e-knihy

První Knihovnický barcamp na půdě Národní technické knihovny v Praze nabídl tematicky pestrý a nabitý program. Vstupy přednášejících obsáhly v první řadě knihovny, jejich služby, projekty a komunitní roli. Nebáli jsme se však překročit jejich práh a přesunout se do hospod a knihkupectví, na pole vzdělávání, sociálních médií, do světa elektronických knih ani za hranice republiky či vlastní fantazie. Článek zahrnuje vybrané příspěvky z Ballingova sálu a vzdělávacího centra.

Tento článek má dvě části. První část, kterou jsme zveřejnili v předcházejícím čísle, představila e-knižní analytiku jako nově se formující obor, který mění způsob, jakým se vydávají knihy. V současnosti je e-knižní analytika na vzestupu především v USA, ale je téměř jisté, že o ní brzy uslyšíme i u nás. Druhá část článku, kterou máte nyní před sebou, se soustředí na dva problematické body sledování čtenářů: jsou jimi zásahy do soukromí a snižování kvality literatury.

Článek představuje nový komunitní projekt „Literární střevník“, jehož cílem je každý týden ve středu zdarma přinést jednu novou audiopovídku od začínajících či ne zcela známých českých autorů a autorek. K dispozici je vždy týden, tedy do další středy, kdy ji nahradí povídka nová.

Tento článek má dvě části. První představuje e-knižní analytiku jako nově se formující obor, který mění způsob, jakým se vydávají knihy. V současnosti je e-knižní analytika na vzestupu především v USA, ale je téměř jisté, že o ní brzy uslyšíme i u nás. Druhá část článku vyjde v příštím čísle Inflow a soustředí se na dva problematické body sledování čtenářů: jsou jimi zásahy do soukromí a snižování kvality literatury.

Národní technická knihovna pokračuje třetím seminářem na téma elektronické čtení. Náplní tohoto semináře byly prezentace týkající se tématu e-knih – možnosti přístupu k nim, možnosti práce s nimi a možnosti kvalitního uchovávání. Velmi důležitou a přínosnou součástí semináře byla prezentace nových komunikačních médií – čteček a iPadů, a možnost přímo si vyzkoušet jednotlivé aplikace vhodné pro práci s e-knihami.

Webové stránky Městské knihovny v Praze kompletně změnily svůj vzhled v podstatě nedávno. Uživatelé chytrých mobilů se však museli potýkat s nepříjemnostmi při jejich zobrazování - a tak Městská knihovna vyvinula zbrusu nový mobilní web.

Článek je zprávou z konference Knihovny současnosti, která proběhla 11. - 13. září 2012. Pořadateli této třídenní konference byly Sdružení knihoven České republiky a Ústřední knihovnická rada České republiky. Mezi hlavní témata letošní konference patřily přístup k informačním zdrojům, vzdělávání uživatelů knihoven, design služeb v knihovnách, bezbariérovost knihoven, e-knihy a samozřejmě také aktuální koncepce rozvoje knihoven.

“Hrubý Řezáč” NENÍ nový brand laciných toaletních papírů. Shoda iniciálů Adama Hrubého s iniciály německého diktátora je čistě náhodná. Adam Hrubý a Jan Řezáč jsou jména dvou brněnských designérů, které jste před časem viděli přednášet na KISKu. Honza je úspěšný. Neemigroval do Anglie pouze proto, že jeho žena neumí moc dobře anglicky. Což zní sympaticky. Pokud jste hipster. Oba chodili do skautu, Honza tam dostal přezdívku Filosof, což je spíš bez komentáře. Adam svou přezdívku radši neprozradil, protože je prý “moc gay”. Adam i Jan vystudovali informatiku v Brně, jeden se pustil na dráhu grafického designu, druhý na webdesign. Upřímně, oba dohromady jsou tak ukecaní, že ve Falku jsem s nimi natočil přes šedesát minut materiálu. Ten jsem pak musel dva dny filtrovat od plev a přepisovat. Proto si z nich utahuju.

15. a 16. února se v prostorách Slezské Univerzity v Opavě konal 9. ročník konference Kniha ve 21. století. Událost pořádal Svaz knihovníků a informačních pracovníků společně se Slezskou univerzitou. Konferenci navštívilo odhadem 150 návštěvníků, především zástupců veřejných knihoven. Podtitul konference zněl “Budoucnost knihoven – trendy a směry”; většina přednášek patřila elektronickým knihám i čtečkám a ukázkám různých služeb a aktivit, které knihovny nabízejí. Ke klíčovým vystupujícím patřili Tomáš Baránek, Vít Richter a Antonín Pokorný. Konferenci citelně poznamenala sněhová kalamita, kvůli které nedorazila řada přenášejících a druhý konferenční den byl tak zkrácen takřka o polovinu.

Pavla Švástová pracuje jako odborná knihovnice v Moravské zemské knihovně v Brně. Je zároveň jednou z odbornic, která se v České republice profesionálně věnuje problematice digitalizace dokumentů, potažmo digitální ochraně a zpřístupňování kulturního dědictví. Pavla Švástová přednášela o problematice digitalizace v rámci Bloku expertů na KISKu.