Informační vzdělávání uživatelů v Havlíčkově Brodě

Ve dnech 25. - 26. dubna 2012 se konal již 4. ročník Semináře informačního vzdělávání ve veřejných knihovnách. Hostitelskou knihovnou byla Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodu. Pořádající organizací je již od nultého ročníku Sdružení knihoven ČR (dále SDRUK), Sekce informačního vzdělávání uživatelů.

Program dvoudenního semináře byl nabitý. Účast knihovníků z větších i menších, vědeckých i veřejných knihoven byla hojná. Prvního den semináře se účastnilo okolo stovky knihovníků, druhého dne asi polovina. Seminář je již tradičně rozdělen - první den je věnován teoretickým příspěvkům, druhý den praktickým poznatkům a workshopům.

Úvod

Seminář zahájila ředitelka Krajské knihovny v Havlíčkově Brodě a také předsedkyně sekce pro informační vzdělávání SDRUKu Veronika Peslerová. Všechny účastníky přivítala a seznámila s programem a organizací následujících dvou dnů.

Veronika Peslerová jako předsedkyně sekce pro informační vzdělávání SDRUKu v krátkosti informovala o historii sekce informační vzdělávání uživatelů (dále IVU). Sekce byla založena v roce 2008 a skládá se ze tří pracovních skupin: první skupina - „Čtenářská gramotnost" se zaměřuje na IVU mateřských škol a 1. stupně základních škol, druhá skupina - „Knihovny - zdroje informací" na IVU 2. stupně základních škol a třetí skupina - „Informační zdroje - tištěné, elektronické, audiovizuální" na IVU středních škol.

Poté dostal slovo radní Kraje Vysočina pro oblast kultury a cestovního ruchu pan Tomáš Škaryd, který účastníkům popřál příjemné chvíle v KK Vysočina a mnoho podnětných příspěvků.

Účast na semináři byla vysoká

Informační vzdělávání uživatelů proč a jak

S prvním příspěvkem před posluchače předstoupila Veronika Peslerová. S trochou nadsázky představila koncept „líného informačního vzdělávání". Po vzoru „líného rodičovství" a „líného zahradničení" - doporučila také v knihovnách propagovat heslo „Nechte práci na nich!". Upozornila na častou chybu při tematických besedách a IVU v knihovnách:

„Knihovník dopředu předpokládá, že uživatelé o tématu nevědí nic nebo naopak, že něco konkrétního vědí. Předpokládat je špatně! Správná cesta je zjišťovat, co uživatelé vědí, ptát se. Naučit je kriticky myslet!"

Všemi příspěvky napříč se opakovaly metodické pokyny správně vedeného IVU jako je kritické myšlení a třífázové učení E - U - R (evokace - uvědomění - reflexe). Ve všech příspěvcích také zaznělo, že informační vzdělávání je celoživotní proces.

Informační vzdělávání na českých vysokých školách

Hana Landová ze Studijního a informačního centra České zemědělské univerzity a Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK představila aktivity Odborné komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost Asociace knihoven vysokých škol (dále Komise IVIG). Komise IVIG byla založena z iniciativy knihovníků ČVUT v roce 2000, je v ní zastoupeno patnáct vysokých škol a momentálně jí tvoří 25 členů. V letech 2004 a 2005 proběhly pilotní průzkumy úrovně informační gramotnosti studentů na devíti vysokých školách. Z výsledků průzkumů vznikla koncepce rozvoje informační gramotnosti vysokoškoláků. Od té doby se průzkumy provádí každé dva roky. V průběhu let je znatelný určitý posun, zlepšila se spolupráce s pedagogy, vznikají nové kreditové kurzy i nová témata. Hana Landová zdůraznila nutnost informačního vzdělávání od „kolébky" a potřebu vytvoření standardů IVU pro základní a střední školy.

Vzdělávání v knihovnách 2022

Své sny, vize, cíle a cesty představil Jan Zikuška, projektový manažer Národního klastru informačního vzdělávání (NAKLIV). Na příměru k základnímu desateru Sekce Experimentálního knihovnictví nastínil cestu, kterou by se knihovny měly ubírat v příštích deseti letech.

„Změňte nejen formu, ale i obsahy, buďte mobilní a sociální, hrajte si, technologie nejsou nepřítel, buďte on-line, využijte sílu celku, spolupracujte napříč všemi knihovnami (od jeslí k doktorandům), neformální může být efektivnější, vzdělání jako priorita, se změnou začněte teď hned!"

Poté byl představen Klub dětských knihoven. Za nepřítomnou Helenu Šlesingerovou zprávu přednesla Božena Blažková. Po přestávce následoval blok „Zkušenosti odjinud".

Zkušenosti odjinud

Představila se tři sdružení - Společnost NaZemi, Židovské muzeum v Praze a Chaloupky Horní Krupá.

Jako první uvedla Kristýna Hrubanová českou nevládní organizaci NaZemi, která prosazuje rozvoj globálního vzdělávání. Organizace pracuje ve třech programech: Odpovědnost firem, Fair trade a Centrum globálního rozvojového vzdělávání. Program Odpovědnost firem monitoruje pracovní podmínky v rozvojových zemích, které vyrábí zboží pro český a evropský trh a prosazuje jejich zlepšení. Aktuální kampaně jsou zaměřeny na výrobu hraček (Víte, s čím si hrajete), oděvů (Ušili to na nás!) a další. Program Fair trade je způsob obchodu, který zajišťuje důstojnou obživu chudým řemeslníkům a zemědělcům v rozvojových zemích. V České republice je sedm fairtradových obchodů nebo prodejních míst, které nabízejí potraviny, textil, hračky a kosmetiku. Centrum globálního rozvojového vzdělávání vytváří vzdělávací materiály pro využití ve výuce, realizuje vzdělávací programy pro školy, semináře pro pedagogy a další organizace. Velmi zajímavá byla názorná ukázka potřeby vidět svět jako celek, demonstrovaná na obrázku slona a pěti slepců. Každý slepec se dotýkal části slona (nohy, chobotu, ocasu,...) a každý měl jinou představu, čeho se dotýká. Teprve celek dával smysl. V krátkosti byly představeny vzdělávací programy „Svět v nákupním košíku", „Jinýma očima" a „Šaty dělají člověka. A kdo dělá šaty?"

Kristýna Hrubanová představuje účastníkům společnost NaZemi

Vzdělávací programy Židovského muzea představila Táňa Klementová. Programovou skladbu tvoří přednášky, dílny, prohlídky židovských památek a putovní výstavy. Nedělní díly jsou určeny pro děti od pěti let a zaměřují se na židovské svátky. Velmi úspěšnou putovní výstavou je „Anna Franková - odkaz pro současnost". S výstavou „Děvčata z pokoje č. 28, L 410, Terezín" je spojena také beseda s pamětnicí. Přednášky jsou určeny většinou pro žáky základních a studenty středních škol.

S obecně prospěšnou společností Chaloupky a s výukovými programy ekologického střediska Chaloupky Horní Krupá účastníky seznámila Iva Kopecká. Všechny programy jsou zaměřeny environmentálně a jsou určeny pro základní a střední školy. Ze zmíněných akcí zaujala například Dědova dílna, Den země, Devatero řemesel a Přírodní zahrada. Velmi zajímavá byla také pozvánka na poznávací stezku Za Humny, kde je mimo jiné k vyzkoušení hmatový domeček a dřevěný xylofon.

Po krátké přestávce už přišly na řadu příspěvky, které zajímaly veškeré osazenstvo přednáškového sálu -  Zkušenosti z knihoven.

Informační vzdělávání v Sedlčanech

Informační vzdělávání v Sedlčanech bylo mnohokrát kladně zmiňováno v průběhu celého semináře, mají pravděpodobně nejpropracovanější úroveň IV v našich veřejných knihovnách. Dosáhnout IV jako mají v Sedlčanech je cílem všech knihoven, proto je pochopitelné, že příspěvek Aleny Budkové vzbudil velký zájem a vyvolal mnoho dotazů z publika.

Informační vzdělávání má v Sedlčanech dlouhodobou tradici, funguje již od 70. let minulého století a od roku 1989 prošlo dvakrát zásadními změnami. V současné době je IV propracováno v systému na sebe obsahově navazujících lekcí. Na počátku byla knihovnou připravená koncepce, která byla představena ředitelům škol a později podrobně konzultována s pedagogy. Jejich připomínky knihovna zahrnula a zpracovala do nové koncepce. V současné době knihovna pravidelně spolupracuje se dvěma základními školami, s gymnáziem a se Střední odbornou školou ekonomickou. Lekce informačního vzdělávaní probíhají dvakrát ročně pro každou třídu, první třídy navštíví knihovnu dokonce šestkrát. Lekce postupně žáky seznamují s knihovnou, s dalšími českými i zahraničními knihovnami, s možnostmi vyhledávání a novými informačními zdroji. V každé lekci jsou obsaženy také informace o literárních žánrech, knižní kultuře, práci s informacemi a knihovnictví. Mimo IV knihovna pro školy pořádá také besedy, které jsou zaměřeny tematicky a bývají připravovány na žádost pedagogů.

Alena Budková nechala účastníky nahlédnout na konkrétní lekce IV: Cestujeme s knihou (pro 4. třídy), Literatura je i naučná (pro 5. třídy), Výtvarno a knihy (pro 7. třídy) a 21. století, století informací (pro 9. třídy). Blíže přiblížila hru na spisovatele, kdy děti mají slovo zpracovat jako heslo do slovníku a stejné slovo využít k vytvoření krátkého beletristického příběhu.

Kdopak by se Havlíčka bál

Irena Nováková z krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě představila dvě lekce pro střední školy. Pro první ročníky připravili úvodní lekci. Kdy studenti jsou rozděleni do skupin a jednotlivé skupiny si zjišťují informace sami - v oddělení pro děti a pro dospělé, ve studovně. Lekce pro druhé ročníky je zaměřena na Karla Havlíčka Borovského a jeho tvorbu. Skupiny studentů používají rozdílné informační zdroje (knihy, časopisy, internet) ke zjišťování informací. Následuje brainstorming o přednostech a záporech jednotlivých informačních zdrojů.

Jak na TO?

Městská knihovna Polička je po Sedlčanech další knihovnou s velmi dobře propracovanou koncepcí informačního vzdělávání. S tím, jak na to účastníky seznámila Lenka Navrátilová. Zdůraznila, že je nutné si především uvědomit, co chceme dělat, jak to chceme dělat, pro koho to chceme dělat a co tím chceme dosáhnout, jaký je náš cíl. Lekce informačního vzdělávání musí být připraveny v návaznosti na školní vzdělávací plány a s ohledem na Rámcové vzdělávací programy, je vhodné je také konzultovat s pedagogy. Doporučila také osvědčenou spolupráci se školami prostřednictvím „styčných důstojníků", s kterými řešila vše potřebné. Nakonec účastníky vyzvala, aby se nebáli dělat chyby, protože chybami se člověk učí.

Lekce IVU ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové podruhé, tentokrát s Boženou Němcovou

Novou lekci informačního vzdělávání Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové představila Michaela Hašková. Na minulém semináři knihovna představila lekci informačního vzdělávání pro středoškolské studenty zaměřenou na osobnost a dílo Karla Čapka, v letošním roce připravili druhou lekci zaměřenou na osobnost a dílo Boženy Němcové s názvem „...takových žen je velmi málo na světě...". Lekce je rozdělena na sedm částí, např. mládí Boženy Němcové, její rodinný život, korespondence, stěžejní dílo Babička a další. Každá skupina studentů tedy zpracovává jinou část, vyhledávají jiné informace a mají k dispozici různé zdroje. Problematické otázky v pracovních listech je vedou k tomu, aby přemýšleli, vyjádřili svůj názor. Navíc knihovníci nově zařadili kreativní úkoly, kde se studenti projevují např. kresbou nebo pantomimou. Michaela Hašková dále upozornila na možnost využití webu knihovny při přípravě lekcí informačního vzdělávání na téma: vyhledávání v databázích, vyhledávání na internetu nebo citování dokumentů.

Michaela Hašková představuje účastníkům lekci IVU Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové o Boženě Němcové

Potřeby knihovníků a možnosti metodiků 

Božena Blažková ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové (dále SVK HK) demonstrovala kvalitní informační vzdělávání na příkladech malé profesionální knihovny v Bělohradě a pověřené Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně. Nastínila možnosti spolupráce mezi knihovnami, kdy by žáci prvního stupně základní školy navštěvovali knihovnu v místě bydliště (např. MěK Bělohrad), v průběhu druhého stupně základní školy by se seznámili s větší knihovnou (např. Knihovnou Václava Čtvrtka v Jičíně) a středoškoláci by se zajeli podívat do vědecké knihovny (např. SVK HK). Jako velmi dobrý způsob navázání  spolupráce mezi knihovnou a školami přečetla Božena Blažková dopis, který posílala knihovna Jičín ředitelům škol a ve kterém zdůraznila společný cíl školy a knihovny a to „dovést děti ke knihám a ke čtení". Zdůraznila také potřebu anotací k besedám. Vždyť podle anotací si pedagogové vybírají lekce pro své žáky a studenty! Nakonec prezentace ještě upozornila na velmi zdařilé akce Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně - „Po stopách autora, tzv. Literární cestovky".

Co mohou a mají krajské knihovny

Poslední příspěvek prvního dne semináře přednesla Zuzana Hájková z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích (dále JVK ČB). Účastníky seznámila s tím, jak zásady IVU přibližují dalším knihovnám. JVK ČB pravidelně připravuje setkání knihovníků regionu, na kterém  knihovny představí připravené lekce. Ostatní vznášejí připomínky a tím se všichni učí, jak by měla probíhat správně vedená lekce IVU. Na webových stránkách JVK ČB jsou tyto lekce vystaveny v sekci „Pro knihovny - Nápady IVU".

Po ukončení posledního příspěvku si zájemci prohlédli prostory Krajské knihovny Vysočiny. Večerní program si každý zvolil podle chuti a zájmu. Přímo v knihovně připravili hudební pořad „Hudba vážně i nevážně" o skladateli experimentální hudby a pianistovi Johnu Cageovi a milovníci poezie pravděpodobně dali přednost pořadu „Jiná poezie", autorskému čtení Lubora Kasala a Ondřeje Buddeuse, který byl připraven v kavárně U Notáře.

Workshopy

Druhý den semináře byl zahájen zprávami z jednotlivých pracovních skupin sekce IVU. Jako první vystoupila Helena Selucká za skupinu Čtenářská gramotnost, která se zabývá IVU prvního stupně základních škol. Jako krok správným směrem označila vzdělávací programy s prvky informačního vzdělávání. Konstatovala praktičnost a stále větší oblibu používání při lekcích IVU pracovních listů. Upozornila na povinnost citací i v pracovních listech. Závěrečná slova příspěvku „Informace jsou pro děti přirozené, není nutné jim stále nutit informační vzdělávání" rozpoutala bouřlivou diskuzi. Od sporu o to, zda děti z mateřských škol a prvního stupně ZŠ skutečně musí vědět, že jsou informačně vzdělávány, přešla diskuze k tématu informačního vzdělávání versus besedy. V tomto bodu došlo ke shodě, rozdělování informačního vzdělávání a tematických besed je cesta zpět, protože „každá akce knihovny musí obsahovat informační vzdělávání".

Za pracovní skupinu Knihovny - zdroje informací, která se věnuje IVU druhého stupně základních škol, vystoupila Zuzana Hájková. Zdůraznila potřebu získat schopnosti a dovednosti informace nejen najít a zpracovat, ale také je aplikovat, naučit se pracovat s různými zdroji informací a orientovat se v různých typech knihoven. Po tomto příspěvku se rozvinula debata o možnostech sdílení vzorových lekcí mezi knihovnami. Někteří účastníci byli pro sdílení, jiní proti. Všichni se však shodli na tom, že není možné přebrat vzorovou lekci a očekávat, že bude fungovat ve všech knihovnách stejně. Lekce IVU je nutné vést a obměňovat podle reakcí žáků, studentů, účastníků.

Za třetí pracovní skupinu Informační zdroje - tištěné, elektronické, audiovizuální vystoupila Jana Leparová. Základní témata, na která se zaměřují, jsou práce s databázemi, vyhledávání informací na internetu, využívání elektronických služeb knihoven, informační etika a relevance a věrohodnost informací.

Poté následovaly workshopy jednotlivých pracovních skupin. Účastníci semináře se předem zapsali k pracovním skupinám, kde následovaly praktické ukázky lekcí IVU a diskuze kolem nich. Po velmi produktivních a nabitých dvou hodinách vedoucí jednotlivých skupin shrnuli pro všechny zúčastněné, čím se jednotlivé pracovní skupiny zabývaly.

Během závěrečné diskuze bylo navrženo, aby příští ročník byl více zaměřen na praktickou stránku IVU, následně bylo konstatováno, že ve dvou dnech se toho o mnoho víc stihnout nedá. Z toho vzešel návrh, aby příští seminář byl třídenní. To je ovšem otázka financí a také by pravděpodobně přijelo méně zástupců menších knihoven. Návrh zůstal zatím otevřený.  

O závěrečné slovo se postarala Veronika Peslerová, která poděkovala přednášejícím za přínosné podněty, ostatním za aktivní účast a všem popřála šťastnou cestu domů.

Závěr

Dle mého názoru byl seminář velmi inspirativní a přínosný. Účastníci se seznámili s novými trendy IVU, dozvěděli se, jak to dělají nejen v  knihovnách, ale i v jiných vzdělávacích institucích. Prezentace příspěvků budou vystaveny na webových stránkách SDRUKu.