Informace pro všechny

Ve čtvrtek 9. října v rámci předmětu Blok expertů přednášela členka Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením v České Republice (SPMP ČR) Barbora Uhlířová. Pracuje jako koordinátorka projektů, sociální pracovnice v Poradenském centru a také jako asistentka pracovní skupiny SPMP ČR Budoucnost.

V rámci přednášky se mluvilo o několika zásadních tématech týkající se přístupnosti, univerzálního designu a srozumitelnosti informací. V zásadě byla přednáška rozdělena na vhodné a nevhodné příklady situací, kdy dochází k znevýhodňování handicapovaných jedinců v rámci veřejného prostoru, administrativních budov a volnočasových aktivit.

Barbora Uhlířová: Informace pro všechny from KISK on Vimeo.

Accessibility jako definice

Přístupnost je ve světě handicapovaných pojem, označující schopnost prostoru splňovat náročné technické normy a umožnit osobám s postižením co nejsnazší zapojení do společnosti.

Definice přístupnosti pak poukazuje na otázky typu: Co vše by mělo být přístupné? Myslí se tím především budovy, veřejný prostor a služby, informace, MHD,… Dále se paní Uhlířová věnovala termínům jako architektonické bariéry, fyzické bariéry, komunikační bariéry, dostupnost informací a lidský rozměr vzájemné interakce s lidmi s postižením.

Zmínila také, s jakými chybami se běžně potkáváme, jaké nedomyšlenosti a nelogičnosti nejen že ztěžují handicapovaným lidem život, ale také jim výrazně zhoršují podmínky pro zapojení do normální společnosti. Přesně v tomto bodě vidí paní Barbora Uhlířová jeden z největších problémů. Lidé často nevědí, jakým způsobem k handicapovaným přistupovat a na druhou stranu oni sami jsou silně znevýhodněni dlouhodobou izolací, která jim znemožňuje přirozenou komunikaci s okolím a tím i horší interakci s vnějším světem. Ani oni sami nevědí, jak naložit s neznámou situací, je pro ně nová a tím pádem také děsivá. Právě takové situace vyžadují citlivý a často i odborný dohled, který poskytuje právě sdružení SPMP ČR.

Architektonické bariéry brání postiženým k snadnému přístupu do budovy či prostoru, bohužel odstraněním jednoho nedostatku vadícího jedné handicapované skupině bariéra často nemizí, ani to nečiní prostor či budovu automaticky přístupným. Bohužel naprostá většina veřejného prostoru v Čechách je plná architektonických bariér a i úředně schválené bezbariérové prostory v praktickém životě selhávají.

 

Přehlednost webu

Ptáme-li se co vše by mělo být přístupné, nesmíme zapomínat ani na elektronické rozhraní. Nepřehlednost webu je často přímo do nebe volající, znesnadňující orientaci i běžným občanům. Jako jeden příklad za všechny uvádí Uhlířová webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz/cs/). Najít v nepřehledném rozmístění textu a barev piktogram odkazující k verzi pro zrakově postižené, je těžký úkol i pro zdravého člověka. V praxi je potom třeba řídit se pouze několika jednoduchými pravidly logiky a nejlépe také konzultací přímo s handicapovaným jedincem či skupinou.

Právě spolupráce s handicapovanými přináší poznání, běžným pohledem často není možné zachytit všechny detaily, které ovlivňují účelnost daného produktu. Nejvýraznějšími prvky při tvorbě přehledným www stránek jsou především práce s čistotou textu, jednoduché a ladící barevné kombinace, logické a nepřekombinované odkazy navádějící návštěvníka intuitivně správným směrem. Pro konkrétní rady je dobré nahlédnout na WCAG - web content accessibility guideline, technická pravidla pro webové programování.

 

Univerzální design

Když mluvíme o významu univerzálního designu, nesmíme zapomínat, že se nejedná pouze o design webových stránek. Důmyslně lze navrhnout také nejrůznější produkty, prostředí, prostory, které umožňují využití jak běžnou tak znevýhodněnou částí společnosti. V žádném případě se však důraz na kvalitní design nedá vyložit jako nadbytečná známka luxusu. V České Republice již několikátý rok probíhá soutěž o nejlepší realizaci projektu zbavující veřejný prostor bariér pro občany důchodového věku s názvem Design v nejlepších letech. Dalším příkladem může být také architektonická skupina zabývající se univerzálním designem v širším významu Czechdesign.cz

Opět se dostáváme k důslednému pochopení pojmu přizpůsobivost, kdy je důležitá právě snaha o zlepšení podmínek pro handicapované. V zásadě nejde o to, že zkvalitňování prostředí a především jeho dostupnosti by nějak omezovalo neznevýhodněné občany. Naopak přináší novou optiku na současný stav věcí a při krátkém zamyšlení lze během jednoho dne najít mnoho momentů, které pro znevýhodněné jedince znamenají nepřekonatelné překážky.

Jako jeden příklad za všechny uvedeme státem připravované komunální volby. I přes odborný dohled státní instituce se do systému vloudilo několik diskriminačních prvků. Například volební urny jsou ze zásady umístěny tak, že jejich vrchol, a tím pádem i jediné místo pro uskutečnění platné volby, je pro některé handicapované jedince umístěn v nedohledné vzdálenosti. Také samotný volební arch je sepsán velmi drobným písmem (čímž znevýhodňuje osoby zrakově postižené), na tenkém papíře (který ztěžuje manipulaci hůře pohybově disponovaným) a v neposlední řadě volební místnosti jsou velmi často zřízeny ve školách, kde není zabudován bezbariérový přístup.

Návod na zlepšení ovšem není nijak složitý, stačí se nad designem zamyslet společně lidmi s postižením a dát dohromady verzi, která by vyhovovala oběma stranám. Vždyť větší a přehlednější písmo by jistě ocenili i další z řad voličů. Spojením uživatelského a grafického auditu lze vytvořit design, který splní všechny pravidla, bude doplněn obrázky a piktogramy a celkově přispěje k lepšímu pochopení.

Během diskuze o využití principu přístupu zaměřeného na uživatele k vytvoření produktu snadno srozumitelných informací se dostáváme také k otázce, zda-li by bylo lépe nejdříve přizpůsobit prostředí nebo se jako první krok pokusit dostat postižené do veřejného prostoru. Při zamyšlení nás však s využitím již dostupných znalostí logicky napadne, že handicapovaným činí potíže už samotné zapojování do běžného života, změny obecně znamenají velký stres. Tím pádem bychom v první řadě měli zapracovat na co nejdostupnějších informacích pro ně.

 

Některé položené otázky:

Můžete zmínit nějaké příklady českých institucí, které požadavky přístupnosti skutečně stoprocentně splňují?

Bohužel v tento moment, mě nic konkrétního nenapadá, nedá se říct, že by takových příkladů bylo mnoho, jsou-li vůbec nějaké. Pokud budete mít o tuto informaci zájem, můžeme se domluvit na zaslání podrobností.

 

Existuje nějaký výzkum nebo analýza mapující procento voličů/handicapovaných?

V tuto chvíli o žádné takové aktivitě nevím, případně bych se mohla po této informaci poohlédnout. Obecně není známo ani kolik handicapovaných se v současnosti pohybuje na území České Republiky, tudíž záznamy o procentech těch, kteří se dostanou k volbám je skutečně nadstandartní.

 Foto: Eva Mlynářová

Zdroj titulního obrázku: http://www.gaates.org/archives/004WhatsNew2013.shtml.

 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback