INFORUM 2009

Zpráva přináší informace o průběhu konference o profesionálních informačních zdrojích INFORUM 2009. Konference proběhla ve dnech 27. – 29.05.2009 v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze. Hlavním tématem bylo využívání elektronických zdrojů v knihovnách a moderní trendy v současném knihovnictví.

INFORUM 2009

Ve dnech 27. - 30.05 2009 se v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze konal již 15. ročník konference INFORUM. Této již tradiční akce jsem se letos zúčastnila poprvé, o to jsou mé dojmy intenzivnější. Pokud bych měla pár slovy vystihnout své pocity z konference, použila bych následující přízviska: velmi profesionální, skutečně mezinárodní, úžasně inspirativní.

Vchod VŠE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pořadateli konference jsou společnost Albertina Icome Praha a Vysoká škola ekonomická. Po organizační stránce byla konference zvládnuta velmi dobře. Při registraci dostali všichni účastníci jmenovku, podrobný program a propagační materiály. Před vstupem do sálu měli účastníci možnost zapůjčit si sluchátka pro poslech simultánního překladu, který byl zajištěn mezi českým a anglickým jazykem. Nutno podotknout, že vzhledem k velkému podílu účinkujících z celého světa, zaznívala z podia angličtina velmi často. Moderátoři jednotlivých bloků uvedli přednášející, a to včetně stručné profesního profilu. Příspěvky začínaly a končily v oznámeném čase.

Co se týče obsahové stránky konference, ve své zprávě, bych vás ráda seznámila s celkem 5 bloky a 27 přednáškami, jichž jsem se zúčastnila. Program celé konference, jakož i elektronický sborník, naleznete na stránkách www.inforum.cz.

Středa 27.05.

SEKCE: Zahájení konference

Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

Konferenci zahájil rektor Vysoké školy ekonomické pan Richard Hindls. Přivítal účastníky a vyjádřil potěšení, že se opět podařilo připravit konferenci Inforum na půdě VŠE. Zdůraznil důležitost role, kterou hrají informace v naší společnosti, a svůj projev zakončil vtipným bonmotem, že „Optimista je vnímavý pesimista, který dostal informaci". Na závěr vyslovil naději, že se nám všem podaří takovými optimisty být.

Vencovského aula

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Úvodní příspěvek

Vladimír Karen, Albertina icome Praha s.r.o.

Ve svém úvodním příspěvku pan Vladimír Karen stručně připomenul historii konference Inforum i společnosti Albertina Icome, jíž je spoluzakladatelem. Na fotkách z dětství a mládí představil „tři sudičky" které stály u kolébky obou projektů, tedy oba své kolegy pána Psohlavce, Mottla a sebe. Dále připomněl důležité mezníky ve vývoji firmy a konference. Důvodem tohoto „návratu do minulosti" je fakt, že oba výše zmíněné projekty slaví významná výročí. Společnost AiP vstoupí letos v létě oslaví osmnáctiny. Konference pořádaná pod názvem „INFORUM" letos slaví desáté výročí (první konference v roce 1993 se jmenovala „Informace 93", od roku 1995 se akce konala pod názvem „Infomedia").

Pokusy o inovaci v odborné komunikaci

Hebert Van de Sompel, Národní laboratoř v Los Alamos, USA

Významný zahraniční host pan Herbet Van Sompel z Národní laboratoře v Los Alamos využil svého studijního volna i k vystoupení na konferenci INFORUM. Tento vizionář v oblasti elektronických databází a digitálních knihoven se tentokrát díval do minulosti. Ve svém příspěvku představil filosofické pozadí projektů jako SFX, OpenURL či OAI. Publiku předvedl, že ačkoliv jsou tyto projekty založené na technologiích, důvody jejich vzniku jsou velmi lidské. Základní potřebou bylo umožnit svodný přistup k informacím. Podrobněji své záměry popsal na příkladech Open Archive Initiative a SFX.

Projekt Open Archive Initiative, v knihovnickém světě známý pod akronymem OAI, má zajímavé pozadí vzniku. Původním záměrem vývojového týmu bylo zcela přebudovat způsob komunikace a publikování v odborných kruzích tak, aby se k uživatelům příspěvky dostaly rychleji, bez Peer review, a aby k nim měl prostřednictvím sítě přístup každý. Původní záměr publikovat vědecké informace volně ve velkých repositářích, které by spravovaly knihovny, se nezdařil. Podařilo se ale nastartovat trend digitálních knihoven a jednotlivých repositářů, což vedlo i k založení iniciativy OAI, která umožňuje zviditelnění metadat repositářů, aby byla zajištěna interoperabilita mezi nimi, ale i zařazení těchto zdrojů do databáze vyhledávačů.1]

Za vznikem SFX zase stojí nespokojenost knihoven, jejichž uživatelé se při odkazování mezi články různých nakladatelů často nedostali k požadovanému zdroji, přestože knihovna jej měla předplacený. Díky protokolu SFX dojde k prolinkování přes server knihovny, který zjistí zda je požadovaný článek součástí některé z nakoupených databází a uživatele k takto nalezenému článku přesměruje.

Perspektiva a vize knihovnictví a informační vědy

David Bawden, City University London, Velká Británie

Opravdu kreativní a inspirativní byl příspěvek pana Davida Bawdena z Velké Británie. Oproti předchozím kolegům pan Bawden zaměřil svou pozornost na budoucnost. Představil tři možné vize budoucnosti našeho oboru. Ve svém popisu možných budoucností v horizontu příštích dvaceti let vyšel z pěti současných jevů, které přítomnost a budoucnost knihovnictví ovlivňují: Ekonomická situace, Digitalizace, Web 2.0, Nová (digitální) generace a Mračno informaci.

Nastiňuje tyto tři vize: „Práce jako vždy" (Busines as usual) představuje situaci, kdy knihovníci budou ignorovat současné tendence společnosti v naději, že uživatele novinky omrzí a vrátí se zpět k tradiční knihovně. Tuto možnost pokládá za nepříliš reálnou a každopádně zničující. Vizi „Měnící se krajina" (Changing landscape) pokládá pan Bawden za nejpravděpodobnější. Jedná se o zlatou střední cestu. Knihovny v důsledku probíhajících změn nezaniknou, ale přizpůsobí se a najdou rovnováhou mezi elektronickými a fyzickými službami. Scénář „Do mračen" (To clouds) je nejradikálnější variantou. V této vizi tradiční knihovny poskytující fyzické služby a fondy úplně zaniknou a uživatelé se budou dostávat ke zdrojům prostřednictvím mračen informací, která nás začínají obklopovat už dnes (EIZ, DK, streamování videí atd.). Knihovníci se pak transformují v konzultanty, učitele a strážce informací, kteří budou dostupní pouze po síti.

Měření hodnoty odborných článků a změny ve zvyklostech jejich využívání

Carol Tenopir, University of Tenessee, USA

Paní Carol Tenopir ve svém příspěvku prezentovala výsledky série výzkumů zaměřených na odhalování psycho-kognitivních návyků našich uživatelů při získávání informací a osobním hodnocením jejich přínosu se zaměřením na EIZ. Výsledky jsou pro knihovníky důležité zejména z hlediska akvizice. Pomohou totiž při zdůvodnění nemalých nákladů na nákup těchto zdrojů. Sledování logů a chování uživatelů by mělo být samozřejmostí ve všech knihovnách, neboť je to relativně jednoduchý a efektivní způsob, jak zjistit preference uživatelů a vyjít jim vstříc.

Výsledky výzkumu průzkumu shrnuje paní Tenopir do čtyř trendů. Přepočteno na jednoho vědce a rok se čte více odborných článků než dříve. Nepřímo úměrně k tomu klesá čas, který respondenti čtením článků tráví. Nové chování lze vysledovat i v případě výběru zdrojů. Oproti předchozím rokům sledují vědci mnohem širší spektrum titulů. Pestřejší je také přístup ke zdrojům. Dobrou zprávou pro knihovny je, že právě přístupy k EIZ skrze knihovnu zaznamenaly významný nárůst. Zajímavým závěrem je i zjištění, že akademičtí pracovníci a studenti stále čtou velké množství tištěných zdrojů (poměr 40:60 pro EIZ). Veliký rozdíl je však mezi technickými a společenskovědními obory. Zatímco v případě technických disciplín drtivě vítězí EIZ v poměru 74:26, u humanitních je tomu přesně naopak 71:29.

SEKCE: Obsah na míru

Většina prezentací této sekce se týkala problematiky „uživatelsky přátelských knihoven", jak přitáhnout čtenáře do knihovny, zviditelnit je v prostoru virtuálním i reálném. Úlohy koordinátora se zhostil pan Martin Lhoták z Knihovny AV ČR.

Dívej se a poslouchej - jak vyhledávat multimediální informace

Marydee Ojala, ONLINE: Exploring Technology & Resources of Information Professionals, USA

Paní Marydee Olaja ve svém příspěvku shrnula problematiku vyhledávání multimediálních materiálů (obrázků, zvuků, videí). Problém s vyhledáváním obrázků pramení v současné době ze skutečnosti, že běžné vyhledávače vyhledávají pouze v metadatech obrázků. Úspěšnost je tedy zcela závislá na jejich kvalitě a přesnosti. Poté představila některé známé vyhledávače obrázků jako je SearchMe či Quintura.

Co se týče vyhledávání zvuku, je situace pestřejší. Předně musíme rozlišit mezi zvukovými archívy a streamováním záznamů v reálném čase. Paní Marydee přiblížila několik zajímavých projektů, týkajících se vyhledávání zvuku. Francouzský akademický projekt Voxalead, který je teprve ve vývoji, by měl být schopen například extrahovat z mluveného projevu jména a převádět hlas na text. Komerční a více známé je například webové rádio na přání RadioLocator či služba BestCalls, která umožňuje investorům stahovat archivované konferenční hovory a mít tak přístup k původně interním informacím.

Vyhledávání videí je velmi běžné v komerční sféře (YouTube, Blinkx). V akademické oblasti to zatím není taková samozřejmost. Příjemnou výjimku tvoří archivy nebo streamování konferencí (BiomedCentral, Scivee, Internet Archive).

Pusťte uživatele do knihovny

Zuzana Helinsky, Zh Consulting, Švédsko

Autorkou tohoto osvěžujícího příspěvku byla paní Zuzana Helinsky, česká rodačka působící jako konzultantka knihovny ve Švédsku.

Cílem příspěvku bylo ukázat, jak zefektivnit práci knihovníků vtažením uživatelů do vytváření koncepce knihovny. Knihovníci ve svém zápalu a při svém pracovním vytížení občas zapomínají přemýšlet, zda to co dělají, je potřebné a srozumitelné pro tu nejdůležitější součást knihovny - uživatele. Čas vyplýtvaný na přípravu projektů, které klienti nevyužívají, je mrhání lidskými silami.

Východem z tohoto bludiště jsou právě uživatelé a jejich intervence do fungování knihovny, a to přímé i nepřímé. Vytěžování dat o přístupech a chování uživatelů nesmí končit vytištěním výroční zprávy, kterou už si nikdy nikdo nepřečte. Naopak takto získané informace je třeba využít v praxi. To znamená zbavit se služeb, které odsávají čas, lidi a peníze, aniž by přinášeli odpovídající užitek. Tyto služby autorka nazývá „hladoví psi".  Základní návod na likvidaci „hladových psů" shrnula do třech bodů.

  • Zhodnoťte všechny zákazy a příkazy pro zákazníky
  • Zhodnoťte všechny zákazy a příkazy pro zaměstnance
  • Využijte nových zákazníků.

WorldCat.org - brána k informacím z celého světa

Vivien Cook, OCLC EMEA, Nizozemsko

Je smutnou skutečností, že počet uživatelů, kteří začínají hledání v katalozích knihoven, stále klesá (v letech 2005 - 2007 o 10%). Naproti tomu vyhledávání prostřednictvím robotů má rostoucí tendenci. Paní Vivien Cook z iniciativy OCLC představila způsob jak zviditelnit knihovny na webu prostřednictvím katalogu WorldCat.

Nový pilotní projekt Open-WorldCat si klade za cíl zajistit, aby nejčastěji používané vyhledávače vyhledávaly na stránkách a v katalozích knihoven. Uživatel by na předních místech dostal odkaz na záznam ve WorldCatu, katalog by mu potom nabídl seznam knihoven (v případě otevřené IP v daném státě), které knihu mají a link by jej přesměroval přímo do OPACu určité knihovny. Stěžejním úkolem je nyní umožnit robotům vytěžovat bibliografická data z katalogů knihoven, což je v současné době problém. Začnou-li se odkazy na záznamy partnerských knihoven objevovat přímo ve výsledcích Googlu a Yahoo, pomůže to obrovským způsobem k jejich zviditelnění ve virtuálním prostoru. Je naivní a zhoubné očekávat, že nová generace uživatelů se přizpůsobí našim způsobům práce. To my musíme přijít za nimi a umožnit jim přístup k našim zdrojům způsobem, na který jsou zvyklí.

Sémantické vyhledávání je blíže?

Vilém Sklenák, VŠE v Praze

Pan Vilém Sklenák ve svém vystoupení přestavil některé nové doplňky prohlížeče Firefox, které rozšiřují možnosti vyhledávání na Internetu o některé sémantické funkce. Zdánlivě sémantická je například Googlepedie, která jako odpověď na dotaz v Googlu zobrazí krom jednotlivých odkazů i definici hesla ve Wikipédii. Zejména pro tvůrce stránek může být užitečná pomůcka Google Semantics, která nabízí synonyma ke klíčovým slovům a pomáhá při jejich výběru. K opravdovému sémantickému vyhledávání má už celkem blízko funkce Semantifind. Semantifind je našeptávač integrovaný s vyhledávači Google, Yahoo a LiveSearch. Při zadání slova, které je hononymum automaticky nabídne různé významy, jichž může pojem nabývat a zobrazí pak pouze stránky, na kterých se hledaný pojem vyskytuje v daném významu (např. Gallilelo - astronom, opera, projekt atd.). Za zmínku stojí i funkce Headup, která po načtení stránky zobrazí pojmy a části textu, o nichž poskytuje Internet další informace. Pan Sklenák zmínil i některé projekty, které se Mozzily netýkají. Hakia je nástroj  od Odexu, který stále běží v beta verzi. Díky obsahové analýze umožňuje kladení dotazu v přirozeným jazykem.

V závěru svého vystoupení pan Sklenák shrnul svou odpověď na otázku z názvu příspěvku. Přestože jednotná koncepce sémantického webu neexistuje, začínají se objevovat jeho jednotlivé ostrůvky.

Ontológie v pam äťových inštitůciách. Vizia alebo realita

Naděžda Andrejčíková, Slovenská technická univerzita v Bratislavě - Fakulta informatiky a informačních technológií.

Na vyhledávání informací o malířce Toyen předvedla paní Naděžda Andrejčíková, že získat na Internetu relevantní informace je časově velmi náročné. Jedním z důvodů je skutečnost, že paměťové instituce coby garanti kvalitních informací pracují se stejnými Autoritami[2], ale jsou nejednotně definované a nestandartizované. Projekt Informační ontologie, který na Slovensku právě probíhá, by mohl znamenat velký průlom.

Autorka představila nejpoužívanější standardy AACR2, RDA a MARC21 v knihovnách. Standardy CCO (Catalogic Cultural Objects, obdoba AACR2) a CDWA(Categories for the description of Works, obdoba MARC21) určené pro popis kulturních objektů. Poté představila standart VRA Core, který se skládá z metadatových elementů, jako lokace, datum, jméno a další. V oblasti archivnictví jsou pak nejpoužívanější ISAAR, ISAD a EAD.

Cílem projektu Informační ontologie je propojit tento roztříštěný systém vytvořením jednotných konceptuálních schémat, díky nimž bude každý objekt nejen detailně popsán, ale i zařazen do souvislostí a hierarchických vztahů. 

Zapojte své uživatele

Pavel Kocourek, INCAS, spol. s.r.o., Praha

Závěrečný příspěvek prvního dne, přednesený panem Pavlem Kocourkem, se opět týkal nutnosti přizpůsobit knihovnu co nejvíce uživatelům, ba co víc, vtáhnout je do vytváření knihovny a učinit je její součástí. V současné době je na tom Česká republika, co se výpůjček týče, velmi dobře. Pan Kocourek ovšem upozorňuje, že důvodem může být skutečnost, že mladší generace teprve dorůstá. Právě tato generace „Digital natives", která už se narodila do prostředí Internetu, má zcela odlišné priority oproti Generaci digitálních imigrantů", pro něž je užívání technologií pouze společenstvím z nutnosti.

Zatím jsou tito uživatelé dětmi, ale právě proto představují budoucnost knihovny, a tudíž bychom se měli zaměřit na jejich potřeby. Stěžejní je pro ně jednoduchost a zábavnost, jejich hlavní potenciál pak spočívá v tom, že jsou ochotni a schopni se zapojit a sdílet. Průzkumy ukazují, že až 70% uživatelů je ochotno poskytnout své hodnocení, je-li pozitivní. A naopak v souvislosti se sdílením zkušeností je pro klienty stále důležitější hodnocení ostatních. V knihovně by mělo být samozřejmostí, aby čtenáři mohli jednoduše hodnotit a doporučovat knihy. Právě sami uživatelé mohou k našim dokumentům dodat přesně ta data, která požadují. Příspěvek byl v tomto ohledu provokující a velmi podnětný.

Čtvrtek 27.05.

SEKCE: Trendy a novinky ve využívání informací

Koordinátorem této sekce byl pan Jiří Kadleček ze společnosti AiP. Přednášející byli vesměs zástupci velkých nakladatelství, kteří prezentovali novinky v oblasti zdrojů i služeb.

Dva roky s elektronickými knihami vydavatelství Springer

Focko Robert van Berckelaer, Springer, Německo

Zástupce společnosti Springer, pan van Berckelaer, prezentoval zkušenosti tohoto nakladatelství s elektronickými knihami, které svým uživatelům nabízejí v jednotné databázi společně s e-časopisy a multimediálními zdroji. Veškeré dokumenty mají společnou platformu a můžete tudíž vyhledávat naráz ve všech typech. Užitečnou novinkou je zejména takzvaná „žurnalizace" e-knih. To znamená, že knihy jsou popisovány a vyhledávány už na úrovni jednotlivých kapitol. Podíl takto stažených částí knihy stále stoupá.

Podíl e-knih na všech downloadech je 20%. Nejčastěji stahované jsou různé slovníky a referenční příručky, hned za nimi elektronické učebnice. Na posledním místě jsou monografie, což souvisí s tím, že se jedná o zdroje využívané klienty z humanitních oborů. Právě humanitní obory využívají EIZ obecně nejméně. Na opačné straně stojí chemici, kteří stahují nejčastěji.

Co se knihoven týče, nabízí Springer knihy rovnou se záznamy MARC, aby bylo usnadněno zařazení knih do OPACU. Výhodnou pro knihovny je i vcelku liberální DRM (digital rihgts management), kdy jednou zakoupená kniha je čtenářům zcela k dispozici, další poplatky se neplatí a je možno ji svobodně kopírovat a tisknout.

Další informace o elektronických knihách nakladatelství Springer naleznete na stránkách www.springer.com/ebooks.

Elektronické časopisy, knihy a sbírky digitalizovaných informací pro akademické knihovny

Paul Fertl, GALE - A Cengage Learning Company, Německo

Pan Fertl z nakladatelství GALE představil rozsáhlé portfolio nakladatelství. Podrobněji představil dvě databáze. Academic OneFile zpřístupňuje velmi rozsáhlou multimediální sbírku kvalitních zdrojů vhodných pro akademické instituce. Mezi nabízené služby patří pokročilé vyhledávání v celé databázi, záznamy v MARC21, nákup kolekcí i jednotlivých knih.

P.Fertl

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Eigteenth Century Collection Online (ECCO) představuje sbírku 184 odborných monografií z 18. století. Pečlivě zdigitalizovaná díla z mnoha vědních oborů jsou dodávaná včetně metadat. Je v nich umožněno pokročilé vyhledávání a připravuje se i fulltextové hledání.

Kompletní nabídka společnosti GALE je k dispozici na stránkách http://gale.cengage.co.uk.

Novinky eLibrary od společnosti Walter de Gruyter

Martina Naekel, Walter de Gruyter, Německo

Produkty společnosti Walter de Gruyter představila paní Maritna Naekel. Novinkou jejich digitální knihovny je zpřístupnění retrospektivně digitalizovaných časopisů až k prvnímu ročníku. V současnosti je klientům k dispozici takzvaný „Malý archív", který poskytuje časopisy z let 1998 - 2007.  „Velký archív" bude zpřístupněn v průběhu léta 2009 a nabídne časopisy už od roku 1826 do roku 1997. Archív bude rozdělen do šesti tematických balíčků dle oborů, které bude možno zakoupit jednotlivě nebo v rámci celého archivu.

Archivy fungují na společné platformě s aktuálními čísly a dalšími produkty v elektronické podobě. Nabízí možnost pokročilého vyhledávání, vzdáleného přístupu k plným textům, odebírání novinek prostřednictvím RSS kanálů a další služby.

Podrobnější informace naleznete na stránkách http://www.degruyter.de/.

ebrary - získejte další zkušenosti s elektronickými knihami

Romy Beard, ebrary, USA

Společnost ebrary, kterou reprezentovala paní Romy Beard, nenabízí jen rozsáhlou sbírku zdrojů, ale poskytuje i technologie. Levnější alternativa digitálního repositáře e-publishing solution představuje komplexní řešení zejména pro malé knihovny, které digitalizují, ale zatím nenašly platformu k uložení a hlavně zpřístupnění dokumentů.

Na databázi EIZ je zajímavá vysoká míra personalizace uživatelského rozhraní. Výhodné je, že koncoví uživatelé mohou do textů vkládat vlastní poznámky a hypertextové odkazy, jakož i ukládat si jednotlivé články a knihy do schránky a vytvářet si tak vlastní vzájemně polinkovanou knihovnu.

Pro další informace se podívejte na http://www.ebrary.com.

Oxford Online a Oxford Journals - obsah s hodnotou

Wolfgang Steinmetz & Adina Teusan, Oxford University Press, Velká Británie

Jak zmínil pan Wolfgang Stinmetz, Oxford University Press je nakladatelství s dlouhou tradicí (založeno 1668). Velký důraz klade zejména na kvalitu poskytovaných zdrojů a služeb. Velmi zajímavé je, že instituce z rozvojových zemí mají přístup elektronickým zdrojům tohoto nakladatelství zdarma. 

Společně se svou kolegyní Adinou Teusan poté představili některé z projektů. Zřejmě nejznámější je rozsáhlá databáze Oxford Scholarship Online, která nabízí v sedmnácti kolekcích více než 2700 titulů. Mezi nové projekty patří Oxford Islamic Studies Online zaměřený na Korán, islámskou kulturu, filosofii a historii. Podobná je databáze Oxford Biblical Studies Online, kde se nalézá 6 překladů bible, ale také mapy, ilustrace a encyklopedie vázající se k této tématice. Mezi jinými představili i Electronic Alignment databázi s 50 000 dopisy významných osobností 18. století.

Kompletní nabídku produktů najdete na webových stránkách http://www.oxfordjournals.org/.

Novinky vydavatelství Knovel

Barbara Dixee, Knovel, USA

Na začátku svého příspěvku paní Barbara Dixee zdůranila, že Knovel není „jen" digitální knihovna, ale technický, referenční nástroj s velkým důrazem na jedinečné vyhledávání. Cílem společnosti je poskytovat kompletní přístup ke kvalitním zdrojům z oblasti techniky. Co se fondu týče, v roce 2008 přibylo v databázi 343 titulů vybraných na základě průzkumu požadavků uživatelů. V roce 2009 přibudou dvě nové kolekce Industiral a Transportation Engineering. Zaměření třetí chystané kolekce se zatím tají.

Vyhledávač Knovelu, na nějž je společnost velmi hrdá, je speciálně navrhnut a vytvářen pro technické obory, které mají jistá specifika oproti běžným zdrojům (chemické vzorce a sloučeniny, matematické rovnice, grafy, tabulky a další). Mezi novinkami jsou tedy logicky i nové nástroje. Například Equation Plotter, který umožňuje řešit rovnice, a Knovel Math, nabízející celou řadu matematických funkcí. Účelem těchto produktů je šetřit čas a peníze akademických studentů a pracovníků odbouráním monotónní práce.

Bližší informace jsou dostupné na webových stránkách http://www.knovel.com.

Informačná podpora výskumu a vývoja na Slovenku

Ján Turňan, Centrum vedecko - technických iformácií, Bratislava, SROV.

Za kolektiv autorů přednesl pan Ján Turňan příspěvek, ve kterém posluchačům představil projekt Národní informačný systém podpory výskumu a vývoja na Slovenku (NISPEZ) financovaný prostřednictvím evropských strukturálních fondů. Koordinátorem celého projektu je Centrum vědeckých a technických informací (CVTI).

Dílčí cíle jsou výběr a nákup elektronických zdrojů, které budou určeny pro potřeby vědy v výzkumu na Slovensku. Tato fáze je již ukončena a pan Turňan prezentoval seznam takto zvolených zdrojů. V současné době se pracuje na  vytvoření systému pro centralizovaný přístup, v další fázi se pak bude vytvářet centrální databáze a jednotný portál, poslední fází je rozšiřování existujícího CIP VVI (Centrálny ifnormační portál pre výskum, vývoj a inovácie) o nové funkce, standardizace a propojení s jinými systémy. Význam portálu CIV potvrdili i účastníci konference, když jej zvolili třetím nejlepším počinem v rámci ankety Infoceny 2009.

SEKCE: Publikování naruby - Open Access

Sekce se věnovala popularizaci zdrojů s volným přístupem v řadách odborné veřejnosti. Povinností knihovníků by mělo být, vzít tyto zdroje plně na vědomí a pomoci uživatelům rozeznat ty kvalitní. Moderátorem sekce byl pan Jakub Petřík z AiP.

Jak efektivně využívat Open Access modelu a jak přispět k jeho rozvoji?

Zuzanna Wiorogórská, University of Warsaw Library, Polsko

Paní Zuzana Wiorogórská z knihovny Varšavské univerzity ve svém příspěvku upozornila na rostoucí počet volně dostupných dokumentů na Internetu. Knihovníci by tyto zdroje neměli ignorovat, ani zavrhovat a to hned ze dvou důvodů. Tyto zdroje jsou mezi uživateli velmi oblíbené. Licencované EIZ jsou nepřípustné zejména pro již zmíněné uživatele z generace „Digital native". Krom preferencí uživatelů hraje důležitou roli i skutečnost, že „volně dostupný" nerovná se nekvalitní. Úkolem knihovníků by tedy mělo být pomoci uživatelům se v těchto informacích vyznat a označit kvalitní zdroje. Dále představila několik takových projektů.

Zuzana Wirogorska

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mezinárodní význam má například OA eIFL, fungující pod hlavičkou nadace Eifl. Hodnocení kvality volných zdrojů se věnuje Francouzká národní knihovna svým projektem Les Signets. Přestože paní Wiorogórská tvrdí, že řešení problematiky OA je v Polsku teprve v začátcích, jsou právě polské projekty velmi inspirativní DIR a BOA a PIONIER. Pod romanticky znějící adresou www.whiterose.ac.uk se ukrývá společný digitální depozitář tří britských universit.

Jednou z nejčerstvějších novinek je v dubnu započatá Světová digitální knihovna (www.wdl.org), jejíž atraktivní a přehledné rozhraní přímo vybízí k listování. Nakonci paní W. připomněla chystaný Týden volného přístupu (www.OpenAccessWeek.org), který se uskuteční ve dnech 19. - 23.10.2009.

Repozitář audiovizuálních dokumentů AMU v Praze

Radim Chvála & Iva Horová, AMU v Praze

Zástupci Akademie Múzických Umění v Praze pan Radim Chvála a paní Iva Horová představili ojedinělý repositář kvalifikačních prací studentů. Oproti ostatním vysokým školám je situace AMU o dost komplikovanější. Práce studentů jsou multimediální a velmi členité. Sestávají se z textové části a různých fázi uměleckého díla (scénář, soundtrack, film a další). Palčivější je i otázka autorských práv. Studenti škole poskytují nevýhradní licenci na každé dílo zvlášť a určují i stupeň jejich (ne)zpřístupnění.

Radim Chvála & Iva Horová

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vybudování instucionálního repositáře s možností základního vyhledávání znamenalo velkou výzvu. Na jeho vytvoření AMU spolupracovala s ČVUT. Pro základní platformu byl vybrán open source Dspace. Aby byl použitelný pro potřeby AMU bylo zapotřebí několika inovativních zásahů. Druhy uložených dokumentů byly rozděleny do šesti pracovních kategorií (A- E). U uměleckých počinů, které jsou tvořeny více různými díly, je určena hlavní „fiktivní závěrečná práce". Jednotlivé části jsou pak vzájemně polinkovány a vztahy nad a podřazenosti jsou vyjádřeny přímo u popisu díla formulí: „Obsahuje také" a „Je součástí".

Repozitář podporuje formáty METS/MODS a OAI harvestovaná metadata jsou zatím určena primárně pro Národní registr vysokoškolských prací Thesis a pro některé repositáře University Karlovy. Vyhledávání prací je pak možné prostřednictvím katalogu knihovny AMU, v registru Thesis a přímo v repositáři na adrese www.dspace.amu.cz.

Licence Creative Commons a jejich česká verze

Lukáš Gruber, NK ČR, Praha

Pan Gruber z Národní knihovny nejprve shrnul základní principy Creative Commons a poté představil její českou verzi. Creativ Commons je soubor licenčních ujednání a představuje alternativu k Autorskému právu. V případě licencí Crative Commons si autor může sám zvolit rozsah práv ve vztahu k veřejnosti. Publikovat dílo pod otevřenou licencí je možno až od novely č. 216/2006 Sb. Autorského zákona, která umožňuje „adresovat licenci neurčitému okruhu osob". Smluvní vztah přitom vzniká užitím díla ze strany uživatele.

Jednotlivé licence (CC) jsou tvořeny kombinací šesti prvků: právo šířit, právo upravovat, uvést autora, zachovat licenci, nezasahovat do díla a nevyužívat komerčně. Nejliberálnější licence Creativ Commons (CC) poskytuje všechna práva a neukládá žádné povinnosti.

Aplikovat licenci CC na dílo může pouze vlastník autorských práv. Dílo musí být jasně označeno symbolem licence spolu s odkazem na její plný text, v němž je přesně definováno, která práva se na daný typ licence vztahují. Český překlad znění všech licencí, jakož i další informace naleznete od 16.04.2009 na stránkách www.creativescommons.cz.

Economist Online: nový portál pro ekonomické vědy

Hana Pessrová a kol, Univerzita Karlova v Praze CERGE-EI

Pan Tomáš Pavela z knihovny CERGE-EI při Univezitě Karlově představil nový portál pro ekonomické vědy, který je součástí mezinárodní sítě NEREUS (Networked Economic Resource for European Scholars). Na projektu spolupracuje 16 partnerů z prestižních Universit celkem z osmi zemí. Jedním z účastníků projektu se stala i knihovna CERGE_EI. Konečným cílem portálu Economists Online je vytvořit sít mezinárodních poskytovatelů ekonomických informací a zpřístupnit výsledků různých výzkumů.

Projekt je rozdělen do tří fází. V první by měl být portál naplněn profily a prácemi tříset vědců, ve fázi druhé by se měl tento počet rozšířit o 800 vědců. Ve třetí fázi by pak mělo být k dispozici cca 50 000 dokumentů (e-knihy, e-časopisy, sborníky, výzkumy, profily publikujících) od vědců i dalších členů sítě Nereus.

Co se technického řešení týče, k vybudování repositáře byl vybrán software DigiTool. Prostřednictvím protokolu OAI se sklízejí data z repositářů ostatních partnerů a dalších ekonomických zdrojů (například RePec). Z legislativního hlediska představuje největší překážku nejednotné autorské právo. Vzhledem k tomu, že by se mělo jednat v co největší míře o plné texty, je nutné přesvědčit autory, aby svá díla prostřednictvím portálu zpřístupnili. V současnosti se testuje uživatelské rozhraní, jehož finální spuštění je plánováno na září 2009.

Jak měřit kvalitu časopisů typu Open Access?

Aneta Ostrowska, Nicolaus Copernicus University, Polsko

Paní Aneta Osrowska zdůraznila rostoucí význam volných zdrojů a nutnost jejich odborného hodnocení. Na začátku svého příspěvku paní Osrowska připomněla tradiční hodnocení jako je Peer Reviuw, založené na posouzení expertů ještě před vydáním. To je pro OA nevhodné, alternativu mohou představovat různé komentáře a hodnocení uživatelů. Avšak i tento postup je příliš časově náročný a velmi subjektivní. Další tradiční model Journal Impact Factor představuje sice objektivnější metodu, ale výsledky dostaneme až s časovým zpožděním. Navíc je Impact Factor zmanipulovatelný a neporovnatelný napříč obory.

Speciálně pro elektronické zdroje byl navržen Web Impact Factor, jehož výpočet vychází ze statistiky přístupů k danému zdroji, avšak podobně jako u tradičního Impact Factoru je i zde měřena spíše prestiž a popularita než hodnota. Okamžité výsledky poskytuje také měření Usage Impact Factoru. Vcelku nové jsou indikátory navržené speciálně pro volné zdroje (Search Engine Indicator, Backlink Indikator a Direct Access Indikator).

V závěru svého příspěvku pak autorka vyjádřila názor, že měření kvality zdrojů (OA i licencovaných) by mělo kombinovat různé metody. Hodnocení na základě výsledků získaných pouze jednou metodou je zavádějící a irelevantní.

Pátek 29.05.

SEKCE: Přístup k elektronickým informačním zdrojům a jejich využívání v elektronickém vzdělávání

Sekce moderovaná paní Evou Lesenkovou z Národní lékařské knihovny přinesla informace o několika velmi zajímavých vzdělávacích projektech.

E-learningové kurzy informační výchovy pro studenty přírodních věd a lékařství na MU

Jan Kratochvíl, Masarykova univerzita, Knihovna univerzitního kampusu, Brno

Pan Kratochvíl z MU Brno za sebe a svou kolegyní paní Anthovou představil elektronický kurz informační výchovy zaměřený na studenty Lékařské a Přírodovědecké fakulty, který je studentům nabízený od roku 2008. Naráz jej může absolvovat až 100 lidí. Pan Kratochvíl stručně shrnul historii Informační výchovy na obou fakultách. Poté představil obsahovou nápln předmětu a vysvětlil, proč byl k výuce zvolen e-learning.

Poté prezentoval vizuální podobu samotného kurzu, který běží v rámci Informačního systému Masarykovy univerzity. Posluchačům blíže představil některé nástroje, zejména Opovědníky, Odevzdávány a Diskusní fóra.

Na závěr představil chystané změny. V roce 2009 by měla přibýt Metodika tvorby bibliografických citací a Průvodce elektronickými databázemi LF a PřF. Pro rok 2010 se chystá lokace předmětu do angličtiny pro zahraniční studenty.

Informační výchova VŠ studentů a pedagogů

Jiří Potáček, MZLU, Brno        

Nejen studenti, ale i učitelé se musí vzdělávat. V duchu tohoto hesla se nesl příspěvek pana Potáčka z MZLU. Upozornil na skutečnost, že rychle se rozvíjející svět informačních technologií a zdrojů, v němž se mladší generace orientuje velmi rychle, často zůstává opomíjena starší generací „informačních veteránů". Využití techniky při výuce nebo přípravě na ní by přitom znamenalo velký přínos pro samotné učitele, ale především jejich studenty.

Z tohoto důvodu bylo na Univerzitě připraveno několik kurzů zaměřených na Informační výchovu. Předmět Komunikační dovednosti nabízí základy informační gramotnosti bakalářských studentům. Informační technolog je předmět připravený pro studijní program Specializace v pedagogice. V rámci celoživotního vzdělávání pedagogů zejména ze středních škol je pak pravidelně nabízen kurz Informační technologie ve výuce a informační technologie a moderní didaktická technika ve výuce. V letech 2007 a 2008 navíc proběhla mimořádná výuka předmětu Moderní technologie a aktuální zdroje v rámci projektu ICV za podpory ESF. V rámci zpětnovazebného dotazníku se většina absolventů kurzu vyjadřuje velmi kladně. Díky kurzu se dozvěděli mnoho důležitých informací a získali nové dovednosti, zejména co se vyhledávání týče. Ve svém projektu vzdělávání učitelů hodlá univerzita dále pokračovat kurzem Vzdělávání pro konkurenceschopnost v letech 2009 - 2012.

MEFANET - spolupráce lékařských fakult ČR a SR

Jitka Feberová a kol., Univerzita Karlova v Praze

Zázračné ovoce - kouzelný plod, který je jakémukoliv pokrmu na nějakou dobu schopen dodat sladkou chuť. Takto charakterizovala paní Feberová společný projekt deseti lékařských fakult u nás a na Slovensku. Iniciátorem projektu byla LF MU a na přípravě projektu se začalo pracovat v červnu 2006. Cílem projektu je usnadnit spolupráci na tvorbě elektronických materiálů, zabránit duplikování činností a umožnit přistup k elektronickým výukovým materiálům.

Splnění těchto snů se portál MEFANET skutečně blíží. Jednotná informační architektura portálů jednotlivých škol a společná mapa lékařských oborů na úvodní stránce napomáhají ke snadné orientaci uživatelů. Jednoduchý redakční systém umožňuje snadno nahrávat nové materiály a nastavovat práva pro jejich zhlédnutí. Portál je primárně určen pro studenty medicíny, některé dokumenty jsou však dostupné i neregistrovaným uživatelům (dle přání autora). V současnosti je v MEFANETU k dispozici přes 800 příspěvků, mezi nimiž jsou edukační weby, videa, e-learningy, materiály z přednášek a další. Přes neochotu některých profesorů publikovat svá díla na Internetu, příspěvků stále přibývá. Zajištěna je i garance kvality, a to zejména díky LF MU, které prostřednictvím Ediční komise kontroluje vystavené materiály a označuje je příslušným logem. O dalším vývoji portálu rozhoduje společně komise složená ze zástupců všech zapojených škol. Velké množství informačních zdrojů z oblasti medicíny na jednom místě je opravdu velkým úspěchem projektu a především cenným nástrojem studentů medicíny. Další informace o tomto zajímavém projektu je možno najít na webových stránkách www.mefanet.cz nebo na Konferenci Mefanetu 25.-26.11. 2009.

Pragensia v knihovně a ve škole

Eva Měřínská, Městská knihovna v Praze

Mnoho příspěvků v průběhu konference vyzývalo ke spolupráci s uživateli. Tento projekt je praktickou ukázkou toho, že je to možné a velmi užitečné.

Paní Eva Měřínská z Městské knihovny v Praze seznámila posluchače s projektem Pragensia v 21. století, na němž spolupracují Městská knihovna Praha a Přírodní gymnázium. Jedná se o část velkého projektu HISPRA, jehož cílem je trvalé uchování a zpřístupnění historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu MKP, a který je financován z Norských fondů.

Úkolem studentů kvinty (8. třída) bylo za pomoci zdigitalizovaných dokumentů vystavených v systému Kramerius vypracovat samostatnou práci (Srovnání povodní v letech 1890 a 2002, Pražská nádraží v proměnách času a další). Zároveň studenti poskytli knihovně tolik potřebnou zpětnou vazbu, jejíž absence byla hlavním důvodem k navázání této netypické spolupráce.

Postřehy studentů potvrdily bolavá místa digitálních knihoven. V systému Kramerius nejsou dokumenty pro studenty dohledatelné. Kvintány rychle demotivovalo, pokud jim systém po zadání dotazu nedokázal nabídnout žádný dokument. Velmi negativně hodnotili, že není možné hledat jen obrázky, zvlášť když u vyhledávačů jako Google a Yahoo je to samozřejmostí. V současné době stojí MLP na rozcestí a musí zvolit způsob, jakým budou zdigitalizované dokumenty zpřístupněny, zpětná vazba ze strany studentů snad bude mít na toto rozhodnutí velký vliv.

Poněkud překvapivým závěrem bylo, že studenty velmi zajímala samotná neoblíbená, monotoní činnost digitalizace, což je poznatek, se kterým by Městská knihovny ráda dále pracovala.

Bez vyhledávacího pole

Pavel Kocourek, INCAD, spol. s.r.o, Praha

S šarmem sobě vlastním přednesl pan Kocourek prezentaci „Bez" respektive „Za" vyhledávacím polem. Nejprve stručně představil historii vyhledávání informací od lístkových katalogů až ke Googlu a poté přednesl svou tezi, že dalším stupněm bude vyhledávání bez vyhledávacího pole. Software a hardware pozvolna splívají, jako v případě produktu Microsoft Surface.

Poté představil software, jež právě vyvíjí společnost INCAD. „Vyhledávač" má podobu equalizeru, kde si klient může jemně vyladit své potřeby a systém mu poté nabízí vhodné knihy. To vše ještě ve spojení se sociální sítí. Ilustroval to na následujícím příkladu. Chci knihu o lásce, kterou četla kamarádka Jana, ale nečetl Petr, která se málo půjčuje a odehrává se v 18. století. Dotaz se poté dá velmi jemně upravovat a zpřesňovat „laděním" v equalizeru. Naformulování takto složitého dotazu nějakým dotazovacím jazykem je v podstatě nemožné. Software už je údajně ve fázi testování na skutečné databázi prozatím utajené knihovny. Každopádně se máme nač těšit.

ZÁVĚR

Závěrečného slova se ujal pan Vladimír Karen z AiP. Poděkoval všem sponzorům, přednášejícím i účastníkům a vyjádřil naději, že příštím rokem se opět podaří konferenci uspořádat. Průběh i obsah celé konference mne opravdu nadchnul. Skvělá organizace, vysoká úroveň všech přednášejících a obsahově velmi podnětné příspěvky jsou hlavními důvody, proč bych se chtěla konference zúčastnit i v budoucnu.



[1] Víc např. BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovna : Teorie a praxe. In Národní knihovnická Revue [online]. 2004, roč.15, č.14 [cit 2009-11-06]. Dostupný z WWW< http://knihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html>.

[2] Soubor autorit lze stručně definovat jako soubor ověřených a unifikovaných selekčních údajů jmenných a věcných, určených pro zpracování a vyhledávánídokumentů a informací, s nezbytným odkazovým

a poznámkovým aparátem. (VODIČKOVÁ, Hana. Soubor autorit - příspěvek nejen terminologicky)

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback