Inforum 2015

20. 6. 2015

Jaká přízviska je možné přiřknout Inforu - konferenci, která se již po 21. konala v Praze pod hlavičkou Albertiny icome Praha? Rozhodně se jedná o konferenci, která má mezinárodní ambice - ani letos nechyběli zahraniční speekři - největší ohlasy na své přednášky zaznamenali pravděpodobně Lyn Robinson z Velké Británie, Michael Levine-Clark či Merydee Ojala, oba z USA. Inforum je také konferencí, která hledá nová témata a snaží se ukazovat směry vývoje především elektronických informačních zdrojů, vyhledávání informací a práce s digitálními zdroji a informacemi. Reportáž přináší rozhovory a poznámky z vybraných přednášek, které se v průběhu dvou konferenčních dní uskutečnily. Vyčerpávající program, včetně anotací příspěvků (mnohdy doplněných o plné texty příspěvků či prezentace), naleznete zde.

Inforum, 26. 5. 2015, den první

Bylo-li v úvodním uvítacím příspěvku vyzdviženo, jak náročné je připravit konferenci rozměrů Infora, pak měli účastníci jedinečnou možnost přesvědčit se na vlastní oči o tom, co všechno museli zaměstnanci během příprav na konferenci absolvovat. Oslovení přednášejících? Samozřejmost. Komunikace s účastníky? Rutina. Organizace konference samotné? Po dvaceti předchozích ročnících nic, co by mohlo organizátory vyvést z míry. Letos však přípravám předcházela také tvorba scénáře, divadelní zkoušky a hlasová civčení. Díky tomuto netradičnímu koktejlu se role lidí v sále během první půl hodiny změnila - z účastníků konference se stali diváci rozmarného představení, o kterém na mikrofon redakce mluvil Filip Vojtášek, obchodní manažer Albertiny icome Praha:

 Atmosféru představení vystihují fotografie jistě lépe, než slova...

úvod

představení

představení 2

 

Keynote speakeři letošního ročníku se představili v rychlém sledu v dopoledním bloku. Úvodní odborný příspěvek přednesla Lyn Robinson - ředitelka Library School na City University of London. Rozhovor s Lyn jste mohli před časem číst na Inflow. Tématem, kterému se věnovala na Inforu, byla role současných informačních pracovníků v chápání a pojímání dokumentů. Lyn nastavila zrcadlo tradičním typům dokumentů a upozornila na změny, které s příchodem informační společnosti a nových typů dokumentů nastaly. Zdůraznila především, že v současnosti musíme zvažovat určování autorství dokumentů, jejich šíření, organizační procesy a politiky, popis a klasifikaci... nejdůležitější se však jeví pochopení samotné podstaty informačního chování uživatelů nových typů dokumentů.

Michael Levine-Clark

Michael Levine-Clark

Několik nesmírně zajímavých otázek, jimiž uvodil své vystoupení již v názvu svého příspěvku, ve své prezentaci nastolil Michael Levine-Clark - proděkan pro odbornou komunikaci a služby sbírek v knihovnách University of Denver. V jistém slova smyslu navázal na úvahy Lyn Robinson o proměňující se roli dokumentů uchovávaných ve sbírkách (akademických) knihoven. Zatímco dříve mohla být kvalita akademické knihovny poměrně snadno porovnávána na základě velikosti sbírky, toto kritérium se stává s příchodem EIZ stále méně relevantním. Odpadají také jisté limity spojené s nedostatkem prostoru pro uchování rozsáhlých fyzických sbírek dokumentů. Naopak knihovny stojí před rozhodováním, které digitální zdroje jsou natolik relevantní, že je třeba je uchovávat a uživatelům zpřístupňovat - klíčovou roli tak hrají discovery systémy a nástroje podporující výzkumné procesy na univerzitách. O roli discovery služeb při užívání časopisů v knihovnách pak Michael hovořil ve svém druhém příspěvku, zařazeném v odpolední sekci.

Can we have it all inforum 2015 levine clark from Michael Levine-Clark

 

Po obědové pauze byly záhajeny dvě paralelní sekce. Tu s názvem "Vyhledávání, zajištění a správa elektronických informačních zdrojů" zahájil Petr Žabička (MZK) s Bohdanou Stoklasovou (Knihovna AV ČR) s tématem, které hýbe knihovnickou večejností již několit let. "V roce 2011 byl Centrální portál knihoven v Koncepci rozvoje knihoven zakotven jako bod č. 6", vysvětluje evoluci projektu Bohdana Stoklasová, jehož cílem a smyslem je "získat požadované dokumenty v tradiční tištěné nebo digitální formě a pohotové a komplexní informace kdykoli, odkudkoli a kdekoli." (více zde http://www.knihovny.cz/o-projektu/) Petr Žabička specifikoval, jaká byla role MZK v tomto projektu - na bázi systému VuFind vybudovali samotný portál, byli tedy dodavateli softwarového řešení. O směřování, účelu a budoucnosti projektu jsme s ním hovořili po skončení jeho příspěvku:

Marydee Ojala otevřela živé a často diskutované téma - validitu, kredibilitu a relevanci informací, volně dostupných na internetu. Jako výzkumník a rešeršér je nucena čelit každodenní dichotomii - knihovny a další paměťové instituce investují obrovské částky do odborných elektronických zdrojů a databází, zatímco studenti (a nezřídka také akademici a samotní knihovníci) své vyhledávací strategie a kroky směřují nejčastěji k zdrojům volně dostupným - Googlu a dalším vyhledávacím strojům. Jak se s tímto stavem vyrovnat? Jedná se o hrozbu nebo jen specifický jev současné informační společnosti? Jak se liší vyhledávací strategie studentů, akademiků a knihovníků? A jsou dnešní studenti při vyhledávání informací pohodlní? Poslechněte si téměř dvacetiminutový rozhovor, který nám Merydee poskytla namísto toho, aby si užívala uvolněné atmosféry Infomejdanu.


Merydee

Marydee Ojala

infomejdan 1

infomejdan 2

Infomejdan

Inforum, 27. 5. 2015, den druhý

Druhý den konference opět nabídl přednášející zahraniční i české. Ve třech sekcích se tak představilo více než dvacet řečníků.

Filip Vojtášek

Filip Vojtášek se svou prezentací o podstatě odhalování pravdivosti historických událostí - nechyběly rekvizity ani poutavé příběhy dokreslující náročnou práci badatele

Michal Černý

Michal Černý

Rozhovor nám poskytl Michal Černý - odborný pracovník Kabinetu informačních studií a knihovnictví, jehož výzkumné a vědecké zorné pole je nesmírně široké, o čemž přesvědčil také ve své přednášce věnované digitálnímu kurátorství. O jeho vlivu a významu jsme s Michalem hovořili po skončení jeho příspěvku.

 

Sekci o hodnocení vědy nelze neuvést stručnou poznámkou k jejímu moderátorovi, kterým byl Milan Špála, který každému příspěvku obstaral interpretující úvod, který byl natolik specifický a vyčerpávající, často neortodoxně hermeneutický, že celá sekce získala překvapivě jednotný rámec, který působil až detailně promyšleným dojmem. Bohužel odpadl první příspěvek, který se měl věnovat metodice IPN a který měl vytvořit určitou prolegomenu pro celý blok. Přesto blok nabídnul hned několik zajímavých přednášek, byť ne s příliš výraznou diskuzí.

Příspěvek Informační a publikační strategie mladých vědců, který přednesla Iva Adlerová, představil především problémy informační a publikační etiky vztažené k mladým vědcům a prezentoval nabídky informačního vzdělávání, které doktorandům na ČVUT v Praze. Důraz byl kladen na základní prohřešky, kterých se mohou mladí vědci dopustit, jako je opakované publikování stejných výsledků, zamlčení nedobrých dat, parafráze svých předchozích textů atp. Zajímavé bylo spojení knihovny jako poskytovatele služeb pro začínající publikující vědce a jako instituce, která vydává odborné časopisy a se samotným publikováním má velkou a aktivní zkušenost.

dotaz z publika

Závěrečný příspěvek o Zkušenostech hodnocení vědy na základě EIZ nabízel zajímavý pohled na různé metriky a možnosti analýzy kvality vědeckých pracovníků a jednotlivých pracovišť v dvojím kontextu. Předně uvnitř Akademie věd, kde jsou tyto analýzy součástí hodnocení pracovišť, ale také v souvislosti s IPM, což je nová metodika hodnocení vědy a výzkumu v ČR, která by mala v budoucnu nahradit současný „kafemlýnek“. Přednášející, kterým byl Pavel Mika, nabídl řadu praktických informací jak zpracovávat data jak z vlastních repozitářů, tak také z WoS. Dále se věnoval plánované oborově vyhraněné a jasně definované metodice pro výpočet průměrných ohlasů a publikací, aby nebyly poškozené některé konkrétní obory. Pracoviště i vědeckou činnost jako takovou je doporučováno spíše hodnotit metodou komplexního Peer review, která popíše celkovou kvalitu pracoviště, případně přímost a výkon dané osoby lépe, nežli jedno číslo, často značně uměle vykonstruované.

Již tradičně jsme o závěrečné slovo požádali Vladimíra Karena, zakladatele a předsedu organizačního výboru Infora. Co jej v průběhu konference překvapilo? Které příspěvky hodnotí jako nejpřínosnější? A těší se vůbec na další ročník konference? Netradičně rozhovor pro Inflow natočil Josef Schwarz, vyučující Kabinetu informačních studií a knihovnictví, bibliograf, rešeršér a spisovatel.

 
 
Za redakci Gabriela Šimková, Daniela Riedlová (autorka fotografií) a Michal Černý.

 

 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback