Zpráva z konference Informační vzdělávání ve veřejných knihovnách

Zpráva z druhého ročníku semináře Informační vzdělávání ve veřejných knihovnách, který se zabýval změnami v informačním vzdělávání uživatelů veřejných knihoven, prezentací výsledků dotazníkového šetření v knihovnách ČR a představením práce odborné sekce Informačního vzdělávání uživatelů SDRUK, jednotlivých pracovních skupin této sekce, spolu s praktickou částí věnovanou obsahové náplni lekcí informačního vzdělávání.

Odborný seminář Informační vzdělávání ve veřejných knihovnách se konal 20. a 21. dubna 2010 v konferenčním sále Moravské zemské knihovny v Brně (MZK). Pořadateli semináře byla Moravská zemská knihovna v Brně, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Zájemci o průběh jednání mohli sledovat dění prostřednictvím live-bloggingu nebo využít možnosti video-streamingu z konferenčního sálu, který zprostředkovávala MZK.

Úvodního slova se chopila Mgr. Eva Svobodová, která přivítala všechny přítomné v sále a zdůraznila význam řady seminářů konaných v prostorách MZK. Celé dvoudenní setkání provázela slovem Mgr. Jana Nejezchlebová, ta v krátkosti hovořila o programu semináře a pozvala účastníky na večerní kulturní program. Podotkla, že v současné době dochází ve všech oblastech knihovnické činnosti ke změnám a standardizaci a zdůraznila nutnost knihovníků obstát v oblasti poskytování informačního vzdělávání uživatelům.

Informační vzdělávání uživatelů (IVU), nová odborná sekce SDRUK

Mgr. Eva Svobodová (ředitelka SVK Hradec Králové) na začátku své prezentace představila sekci pro informační vzdělávání uživatelů (IVU) a hovořila o důvodech vzniku této nové odborné sekce, jíž je předsedkyní. Ty vycházely především z potřeby inovace informačního vzdělávání (IV) v knihovnách. Dále představila sekci konkrétněji, od schválení jejího vzniku 21. 5. 2009 až po ustavující jednání sekce 22. 9. 2009 v Hradci Králové. Sekce IVU je šestou nejmladší odbornou sekcí Sdružení knihoven ČR (SDRUK) a v současnosti má 19 členů, většinou pracovníků krajských knihoven. Sekce není uzavřená a vítá všechny, kteří by měli zájem o její problematiku a spolupráci v rámci sekce.

Jedním z důvodů jejího vzniku byla potřeba změny IV v knihovnách a snaha ujasnit pojem IV v knihovnách.  Prvními úkoly sekce bylo sjednocení používané terminologie a zmapování úrovně IV v knihovnách. Dále pak vytvoření systému IV odpovídající různým kategoriím cílových uživatelů. Terminologie byla ujasněna v roce 2009 na semináři v Hradci Králové. Termín informační výchova byl nahrazen termínem informační vzdělávání, protože odpovídá více cílům IVU. Dále proběhla diskuze na téma co je a není IV. Ukázalo se, že za něj nelze považovat „klasické přednášky", kdy uživatelé jen přijímají informace, ale takové vzdělávací akce, kdy jsou sami uživatelé aktivní a získávají nejen důležité informace, ale i zkušenosti.

Úkol blíže zmapovat aktuální situaci v IV v knihovnách, byl realizován prostřednictvím průzkumu informačního vzdělávání v knihovnách. Na druhém zasedání sekce, konaném na začátku února 2010 v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě, byly již výsledky dotazníku k dispozici. Zde také proběhlo rozdělení sekce na tři pracovní týmy, z nichž každý má v současnosti svého vedoucího:

  • Čtenářství - Bc. Helena Selucká (Dětská knihovna Knihovny Jiřího Mahena Brno),
  • Knihovnictví - PhDr. Zuzana Hájková (Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích),
  • Informační zdroje - Mgr. Jana Leparová (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě).

Problém knihoven vidí E. Svobodová v nesystematičnosti IV a ve skutečnosti, že knihovny nejsou stále ještě vnímány jako vzdělávací instituce.  V této souvislosti zdůraznila také potřebu spolupráce knihoven a škol. Poukázala na existenci lekcí IV pro děti a studenty a jejich minimální nabídku pro uživatele v produktivním věku. Dále zdůraznila potřebu vzdělávání a odborné přípravy knihovníků v oblasti IV, neboť jen tak mohou poskytovat kvalitní IV uživatelům. Zmínila i potřebu dostatečné finanční podpory a vhodné propagace těchto služeb.

Mezi budoucí plány IVU patří nepřetržitá a intenzivní práce jednotlivých pracovních týmů, dvakrát ročně pořádání  dvoudenních pracovních setkání členů sekce a jednou za rok semináře pro odbornou veřejnost.

Na závěr zmínila hlavní cíl sekce, a to vypracování a vydání metodických materiálů a sestavení ukázkových lekcí pro IV.  Také poskytla kontakty na odborné garanty sekce a to Mgr. Jana Nejezchlebovou a Boženu Blažkovou, na jednotlivé vedoucí pracovních týmů IVU. Veškeré informace o sekci IVU jsou na stránkách http://www.sdruk.cz/ivu/, kde jsou pro zájemce k nalezení i jednotlivé zápisy z jednání sekce a další informace.

Vyhodnocení dotazníku "Dotazník k informačnímu vzdělávání v knihovnách"

Mgr. Jana Nejezchlebová (MZK Brno) se ve své prezentaci zabývala výsledky „ Dotazníku k informačnímu vzdělávání v knihovnách". Ten byl distribuován prostřednictvím sekce IVU do krajských knihoven a odtud se rozšířil mezi pověřené a profesionální knihovny. Návratnost dotazníku byla pro první verzí více než poloviční a odpovědělo přes 400 dotazovaných.

Paní Mgr. Nejezchlebová stručně komentovala dotazník a zabývala se nejdůležitějšími body a informacemi z něj získanými. Jedním z bodů byla existence IV v knihovnách, kde kladně odpovědělo 100 % krajských knihoven, profesionální knihovny měly více záporných odpovědí. Jak dále dotazník ukázal, jsou pověřené i profesionální knihovny v rámci IV zaměřeny především na I. stupeň ZŠ. SŠ navštěvují knihovny za účelem IV méně, samostatnou skupinou jsou pak nematuritní obory, které je nenavštěvují minimálně. Obsahové zaměření lekcí IV je nejčastěji cíleno na orientaci v knihovně (exkurze), dále aparát knihy, katalogy a v poslední řadě databáze. Skutečnost, jak málo jsou využívány v IV databáze, označila J. Nejezchlebová za alarmující. Otázka na Druhy metod IV přinesla zajímavé informace. Knihovny poskytují IV hlavně formou praktické ukázky a klasické přednášky, méně často pak kombinací metod a minimálně samostatnou prací za použití kritických metod myšlení. Na otázku Využívání webových stránek, byly nejčastější odpovědí vlastní stránky knihovny, méně pak využívání a práce se stránkami jiných knihoven. Využívání JIB bylo minimální. Otázka druhu materiálů během realizace lekce IV ukázala, že většinou využívají knihovníci materiály vlastní.  Případný zájem o celostátně vydaný materiál k IV potvrdilo 90% dotazovaných. Dle výsledků dotazníku by měl být materiál spíše praktický a konkrétní. Odpovědi na otázku Vzdělávání knihovníků ukázaly velký zájem, především pak o seznámení s metodami kritického myšlení.

J. Nejezchlebová přislíbila, že výsledky tohoto dotazníkového šetření budou v budoucnu zveřejněny na stránkách sekce www.sdruk.cz/ivu a poděkovala také knihovníkům, kteří dotazník vyplnili. Knihovny čeká systematická práce v oblasti IV a v podpoře informační gramotnosti uživatelů, vyžadující i rychlou reakci knihovnické odborné veřejnosti. Poukázala i na důležitost kontinuity v rámci IV, na propojení a spolupráci nejen mezi knihovnami, ale především uvnitř každé knihovny mezi jednotlivými odděleními.

Začlenění informačního vzdělávání do školního vzdělávacího programu střední školy a podpora výuky Studijním a informačním centrem školy

V tomto bloku představili pedagogové Ing. Zdeněk Cach, Mgr. Lea Provazníková a knihovnice Bc. Eva Slavíková (SPŠE a VOŠ Pardubice) praxi v oblasti IV v rámci výuky na jejich škole a úspěšně probíhající spolupráci školy a knihovny.

Bc. Eva Slavíková (knihovnice) na úvod zmínila svou práci na projektu Proměna středoškolských knihoven v pulzující informační centra. V rámci tohoto projektu vznikly standardy pro žáky SŠ, vycházející z předpokládaných znalostí a informační gramotnosti studentů odcházejících do praxe nebo VŠ.

Ing. Zdeněk Cach (pedagog Výpočetní techniky) působí na škole jako Koordinátor pro školní vzdělávací programy a zabývá se propojením IV s vyučovanými předměty. Podle něj závisí implementace informačních technologií do výuky hlavně na třech zásadních faktorech:

  • přístupu vedení školy - finance, přístup do databází,
  • přístupu vyučujících - ochota změnit způsob výuky,
  • zázemí - informační centrum, knihovna, vhodné vybavení.

Z. Cach seznámil posluchače s podstatou rámcových vzdělávacích programů (RVP) schválených MŠMT. Uvedl je jako soubor závazných pravidel pro školu, určujících co škola musí v rámci výuky odučit (podrobněji na www.rvp.cz). Seznámil přítomné s rozdílem mezi dřívější praxí, kdy učební osnova říkala, co se bude probírat a novou situací, kdy říká RVP, co bude student umět. RVP to specifikují v několika částech: cíle středoškolského vzdělávání, kompetence, klíčové kompetence, kurikulární rámce, průřezová témata. Zaměřil se na oblast informačních znalostí a informačních technologií, kam spadají kompetence: učit se poznávat, využívat informace nalezené na webu a v knize. Klíčové kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence k pracovnímu uplatnění a podobně. Kompetence využívat prostředky ICT a práce s informacemi, musí být zahrnuta v každém předmětu. Pak představil podrobněji kurikulární rámce pro jednotlivé předměty, kde je konkrétně popsáno, co má žák umět a zvládnout v daném předmětu a dále i hodinové dotace. Zdůraznil, že IT zasahují skutečně do všech učebních předmětů a je třeba je do nich implementovat. Na závěr své prezentace ukázal konkrétní školní vzdělávací program, na jehož přípravě se podílel.  

Mgr. Lea Provazníková (pedagog, Českého jazyk, Literatury a Cizí jazyka) prezentovala praktické ukázky využívání informačního zázemí školy ve vyučovacích hodinách, cílem je propojit klasické výukové metodické prvky s prvky IV. Stejně jako Z. Cach, zdůraznila pro takto úspěšnou implementaci velký význam informačního zázemí, ochoty a přístupnosti vyučujících a vedení školy.  

Jednotlivé prezentace doplnila L. Provazníková o video-ukázky konkrétních lekcí.

Lekce IV sleduje především rozvoj informační gramotnosti, seznámení s knihovním systémem, bibliografií, rešerší, tvorbu citací, samostatné vyhledávají informací, systém práce s informacemi a textem.

Dále lekce Odchylka od pravidelné větné skladby v rámci komunikace v Českém jazyce. Cílem takto pojaté hodiny byla především systematická práce s informacemi, eliminace nevhodných nebo nesouvisejících pojmů atd.

Ukázka lekce v rámci předmětu Literární výchova, byla tematicky zaměřena na Moderní umění počátku 20. století. Studenti vyhledávali konkrétní umělecké styly a díla, snažili se nalézt nejrelevantnější informace a pak prezentovali své výsledky. Jejím cílem bylo naučit žáky kombinování a vhodnému použití poznatků a jejich získávání z různých typů informačních zdrojů, práce s obrazovým materiálem, týmové práci atd.

Další názorná ukázka z hodiny Cizího jazyka byla zaměřena na hledání podkladů k určité tématice, jako je ochrana životního prostředí nebo EU. Studenti nehledali na českých serverech, ale pouze na zahraničních. Museli zdroje ověřovat, pokoušeli se o přesnou citaci a u audio-textů o simultánní tlumočení. Lekce směřovala ke zvýšení jejich schopnosti komunikace v cizím jazyce, ale i schopnosti vybrat vhodné zdroje při hledání informací atd.

Na závěr L. Provazníková zmínila zápory těchto metod a používání informačních technologií. Ty vidí především ve skutečnosti, že si žáci dlouhodobě nepamatují, co vyhledali, co vypracovali, pomatují si pouze jak a kde. Využití informačních technologií podporuje oblíbenost PC versus četba knihy, nezájem o originální a primární informace, o vlastní náčrtky, hledání v knihách a také neschopnost studentů vybrat relevantní informace vhodné k zapamatování.

Mgr. Lea Provazníková

Projekty informačního vzdělávání v zahraničí

PhDr. Eva Marvanová (NK Praha) v úvodu své prezentace představila výsledky dvouletého projektu ENTITLE (Europe's New libraries Together In Transversal Learning Environments). Cílem projektu bylo najít úspěšné příklady celoživotního vzdělávání a změřit dopad na celoživotní vzdělávání....

Na základě zjištěných informací, byl vytvořen rámec hodnocení dopadu vzdělávacích aktivit knihoven na uživatele, který jak podotkla E. Marvanová, lze využít i při komunikaci se zřizovateli a politiky, neboť ukazuje konkrétní výsledky.

Pak podrobněji představila jednotlivé zahraniční projekty. Zmínila vzdělávací portály rozšířené v knihovnách v Dánsku a Finsku a projekt Rakousko čte. Slovinský projekt zaměřený na práci s minoritami a menšinami, především na romskou komunitu. Dánský projekt nabízející kavárny pro práci z domova v různých jazykových variantách, zaměřené na výuku jazyků pro přistěhovalce. Dánský portál Borger umožňující uživateli využít samoobslužné služby pro sdílení informací atd.  Upozornila na vznikající standardy informační gramotnosti pro školní knihovny ve Slovinsku. Zmínila i vzdělávací programy veřejných knihoven zaměřené na web 2.0 například v USA.

V závěrečné části své prezentace se zabývala SWOT analýzou IV ve veřejných knihovnách. Mezi silné stránky zařadila významnou roli knihovny jako učícího místa, zájem uživatelů o neformální vzdělávání, celoživotní kontakt knihoven s uživateli, vhodné prostoty a kvalitní referenční služby a další. Slabé stránky spatřuje především v malé publicitě IV v ČR a úspěšných projektů v zahraničí, neexistenci knihovních blogů, nedostatku e-learningových projektů, minimální koordinaci projektů, nedostatku materiálů, vzdělaných školitelů, finančních zdrojů a nedostatečné měření dopadu služeb na uživatele atd.

Příležitosti spatřuje v publikování úspěchů, využívání nástrojů Webu 2.0, investicích atd. Hrozby jsou dle jejího mínění především v nevyváženosti kvalitního personálu ve veřejných knihovnách, neinformovanosti, nedostatečné podpoře zřizovatelů, zastupitelstva a s tím související financování, poměr akreditované vs. neakreditované vzdělávání v knihovnách atd.

Na závěr vyzdvihla význam strategických plánů pro tuto oblast a upozornila na hlavní cíl tohoto vzdělávání, což jsou především občané - uživatelé.

Netradiční formy vzdělávání žáků ZŠ a studentů gymnázií

Dáša Juráňová (Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze, pobočka Brno) prezentovala Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea a přinesla praktické ukázky práce s dětmi a mládeží. Nejprve upozornila přítomné na možnost zapůjčení putovních výstav například Děvčata z pokoje 28. Vyjmenovala vzdělávací činnosti, kterým se v muzeu věnují: přednášky, dílny, film, divadlo, semináře pro učitele, setkání s pamětníky a prohlídku vystavených exponátů. Na stránkách muzea (http://www.jewishmuseum.cz) jsou k vidění ukázky jednotlivých vzdělávacích aktivit. Židovské muzeum spolupracuje například s Muzeem Romské kultury. Interaktivní dílny využívají především zájmu dětí dotknout se exponátů, pátrání, metody jsou přizpůsobeny dle stupně školy. Stručně zmínila obsahovou náplň jednotlivých dílen a ukázala konkrétní materiály používané během nich.

Badatel - seznámí studenty s tradicemi a zvyky židů, samostatně pracující skupiny se zabývají jednou z oblastí života židů. Mají k dispozici různé zdroje informací, texty, obrazový materiál a tematické předměty (judaika), na závěr každá badatelská skupina prezentuje své téma ostatním.

Badatel

Hanin kufřík - na základě samostatného pátrání v dokumentech a diskuze s pamětníkem holocaustu, se studenti seznámí s osudem konkrétních rodin za 2. světové války.

Holocaust v dokumentech - skupina studentů samostatně analyzuje dokumenty reprezentující pět fází holocaustu: definice a evidence, zbavování práv a majetku, deportace, koncentrace a fyzická likvidace.

Hebrejská abeceda - dílna, děti se seznámí s hebrejskou abecedou, základy jejího čtení a naučí se skutečně napsat své jméno.  

Používané pracovní listy k jednotlivým dílnám a náplně dílen byly natolik zajímavé, že sklidili velké uznání mezi účastníky semináře.

Příprava a realizace lekcí s prvky IVU pro ZŠ v Městské knihovně Hodonín

Mgr. Bohdana Křepinská (MěK Hodonín) se na začátku své přednášky zaměřila nejprve na přípravu lekcí pro I. stupeň ZŠ, konkrétně 1. až 3. třídy. Děti v tomto období označila jako „děti příběhů", protože si potřebují odnést z lekce zážitek. Lekce doporučila zaměřit především na podporu čtenářské gramotnosti, a to formou dílen, jako jsou první kroky s abecedou, ale i základní orientace ve fondu. Pro další skupinu dětí 4. až 5. tříd doporučila již používat tematické lekce s prvky IV, zaměřené i na rozvoj slovní zásoby, vycházející z kompetencí www.rvp.cz. Zdůraznila otázku toho, co si mají děti z lekce odnést. Pro děti II. stupně ZŠ jsou knihy již zdroj informací, lekce je vhodné zaměřit na práci s naučnou literaturou, jak správně napsat referát aj., seznámit je s katalogem, ale i jinými zdroji informací. Ukázky obsahové náplně lekcí IV pro střední školy, jsou k nahlédnutí na stránkách Hodonínské knihovny. I zde je důraz kladen na samostatnou práci studentů a propojení s dalšími předměty a souvislostmi. Zaměřena může být na práci s internetem, databázemi, novinami, časopisy a knihou. Hodonínská knihovna nabízí i IV pro veřejnost. B. Křepínská zdůraznila při IV význam spolupráce mezi odděleními, jak při tvorbě samotných lekcí, tak při jejich vzájemných konzultací, ale i během realizace programu. Také upozornila na nutnost vhodné propagace nabízených lekcí na školách a zdůraznila nutnost a výhodnost přímé spolupráce při přípravě IV v knihovně s pedagogy škol.

Informační výchova jako podaná ruka

Jarmila Burešová (Knihovna Města Ostravy) na začátku uvedla podtitul své přednášky: Práce s romskými dětmi a dětmi ze sociálně vyloučených rodin.  Pak seznámila přítomné s řadou specifik pobočky Přívoz Ostravské knihovny (http://cms.kmo.cz/www/cl-900/47-privoz/), kde polovina dětských uživatelů pochází z romských a sociálně slabých rodin a knihovna se potýká s nedostatkem dospělých čtenářů v produktivním věku atd. Při přípravě vzdělávacích lekcí musí knihovníci brát zřetel na tato specifika uživatelů. Knihovna spolupracuje s MŠ, s nultými ročníky ZŠ, občanským sdružením Jekhetane. Používaná metodika lekcí je především dramatizace příběhu, aktivní zapojení. Úspěch sklízí s lekcemi využívajícími tajemno a magii, protože jejich uživatelé mají pozitivní vztah k těmto oblastem. J. Burešová považuje za vhodné, pokud má knihovník i pedagogické vzdělání, neboť pak dokáže pružněji reagovat na potřeby a specifika uživatelů knihovny. Dále představila obsahovou náplň dalších lekcí IV nabízených knihovnou. Na závěr zdůraznila nutnost vždy přizpůsobit lekce IV možnostem a schopnostem uživatelů, protože jen tak může být lekce úspěšná.

Informační výchova jako podaná ruka

Projekty KISK MU Brno (NAKLIV, e-LKA)

Národní klastr informačního vzdělávání (NAKLIV)

Bc. Jan Zikuška (manažer projektu NAKLIV) nejprve upřesnil pro jakou cílovou skupinu je projekt zaměřen a pak přestavil podrobně celý projekt Národní klastr informačního vzdělávání (NAKLIV).

Cílovou skupinou jsou lidé v terciární sféře vzdělávání, tedy akademičtí a neakademičtí pracovníci VŠ a VOŠ. Projekt je zaměřen na informační vzdělávání a podporu osob, které se věnují informačnímu vzdělávání.

Doba trvání projektu je 3 roky (listopad 2009 - listopad 2011). Projekt byl schválený v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a byl podpořen dotací ve výši zhruba 7 milionu korun. Příjemcem dotace je Masarykova Univerzita a projekt probíhá pod záštitou Kabinetu knihovnictví a informačních studií na FF MU. Na projektu pracují tři osoby, Bc. Jan Zikuška jakožto manažer projektu, odborný garant projektu Mgr. Iva Zadražilová a administrátorkou projektu je Bc. Bety Karolyiová.  Partnery projektu tvoří skupina osmi institucí. Jsou to Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Moravská zemská knihovna, Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoké učení technické v Brně, Slezská univerzita v Opavě, Univerzita Karlova v Praze, Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola knihovnických, informačních a sociálních služeb.

Hlavní smysl projektu, podporu osob věnujících se IV, shrnul do třech klíčových oblastí: vzdělávání, spolupráce, sdílení. J. Zikuška uvedl, že v současnosti vytváří NAKLIV Standard lektora IV, pokouší se definovat znalosti a dovednosti, které by měl lektor IV mít. Také přislíbil publikování standardu v následujících měsících. Standard bude rozdělen do několika základních úrovní a z něj pak budou vycházet další akce jako semináře, workshopy, rozvíjející dovednosti a kompetence u realizátorů IV. Semináře budou probíhat většinou v Brně, jako distanční vzdělávání formou e‑learningu. Zmínil i snahu NAKLIV získat pro řadu svých kurzů akreditaci MŠMT. Semináře budou provádět externí odborníci z praxe. Cílem je také poskytnout virtuální a znalostní prostředí, umožňující výměnu znalostí, zkušeností.

Na konci prezentace ještě jednou zdůraznil hlavní důvody vzniku projektu, podpořit spolupráci odborníků, lektorů zabývajících se IV, institucí, usnadnit propagaci IV a vytvořit z nich síť partnerů

e-LKA

Bc. Renáta Domoráková (studentka MU) přišla představit studentský projekt, vzniklý v rámci předmětu Aplikační seminář, E-learningový kurz knihovnické angličtiny e-LKA (e-LKA), zaštítěný Kabinetem informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Realizační tým tvoří 7 studentek z oboru Informační studia a knihovnictví MU. Cílovou skupinou projektu jsou pracovníci městských, vědeckých, univerzitních a vysokoškolských knihoven Jihomoravského kraje se znalostí angličtiny na úrovni tzv. falešný začátečník. Hlavním cílem kurzu je zvýšit schopnost knihovníků používat angličtinu v běžných situacích na pracovišti, např. při komunikaci s uživateli ze zahraničí, telefonicky, e-mailem, v rámci přímého kontaktu, i schopnost orientovat se v základní anglické knihovnické terminologii. Zmínila, že  jedním z důvodů vzniku kurzu, byla potřeba rozšířit nabídku e-learningového vzdělávání pro knihovníky. Dalšími důvody jeho vzniku, je v současnosti nutná znalost a používání anglického jazyka, dosud neexistující podobný odborný jazykový kurz. Vyzdvihla také výhody takového kurzu, v první řadě snadnou dostupnost kurzu, který je poskytován zdarma, kvalitní odborné zpracování kurzu, rychlé a moderní prostředí. Výhodou je možnost absolventů získat certifikát, protože projekt byl podpořen MŠMT. Seznámila přítomné s osnovou kurzu, ten bude obsahovat  8  modulů, přičemž jeden modul bude trvat jeden týden, celkem tedy bude kurz trvat 8 týdnů. Každá lekce obsahuje několik částí, gramatickou a oborovou část, výuková videa a opakovací cvičení. Součástí posledního modulu bude i závěrečný test.  Posléze přednášející názorně ukázala první lekci a vyzvala přítomné k přihlášení do následujícího běhu kurzu prostřednictvím webových stránek e-LKY, kde jsou i veškeré informace a základní ukázky kurzu (http://e-lka.webnode.cz/).

Druhý den měla úvodní slovo Mgr. Jana Nejezchlebová, ta všechny přivítala a zdůraznila, že tato část bude zaměřena více prakticky. Uvedla vystoupení kolegyní, které představily konkrétně své lekce, způsob práce s lekcí a přípravu těchto lekcí, které již obsahovaly žádoucí, včera zmiňované, prvky IV.

Tato část nesla podtitul: Co je a co není informační vzdělávání uživatelů.

Lekce pro žáky 5. a 6. tříd základních škol zpracovaná na základě zkušeností s metodami a zásadami kritického myšlení. Lekce je nazvaná Špioni.

Mgr. Bohdana Křepinská (Městská knihovna Hodonín) prezentovala lekci IV, kterou běžně používá ve své praxi. Jednalo se o lekci nazvanou Špioni určenou pro žáky 3. až 5. tříd ZŠ, s časovou dotací cca 70 minut. Uvedla, že základem lekce je poslech krátkého příběhu, práce ve skupině, orientace ve fondu naučné literatury a vypracování krátkého výstupu, který je na závěr společně prezentován.  Lekce je bez předcházejícího výkladu a klade se zde důraz především na samostatnou práci žáků. Jednotlivé kroky a vzniklé otázky jsou řešeny žáky až v průběhu lekce.

Pro začátek přípravy lekce zdůraznila B. Křepinská nutnost stanovit cílovou skupinu a vytvořit anotace k lekci. Doporučila používat terminologii RVP, mezioborové vztahy používané ve školách a navrhnout učitelům v rámci jakých předmětů lze lekci absolvovat. Samostatná struktura lekce je tvořena dle metodiky kritického myšlení: EVOKACE, UVĚDOMĚNÍ SI NOVÝCH INFORMACÍ, REFLEXE (http://www.kritickemysleni.cz).

Jednotlivé fáze rozebrala pak podrobněji v souvislosti s představovanou lekcí.

  • EVOKACE - vzbudit v žácích zájem o probírané téma, hlasité předčítání, práce se šiframi.
  • UVĚDOMĚNÍ SI NOVÝCH INFORMACÍ - práce s textem, články, obrazovým materiálem, internetovými zdroji, získávání nových informací a příprava prezentace.
  • REFLEXE - zpětné ověření pozornosti, vznik nových otázek, dohledání odpovědí na nové otázky, zde doporučila využít například metodu pětilístku.

Některé části z této lekce si mohli účastníci konference i prakticky vyzkoušet, jednalo se o část z evokace, a to práci s šifrou. Inspiraci pro vlastní lekci čerpala B. Křepinská z ukázkových lekcí z metodického portálu RVP. Lekce byla tvořena na základě požadavků učitelky.

Ukázku lekce ukončila doporučením využívat metod kritického myšlení pro přípravu lekce a podotkla, že aktivita je úkolem studentů, knihovník s pedagogem je pouze vedou.

Lekce pro 2. stupeň ZŠ nazvaná Práce s informačními zdroji a literární lekce s prvky informačního vzdělávání Svět obrů a čarodějů Roalda Dahla

Iveta Štanclová (Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín) představila, jakým způsobem probíhají ve zlínské knihovně lekce IV pro děti II. stupně ZŠ a předvedla konkrétní prezentace, které používá.  

První prezentovaná lekce, určená pro 5. až 6. třídu, byla zaměřena na získávání informací a přímo práci s informačními zdroji. Děti jsou nejprve seznámeny s tím, co je informační věda, co jsou primární a sekundární dokumenty, bibliografie, rešerše, knihovní katalog, seznámí se podrobněji s částmi knihy a dalšími nosiči informací. V další části lekce hledají rozdíl mezi knihou a CD-ROM, specifika práce s těmito různými nosiči. Pracují ve skupině, hledají v obsahu, rejstřících a bibliografiích, slovnících, encyklopediích různé výrazy nebo odpovědi na zajímavé otázky atd. Dále pracují s elektronickými zdroji (databáze, encyklopedie, slovníky ale i JIB, ČNB, Wikipedie atd.) a mohou si práci v nich sami vyzkoušet. Obsah je vždy přizpůsoben věku dětí a možnostem, pracují převážně sami, ve skupinkách.  

Další ukázková lekce je zaměřena na spisovatele Roalda Dahla, pro evokaci používá ukázku z filmu Karlík a továrna na čokoládu. Od filmu, který všechny děti znají, přecházejí k jeho knižní předloze a hledají ji v knihovním katalogu, odtud se dostávají k autorovi knihy. Pak za použití metody „co vím / co chceme zjistit" hledají otázky, které by je o spisovateli zajímaly. Odpovědi na takto vzniklé otázky děti společně hledají v různých zdrojích v katalogu knihovny, na internetu (Google, Wikipedia) ale i v tištěných encyklopediích a slovnících. Po dokončení hledání doplní knihovnice další skutečnosti ze života R. Dahla pomocí prezentace a společně si prohlédnou webovou stránku autora, fanklub R. Dahla, jeho muzeum a na závěr vypracují test. Informace, které děti během seznamování s životem autora zaujmou, mohou dohledat na internetu a propojit s dalšími souvislostmi. Lekce seznamuje žáky s řadou možností, které mají při hledání informací v tištěných zdrojích a na internetu a umožňuje propojení a řadou dalších oborů jako je dějepis, zeměpis atd.  

Lekce pro 2. stupeň ZŠ nazvaná Práce s informačními zdroji a literární lekce s prvky informačního vzdělávání Svět obrů a čarodějů Roalda Dahla

Okruhy témat informačního vzdělávání uživatelů

Projednání, vymezení a doplnění obsahové náplně jednotlivých okruhů IVU za aktivní spolupráce účastníků semináře.

Čtenářství (čtenářská gramotnost)

Bc. Helena Selucká (Dětská knihovna Knihovny Jiřího Mahena Brno), zástupce pracovní skupiny, vystoupila, aby seznámila přítomné s obsahovou náplní pracovní skupiny a jejími členy. Cílovou skupinou jsou děti navštěvující MŠ až po I. stupeň ZŠ. Mezi hlavní cíle sekce patří naučit děti: práce s obrazovou informací, s textovou informací, aparát knihy, pochopení čteného textu, kritické myšlení, alternativní zdroje, metody reklamy, jednoduchá citační pravidla, způsoby prezentace atd. Přítomní posluchači byli vyzváni, ke spolupráci a doplnění těchto cílů či připomínkování.  H. Selucká zdůraznila, že řada témat bude vycházet z vlastních zkušeností ale také z RVP. Poté proběhla diskuze nad tématy a jejích doplnění.  

Čtenářství

Knihovny - zdroje informací

Zástupkyně této skupiny PhDr. Zuzana Hájková (Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích) upozornila na nutnost nejprve stanovit cíl vzdělávací lekce, tedy určení toho co mají děti umět, jaké znalosti, zkušenosti si mají z lekce IV odnést. Tato sekce je zaměřena na žáky II. stupně ZŠ. Mezi její cíle patří především snaha naučit je: kde a jak hledat informace, jak formulovat otázku, zjistit relevantní informace, aby dokázali hodnotit text, prameny, propojit získané informace, kombinovat zdroje, vyvodit závěry, obhájit, zdůvodnit a prezentovat získané informace.  Aby se vyznali nejen v konkrétní knihovně, ale i v systému knihoven, znali primární a sekundární dokumenty a dokázali je prakticky využívat, chápali citace a booleovské operátory a další.  Z. Hájková v závěru uvedla, že není na místě očekávat jako výstup sekce přesný manuál na lekce IV, ale spíše soubor metod vhodných k IV. Pak proběhla opět diskuze a připomínkování účastníky semináře.

Informační zdroje - tištěné, elektronické, audiovizuální

Mgr. Jana Leparová (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě) zastupuje pracovní skupinu zaměřenou na studenty SŠ.  Na začátku své prezentace se nejprve pokusila definovat pojem informační gramotnost, z jejích definic pak vychází i zaměření této skupiny. Upozornila na úspěšné programy IV využitelné pro tuto sekci a na e-learningové kurzy MU. Hlavními okruhy sekce jsou: naučit studenty formulovat dotaz, typologie informačních pramenů, citační pravidla, rozdíl mezi primárním a sekundárním dokumentem, nasměrovat a naučit pracovat studenty se všemi druhy informace atd. Na závěr J. Leparová vyzvala k vzájemné komunikaci mezi odbornou veřejností a pracovníky sekce nad tematickými okruhy jednotlivých sekcí. 

O závěrečné slovo se postarala Mgr. Eva Svobodová. Poděkovala MZK a Mgr. Janě Nejezchlebové za přípravu a moderování semináře, přednášejícím za kvalitní příspěvky a účastníkům semináře za aktivní účast. Odpřednášené prezentace a v některých případech i jejich textové verze budou přístupné na adrese www.sdruk.cz/ivu.

ZÁVĚR

Seminář ukázal intenzivní práci na změnách IV ve veřejných knihovnách, na nutnost knihoven začít blíže spolupracovat se školami a zohledňovat jejich specifické potřeby v oblasti IV, ale i na řadu existující praxe vycházející z nových metod a přístupů v IV.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback