Intel 4004.
  • Ray Tomlinson ze skupiny BBN (Bolt, Beranek a Newman) vynalezl e-mailový program na zasílání zpráv napříč polygonální sítí (distributed network). Symbol @ byl objeven krátce poté, v březnu roku 1972, a v červnu téhož roku Larry Roberts vyvinul proces pro spravování e-mailů.
  • Cuadra předložil 13 návrhů k zlepšení interakce člověka a stroje.

1972

  • Komerční on-line systémy ORBIT společnosti System Development Corporation a DIALOG společnosti Lockheed Missiles and Space Corporation se v USA staly dostupnými.
  • 26. března se The New York Times rozhodly poprvé umožnit svým čtenářům přístup k jejich záznamům výzkumu pomocí plánovaného on-line rešeršního systému nazvaného „New York Times Information Bank". Tento systém byl uveden do provozu v listopadu téhož roku.

1973

  • Henry Small and Irina Marshakova nezávisle na sobě zpracovali koncepci kocitační analýzy (co-citation analysis).
  • Greenberg podal zprávu o propracovaných informačních sítích včetně telekomunikačních, počítačových, informačních a satelitních činností.
  • Společnost XEROX PARC vyvinula první plně funkční počítač s monitorem - ALTO.

1974

  • BBN (Bolt, Beranek a Newman) zpřístupňuje TELENET, první veřejnou paketovou datovou službu (jedná se o komerční verzi ARPANETu).
  • MARK - 8 byla představena jako první volně prodejná osobní počítačová sestava. Jejím stavitelem byl Jonathan Titus.

1975

  • Společnost MITS (Micro Instrumentation and Telemetry Systems) vyvinula a poskytla k osobnímu užívání první digitální mikropočítač.
  • ALTAIR 8800, jenž byl vyvinut Robertsem Yatesem and Bybeem, byl první masově vyráběným a prodávaným osobním počítačem.
  • Byl představen první osobní počítač společnosti IBM, IBM 5100. Nicméně jeho prodej nebyl úspěšný.

1976

  • Online rešeršní systém ILO/ISIS byl pravděpodobně prvním ze systémů tohoto typu, který umožňoval vstup v jednom jazyce a výstup v jiném.
  • Osobní počítač APPLE II se stal prvním velmi úspěšně prodávaným počítačem na trhu.

1977

  • Začaly vycházet Časopisy Online - v lednu a On-line Review - v březnu.
  • Bibliographic Retrieval Services (BRS) byly uvedeny do provozu.

1978

  • Sekce vědeckých informací NSF USA se stala Sekcí vědeckých informací a technologií.
  • Carlos Cuadra opouští SDC a zakládá svoji společnost Cuadra Associates.

1979

  • Cuadra Associates vydala první verzi čtvrtletního časopisu Directory of Online Databases.
  • NCLIS pořádala White House Conference of Libraries and Information Services.

 

Použitá literatura:

BOURNE, Charles P. On-line Systems: History,Technology, and Economics. Journal of the American Society for Information Science. 1980, vol. 31, no. 3, s. 155-160.

BUNCH, Steve R. - ALSBERG, Peter A. Computer Communication Networks. Annual Review of Information Science and Technology. 1977, vol. 12, s. 183-216.

CUADRA, Carlos A. Commercially funded on-line retrieval services - Past, present and future. Aslib Proceedings. 1978, vol 30, no. 1, s. 2-15.

HAWKINS, D. T. Online information retrieval systems. Annual Review of Information Science and Technology. 1981, vol. 16, s. 171-208.

HERNER, Saul. Brief History of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1984, vol. 35, no. 3, s. 157-163.

LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. 196 s. ISBN 0-12-450060-9.

OCLC. OCLC becomes democratized, nationwide corporation. American Libraries [online]. 1978, vol. 9, no. 1, s. 4. Dostupný z WWW:
<http://han.nkp.cz/han/sfx/web.ebscohost.com/ehost/pdf?vid=5&hid=6&sid=5b....

SUMMIT, R. K. Lockheed experience in processing large data bases for its commercial information retrieval service. Journal of Chemical Information and Computer Sciences. 1975, vol. 15, no. 1, s. 40-42.

WILLIAMS, Martha E. Networks for On-Line Data Base Access. Journal of the American Society for Information Science. 1977, vol. 28, no. 5, s. 247-253.

WILLIAMS, Martha E. Transparent information systems through gateway, front ends, intermediaries and interfaces. Journal of the American Society for Information Science. 1986, vol. 37, no. 4, s. 204-214.

Williams, Robert V. Chronology of information science and technology: 20th century. [online]. 2002. [cit. 2007-05-29]. Dostupný z WWW:
<http://www.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC20CEN.HTM>.



[1] CUADRA, Carlos A. Commercially funded on-line retrieval services - Past, present and future. Aslib Proceedings. 1978, vol 30, no. 1, s. 8.

[2] LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 87. „...that the operation of the online search and retrieval activities becomes ,transparent' to end users."

[3] WILLIAMS, Martha E. Transparent information systems through gateway, front ends, intermediaries and interfaces. Journal of the American Society for Information Science. 1986, vol. 37, no. 4, s. 204-205.

[4] WILLIAMS, Martha E. Networks for On-Line Data Base Access. Journal of the American Society for Information Science. 1977, vol. 28, no. 5, s. 251-252.

[5] HERNER, Saul. Brief History of Information Science. Journal of the American Society for Information Science. 1984, vol. 35, no. 3, s. 162. „Roger Summit can be reasonably called the ,Father of On-Line Systems'."

[6] Společnost Lockheed vyvinula komerční online systém DIALOG, jehož název se dostal i do názvu dceřinné společnosti DIALOG Information Services.

[7] CUADRA, C. A. Commercially funded on-line retrieval services - Past, present and future. Aslib Proceedings. 1978, vol. 30, no. 1, s. 2-15.

[8] SUMMIT, R. K. Lockheed experience in processing large data bases for its commercial information retrieval service. Journal of Chemical Information and Computer Sciences. 1975, vol. 15, no. 1, s. 40.

[9] LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA : Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 90 „He has continued to upgrade services in the United States, including utilization of the latest technology and retrieval from full-text databases."

[10] BOURNE, Charles P. On-line Systéme: History,Technology, and Economics. Journal of the American Society for Information Science. 1980, vol. 31, no. 3, s. 155. „...a full-text approach to the contents of the Golden Book Ecyclopedia."

[11] BOURNE, Charles P. On-line Systems: History,Technology, and Economics. Journal of the American Society for Information Science. 1980, vol. 31, no. 3, s. 156. „...nonrecursive, non-Boolean searching, with a terminal that was hard-wired to the computer."

[12] TWX - prvotní datová síť, spuštěna v roce 1931 americkou telekomunikační společnosti AT&T. Dálnopisná přepínací služby směrovala hovory automaticky na ostatní dálnopisy. První počítačové sdílení času bylo prováděno v polovině 60. let právě přes tuto síť.

[13] Microcomputer System for data entry

[14] LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 91.

[15] HAWKINS, D. T. Online information retrieval systems. Annual Review of Information Science and Technology. 1981, vol. 16, s. 172.

[16] LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA : Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 92. „...use of the microcomputer, the concept of downloading, and the creation of appropriate programs for putting into operation various fron-end devices."

[17] LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA : Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 117.

[18] LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA : Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 117. „What were the benefits of networking to the entrepreneurs and to thei institutions?"

[19] Frederick G. Kilgour (1914-2006), americký knihovník a učitel, zakládající ředitel OCLC - mezinárodní počítačová knihovní síť a databáze, která změnila způsob užívání knihoven. Kilgour působil jako její prezident a ředitel v letech 1967 - 1980.

[20] LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA : Academic Press, 1989, ISBN 0-12-450060-9. s. 118.

[21] Israel Albert Warheit (1912-1973) - americký knihovník, pracoval v Allison Library a později v IBM. V roce 1946 se zasloužil o vznik databáze Nuclear Science Abstracts.

[22] WARHEIT, Israel A. On-line interactive systems in libraries, now and in the future. In Proceedings of the 1972 Clinic on Library Application of Data Processing. Urbana : University of Illinois, 1972, s. 3-21.

[23] BUTLER, B. State of the nation in networking. Journal of library automation. 1975, vol. 8, no.3, s. 200-220.

[24] LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA : Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 119. „This connection, if chosen, could in effect qualify librarians as participants in networking."

[25] ROBINSON, Barbara M. Cooperation and competition among library networks. Journal of the American Society for Information Science. 1980, vol. 31, no. 6, s. 413-424.

[26] RLIN - bibliografická služba/databáze společnosti Research Libraries Group (RLG). Obsahuje bibliografické záznamy a knihovní sbírky, které nemá OCLC.

[27]OCLC. OCLC becomes democratized, nationwide corporation. American Libraries [online]. 1978, vol. 9, no. 1, s. 4. Dostupný z WWW:
<http://han.nkp.cz/han/sfx/web.ebscohost.com/ehost/pdf?vid=5&hid=6&sid=5b.... „yielded control of the nation´s largest online bilbiographic data base to participating libraries throughout the country."

[28] BUNCH, Steve R. - ALSBERG, Peter A. Computer Communication Networks. Annual Review of Information Science and Technology. 1977, vol. 12, s. 183. „Packet-switched networks are the dominant access route to today´s online information systems."

[29] European (packet-switching) Network

[30] United Nations International Scientific Information System

[31] Scientific and Technical Information

[32] LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 121-123.

[33] Williams, Robert V. Chronology of information science and technology: 20th century. [online]. 2002. [cit. 2007-05-29]. Dostupný z WWW:
<http://www.libsci.sc.edu/bob/istchron/ISCNET/ISC20CEN.HTM>.
LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. s. 147-148.

 

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback