Hudební knihovny: noty kontra písmena III.

21. 6. 2008
No konečně! Po ostudně dlouhé době od publikování svého prvního pokusu o tvorbu „blogového seriálu“ (formát seriálu by asi měl dodržovat jakous takous periodicitu X samotný blog chápu jako zvláštní formu seriálu...) se k tomuto svému neuzavřenému tématu kajícně vracím s tím, že se jej nyní pokusím nějakým způsobem důstojně ukončit :-). Je mi celkem nepříjemné odkazovat na své vlastní příspěvky, ale v tomto případě to z důvodu textové a jiné návaznosti nebudu příliš hrotit a odkáži: V tomto časovém intermezzu se ale na Inflow objevily ještě jiné související články, které pohled na hudební téma rozšiřují o další myšlenkové linie, jsou jimi: Hudbě sice vůbec nerozumím (Terek) a Hudba a matematika, hudba a emoce (Stodola) & Příloha č. 8/2008: Hudba a internet. Co nám tedy ještě zbývá?

Typologie hudebních knihoven a hudební databáze: doplněk

Typologii začnu rozcestníkem, kterým je u nás např. Adresář hudebních knihoven. Adresář je dílem Knihovny města Hradce Králové a typologii knihoven pojímá z hlediska statusu knihovny (tady trochu zalobbuji ve prospěch knihovny mého bydliště, kterou je Městská knihovna Břeclav - uspokojení uživatelských potřeb z pohledu hudby je zde realizováno jak z pozice poskytování služeb hudebního oddělení, tak zvukové knihovny). Co se týče kategorie Vysoké školy, tak Masarykovu univerzitu zde zastupuje fakulta pedagogická (Katedra hudební výchovy) i filozofická (Knihovna Ústavu hudební vědy). Jiným okem na hudební knihovny pohlíží kategorie Ostatní – zde jsou uvedeny specializované knihovny budované při hudebních institucích (průniky do oblasti archivů, muzeí, informačních středisek apod.). Z uvedené typologie hudebních knihoven vyplývá, že jejich variabilita si ani trochu nezadá s rozmanitostí samotných hudebních dokumentů, což nachází svůj odraz v šíři profesních požadavků na samotné knihovníky a v míře spolupráce jednotlivých knihoven v národním i nadnárodním měřítku. Mezinárodní spolupráci představuje organizace Mezinárodní asociace hudebních knihoven, archivů a dokumentačních středisek: IAML. Výsledkem její činnosti je mj. tvorba mezinárodních databází: RISM - bibliografie hudebních pramenů, RILM - abstrakty muzikologické literatury či RIPM - anotace hudebních periodik. Přístup k databázím nabízí např. Knihovna Ústavu hudební vědy MU. Nejrůznějších hudebních databází nebo „jen“ jednotlivých elektronických zdrojů je samozřejmě také dost. Jen namátkou: E-časopisy Slovníky a encyklopedie Portály Digitální knihovny

Hudební knihovny: trendy & přesahy

Trendy se (jak jinak) odráží ve zmiňované Příloze a např. též i ve článku Podcasting na KISK Wiki (M. Krčál), jehož košatost ve způsobu uchopení tématu (včetně knihovnického zacílení) se mi zdá ohromná :-). Otázky k zamyšlení: Dal by se potenciál hudebního prvku v knihovnách rozvinout lépe než je tomu doposud? Jak? (Web 2.0, muzikoterapie, handicapovaní občané…). nebo Je současný stav práce s těmito zdroji směrem k požadavkům a potřebám uživatelů dostatečný?… Jak dovršit tento pozdní hudební sběr? Třeba výběrem otázky z Krankety aneb Můj oblíbený styl hudbyHelst: Hudebnice"Noty jsou mrtvé, teprve duše jim dá život...!“

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback