Informační věda – retrospektivní ohlédnutí II. Dokumentalisté v první informační válce

První informační válka je válkou o profesní identitu mezi dokumentalisty, knihovníky a knihovníky specialisty. V příspěvku je popsán vznik dokumentalistiky a činnost Mezinárodního bibliografického ústavu a Mezinárodního ústavu pro duševní práci – Most. Je vysvětlen vývoj informační krize a různé přístupy k jejímu řešení mezi dokumentalisty a knihovníky. Pozornost je věnována vzniku hnutí specializovaných knihoven a formování archivnictví jako vědy.

1.      Zrod a rozvoj dokumentalistiky

Přelom 19. a 20. století je svědkem vzniku nového oboru, dnes označovaného jako dokumentalistika. S rostoucí diferenciací knihy vzniká potřeba systematicky zpracovávat a uspořádávat nově vznikající hmotné nosiče nesoucí záznamy lidských zkušeností a poznatků. Jak zpracovávat různé právní dokumenty, patenty, reklamní materiály a další formy šedé literatury, různé nově se rodící publicistické formáty, atlasy, strojní tabulky, chemickou literaturu, fotografie a mikrofotografie apod.? Pro širokou paletu nově vznikajících hmotných nosičů vymyslel Paul Otlet souhrnný novotvar - dokument. Způsob zpracování znalostí v nich obsažených - bibliografii, nahradil širším přístupem ke zpracování znalostí - dokumentalistikou. Buckland ji vymezuje jako teoretický a praktický obor zabývající se managementem dokumentů, tedy činností zahrnující „sběr (selekci), uchovávání (organizování), reprezentaci (popisování), výběr (vyhledávání), reprodukci (kopírování), interpretaci, překládání, shrnutí a rozšiřování dokumentů."[1]

2.1  Mezinárodní bibliografický ústav

Základy dokumentalistiky se začaly rodit, když Paul Otlet zahájil své působení v roli asistenta belgického právníka Henry La Fontainea. La Fontaine známý jako senátor, nositel Nobelovy ceny míru a mezinárodní auditor, byl aktivním členem Společnosti pro sociální a politická studia (Société d'études sociales et politiques). Zde s ním začal Otlet spolupracovat v bibliografické sekci, později přejmenované na Mezinárodní ústav sociologické bibliografie (Institut International de Bibliographie Sociologique). Oba právníci svolali v letech 1895 - 1910 několik mezinárodních konferencí věnovaných bibliografii. Na první z nich založili za podpory belgické vlády a průmyslníka Ernesta Solvaye Mezinárodní bibliografický ústav (L'Institut international de bibliographie) s ústředím v Mezinárodní bibliografické kanceláři (L'Office international de Bibliographie). V jeho rámci začal Otlet realizovat své ideje, které později ovlivnily jak knihovnictví a dokumentalistiku, tak informační vědu.

Základní Otletovou myšlenkou bylo osvobození obsahu dokumentu od svého nosiče a také od záměrů autora. Oddělení fakt zaznamenaných v dokumentu od nosiče a od autora podle Otleta umožní rychle identifikovat nové poznatky a redukovat nejistotu.[2] Samotný akt odloučení je dokumentalisty nazván monografický princip.[3] Při zpracování dokumentu je kniha analyzována a rozložena na základní myšlenkové elementy (analytická funkce). Každý z těchto elementů je následně umístěn na samostatný lístek, později i volnou stránku, které jsou standardizované velikosti (funkce vystřihni a vlož, tzv. cut and paste).[4] Otlet tak vyvíjí novou technologii řízení klasifikace a filtrování. Při jejím vývoji vychází z předpokladu, že přidáváním nových lístků se budou kumulovat poznatky, čímž dojde k růstu znalostí.  

Výsledkem rozbití tradiční knihovnické jednotky - knihy - na myšlenkové elementy, je hromada fragmentarizovaných fakt a dat připravených o kontext, který tvořil rámec knihy. Současné poznatky z informační architektury přitom upozorňují, že pro orientaci a navigaci zpřístupňující zdroje je nezbytné vizualizovat strukturu vztahů mezi informačním obsahem. Otlet strukturuje uspořádání dokumentačních jednotek - lístků s fakty pomocí Mezinárodního desetinného třídění (MDT). MDT sloužilo nejen jako základ pro uspořádání lístků s fakty, ale také jako navigační systém a nástroj pro zachycení vztahů mezi fakty. MDT není zcela nový systém. Jeho základ převzal Otlet z Deweyho desetinného systému (DDT) v roce 1885 s příslibem, že nový systém nebude přeložený v několika nejbližších desetiletích do angličtiny. Jako svědectví dohody s J. Deweyem zůstává většinové rozšíření DDT v USA a ve Velké Británii a MDT v kontinentální Evropě. První kompletní vydání MDT spatřilo světlo světa v roce 1905. Podle Raywarda představuje systém MDT první prototyp hypertextu a Otletova kniha Traité de Documentation byla první učebnicí informační vědy zaměřující se na obor Ukládání a vyhledávání informací.[5] Hypertext je tvořený z uzlů a vazeb mezi nimi. V Otletově technologii tvoří uzly lístky a archy shlukující faktografické a evidenční informace a znaky MDT propojující tyto lístky mezi sebou plní funkci sémantických vazeb. Související archy jsou označeny stejnými či podobnými čísly, což umožňuje jejich uspořádání podle klasifikačního řádu. Podle znaků MDT se lze přesunovat od bibliografického záznamu k plným textům, k fotografiím či k jiným objektům, je tedy možno přecházet k faktům a evidencím uloženým v různých formátech. Celá technologie je tedy multimediální. Základem navigace je pak fazetová klasifikace.  

MDT se stává systémem pro management komplexních databází, který propojuje všechny sbírky a databáze jednotným klasifikačním schématem. Základním motivem Otletových inovací je snaha o vytvoření univerzálního katalogu současných poznatků. Databáze katalogu s původním názvem Répertoire Bibliographique Universel (RBU) je pro Mezinárodní bibliografickou kancelář opět zpracována na lístcích. V roce 1934 obsahovala tato databáze přes 15,5 milionu lístkových záznamů. Vedle této databáze postupně vzniká řada dalších. V roce 1906 je založena Univerzální ikonografická databáze (Le Répertoire iconographique universel) obsahující obrázky na lístcích a arších používající MDT. V roce 1907 vzniká dokumentární encyklopedie (Répertoire Encyclopédique des Dossiers) shromažďující brožury, pamflety, úryvky knih, ale i časopisů o všech objektech a faktech, které související s lidskou činností. Odborníci popisují tuto databázi jako prototyp multimediální encyklopedie.

Universal iconographic repertory.
Dostupný z: http://archives.mundaneum.org/sites/default/files/pictures/archives/collections/iip-1.jpg


Materiál pro archiv a databáze není shromažďován pouze v Belgii, ale je sbírán díky rozvíjející se mezinárodní síti pro univerzální dokumentaci. Roku 1906 je pod názvem Spolková knihovna učených společností (Bibliothèque Collective des Sociétés Savantes) do katalogu integrovaná sbírka celkem 25 mezinárodních asociací. Při příležitosti Světové výstavy v Bruselu v roce 1910 pak založili La Fontaine a Otlet Sdružení mezinárodních asociací, později přejmenované na Mezinárodní federaci pro informace a dokumentaci (L'Organisation internationale de la bibliographie et de la documentation). Tato mezinárodní síť se má stát páteří kolektivní inteligence, světového mozku lidstva. Otlet tak představuje jeden z inspirativních zdrojů hypotézy globálního mozku.[6] Jeho snaha vytvořit síť ve formě univerzální knihy, kterou nazývá Otlet „Biblionem, Zdrojem, permanentní Encyklopedií, Sumou" je pokusem o vybudování znalostní repliky světa, v níž jsou propojeny všechny materiály reprezentované monografickými elementy z celého světa. Světový mozek zahrnuje seznamy fakt, katalogy myšlenek, nomenklaturu systémů a teorií, tabulky, diagramy, schémata a mapy vytvořené z vědeckých dat.[7] Světový mozek není statickým archivem replikovaných myšlenek, ale dynamickou kooperativně rozšiřovanou databází umožňující orientovat se a navigovat ve znalostech pomocí znaků MDT a propojovat pomocí fazet související oblasti poznatků rozptýlených mezi všemi publikacemi důležitými pro pochopení jejich významu. Vytvoření kolaborativní databáze bylo dle Otleta konečným cílem dokumentalistiky.

Palais Mondial (World Palace)
Zdroj: http://s7.computerhistory.org/is/image/CHM/500004771-03-01?$re-zoomed$

V roce 1910 je Mezinárodní bibliografická kancelář rozšířena o výstavní sbírky, které ji povýšily na Světový palác. Jako jeho součást vzniká i Mezinárodní muzeum, v němž se kromě tématu internacionalizace daří tvorbě historických, zeměpisných a vědeckých schémat a tabulek. Světový palác je později přejmenovaný na Mundaneum.[8] Mundaneum sloužilo jako sklad intelektuálních objektů, tedy nejen knih a katalogů, ale například i vědeckých a dalších objektů, které byly shromažďovány a klasifikovány některou ze spřízněných asociací. Dalším rozšířením byla Mezinárodní univerzita, letní škola s honosným názvem. Otletův důraz na internacionalizaci ztělesňuje i zřízení mezinárodní vyhledávací služby. Služba poskytovaná ještě Mezinárodní bibliografickou kanceláří přijímala dotazy v termínech MDT a vyhledané výsledky kopírovala a zasílala poštovní dobírkou. Další dokumentační služby poskytoval Mezinárodní bibliografický ústav ve spolupráci s odbornými instituty a asociacemi. Díky této spolupráci vznikaly bibliografické sbírky pro specializační oblasti zahrnující nejen knihy a časopisy, ale i extrakty z beletristické literatury, novin, zpráv, parlamentních dokumentů, průmyslových prospektů, kreseb, fotografií a tisků. Dokumentační služby zahrnovaly například oblasti zaměřené na lov a rybolov, polární teritoria či aeronautiku. Do několika jazyků byly také překládány práva a směrnice z různých zemí. Mnoho snahy a pozornosti věnoval Otlet prosazení technologie mikrofilmu.

Mundaneum
Zdroj: https://georgeknightkort.files.wordpress.com/2012/03/2589663547_b7b12fab67.jpg


Zřizování a organizaci dokumentačních center vnímal Otlet jako nabízení alternativy ke knihovnám, které kritizoval. Knihovny podle Otleta shromažďují pouze úzké množství materiálů, nové dokumenty a metody zařazují příliš váhavě, brání se technickým inovacím a jsou konzervativní při poskytování informačních služeb.[9]

2.2  Most - Mezinárodní institut pro organizaci duševní práce

Také další významný dokumentalista, Wilhelm Ostwald, byl nositelem nositel Nobelovy ceny, kterou získal za chemii. Peníze získané za Nobelovu cenu využil k založení organizace s příznačným názvem Most - Mezinárodní institut pro organizaci duševní práce (Brücke: Internationales Institut zur Organisierung der geistigen Arbeit). Most založil Wilhelm Ostwald v Německu s Karlem Bührerem a Adolfem Saagerem v roce 1911.[10]  Cíle organizace byly velmi blízké cílům Mezinárodního bibliografického ústavu. Název Most odkazuje na sítě, které je třeba tvořit mezi vědci k zefektivnění jejich práce.[11] K dokumentalistice se Oswald dostal jako profesor fyzikální chemie v Lipsku, kterou zde kde pomáhal založit. Zakládal však také odborné časopisy, vydával encyklopedii. Získal řadu kontaktů v zahraničí, zajímal se o umělé jazyky jako prostředek mezinárodní vědecké komunikace a aktivně vystupoval v oblasti vědeckého managementu a organizace vědeckých publikací. Jeho kontakty přilákaly do institutu řadu významných osobností, zvláště významné vědce včetně Paula Otleta, ale také průmyslníky Andrew Carnegie a Ernest Solvay.

Otlet se v institutu setkal s pojmem mono, které pak použil pro označení svého monografického principu.[12] Systém Mono navržený K. Bührerem a W. Ostwaldem a označoval encyklopedii složenou z jednotlivých monos - standardizovaných malých kartiček a letáků s obrázky na jedné a stručnými výroky popisujícími obrázek na opačné straně, které se vzájemně doplňovaly. Původně šlo o technologii sloužící pro propagaci firem. Cílem institutu bylo vybudovat z této encyklopedie a sbírky adres obsahujících slovník a katalog světového muzea světový mozek (Gehirn der Welt) - organizaci znalostí automaticky generovanou standardizovanými komunikačními prostředky. Tyto prostředky zahrnovaly monografický princip, standardizované formáty a jednotný systém indexace. Institut měl sloužit jako informační kancelář pro další instituce, včetně asociací a společností, knihoven, muzeí, ale i organizací. [13] Institut Most si nezajistil žádné další vedlejší příjmy a na své fungování spotřeboval většinu peněz z Ostwaldovy ceny. Pro nedostatek peněz a vnitřní organizační problémy byl v roce 1914 uzavřen.[14]

2.3  Zformování dokumentalistiky jako oboru

Podle Samuela Clementa Bradforda, respektovaného knihovníka a dokumentalisty, spočívá význam dokumentalistiky v přístupu k zaznamenaným znalostem. Dokumentační hnutí je tak díky svým motivům součástí knihovnictví. Přispívá ke společenskému pokroku. Dokumentalistika otevírá prostor pro pokrokové použití technologie, protože zpřístupnění a zpracování fakt společně se zajištěním pohotového přístupu k vědeckým časopisům a dalším vědeckým a technickým materiálům podporuje industriální rozvoj. Knihovnictví se věnuje knihám a dokumentalistika původním informacím z článků, patentů apod.[15] Svého vrcholu dosahuje dokumentalistika po druhé světové válce, kdy sílí nespokojenost vědců s rostoucím tlakem v důsledku informační exploze. Dokumentalistika navrhuje jiná řešení společenského problému informační exploze než knihovnictví. Ustaluje se jako vědci uznávaný obor a dále se rozrůstá. Ve Francii je za přispění Suzanne Briet v roce 1931 založena Francouzská unie dokumentačních organizací (Union Française des Organismes de Documentation - UFOD), kterou později Briet také vede. Briet předložila první návrh na zřízení školy zaměřené na dokumentalistiku, která byla však založena až v roce 1951.[16] Jako analogie UFODu vzniká v roce 1937 v USA za přispění Watson Davise Americký informační institut (American Documentation Institute - ADI), poskytující služby primárně vědecké komunitě.[17] Ještě v roce 1957 byla dokumentalistika dělena do oborů organizace informací; zařízení pro ukládání a vyhledávání informací; mechanický překlad, informační potřeby vědců. Po roce 1959 přibývá oblast řešení problémů a po roce 1966 i jazyková analýza, překlad, design systémů, rozpoznávání vzorů či adaptivní systémy a umělá inteligence.[18]

2.      První informační válka o profesní identitu

Intelektuální obavy z 20. století byly obavy z informační krize.[19] Na knihovníky rostl tlak ze strany vědecké obce, aby řešili s informačním přetížením vědců, kteří se báli, že místo spolupráce s kolegy a rozvoje vědy budou muset trávit většinu času studiem. Informační krizi vyvolávala nadměrná publikace knih, časopisů a konferenčních sborníků. Druhá světová válka narušila systém vědecké komunikace a obnovený tok zpráv o mnohdy izolovaných výzkumech zahltil knihovny. Spuštění sovětského satelitu Sputnik v roce 1957 vede k řadě obav o informační bezpečnost a kvalitu informační obsluhy. USA se bojí pokročilosti služeb Všeruského institutu vědeckých a technických (Vserossijskij institut naučnoj i tehničeskoj informacii - VINITI) v Sovětském svazu, s nímž soupeří během nastávající studené války. Jedním z důsledků spuštění družice Sputnik a studené války je formování státních informačních politik. [20] Tato situace společně s exponenciálním růstem vědy[21] přispívá k sílícím pocitu informační krize.

Snaha různě řešit problémy s krizí byla zdrojem profesního konfliktu mezi knihovníky a dokumentalisty. Hlavním bodem tohoto sporu byla technologie. Dokumentalisté s sebou přinesli experimenty s počítači používajícími děrné štítky, které jim měly pomoci vyhledávat informace. Jejich inženýrské zaměření však odrazovalo knihovníky, obzvláště v situaci, kdy knihovnictví bylo výrazně feminizované. Počítače byly drahé a obtížně ovladatelné. Vannevar Bush, profesor elektronického inženýrství, který měl značný vliv na politiku vědy, věří, že hlavním příčinou krize jsou knihovny, které nejsou schopny uspokojit potřeby vědců. Problémem nejsou vědci, kteří publikují příliš, ale knihovníci, kteří neefektivně řídí publikace.[22] Vědci jsou přesvědčeni, že řešení spočívá v automatizaci informací, jak ho uskutečňují dokumentalisté, což jim umožní vyhnout se zastaralým a pomalým technikám v knihovnách. V roce 1960 píše J. Shera z pozice děkana knihovní školy ve výroční zprávě o rozkolu mezi profesemi a o ohrožení jednoty.[23] Dokumentalisté byli úspěšní při získávání peněz na tvorbu nástrojů řešících informační krizi a zvládali zpracovávat obrovské množství dokumentů. Knihovníci, převážně humanisté, ztráceli v souboji s novou profesí s respektovaným vědeckým statusem část své identity a moci nad zaznamenaným poznáním. Dokumentalisté se začali vyhýbat označení knihovník, o knihovnících mluvili s despektem. Knihovníci a dokumentalisté se stále výrazněji stávali konkurenčními skupinami a postupně sílil útočný vztah mezi oběma profesemi. Bowles v této souvislosti mluví o informační válce mezi dokumentalisty a knihovníky vedenou pomocí automatizace a počítače. Odkazuje na známé rozdělení světa na vědce a humanisty, dvě odlišné kultury, jak je poprvé popsal C. S. Snow.[24] Dokumentalisty odlišují od knihovníků čtyři základní rozdíly v přístupu k řízení vědecké informace a k řešení informační krize:

1. Vzdělání - vědecké x humanistické: zatímco dokumentalisté mají většinou vědecké nebo inženýrské vzdělání zaměřené na informace, knihovníci jsou vzděláváni humanitně. Jejich zájmy se točí spíše kolem estetiky než kolem vědy a technologie. [25] 

2. Institucionální základna - informační centrum x knihovna: zatímco knihovny jsou dotované z vládního rozpočtu, vědecká informační centra jsou financovány nejen vládami, ale také akademickou obcí a průmyslem.

3. Klienti - elita x veřejnost: klienty informačních center byla exkluzivní skupina vědců, kteří potřebovali specifické služby nedostupné veřejnosti. Knihovníci uspokojovali nejen vědecké potřeby, ale také potřeby humanitních učenců, veřejnosti a laiků, u nichž je běžný zájem o relaxační četbu.  

4. Jednotky informace - fakta x knihy: zatímco základní jednotkou informace jsou pro knihovníky knihy, dokumentalisté tvrdí, že jednotkou jsou fakta obsažená v knihách a dalších formách dokumentů.[26] Informace je pro dokumentalisty jednotka zahrnující literární fakta a evidenci reprezentací skutečnosti.

Právě přístup dokumentačního hnutí k informaci je častým předmětem kritiky dokumentalistiky. Analyticko-syntetická práce dokumentalistů, tedy proces zpracování informací na jejich identifikovatelné jednotky a jejich provázání vazbami a odkazy vyžadovala nesmírně vysoké pracovní nasazení a využití masové síly. Současně rozbíjela pochopení souvztažností mezi fakty ignorováním kontextu. Izolací fakt z textů dokumentalistika fragmentarizuje poznání. Informace tak neodkazuje k souvislostem a k horizontu pochopení, svým charakterem se mnohem více podobá datům. Otlet i Oswald jsou myšlenkově zakořeněni v modernismu a pozitivismu, svoji činnost odůvodňují metanaracemi o celosvětovém míru, světovém mozku, mezinárodní spolupráci a všespásném vědeckém pokroku. Důsledky dokumentalistiky jsou však výrazné a v mnohém pozitivní. Vzrostl zájem o všechny typy znalostí bez ohledu na jejich hmotný nosič, roste zájem o jazyk, o dvojznačnosti a o význam, o učení a o systém popisu. Dokumentalistika má své základy nejen v technice, ale i v humanitních studiích. Má zájem o uživatele dokumentů i nástrojů a o společnost a její hodnoty.[27]

3.      Vznik hnutí specializovaných knihoven

Váhavost a neschopnost zařadit do knihoven netradiční zdroje a dokumenty, přijmout nové technologie, ale také personál specializovaný na odborné předměty vedly ve Spojených státech k odštěpení části nespokojených knihovníků, kteří začali formovat nové nezávislé hnutí. Kritika knihovnictví má stejné rysy jako kritika dokumentalistů v Evropě. Během ALA konference v roce 1909 došlo k ustavení Asociace specializovaných knihoven (SLA - Special Libraries Association). Nejvýraznější osobností při zakládání profesní organizace byl knihovník a muzejník John Cotton Dana. Asociace chtěla „přimět znalosti pracovat" (knowledge put to work), jak hlásalo její moto.[28] Hnutí se od tradičních knihovníků lišilo především svým proaktivním přístupem k uspokojování potřeb svých uživatelů a silným zaměřením na služby, obzvláště služby referenční. Základním úkolem bylo poskytovat informace, ne pouze zdroje jak to činily tradiční knihovny. Typické bylo zpracování knih a časopisů dle principů dokumentalistiky, zájem o informační proces a vývoj služeb ve své mateřské v organizaci, zájem o uživatelské potřeby a chápání specializované knihovny jako informační kanceláře. Tyto knihovny - kanceláře vznikaly například v právních referenčních odděleních, ve vládních agenturách, v pojišťovacích, obchodních a průmyslových společnostech.[29] Hnutí se postupně přeneslo i do Evropy, konkrétně do Velké Británie, kde vznikla v roce 1923 Asociace specializovaných knihoven a informačních kanceláří (ASLIB - Association of Special Libraries and Information Bureaux). Když vznikl ve Spojených státech Americký informační institut (ADI), uvažovalo se o jeho možném spojení se SLA. K vzájemnému propojení nikdy nedošlo, knihovníci - specialisté byli dokumentalisty odmítání stejně jako tradiční knihovníci. Zaměření dokumentalistů bylo totiž převážně na rozšiřování informací, na vědce a badatele, na výzkumné instituty a otázky spojené s národními problémy, zatímco specializované knihovny sloužily užšímu okruhu uživatelů konkrétní organizace a národní projekty pro ně nebyly tak důležité. Současně kladly větší důraz na akvizici informací a informační služby. Hnutí také muselo neustále obhajovat svoji identitu i před knihovníky, ALA několikrát odmítla hnutí uznat. Po roce 1955 se SLA zaměřuje více na obchodní informace, postupně se uzavírá před novými trendy v oblasti vědeckých a technických informačních systémů. Ztrácí se také důraz na předmětovou odbornost, tedy vědecké vzdělání knihovníků specialistů a je přijato všeobecné knihovnické vzdělání. Současně se specializovaní knihovníci stále více blíží knihovníkům tradičním a vzdalují se dokumentalistům.   

4.      Formování archivnictví jako vědy

Archivnictví je některými odborníky zařazováno mezi informační vědy.[30] Jelikož však převažuje pojetí archivnictví jako pomocné vědy historické[31], bude této profesi věnováno méně prostoru. Počátky archivnictví je možné vystopovat do 16. století, kdy současně dochází k rozvoji vědy a je vyzdvihován empirický přístup k poznání. Archivnictví slouží především pro potřeby administrativy, politiky, diplomacie, práva a historie. Plány na zavedení archivnictví na univerzitu se objevili již v roce 1893 u Heinricha Sybela, ovšem byly neúspěšné. Archivnictví jako nezávislý obor se formuje teprve v 50. letech 20. století. Podnět k tomu dávají nové možnosti organizace a konzervace materiálů, nové technologie a dokumentalistika, nové druhy záznamů, nárůst fondů, které se kromě právních, vládních a církevních archivů rozrůstají o archivy firem, parlamentů, politických stran a médií. Současně dochází ke změně terminologie a název archivní administrace je změněn na archivnictví.[32]

Literatura

BOWLES, Mark D. The Information Wars: Two Cultures and the Conflict in Information Retrieval, 1945-1999. In BOWDEN, Mary Ellen - HAHN, Trudi Bellardo - WILLIAMS, Robert V. (Eds.). Proceedings of the 1998 Conference on the History and Heritage of Science Information Systems. Medford: Information Today, 1999, s. 156 - 166. ISBN 1-57387-080-3.

BRADFORD, Samuel Clement. Documentation. Washington: Public Affairs, 1950, 156 s.

BUCKLAND, Michael. The Centenary of „Madame Documentation": Suzzane Briet 1894-1989. Journal of the American Society for Information Science. 1995, 46(3): 235 - 237. ISSN 1532-2890.

BUCKLAND, Michael. The Landscape of Information Science: The American Society for Information Science at 62. Journal of the American Society for Information Science. 1999, 50(11): 970 - 974. ISSN 1532-2890.

BUSH, Vannevar. As we may think. The Atlantic monthly. 1945, 176(1): 101 - 108. ISSN 0160-6514.

HAPKE, Thomas. Wilhelm Ostwald, the "Brücke" (Bridge), and Connections to Other Bibliographic Activities at the Beginning of the Twentieth Century. In BOWDEN, Mary Ellen - HAHN, Trudi Bellardo - WILLIAMS, Robert V. (Eds.). Proceedings of the 1998 Conference on the History and Heritage of Science Information Systems. Medford: Information Today, 1999, s. 139 - 147. ISBN 1-57387-080-3.

HARMON, Glynn. Opinion Paper: On the Evolition of Information Science. Journal ofthe American Society for Information Science. 1971, 22(4): 289 - 300. ISSN 1532-2890.

Karel Teige's "Mundaneum" (1929). Modernist Architecture: A Database of Modernist Architectural Theory [online]. [vid. 31. březen 2013]. Dostupné z: http://modernistarchitecture.wordpress.com/2010/10/27/karel-teige%E2%80%99s-%E2%80%9Cmundaneum%E2%80%9D-1929/.

LORENZ, Michal. Globální mozek a jeho učící se společnost. In DOSTÁLOVÁ, Zuzana (ed.). Kniha ve 21. století: Knihovna učící/se. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita, 2008, s. 43-58.

OTLET, Paul a W. Boyd RAYWARD. International organisation and dissemination of knowledge : selected essays of Paul Otlet. Amsterdam: Elsevier, 1990, 284 s. ISBN: 0-444-88678-8.

PRICE, Derek de Solla. Little science, big science. New York: Columbia University Press, 1963, 118 s.

RAYWARD, W. Boyd. The Origins of Information Science and the International Institute of Bibliography/International Federation for Information and Documentation (FID). Journal ofthe American Society for Information Science. 1997, 48(4): 289 - 300. ISSN 1532-2890.

RAYWARD, W. Boyd. Visions of Xandu: Paul Otlet (1868-1944) and Hypertext. Journal of the American Society for Information Science. 1994, 45(4): 235 - 250. ISSN 1532-2890.

ROWLANDS, Ian. Information Policy. In FEATHER, John and Paul STURGES (Eds.) International Encyclopedia of Information and Library Science. London: Routlegde, 2003, s. 278-285. ISBN 0-415-25901-0.

RUMSCHÖTTEL, Hermann. The Development of Archival Science as a Scholarly Discipline. Archival Science. 2001, 1(2): 143 - 155. ISSN: 1389-0166.

ŠVÁCHA, Rostislav. Karel Teige jako teoretik architektury. Philosophia - Aesthetica 16, Historia artium II, s. 145-156, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis.

VARLEJS, Jana. The Continuing Professional Education Role of ASIS: Fifthy Years of Learning Together, Reaching Out, Seeking Identity. Journal of the American Society for Information Science. 1999, 50(11): 1032 - 1036. ISSN 1532-2890.

WILLIAMS, Robert V. a Martha Jane ZACHERT. Knowledge Put to Work: SLA at 75. Special Libraries. 1983, 74(4): 370 - 382.

WILLIAMS, Robert V. The Documentation and Special Libraries Movements in the United States, 1910 - 1960. Journal of the American Society for Information Science. 1997, 48(9): 775 - 781. ISSN 1532-2890.

ZINS, Chaim. Classification Schemes of Information Science: Twenty-Eight Scholars Map the Field. Journal of the American Society for Information Science. 2007, 58(5): 645 - 672. ISSN 1532-2890.



[1] BUCKLAND, Michael. The Landscape of Information Science: The American Society for Information Science at 62. Journal of the American Society for Information Science. 1999, 50(11): 971. ISSN 1532-2890.

[2] Fakta jsou pro Otleta druhem informace. Pojem informace používá Otlet buď ve smyslu faktografickém (fakta) nebo evidenčním (data). Fakty pak označuje informace bibliografické a informace substantivní. Literatura může obsahovat celkem čtyři formy informace - fakta, interpretaci fakt, statistiky a zdroje. Podle RAYWARD, W. Boyd. The Origins of Information Science and the International Institute of Bibliography/International Federation for Information and Documentation (FID). Journal ofthe American Society for Information Science. 1997, 48(4): 289 - 300. ISSN 1532-2890. RAYWARD, W. Boyd. Visions of Xandu: Paul Otlet (1868-1944) and Hypertext. Journal of the American Society for Information Science. 1994, 45(4): 235 - 250. ISSN 1532-2890.

[3] Z řec. mono - jeden a grapho - psát, odstavec. Monografie je pak odborná práce jednoho autora o jednom předmětu či jeho charakteristice.

[4] Standardní velikost lístků byla např. 3 x 5 palců.

[5] Information Storage and Retrieval. Podle RAYWARD, W. Boyd. Visions of Xandu: Paul Otlet (1868-1944) and Hypertext. Journal of the American Society for Information Science. 1994, 45(4): 235 - 250. ISSN 1532-2890.

[6] Více k tématu viz LORENZ, Michal. Globální mozek a jeho učící se společnost. DOSTÁLOVÁ, Zuzana (ed.). In Kniha ve 21. století: Knihovna učící/se. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita, 2008, str. 43-58.

[7] OTLET, Paul a W. Boyd RAYWARD. International organisation and dissemination of knowledge : selected essays of Paul Otlet. Amsterdam: Elsevier, 1990, s. 84. ISBN: 0-444-88678-8.

[8] Bez zajímavosti není, že při úvahách o přesunutí Mundenea z Bruselu do Ženevy je pověřen přípravou stavby architekt Le Corbusier. Jeho projekt se pro odklon od racionálního funkcionalismu stává v roce 1929 terčem kritiky českého avantgardního umělce Karla Teiga označované jako aféra Mundaneum. Viz. Karel Teige's "Mundaneum" (1929). Modernist Architecture: A Database of Modernist Architectural Theory [online]. [vid. 31. březen 2013]. Dostupné z: http://modernistarchitecture.wordpress.com/2010/10/27/karel-teige%E2%80%99s-%E2%80%9Cmundaneum%E2%80%9D-1929/. ŠVÁCHA, Rostislav. Karel Teige jako teoretik architektury. Philosophia - Aesthetica 16, Historia artium II, s. 145-156, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis.

[9] Podle RAYWARD, W. Boyd. Visions of Xandu: Paul Otlet (1868-1944) and Hypertext. Journal of the American Society for Information Science. 1994, 45(4): 235 - 250. ISSN 1532-2890.

[10] HAPKE, Thomas. Wilhelm Ostwald, the "Brücke" (Bridge), and Connections to Other Bibliographic Activities at the Beginning of the Twentieth Century. In BOWDEN, Mary Ellen - HAHN, Trudi Bellardo - WILLIAMS, Robert V. (Eds.). Proceedings of the 1998 Conference on the History and Heritage of Science Information Systems. Medford: Information Today, 1999, s. 139 - 147. ISBN 1-57387-080-3.

[11] BUCKLAND, Michael. The Landscape of Information Science: The American Society for Information Science at 62. Journal of the American Society for Information Science. 1999, 50(11). ISSN 1532-2890. S. 971.

[12] HAPKE, Thomas. Wilhelm Ostwald, the "Brücke" (Bridge), and Connections to Other Bibliographic Activities at the Beginning of the Twentieth Century. In BOWDEN, Mary Ellen - HAHN, Trudi Bellardo - WILLIAMS, Robert V. (Eds.). Proceedings of the 1998 Conference on the History and Heritage of Science Information Systems. Medford: Information Today, 1999, s. 139 - 147. ISBN 1-57387-080-3.

[13]Op. cit..

[14] Op. cit.

[15] BRADFORD, Samuel Clement. Documentation. Washington: Public Affairs, 1950, 156 s.

[16] BUCKLAND, Michael. The Centenary of „Madame Documentation": Suzzane Briet 1894-1989. Journal of the American Society for Information Science. 1995, 46(3): 235 - 237. ISSN 1532-2890.

[17] VARLEJS, Jana. The Continuing Professional Education Role of ASIS: Fifthy Years of Learning Together, Reaching Out, Seeking Identity. Journal of the American Society for Information Science. 1999, 50(11): 1032 - 1036. ISSN 1532-2890.

[18] HARMON, Glynn. Opinion Paper: On the Evolition of Information Science. Journal ofthe American Society for Information Science. 1971, 22(4): 235 - 236. ISSN 1532-2890.

[19] Následující část vychází z BOWLES, Mark D. The Information Wars: Two Cultures and the Conflict in Information Retrieval, 1945-1999. In BOWDEN, Mary Ellen - HAHN, Trudi Bellardo - WILLIAMS, Robert V. (Eds.). Proceedings of the 1998 Conference on the History and Heritage of Science Information Systems. Medford: Information Today, 1999, s. 156 - 166. ISBN 1-57387-080-3.

[20] ROWLANDS, Ian. Information Policy. In FEATHER, John and Paul STURGES (Eds.) International Encyclopedia of Information and Library Science. 2nd ed. London: Routlegde, 2003.  ISBN 0-415-25901-0. S. 279.

[21] Fenomén popsal Derek de Solla Price. PRICE, Derek de Solla. Little science, big science. New York: Columbia University Press, 1963, 118 s.

[22] BUSH, Vannevar. As we may think. The Atlantic monthly. 1945, 176(1). ISSN 0160-6514. S. 101 - 102.

[23] Podle BOWLES, Mark D. The Information Wars: Two Cultures and the Conflict in Information Retrieval, 1945-1999. In BOWDEN, Mary Ellen - HAHN, Trudi Bellardo - WILLIAMS, Robert V. (Eds.). Proceedings of the 1998 Conference on the History and Heritage of Science Information Systems. Medford: Information Today, 1999. ISBN 1-57387-080-3. S. 157.

[24] BOWLES, Mark D. The Information Wars: Two Cultures and the Conflict in Information Retrieval, 1945-1999. In BOWDEN, Mary Ellen - HAHN, Trudi Bellardo - WILLIAMS, Robert V. (Eds.). Proceedings of the 1998 Conference on the History and Heritage of Science Information Systems. Medford: Information Today, 1999. ISBN 1-57387-080-3. S. 157.

[25] Z vědeckých profesí nejvýrazněji převažují chemici. Jednak rozumí struktuře notačních systémů, sami pracují s vyspělým klasifikační systémem - periodickou tabulkou prvků, jednak pro chemii význačný exponenciální růst literatury vyžadoval efektivní organizaci informací, tvorbu abstraktů a shrnutí vědecké produkce v chemii.

[26] BOWLES, Mark D. The Information Wars: Two Cultures and the Conflict in Information Retrieval, 1945-1999. In BOWDEN, Mary Ellen - HAHN, Trudi Bellardo - WILLIAMS, Robert V. (Eds.). Proceedings of the 1998 Conference on the History and Heritage of Science Information Systems. Medford: Information Today, 1999. ISBN 1-57387-080-3. S. 161 - 162.

[27] BUCKLAND, Michael. The Landscape of Information Science: The American Society for Information Science at 62. Journal of the American Society for Information Science. 1999, 50(11): 970 - 974. ISSN 1532-2890.

[28] WILLIAMS, Robert V. a Martha Jane ZACHERT. Knowledge Put to Work: SLA at 75. Special Libraries. 1983, 74(4): 370 - 382.

[29] Podle WILLIAMS, Robert V. The Documentation and Special Libraries Movements in the United States, 1910 - 1960. Journal of the American Society for Information Science. 1997, 48(9): 775 - 781. ISSN 1532-2890.

[30] Viz ZINS, Chaim. Classification Schemes of Information Science: Twenty-Eight Scholars Map the Field. Journal of the American Society for Information Science. 2007, 58(5): 645 - 672. ISSN 1532-2890.

[31] Archivisté přispívali k rozvoji pomocných věd historických jako jsou diplomatika, chronologie, paleografie či sfragistika. Podle RUMSCHÖTTEL, Hermann. The Development of Archival Science as a Scholarly Discipline. Archival Science. 2001, 1(2): 143 - 155. ISSN: 1389-0166.

[32] Op. cit.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

13 komentářů

Obrázek uživatele Jiří Stodola

Těmi dokumentalisty jsi mi nasadil brouka do hlavy. Dnes se mně zdálo, že vyrábím z knížek dokumentalistické "kartičky faktů". Obludný sen.

Jen poznamenávám, že je velmi zřetelné, že dokumentalistika stojína pozitivismu a také s ním padá.

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
4. 12. 2018
this is really nice to read..informative post is very good to read..thanks a lot! park colonial floor plan
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
5. 12. 2018
I really impressed after read this because of some quality work and informative thoughts . I just wanna say thanks for the writer and wish you all the best for coming!. Free standing sign holder
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
15. 12. 2018
I can set up my new idea from this post. It gives in depth information. Thanks for this valuable information for all,.. Molokini Snorkel Tours
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
19. 12. 2018
I just couldn't leave your website before telling you that I truly enjoyed the top quality info you present to your visitors? Will be back again frequently to check up on new posts. מנעולן בקריות
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
20. 12. 2018
I have read your blog it is very helpful for me. I want to say thanks to you. I have bookmark your site for future updates. lol boosting
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
20. 12. 2018
Great info! I recently came across your blog and have been reading along. I thought I would leave my first comment. I don’t know what to say except that I have. Placement Article sponsorisé
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
3. 1. 2019
I recently found many useful information in your website especially this blog page. Among the lots of comments on your articles. Thanks for sharing. Ultimate Dog
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
7. 3. 2019
Thanks for taking the time to discuss this, I feel strongly that love and read more on this topic. If possible, such as gain knowledge, would you mind updating your blog with additional information? It is very useful for me. Read more
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
8. 3. 2019
This is a great post. I like this topic.This site has lots of advantage.I found many interesting things from this site. It helps me in many ways.Thanks for posting this again. https://www.fcsurplus.ca/shopping/products/c359-airsoft-guns-and-accessories/
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
9. 3. 2019
it was a wonderful chance to visit this kind of site and I am happy to know. thank you so much for giving us a chance to have this opportunity.. Fame Park Studios
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
14. 4. 2019
This is such a great resource that you are providing and you give it away for free. I love seeing blog that understand the value of providing a quality resource for free. Healthy Talk
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
5. 6. 2019
Great Article it its really informative and innovative keep us posted with new updates. its was really valuable. thanks a lot. international haulage
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
5. 6. 2019
Great Article it its really informative and innovative keep us posted with new updates. its was really valuable. thanks a lot. international haulage

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback