• Aktuální číslo
• Archiv
• O časopisu
• Expres
• Blogy
• Pro autory
• přihlášení/registrace

Nacházíte se: Úvod » Blogy » Blog uživatele connie » Blog uživatele connie »

Informační emoce, emoční informace (kybernetický přístup k emocím)

Komentáře

Volby prohlížení komentářů

Bez vláken - sbalenoBez vláken - rozbalenoVlákna - sbalenéVlákna - rozbaleno

Datum - od nejnovějšíchDatum - od nejstarších

10 komentářů na stránku30 komentářů na stránku50 komentářů na stránku70 komentářů na stránku90 komentářů na stránku150 komentářů na stránku200 komentářů na stránku250 komentářů na stránku300 komentářů na stránku

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

Zájem

10. Duben 2008 Anonym napsal:






Mne to zajímá.

Je zřejmé, že nedostatek podnětů vede k deprivaci, která je spojena se zápornými emocemi. Mozek pak často nedostatek vnějších podnětů kompenzuje jejich vyráběním, a tak mohou vznikat halucinace.

Nicméně vytvářet propojení mezi KVANTITOU informace (hodně - málo) a KVALITOU emoce (kladná - záporná) považuji za neudržitelné. Připomíná marxistický "filosofický zákon" o přeměně kvantity v kvalitu.

Chápeme-li informaci jako zprávu o něčem, která způsobuje změnu ve vědomí, pak kvalita (kladnost - zápornost) je jistým způsobem obsažena už v předmětu, o němž je subjekt in-formován. Jednodušeji: mohu se dozvědět hodně o hodně věcech (+) a nereagovat vůbec emocionálně (0), protože k předmětům, o nichž se dozvídám, mám indiferentní (nelišný) vztah (0). Naopak mlhavá informace o předmětu (-), k němuž mám vztah kladný (+), může ve mne probudit kladné emoce (+), zatímco mnoho informací o předmětu (+), k němuž chovám negativní postoj (-), může ve mně vyvolat záporné emoce (-).

Mám za to, že Simonova teorie nepočítá s tím, že
a) informace je zpráva o předmětech a stavech reality, tedy, že má svůj sémantický rozměr, a že
b) subjekt k realitě zaujímá emocionální postoje, na kterých závisí kvalita emocí vyvolaných zprávou o realitě, tedy, že má zpráva rovněž pragmatický rozměr.

• odpovědět




Popravdě o dané teorii

10. Duben 2008 connie napsal:






Popravdě o dané teorii vím příliš málo, abych ji nevulgarizovala či mé vlastní výhrady k ní nepocházely z nedostatku informací, sama ji však cítím spíš jako určité rozvedení a propracování fylogenetické teorie, podle které emoce zrychlují naši reakci při nedostatku informací (např. když na člověka z křoví vybafne medvěd, aby se dotyčný vyděsil (emoce) a zdrhnul – namísto zdlouhavého přemítání (kognice) o tom, co že je to za zvíře a může-li mu ublížit, protože než by na to přišel, tak by dávno byl sežrán; anebo (příklad pro odůvodnění existence kladných emocí) je-li člověku dobře, když jí a provozuje sex, bude mít tendenci tyto činnosti vyhledávat a opakovat, čímž pádem se zvyšuje pravděpodobnost, že přežije jako jedinec i jako druh)
a co se týče málo informací > záporné emoce × hodně informací > kladné emoce, mám za to, že se to spíš vztahuje k jednotlivým problémům (nemůžu vyřešit, protože mám málo informací > záporné emoce × můžu vyřešit, protože toho o situaci vím dost > kladné emoce) než na celek, tam bych to viděla spíš na: nedostatek > deprivace, akorát > optimum, příliš > přetížení, informační stres
– i když mám zato, že je napováženou natolik komplexní jev nacpat do jednoduché rovnice

...je fakt, že i zmiňovaný Obuchowski měl k Simonovově teorii výhrady v tom směru, že údajně platí pouze pro podněty z vnějšího prostředí (kdeždo u vnitřních podnětů (hlad) dochází k pozitivním emocím při naplnění potřeby)

PS: Dík za zájem ;o)

• odpovědět




Redukcionismus

10. Duben 2008 sdlfjls napsal:






(Ten anonym jsem byl já, zapoměl jsem se přihlásit)

Pokud je to tak, jak píšete, pak je to ovšem teorie velmi poznamenaná biologickým redukcionismem.

málo informací=neznámé=potenciální nebezpečí - reakce útěk
hodně informací=známe=potenciálně užitečné - reakce chtění

Tím však nedokážeme vysvětlit celou řadu věcí, která se pojí s lidskou kulturou (pokud je nechceme rovnou odsunout jako iluzorní). Kupříkladu takový zájem estetický. Jde o zájem o předmět pro něj samotný, ne pro užitečnost k něčemu. Estetická kontemplace nepochybně sebou nese množství informace, přesto tato informace nevyvolá z hlediska přežití člověka a jeho rodu užitečnou reakci. Nebo samotné teoretické poznávání, které sice v posledku může být i užitečné, užitečností ale není motivováno, je motivováno ryzím zájmem poznávat věci tak, jak jsou.

• odpovědět




tohle bude částečně

10. Duben 2008 Anonym napsal:






tohle bude částečně dáno tím, že autorem teorie je fyziolog, nikoli psycholog (podobně jako I.P. Pavlov ;o))

Connie

• odpovědět




A ještě

10. Duben 2008 sdlfjls napsal:






Samotné množství informací o nějakém problému, může komplikovat řešení. Množství může komplikovat orientaci v problému, může způsobovat neschopnost rozlišit podstatné od důležitého, může způsobit, že nalezení řešení je nad řešitelovy síly.
Naopak málo informací může napomoci jasně problém pochopit a řešit (když jsou tyto informace podstatné).
(Shodl jsem se s kamarádem, že nejlépe se píše a přednáší o věcech, o nichž ví člověk málo. Když člověk ví to důležité, pak to snadno uvádí - bez komplikace věcmi, o nichž nedokáže rozhodnout, zda jsou nahodilé či podstatné, může sestavit strukturu článku, přednášky atd.)

• odpovědět




jj, otázka relevance

10. Duben 2008 Anonym napsal:






jj, otázka relevance informací je namístě, možná by se do rovnice dala zakomponovat

Connie

• odpovědět




Relevance

10. Duben 2008 sdlfjls napsal:






Ano, to má spojitost se sémantickou a pragmatickou rovinou informačního procesu.

• odpovědět




...by člověk nevěřil,

20. Květen 2008 connie napsal:






...by člověk nevěřil, že jeho psychologický příspěveček zapadne do technologie :o)

 (jo, jinak díky - bez ironie – za roztřídění mých nerozkategorizovaných :) příspěvků do kategorií)

• odpovědět