Homite hanácke?

18. 4. 2009

Asi ne, že? Ale me tade skoro všeci homime hanácke.
Můj tatínek mluví hanácky, moje maminka vůbec neumí. Výsledek je, že umím hanácky a nemluvím tak. Jen do chvíle, než na mě hanácky promluvíte, potom automaticky odpovídám v nářečí. Naučit se nedá, musíte mít cit pro přízvuk a ten u nářečí dostanete jen pokud je vám řečí domácí. Když v televizi používají nářečí, pravého Hanáka často tahá za uši, poněvač má s hanáčtinou společného pramálo. Nářečí se liší vesnici od vesnice pouze malými odchylkami. Někde jsou víc na O, jinde na E. Doma jsme mluvili hanácky, ve škole „spisovně“, někdy se to maličko zamotalo, jako když byl spolužák vyzván, aby přednesl vyjmenovaná slova po S. Suverénní odpověď zněla: sen, seté, sér, serové, sechravé, ...

Dokonce se u nás na vesnici hrálo divadlo, kde hanáčtina zapříčinila zcela opačný efekt u přestavení. Vyprávěl mi dědeček, že hráli divadlo o utrpení Krista. Kristus na kříži místo „Žížním“, pronesl do dojatého publika - "Pil bech" a bylo po dojetí. 

Po staletí se rovnalo - mluvíš hanácky, potom jsi člověk prostý, nevzdělaný. Byl-li někdo studovaný, mluvil spisovnou češtinou, schytal to naopak od Hanáků, protože „panštěl“. Hanácky mluvit umím, ale velký problém mi dělá hanáčtinu číst, moc textů v tomto nářečí není, tak nemám kde trénovat. Vlastně znám jen tři autory, kteří hanácké nářečí milovali natolik, že v něm psali poezii. Byl to Emil Sic, Jan Stoupal a Eduard Stupka.

Emil Sic – vím o něm pouze to, že se narodil 1910 v Cetkovicích

Emil Sic: Malá Haná nepůvabná?

Povidal jeden mistr palete:

„Co be se malovat zde dalo?

Deď je to na zátiši veleky¨

a na panorama málo.“

Já na to: „Mistře, honem přeškol se,

radim tě v posledni hodino.

Ješle zde nevidiš nic pěknyho,

tak nehoževiš rodino!“

 

Jan Stoupal – narodil se 1908 ve Vranové Lhotě a úryvek z jeho hanácké...

Jan Stoupal: Cimburk

Tře stoleti zobe časo

lámó tvy zdě, zašló kráso,

vichor s dištěm nad hlavó buráci,

kos za kosem hrad se ztráci,

votevřená hradní brána

marně čeká svyho pána,

zbrani třesk a řehot koní,

jož toť nigdá nezazvoni.

........

Eduard Stupka – s panem Stupkou máme stejné rodiště, jen jsme se o „několik“ let minuli. Narodil se 1884 v Bělé u Jevíčka. Část svého života působil jako lesní inženýr na Ukrajině. Přežil tam do češtiny epos Ivana Ivánka Mojžíš(1932). Svoje vlastní literární díla psal důsledně malohanáckým nářečím.

Eduard Stopka: O kostelička

Žádné beste nevěřele, jak je ho nás krásně.

V hódolich se zelenijó zalesněny stráně,

na véchodě odpočivá rovně Malá Haná,

na západě se votvirá v lesich stará brána...

Kolek věku ta viděla, kolek pronárodo,

e Witolda Litewskiho, jak jel na porado.

Daun a Laudon přes ňo jezdil a proháněl Prajze,

chtěle todemtok položet až do Prahe gleize.

Take Tataři zde bele, Jevičko spálele,

jenom malé kosteliček tade zanechale.

Před ním stojí lepa, jož tisíc let stará,

na památko této zkáze bela zasazená.

......

 


Poezii se nechystám psát, ani česky, ani v nářečí. Ale jsem ráda, že je umím. Naši předkové si v něm vyznávali lásku, loučili se, povídali si, maminky uspávaly děti... a nejlepší na něm je, že je stále živé.

Takže?
Homime hanácke. A nebojim se, že se tak  mlovit nebode a z hanáčtěne se stane mrtvy nářečí. Všode vokolo vidim, že se vo hanácky nářeči nemosim bát.

Literatura:
TOVÁREK, František. Ve znamení pera. Jevíčko a Malá Haná v literatuře. Jevíčko: MNV, 1958.  82s
BLAŽEK, Štěpán. U okraje cesty. Poezie z Jevíčka a okolí. Jevíčko: Historicko-vlastivědný kroužek, 1995. 93 s.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

15 komentářů

Obrázek uživatele Terajs

Navrhuji popovídat si "jak nám zobáky narostly" někdy naživo - protože tenhle krásný a přínosný příspěvek ve mě vzbudil touhu si "hanáčtinu" poslechnout.

Mně osobně doma v Jihlavě nadávají za některé brněnské zlozvyky ("že" na konci každé druhé věty :) a Míša Kožíšková z Karlových Varů mi oznámila, že mluvím úplně brněnsky. Ovšem přátelé z Brna mi nadávají do čecháčků a (v horším případě) do Pražáků, páč podle nich mluvim hnusně česky. Smrtící je prý věta:

Večír přídu dýl.

Přeloženo pro Brňáky: Večer přijdu později :). 

Co taky chtít od někoho, kdo pochází s česko-moravské hranice a každou půlku života strávil jinde... 

Obrázek uživatele admin
Anonym
20. 4. 2009

Večír příjdu dýl není totiž ani hnusně česky, natož česky. To není odtud či odjinud, nebo pansky,to můžou říkat jen lidi, ktří nemají češtinu v krvi (kdoví od koho to našinci přebrali). O to hůř, že to používají lidé, co se narodili u nás. Slovo "dýl" se pojí k časovému trvání a můžu ho tedy spojit jen s nedokonavým slovesem (chodíval tam dýl). S dokonavým slovesem označujícím ukončenou činnost se časové příslovce tluče a nedává smysluplnou větu. >ML<

Obrázek uživatele bicarbona
navzdory kterým někteří lidé nesmysluplné věty říkají a jiní lidé jim i rozumí :-)

záhada?

Obrázek uživatele Terajs
20. 4. 2009

Pokuď vím, tak v komentáři jsem netvrdila, že moje oblíbená větička "večír přídu dýl" je nářeční, dokonce ani to, že se u nás doma nářečím mluvilo. Naopak, psala jsem, že bych si chtěla se Stáňou popovídat, "jak nám zobák narost". A mně narost takhle: "večír přídu dýl".

Hledat pravidla v místních výrazech a obratech mi přijde nesmyslné: co třeba Kuřimáci, kteří na potkání říkají, že jsou "z Kuřima"?

A kdybych chtěla Brňákovi zabrnkat na nervy, tak mu řeknu: "Ten Anonymův komentář je ale hloupatej, viď?

Chtěla jsem vyjádřit nadšení hanáckým nářečím, v němž se píše i poezie a dala je do kontrastu se svou jihlavsko-brněnskou nenářeční, leč hovorovou rozpolceností. Je mi velmi nepříjemné, když je mi oznamováno, že "nemám češtinu v krvi", protože svůj rodný jazyk miluji a umím ho používat bez prznění, když chci.

Ale když budu chtít někomu naznačit, že přijdu pozdě, tak vždycky "přídu dýl".  Protože tak jsem to říkala už jako malá...

Obrázek uživatele admin
Anonym
20. 4. 2009
Nerad bych se zapletl do hádek o "nesmyslech". K pravidlům jen to, že každé nářečí má své specifické stavění vět. Aspoň dle toho jak semnou mluvívala prababička. Spíš sem chtěl jen to, že hledám knížky napsané v Hanáckém dialektě přesně středohanáckém no a tož sem se chtěl zeptat jestli někdo neví kde něco takového sehnat a jestli je to v dnešní době vůbec možné sehnat. 
Obrázek uživatele Stáňa

V hanáčtině najdeš povídky ,ale bohužel autor chtěl naznačit přízvuky. A tak pitomě se to čte, kus textu vidíš už na obálce, že mě u toho čerti berou. Když se někde dopátráš textu v hanáčtině - přesně malohanáčtině, dej vědět. Terajs, někdy se sejdeme v domečku u kafe a povekládáme si. No a kdybys bydlela v Pardubicích, tak tam se všechno nechá. To se nechá vidět.... a tak, taky docela úsměvny. Drahý JJS, moje malohanácké srdce stále baží po vašem Top 10 - oblíbených knih. Moc těžce jsem hledala jednu Knihu mého srdce a připadám si jako zrádce těch ostatních oblíbených knih. Hledat zásadních 10, je taky očistec. Tak moc prosím o doporučení vašich oblíbených na počtu a dustojnosti autorů nezáleží.

Stáňa

Obrázek uživatele jjs
20. 4. 2009
A to, o co jsem vás žádal, vám asi také bude trvat dýl. Dobře, já počkám.
Obrázek uživatele admin
Anonym
18. 6. 2010
A u nás doma - Olomouc +táta z Vyškova - se řiká "přindu - dondu - odendu " spolužáci od Písku občas čekali, co vlastně udělám :)))
Obrázek uživatele admin
Anonym
21. 4. 2009
Pro hanáky i nehanáky přidávám odkaz na první interaktivní kurz hanáčtiny: http://www.olomouc.com/hanactina/ a taky trochu hanácké hudby :) http://www.youtube.com/watch?v=gxstlZsVW3w
Obrázek uživatele Stáňa

Katko, ze srdce tě děkojo. Vo zaručeně hanáckym servro sem neměla ani tošeni. Máš ho mě ceno - Hanácké odkaz roko.

Stáňa

Obrázek uživatele admin
Anonym
3. 5. 2009

Dobrý den,

    jmenuji se Jan Stupka a právě jsem se dostal na Vaše stránky. Při pátrání po předcích jsem narazil na jméno rodáka z Bělé u Jevíčka,  Eduard Stupka. Do dnešního dne jsem při hledání předků věděl jen to, že dědeček František Stupka se narodil ve Bělé u Jevíčka. Jeho maminka byla Amálie, rozená Palc(z)er. Chytám se stébla, ale říkám si, že by to zase musela být velká náhoda, kdyby mezi Edurdem Stupkou a mým dědečkem nar. v r. 1919, nebyla nějaká spojitost. Dědečka jsem se již na jeho otce nestihl zeptat, babička tvrdila, že o svém otci dědeček nemluvil. Ze starých fotografii nalzených po smrti babičky je ale zřejmé, že na rodinných fotografiích je muž, který by mohl být otcem mého dědy. Pomůžete mi, nebo poradíte, prosím? Za případnou odpověď Vám děkuji. Jan Stupka

Obrázek uživatele Stáňa

Dobrý den, velmi ráda vám s pátráním pomohu. Prosím napiště mi spojení na Vás na adresu redakce Inflow -redakce(zavináč)inflow.cz . Požádám redakci o pomoc při předání kontaktů.

Stáňa

Obrázek uživatele admin
Anonym
14. 5. 2009
Předem Vám děkuji. Stupka
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
2. 11. 2015

de poznat že to pišó pražáci sami VOtvírají to vaše V tam nemá co dělat a Prajze? co to má jako bet? nic hanáckyho tade na tem neni tož si to klidně smažte než se vám všeci vesmějó

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
14. 11. 2015

Je až celkem vtipny, jak se někteři pražáci tvářijó, jak strašně dobře umijó hanácke... JE to taková rána do srce. A ještě lepši je, kdež řekné o rodnym hanákovi, že je pražák. No, tak si říkám, jestle vůbec tohle nářeči má nějaky pravy uznáni. 

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback