Johannes Gutenberg

Johannes Gutenberg a vynález knihtisku je spolu se zámořskými objevy a vynálezem střelného prachu jeden z objevů, které na počátku novověku odstartovaly prudké změny ve společnosti. Vynález knihtisku - tiskařského stroje s pohyblivými literami, který umožňoval libovolně měnit tiskařskou předlohu, a tak urychlit a zlevnit tištěnou produkci, lze považovat za základ, respektive jeden z pilířů informační revoluce. I když tisk z jednotlivých pohyblivých destiček byl znám již v 11. století v Koreji, Číně i Japonsku, patří k nejznámějším stroj Gutenbergův, na kterém v rozmezí let 1452-1455 vytiskl jako první velké dílo známou 42řádkovou bibli. Představovat tu samotnou osobu mohučského knihtiskaře Johanna Gutenberga (cca 1400 Mohuč – 1468 Mohuč) by zde bylo asi nošení dříví do lesa a kromě toho o něm a jeho vynálezu existuje nepřeberné množství literatury v mnoha jazycích. Na jeho počest bylo v roce 1900, na výročí jeho 500. narozenin, v rodné Mohuči otevřeno muzeum nesoucí jeho jméno. Expozice muzea je zasvěcena dějinám a vývoji knihtisku, knihám, knižnímu umění a rozvoji periodického tisku.