ICT ve vzdělávání

Konference byla určena nejen učitelům všech typů škol, ale také všem pracovníkům v oblasti vzdělávaní a zaměstnavatelům v oblasti ICT. Samotný cíl konference spočíval v objasnění aktuální situace. Zaměřila se na zlepšení ve využívání komunikačních technologii pro výuku a vzdělávaní. A také nastínila několik dalších možných vývojových linií.

Dne 7. - 8. Listopadu 2012 se na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Uměleckém centru UP - konvikt, uskutečnila dvoudenní konference  ICT ve vzdělávání. Hlavním cílem konference bylo zvyšování stěžejních kompetencí pedagogických pracovníků v oblasti práce s informačními a komunikačními technologiemi (ICT). Konference byla tematicky rozdělena na dvě části. Program prvního dne byl zaměřen na aktuální témata v oblasti ICT. Druhý den byl orientován na využití jednotlivých oblastí ICT.

Konference se skládala z několika sekcí v průběhu každého dne. První sekce prvního dne byla rozdělena do tří témat. Úvodní téma neslo název Zpráva o stavu ICT ve školách, přednášeno bylo Ondřejem Neumajerem z Univerzity Karlovy. Přednáška pojednávala o vzdělávací politice státu. Prezentoval se vznik nové koncepce z roku 2008, který se však díky krizi musel postupně omezit a v poslední variantě zmizela převážná část bodů definovaných v prvotní verzi. Aktuální situace není příliš dobře zmapována. To především díky tomu, že chybí data o celkovém dění. Poslední jsou z roku 2009 a vypovídají o nedostatečném vybavení počítači, což znemožní učitelům systematické školení. Situace je nejzávažnější především na základních školách. Mezi stěžejními body přednášející uvedl to, že neprobíhá aktualizace operačního systému, kde převládá zastaralý Windows XP. PC jsou zastaralé a především nekompatibilní. Ze studie vyšlo najevo, že na základních školách se žák dostane k počítači jednou za 22 hodin, tj. jednou za týden. Z čehož vyplývá nepříliš lichotivá situace na školách. Evropská Unie samozřejmě investuje vcelku velký objem peněz do českého školství. Svůj projekt nazvala EU peníze školám a je zaměřený hlavně na samotné technologie. Pro příklad na středních školách je v rámci projektu připravena částka 4,2 miliardy českých korun. Nutno také podotknout, že některé projekty nepřinesly toužený cíl a jejich myšlenka vyšla vniveč. Školy samozřejmě sledují trendy ve světě a snaží se jim přizpůsobovat. Následují nové technologie jako je „cloud" a pokouší se jej začlenit do školicího procesu. Mezi další body můžeme uvést například „Bring your device" nebo začlenění čteček do škol. Díky tomu můžeme školy považovat za inovativní lídry v tomto směru. A to především oproti soukromému sektoru prezentovanému firmami. Na závěr bylo zmíněno, že Česká republika bohužel nemá funkční koncepci ICT. Odborníci jsou jen v polovině škol, je nedostatečný monitoring chyb, omylů, ale také úspěchů. Tyto nedostatky ovlivňují vývoj a posun k lepšímu, to by se mělo zcela určitě změnit.

Jako další přednášející s tématem Strategie EU 2020 a evropské projekty v oblasti ICT se představila Michaela Vráželová zastupující OK4EU Olomoucký kraj. Mluvila o plánu Evropské Unie na zlepšení stávající situace. Jeden z bodů strategického plánu je zvýšení zaměstnanců v oblasti ICT na univerzitách. Počet lidí dobře se orientujících v ICT je v dnešní době nedostačující a je potřeba jej navýšit. Další cíle jsou například digitální Evropa, za pomocí ICT docílení snížení nezaměstnanosti, a také lepší využívaní zdrojů. Zmínila dlouhodobější programy, tedy nejenom ty do roku 2020. Navazující program nese název 2050 a mezi jeho cíle můžeme zařadit zlepšení ve využívání internetu (především vysokorychlostního, cíl je mezi 30-40%).

První část byla zakončena přednáškou s názvem eTwinning a European Schoolnet od Ivany Brožové. European Schoolnet je sdružení podporující školení a vzdělávání. Umožňuje českým školám sdílet informace z praxe a lépe je využívat za účelem zlepšení výuky. Zaměřuje se primárně na učitele. ETwinning umožňuje vyhledávání partnerských škol. Hlavním cílem je spolupráce evropských škol na projektech vzdělávacího typu. Na internetových stránkách nalezneme také on-line semináře trvající 3 týdny. Jako prezentovaný případ nám byla ukázána vzájemná spolupráce školy v Hustopečích a školy v Modré na Slovensku. Cílem projektu bylo zpracování pověstí z daného regionu, a prezentovaní děl na internetu.

Po přestávce započala druhá část sekce. První účastník byl Bořivoj Brdička z Univerzity Karlovy. Před publikum předstoupil s přednáškou mající název Online osobní růst učitele. Nastínil vývoj ICT do budoucna a také vliv technologií na nás. Uvedl tři směry. První s názvem Uživatelský determinismus, ten můžeme definovat jako využívání technologie na přenášeče informací. Druhý, Sociální determinismus, je definován jako výukový proces prostřednictvím technologií. Můžeme si vybrat tu nejlepší univerzitu a toho nejlepšího učitele. Pomocí internetu se můžeme podívat třeba na přednášky z Harvardu nebo MIT. A poslední je Technologicky determinismus: technologie ovlivňují přímo samotnou výuku. Uvedl, že pokud škola nemá dostatečné prostředky na vybavení, tak je dobré umožnit studentům donést si své vlastní zařízení do školy. Také zmínil technologickou transformaci vzdělávání, kde bychom se měli inspirovat od čelních uživatelů. Dnes prezentovaným převážně soukromým sektorem tedy firmami. Ti technologie často používají jiným novým způsobem. Tak by mohli postupovat i učitelé. Kladl důraz na to, že učitelé musí být rezidenty a ne jenom návštěvníky.


Bořivoj Brdička

Druhý předstoupil před publikum Daniel Franc ze společnosti Google Developer Groups s tématem Generace sociálních sítí a vzdělávání. Zmínil termín „síťové generace", tedy generace, která vyrůstá vedle sociálních sítí. Dříve tyto technologie neexistovaly a nyní se setkáváme se zcela novým fenoménem. Zaměřil se na způsob využití těchto technologií, třeba pro reklamu různých firem. Zdůraznil, že i školy se musí umět přizpůsobit aktuálnímu dění a začít nové technologie využívat. Měly by umožnit svobodný přístup k (sociálním) sítím a k jejich užívání. Například mít možnost vybrat si, s kým se chceme asociovat. Jako jeden z nových způsobů využití uvedl spolutvorbu, týmovou práci s daty. A pomocí toho získat lepší výsledky. Rovnocennost, rozdělení úkolů mezi více firem, částí. Jeden vedoucí, již není schopen vše zvládnout. Jako příklad byl zmíněn vývoj nového letadla od společnosti Boeing. Ve virtuálním světě máme možnost vytvořit si vlastní postavičku a žít s ní zcela jiný život, než představuje ten náš v reálném světě, viz Second Life, WOW[1] atd. V sociálních sítích je důležité být vidět, tedy být aktivní, i za pomoci hloupých zprav. To nám umožní lepší propojení se s ostatními ve virtuálním prostředí.

Poslední přednášející byl Kamil Kopecký z Univerzity Palackého s tématem E-bezpečí, rizika virtuální komunikace. Ze studie, kterou prezentoval, vyplynulo, že první kontakt s počítačem má člověk mezi 2,5 až 3 lety. Dítě je schopno se naučit ovládat PC za cca 10 minut. Hlavní důvod, proč děti po internetu touží a proč jej využívají, jsou zážitky. Uvedl důležitost práce s dětmi, rodiče se jim musí věnovat a uvědomit si svou odpovědnost. Důležitá je tedy prevence. V dnešní době přes 95% dětí vyvíjí určitý druh kyberšikany za pomoci počítače. Bohužel oproti reálnému světu to má tu nevýhodu, že dotyčný později ztrácí schopnost ovládat své činy a vývoj, kam to všechno bude dále směřovat. Kamil Kopecký také nabízí možnost navštěvovat školy za účelem školení a diskutovat s nimi o reálných problémech.

Po obědové přestávce započala další část s názvem jednání v sekcích. První téma bylo Tvorba interaktivních pomůcek ve vyučovacím předmětu anglický jazyk na 1. stupni ZŠ, od Eriky Frankové z Prešovské univerzity. Prezentovala tvorbu softwaru s využitím multisenzorického přístupu. Interaktivní software, slouží k stimulování žáků, kde hlavním cílem je samozřejmě vzdělávání. Důležitá je především atraktivita a barvy v použitém školícím softwaru. Taktéž se musíme zaměřit na komunikaci s žáky a to především proto, aby se zapojili do procesu výuky. Při tvorbě interaktivních pomůcek je důležité se věnovat i tomu, jak s ní žák při výuce bude pracovat. A na základě toho ji přizpůsobit pokud možno co nejširší skupině žáků.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Erika Franková

Další téma bylo How to become a technology-friendly english teacher: Discovering the background of role model teachers, přednášené Annou Carbovou z Jihočeské univerzity. Přednášející mluvila o svém výzkumu, který prováděla za účelem sběru a prezentace dat. Všem školám v jihočeském kraji poslala dotazníky s žádostí o jejich vyplnění. Z obdržených odpovědí vybrala 10 škol, které později navštívila. Aby mohla přímo komunikovat s učiteli. Těch se ptala na různé otázky. Jako například odkud si doplňuji nedostatečné znalosti z ICT. Za zajímavý poznatek bych zmínil odpověď jednoho učitele, který uvedl, že čerpá informace od žáků. Další otázka byla, jestli učitelé jsou spokojeni s poskytovaným školením. Zde převládla spokojenost a případné mezery, by většina učitelů doplnila za pomoci samostudia.

Další přednášené téma mělo název ICT a Web 2.0 pro učitele angličtiny vedené Světlanou Obenausovou z Univerzity Palackého. Poukázala na své aktivity. Uvedla, že se věnuje vycházejícím lektorům. Dala najevo svůj pesimismus v rámci neschopnosti vybavování ICT ve školách. Kladla důraz na přesun aktivit ze škol domů k žákům. A to z důvodu využití jejich vlastních ICT vybavení. Jako ukázku předvedla práci studentů. Ti měli za úkol tvorbu anglických stránek prezentující města, ze kterých pocházejí. Kdokoli tyhle stránky může nejenom navštívit a přečíst si je, ale také je poupravit a díky tomu navázat spolupráci s autorem. Primárním cílem tedy je navázání spolupráce se studenty po celém světě. Získat nejenom lepší znalosti angličtiny, ale také lepší rozhled a kontakty.

Následující téma neslo název Která je ta nejlepší tabule aneb k výběru interaktivní tabule, přednášena byla dvěma členy Západočeské univerzity v zastoupení Jany Vejvodové a Vladimíra Nového. Byly prezentovány možnosti využití interaktivní tabule. Kladl se důraz na přípravu učitele. To především proto, že tenhle typ výuky potřebuje jiný přístup od školitele. Předvádělo se rozdělení tabuli na základě použité technologie při její tvorbě. První je technologie dvouplášťová, má jako hlavní nedostatky nepříliš dlouhou životnost. Druhá je tabule elektromagnetická, ta se ovládá pouze přes dotykové pero. Třetí typ je tabule kapacitní, tato technologie se například využívá při práci s tablety nebo s mobilními zařízeními. Ovládá se tedy pomoci dotyku prstu (nesmíme používat ostrých předmětů). A čtvrtý typ je technologie optická tedy využívá k ovládání laser.

Jako poslední jednání v sekcích zakončil svou přednáškou Bernhard Standl z Vídeňské univerzity, přednáška nesla název Collection of patterns for teaching informatics at secondary school. Bohužel z důvodu nekvalitního tlumočení nepůsobila příliš dobrým dojmem. Byla zdůrazněna důležitost práce s mladými lidmi. Aby si dříve přivykly jinému druhu vzdělávání, za pomoci ICT. A díky tomu své získané zkušenosti při pozdějším studiu ještě dále zdokonalovali, nebo využívali v praxi. Jako zajímavost bych uvedl, že žáci středních škol v Rakousku mají povinný předmět také informatiku.

Poslední část prvního dne nesla název tematické workshopy. První workshop Generace sociálních sítí a vzděláváni, uvedl přednášející Daniel Franc ze společnosti Google Developer Groups. Tematický workshop navázal na již první přednášku. Dále zde ale rozvedl téma, že v dnešní době jsme všichni online. S internetem žijeme, 95 % lidí mladších 24 let je dnes online. Tihle mladí lidé se jinak chovají a také přemýšlí. Upřednostňují odlišné hodnoty, preferují odlišný styl učení a také zcela jinak mezi sebou komunikuji. Na to je třeba se zaměřit a alespoň částečně tomu přizpůsobit výuku. Zmínil také potřebu ochrany údajů, při využívání internetu a převážně u sociálních sítí je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Při zpřístupňování svých soukromých dat. Nastínil důležitost ochrany svého soukromí, neboť jak uvedl sám Mark Zuckerberg - soukromý je mrtvé. A vše co se na internet dostane, tam také zůstane.

Druhý workshop měl název EduBase a EduRibbon - softwarová podpora učitele, prezentovaná byla Petrem Slípkem, ze společnosti Dosli. Která, jíž 20 let podporuje a vyvíjí programy zajištující práci v digitálních učebnách. Jak již název napovídá, tento workshop se rozdělil na dvě části, každá prezentující jiný program. První EduBase umožňující sestavení digitálních učebních materiálů, rychle a jednoduše za pomoci autorských nástrojů. A hlavně jeho opakovaného využívání stěžejních částí. Jako velký přínos tohoto programu bych podotknul možnost prezentování daného výukového objektu jak na interaktivní tabuli tak pomoci e-learningového kurzu, ale i jako možnost samotného vytisknutí na papír. Druhý EduRibbon představuje univerzální nástroj na tvorbu prezentaci. Zcela novým způsobem, můžete vpisovat poznámky do libovolné části spuštěné aplikace, kreslit a zvýrazňovat časti obrazu. Nabízí kompatibilitu s jakoukoliv interaktivní tabulí nebo počítačem. Nebudete mít tedy problém se spuštěním v jiné verzi interaktivní tabule nebo počítačového programu.

Začátek druhého dne započal Jiří Zounek z Masarykovy univerzity s tématem Vnímání ICT žáky a studenty jako důležitý faktor pro rozvoj e-learningu. Zaměřil se na celkový pohled s užíváním ICT. Zda učitelé nejdou jinou cestou než jejich žáci. Poukázal, že pro učitele je důležité čerpání informací od žáků. Zvyšuje se nutnost komunikovat s nimi za účelem zjištění, jakým způsobem žáci využívají nové technologie a také kterým dávají přednost. Tedy inspirovat se od samotných studentů. Každý z nás má své vlastní metody učení. Někomu více vyhovuje mluvený projev jinému zase psaný text nebo e-learningová forma učení. Musíme si ale uvědomit, že ne všichni ze síťové (digitální) generace využívají, přistup k technologiím rovnoměrně. Z dat, která jsou dostupná vyplývá, že studenti humanitních oboru nejvíce využívají ke svému studiu Facebook a Google Apps. Oproti tomu se nepříliš prosadila Wikipedie a především Second life. Také v dosti vysoké míře dávají přednost především materiálům tištěným (tuhle oblast představují knihovny), nežli materiálům digitálním, nabízeným prostřednictvím internetu. Je tedy důležité zohlednit, jestli se jedná o studenta humanitně nebo technicky orientovaného.

Téma další části bylo, Web 2.0 ve vzdělávání prezentované Tomášem Pitnerem z Masarykovy univerzity. Přednáška započala grafickým zobrazením mapy růstu uživatelů internetu. Největší růst je v Asii a v rozvojových zemích. Ten je způsoben nově příchozími uživateli. Bylo nám také ukázáno zastoupení sociálních sítí v celosvětovém měřítku. Převládal i u nás dobře známý Facebook. Pouze v Rusku, Číně a Střední Asii převládla místní sociální síť. Přednášející zmínil myšlenku důležitosti věnování se studentům. Je důležité je školit za pomoci nových výukových metod a trendů. Protože student, který projde tímto způsobem výuky své studium. Získá nové vzdělávací návyky, které později uplatní ve svém kariérním životě. Tedy převážné ve firmách, ve kterých bude pracovat, nebo je i řídit. Také uvedl zkušenosti získané z praxe. Kde poukázal na to, že dnes je důležitější si položit otázku, co potřebuje zákazník a trh. A především si dokázat na tuto otázku správně odpovědět. Lidé, kteří vymýšlí inovativní postupy a metody jsou také důležití, ale člověk, který umí nabídnout trhu ve správný čas správný produkt, dokáže vydělat více peněz. Jak pro firmu, tak i pro sebe samého.

Závěrečné téma s názvem Multiuživatelské virtuální prostředí ve vzdělávání prezentovala Zuzana Součková, která vystoupila jako nezávislý profesionál v oblasti online medií. Přinesla zajímavý pohled na dané téma, právě díky svému neučitelskému přístupu. Poukázala na potřebu zlepšování využívání ICT, především za pomoci Moodlu, komunitních skupin a různých blogů. Své poznatky a zkušenosti předává na přednáškách pořádaných ve školách za účelem zdokonalování výuky.

První část věnovaná tematickým workshopům započala ještě před obědovou přestávkou. Nesla název Rizika virtuální komunikace, autorů bylo tentokráte více - Martin Kožíšek ze společnosti Seznam.cz a Denis Gibadulin ze společnosti Google Czech Republic. Nejprve jsme viděli video prezentované od Googlu, jak se oni sami, tedy konkrétně jejich zaměstnanci, staví k užívání ICT ve svém rodinném kruhu. Bylo vidět, že všichni si uvědomovali jak klady, tak i zápory, jež přinášejí moderní technologie našemu vývoji. Jako konkrétní příklad mohu uvést nastavení časových pravidel pro používání, tedy jakýsi druh omezení. Zástupce Googlu uvedl, že májí nastavené 3 varianty zabezpečení, ke kterým se ale příliš nehlásí, jelikož razí pravidlo neomezovat uživatelům pohyb na internetu. Další video bylo od společnosti Seznam.cz. A mělo název Seznam se bezpečně 2. Navazovalo na již první díl vydaný v roce 2009, který vidělo přes 1,5 milionu lidí, a v České republice mělo velký úspěch. Bylo zasíláno na DVD mediích na všechny základní školy. A jelikož se situace v internetovém světě neustále mění a vyvíjí. Tak vznikl i druhý díl. Ten cíleně ukazuje současnou situaci dějící se na internetu. Především tedy na sociálních sítích. Video seznam se bezpečně 2 pojednávalo o sextingu. O využívání mladistvých za účelem sexuálního uspokojovaní a o následcích s těmito praktikami spojenými. Zarazilo mě, v kolika případech a jak často se tenhle problém objevuje. Společnost Seznam.cz denně na svých stránkách přes různé inzeráty a nabídky zarazí něco mezi 30 až 50 nabídek denně. Navíc v mnoha případech se nabízejí mladiství sami za účelem vydělaní si peněz.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Denis Gibadulin

Martin Kožíšek zmínil téma Sociálního inženýrství. To je vskutku nebezpečné, protože pokud si nedostatečně chráníme svá data, můžeme o ně lehce přijít. Člověk zabývající se sociálním inženýrstvím si o vás dokáže zjistit informace, které později může použít proti vám. Za účelem dosaženi vlastního cíle, ať už je jakýkoliv. Pokud se chceme vyvarovat těmto problémům, měli bychom si dávat pozor na zabezpečení tedy na hesla, která používáme. Nejvíce používaná hesla jsou vlastní jména uživatelů, jména domácích zvířat nebo číselná kombinace 123456. Všechny tyhle informace jsou poměrně lehce zjistitelné ze sociálních sítí. Stejně tak může nastat situace, že na facebook napíšeme, že jedeme na dovolenou. A po návratu máme kompletně vykradený byt, protože zloději měli na vše dostatek času.

Poslední část druhého dne byla zakončena workshopem zaměřeným na Maharu - Učební prostředí orientované na studenta, přednášené Jiřím Zounkem z Masarykovy univerzity. Prezentace byla přesunuta do počítačové místnosti z důvodu umožnění si tzv. osahání si samotné aplikace. Mahara prezentuje open source aplikaci, je tedy zdarma. A také jiné pojetí než všem známý Moodle. Moodle je založen na práci učitele, který zde vše potřebné vytvoří. Studenti zde pak plní jeho úkoly, kdežto Maharu si vytvářejí sami. Ukazují zde své znalosti a dovednosti přímo na produktu. Student tedy není testován jako v případě Moodlu. Velký rozdíl u Mahary je pak právě v práci s Artefakty (osobní informace, fotky, výsledky práce atd.). Podporuje také různorodé vazební styly, student si sám rozvrhne cíle své práce a také termíny dokončení. Pan Zounek také zmínil, že aplikace kontroluje v případě nahrávání souboru do úložiště, zda se nejedná o plagiát. Tedy jestli nejsou porušena autorská práva. Studenti mají možnost svou práci prezentovat jako veřejnou (hotová práce), nebo jako neveřejnou (rozpracovanou). Student si sám vytvoří plán, kdy bude plnit dané body. Díky tomu pilní jedinci mohou končit předmět mnohem dříve, než jak je standardně zvykem, tedy až na konci semestru.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jiří Zounek

Konference nastínila aktuální situaci v České republice v oblasti ICT ve školství. Přinesla názory odborníků, kteří se danou problematikou zabývají. Ukázala také situace, jak se zlepšovat pomoci své vlastní iniciativy na konkrétních případech a ukázkách. A v neposlední řadě ukázala nové trendy a možnosti spolupráce a komunikace s celým světem za účelem vzdělávaní se všech zúčastněných. 



[1] World of Warcraft.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback