iConference 2014: i-Školy, i-obor i Berlín

IConference je každoroční setkání vědců z řady oborů věnujících se problémům spojeným s rolí informací v současné společnosti. Konference se koná od roku 2005, tradičně v USA. Letos se konference poprvé přesunula z USA do Evropy. V pořadí 8. ročník konference hostila berlínská Humboldtova univerzita (The Berlin School of Library and Information Science). Na každoročně konanou konferenci se sjíždějí vědecké špičky z různých uznaných i aspirujících i-Škol, aby sdílely výsledky svých výzkumů a koordinovaly svoji činnost při směřování a rozvoji celého hnutí.

Berlin School of Library and Information Science, Humboldtova univerzita, Berlín

Využili jsme proto možnosti zapojit se mezi nejlepší světové univerzity v debatách
o i-Schools a do Berlína se na čtyři dny vypravili načerpat inspiraci z oblasti trendů ve výzkumech či kurikulích, ale také navázat kontakt s jednotlivými univerzitami spadajícími pod i-Causus. Nabádalo k tomu již letošní podtéma konference – Breaking down walls.

Letošní iConference se přesunula do Evropy. Podtéma konference slibovalo zajímavá témata, která jsme si nemohli nechat ujít. [1]

Organizace i-Schools je uskupením “informačních škol”, tj. škol, univerzit a kateder, které jsou zaměřeny na studium fenoménu informace z pohledu různých oborů. Každá ze škol má svoji specializaci a svůj směr, dohromady ale sdílejí zájem o vztah mezi informacemi, lidmi a technologiemi. Původní impuls pro organizování a popularizaci i-Škol přišel od sdružení škol i-Causus, operativní orgán rozhodující např. o přijetí uchazečů do sdružení i-Schools.[2] 

i-Conference představuje multidisciplinární symbiózu v informačním oboru a prostor pro eklektické diskuze o směřování vysokoškolské výuky. Zastoupeny jsou nejen tradiční obory informační věda a knihovnictví, ale také archivnictví, počítačová věda, informatika, informační technologie, telekomunikace, management informačních systémů, softwarové a počítačové inženýrství, datová analytika a další humanitní, sociální i přírodní vědy. Konference se koná v otevřeném duchu se zaměřením na výzkum a otázky přesahující svojí komplexitou kompetence odborníků z jednoho oboru.[3] Atmosféra je, přesně jak popsal pocity svých doktorandů G. Harmon, nabitá elektřinou a zvídavostí.[4]

Konference letos nabídla velmi široký program[5], přibližně se třemi souběžnými panely přednášek a dvěma workshopy. Program lze nalézt na stránkách konference nebo ve formě aplikace pro mobily a iPady – Conference4me. Obsahově dobře vytvořené sekce a organizace programu umožňovala celkem bezproblémový přesun mezi vystoupeními, pokud někoho zajímala témata z více sekcí. Program nabídl pestrý výběr workshopů a přednášek, dopředu jsme si proto vybrali ty, které se zdály být pro obor i nás osobně nejpřínosnější. Pragmatickým faktorem výběru přednášek byla snaha pokrýt co nejširší záběr z nabízených témat, proto jsme ve výběru volili odlišné přednášky a workshopy. Také jsme si dopředu prošli seznam řečníků a hostů, které známe z titulních stran oborové literatury.

Před úvodní přednáškou na téma Beyond Open Access, to Open Data.

První den začínal poněkud netradičně – na programu byla pouze série pracovních workshopů. Několik jich bylo celodenních, zbytek půldenních.

Celodennímu workshopu Interdisciplinary Practices in iSchools předcházel výzkum mezi účastníky. Zkoumanými otázkami byl vystudovaný obor pracovníků ústavů a kateder, výzkumné zaměření, specializace ústavů, ale také teorie, z nichž vychází návrh realizovaného kurikula. Samotného workshopu se účastnili děkani předních amerických i-Škol, kteří vytvořili panelovou komisi. Zastoupeny byly: Syracuse University (Elizabeth Liddy), University of Washington (emeritní děkan Mike Eisenberg a současný Harry Bruce), Florida State University (Kathleen Burnett) a Drexel University (David Fenske). Jako zvláštní host se připojil Steve Sawyer ze Syracuse University. Po představení vizí dalšího vývoje i-Škol a problémů s interdisciplinaritou děkany jednotlivých univerzit, následovaly přednášky o výzkumech interdisciplinarity. Za zmínku stojí zvláště vystoupení Staši Milojević, která shrnula problémy s měřením interdisciplinarity pomocí scientometrických metod. Většina přítomných se shodla, že mají problémy s vykazováním interdisciplinárních výzkumů k prokázání vědeckého vlivu. Interdisciplinarita zde funguje proti i-Školám. I-Školy představují experimentální laboratoře, protože jsou akademickou nikou, ve které je interdisciplinarita systémově pěstována. Z přednášek vyplynulo, že koncept interdisciplinarity je nejasný, hranice mezi různými typy interdisciplinarity, multidisciplinaritou a transdisciplinaritou jsou vymezovány různými autory odlišně. Tradiční disciplíny lze chápat jako komunity předsudků. Jejich předpoklady platí jen v prostředí samotné disciplíny, za jejími hranicemi však platit nemusí. Rolí interdisciplinarity je artikulovat a pochopit omezení předpokladů našich výchozích disciplín, což může pozitivně směřovat výzkum a umožnit řešení komplexních společenských problémů. M. Eisenberg vystoupil s tvrzením, že i-Školy nejsou interdisciplinární, ale multidisciplinární. Přitahují odborníky z různých disciplín, kteří řeší společný problém v rámci svého disciplinárního porozumění. Interdisciplinární jsou však doktorandi, kteří v tomto vzdělávacím prostředí dokončují svá studia. Steve Sawyer vymezil rozdíly mezi tradičními univerzitami, disciplínami a i-Školami. Zatímco univerzity jsou hierarchiemi organizovanými podle disciplín s pomalu se měnící strukturou a disciplíny jsou trhy obchodující s reputací a inovacemi, jsou i-Školy sítěmi. Tyto sítě lze charakterizovat jako kreativní, efemérní a neformální, které pomocí vazeb budují sdílené porozumění. Důležitý je jejich reálný dopad a ne způsob výpočtu tohoto vlivu.  Problémy se zařazením a následným vykazováním interdisciplinárních výzkumů vedly k závěrům, že v budoucnosti budou komunikovány výsledky špičkových výzkumů z i-Škol spíše než v odborných časopisech ve sbornících z konferencí. Během diskuzí zde poprvé zazněl také pojem  i-School divide – propast mezi velkými univerzitami, které nemají problém s plněním přísných kritérií pro přijetí mezi úzký kruh i-Škol a malými školami, na nichž jsou uplatňovány principy i-Škol, ale mají menší příjmem zdrojů z komerčně orientovaných výzkumů. Tyto školy tak nesplňují jedno z kritérií pro zařazení pro plnohodnotné členy hnutí. V následujícím workshopu se skupiny účastníků pokoušely identifikovat rozdíly v terminologii a ve vědeckém diskurzu a představit specializační profily svých univerzit. M. Seadle upozornil, že hnutí i-Škol již dosahuje mezinárodních rozměrů. Svoji identitu hnutí čerpá ze společného veřejného postoje, které i-Školy zaujímají k problémům spojenými s informacemi, ze společných činností a ze sdílených idejí. V Evropě se k hnutí hlásí 18 členů, v Asii 9, a ani Austrálie nezůstává pozadu. Proto je třeba věnovat pozornost diskurzu a terminologii, které mohou představovat bariéry ve vzájemném porozumění a hladké spolupráci. Zásadní problémy s nedorozuměním však mezi sebou přítomní účastníci nalezli. Odborníci z různých oborů a zemí řešeným konceptům rozuměli dobře a na žádné výrazné rozdíly nenarazili.

Základní otázky, na které je třeba hledat odpověď dále, jsou:

  • Jak se na interdisciplinaritu prosazovanou ve výuce dívají samotní studenti?
  • Mají o interdisciplinárně vzdělané odborníky zájem zaměstnavatelé?
  • Jak vykazovat odbornou činnost a měřit vliv na vědecký vývoj?
  • Kam zařadit výzkumy prováděné interdisciplinárním týmem, v němž jednotliví členové publikují v různých oblastech?

Další workshop s názvem Researchers as Makers: Exploring the Role of Making in Academic Research byl zaměřený na vytváření materiálních artefaktů spojených s našimi výzkumy. Na workshopu jsme se proto věnovali tomu, jak nejlépe zhmotnit to, s čím pracujeme během výzkumu. Diskutovali jsme proto řadu výzkumných témat a způsoby, jak zkoumání proměnit ve vytváření. V týmech jsme si pak zvolili téma, které bylo nejbližší všem jeho členům, a s nashromážděnými poznatky jsme vyrazili do ulic Berlína sbírat materiály, které by nám pomohly zhmotnit naše výzkumné téma, kterým bylo „Learning by doing“. Výsledkem společného „minivýzkumu“ pak byl ZINE, který jsme se na workshopu rovněž učili vytvářet. Jak na ZINE si můžete sami prakticky vyzkoušet zde: http://experimentwithnature.com/03-found/experiment-with-paper-how-to-make-a-one-page-zine/#.Uzkmafm1aDA

Rebecca Follman z University of Maryland a Martin Wolske z University of Illinois patřili k našemu týmu, se kterým jsme pracovali na tématu Learning by doing, který jsme následně zpracovali do podoby zinu.

Výsledky práce jednotlivých týmů. Tyto ziny poputují do zine library.

S kolegy z amerických univerzit jsme měli mnoho společných témat k diskuzi.

Protože lze do výzkumu zapojit další formy materiálních artefaktů, šli jsme se podívat do FAB LAB Berlin, což je prostor pro všechny, kdo si potřebují např. vytisknout prototyp produktu na 3D tiskárně, nebo k tomu potřebují CNC stroj. Fab Lab působil jako jakási dílna, ve které je spousta nástrojů a přístrojů, které nám mají pomoci zhmotnit naše nápady a výsledky práce. Více o Fab Labu tady: http://www.fablab-berlin.org/en/

Ve Fab Labu si můžete vytisknout prototyp produktu, na kterém pracujete. Fab Lab je otevřený veřejnosti, budete-li mít cestu do Berlína, zajděte na exkurzi nebo přímo na workshop, kde vás naučí pracovat třeba s 3D tiskárnou.

Dalším zajímavým workshopem byl Implementing entrepreneurial thinking into iSchool curriculum. Jeho cílem bylovybudovat síť odborníků, kteří se věnují rozvoji podnikatelské gramotnosti na svých institucích, a to nejen z manažerského pohledu a podpory start-upů, ale také v kontextu sociálního a kulturního podnikání. Co vlastně podnikatelé očekávají od spolupráce s i-Školami? Nezajímají je velké ideje, ale konkrétní znalost. Nepotřebují pomoci s plánováním, ale pomoci uspět v dynamické situaci, kdy je potřeba improvizace. Jejich hlavní otázkou je: Jak něco udělat? V průběhu workshopu se účastníci rozdělili do týmů podle svých nejlepších kompetencí a zájmu o nové oblasti. Každý tým na základě poskytnutých modelů inovace navrhl podnikatelský kurz realizovatelný globálně. Výsledkem naší skupiny byl kurz Designing for the world, umožňující spolupráci mezi odborníky, kteří na svých univerzitách implementují Design thinking. Přes webovou platformu by přednášející a jejich studenti získávali zpětnou vazbu pro prototypování a design služeb ze zahraničí, stejně jako zpětnou vazbu k designu samotných kurzů. Spolupráce by také umožnila efektivněji pomáhat společnostem, které překračují jedinou zemi.

Workshop Prototyping a Cross-Planet iSchool Community se zaměřoval na globalizaci komunity i-Škol, zvláště na univerzity, které nejsou oficiálními členy hnutí, ale usilují o přijetí do užšího okruhu spadajícího pod i-Caucus.Několik málo odborníků zde diskutovalo výzkumná témata, kterým se věnují, a tvořili společně výzkumné záměry, kterým se jejich instituce mohou v rámci hnutí i-Škol dále věnovat. V závěru proběhlo porovnání futurologických odhadů směřování i-Škol. Jak vyplynulo z diskuzí, špičkové výzkumy v oboru, obzvláště z oblasti Data science, mají vysoký potenciál pro společnost, ale také vysoké nebezpečí zneužití. Na tomto předpokladu byla většina odhadů dalšího vývoje hnutí zaměřena na opozici utopie × dystopie.

Workshop History in the iSchools přitáhl nečekaně pozornost celé řady odborníků. Hlavním cílem bylo definovat roli a význam historiků v rámci hnutí, které se věnuje nejaktuálnějším výzkumům na rychle se měnícím poli informačních technologií a společnosti. Historie informace je velmi mladý obor, který teprve hledá svoji identitu a bude si muset vybojovat své uznání mezi historiky, informačními vědci i studenty. Workshopu předsedal pestrý konglomerát odborníků jak z historie, tak z oblastí příbuzných (archivnictví), či zcela odlišných, ovšem se zájmem o specifická historická témata. Tomu odpovídala i témata a otázky, jimiž se jednotliví odborníci věnují: sociální aspekty znalostí; historie informační sítě; historie specifických druhů informace, metod pro tvorbu a skladování záznamů a související evoluce konceptů, např. spolehlivosti apod.; historie zákonů (informačních, knihovnických, archivnických); historie idejí, expertní práce; historie digitálního papíru, toho, jak se šíří technologie a souvisejících politických otázek; historie personálních archivů; “jak je informace?“ - jak se objevuje, jaké jsou její formy včetně epistemologického pohledu - kdy se objevuje pojem informace, jaké se kolem něho vedly debaty. V následující diskuzi padaly zásadní otázky a návrhy. Hlavní otázkou je, zda můžeme mít legálně historii informace? Existuje historie informační vědy, knihoven, historie knihy, informační společnosti včetně infrastruktury a technologie. Většina takto zaměřených studií je realizována lidmi, kteří neznají Historii informace. Historie informace není ani profese, ani technologie. Je širší - je třeba zkoumat její důsledky a přijmout tak odpovědnost ke studentům i informační společnosti. Takovou otázkou, kterou mohou pomoci osvětlit historici informace, je například otázka: Co se děje s disciplínami v transdiciplinárním prostředí i-Škol? Celek je víc než informace, informační procesy jsou dlouhodobé. Příkladem jsou procesy jako industrializace, imperialismus, přechod ke kapitalismu apod. Na druhou stranu technologický vývoj je tak rychlý, že řada služeb a technologií, které se objevily před pár lety, jsou již dnes zaváty minulostí a přitom dláždily cestu k současnému vývojovému stádiu. Proto se někteří výzkumníci ptají – je možné zkoumat historii jevů starých jen pár let? Ti, kteří odpovídají ano, se hlásí k aplikované historii - píší o všem z oblasti informačních technologií a služeb, co je starší pěti let. Jelikož historie se na i-Školách prosazuje pomalu a obtížně, navrhli účastníci, aby pro odborníky a zájemce v této oblasti vznikl History Information Caucus, správní orgán, který by pomohl organizovat a koordinovat činnost na historii orientovaných vědců. 

Cenné informace o uplatnění absolventů i-Škol jsme měli možnost získat na přednášce Meeting Data Workforce Needs: Indicators Based on Recent Data Curation Placements zástupců i-Školy z University of Illinois. Jejich iSchool je zaměřena na datové kurátorství. Rozhodli se sledovat, jak se bude dařit první vlně jejich absolventů. Jako studenti si prošli mj. předměty uvedenými na následující fotce:

 

Pozice, na kterých se uplatlili po odchodu ze školy, byly např. data management consultant, data curator, data librarian, data analyst nebo information architect (více viz následující foto).

Nejčastěji se pak absolventi uplatňují v akademické sféře a v knihovnách, poté v korporátním sektoru.

Z dalšího programu pak stály za zhlédnutí postery, které si připravili především doktorandští studenti. Témata pak vždy odpovídala zaměření iSchools, nejčastěji představovali své výzkumy.

Další informace a kontakty jsme pak měli možnost získat během neformálních setkání u kafe, nad informačními stánky Emeraldu či MIT Press, nebo v relax zóně, ve které byl připravený program pro ty, na které byl příval informací příliš hutný.

A i když byla konference časově i obsahově náročná, našli jsme si chvilku na poznávání Berlína, který nás okouzlil svojí atmosférou.

Kdo jede do Berlína a nejde se projít po Unter den Linden, jako by nebyl!

Brandenburská brána.

Pohled na Berliner Fernsehturm (Berlínskou televizní věž), která stojí v centru Berlína nedaleko náměstí Alexanderplatz. V rámci konference se v jejím vrcholu konala jedna ze social dinners sloužící k síťování mezi účastníky konference.

Příští ročník i-Conference 2015 se bude konat v Newportu v Kalifornii a už teď vymýšlíme, jak se na konferenci dostat a znovu zažít skvělou atmosféru mezi informačními vědci, kteří zde rozhodují o dalším směřování i-Škol a informačního oboru.


[1] http://ischools.org/about/charter/the-icaucus/

[2] DEBONS, Anthony – HARMON, Glynn. The I-Conference in Retrospect. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 19-21

[3] HARMON, Glynn. The First I-Conference of the I-School Communities. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. 2006, roč. 32, č. 4, s. 9-10.

[4] https://www.conftool.com/iConference2014/sessions.php

[5] http://www.ibi.hu-berlin.de/iconference/startpage

 

Foto dokumentace: Hana Habermannová

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback