INOVACE 2011: Týden výzkumu, vývoje a inovací v ČR

Zpráva ze sympozia Inovace 2011, které se konalo ve dnech 6. - 9. 12. 2011 pod záštitou Asociace inovačního podnikání ČR. V rámci akce představili přednášející projekty týkající se inovativního podnikání v České republice a mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje. Odborné sekce se věnovaly inovaci ve službách, technologickým platformám a vědeckotechnické spolupráci. Organizátoři přivítali i zahraniční hosty z Běloruska a Ruska. Součástí Inovace 2011 byl mezinárodní veletrh invencí a inovací představující prezentace i produkty přihlášené do soutěže Cena Inovace roku 2011. Výsledky Ceny Inovace byly vyhlášeny při slavnostním ukončení celé akce.


Sympozium Inovace 2011


V současné době se mnoho států a institucí soustřeďuje zejména na vývoj a výzkum nových technologií, které jsou klíčem ke zvyšování konkurenceschopnosti a kvality poskytovaných služeb či výrobků. Této skutečnosti si je vědoma i Asociace inovačního podnikání ČR, která letos pořádala již 18. ročník Inovace 2011 s podtitulem Týden výzkumu, vývoje a inovací v České republice.

Ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu, Senátem Parlamentu České republiky a pod záštitou předsedy vlády pana Petra Nečase uspořádala třídenní maraton prezentací a výstav věnovaných inovativním postupům.

Akce byla rozdělena do několika částí. Předně se konalo 18. mezinárodní sympozium Inovace 2011 s řadou přednášek a zároveň 18. mezinárodní veletrh invencí a inovací. Součástí bylo i slavnostní vyhlášení výsledků projektu Vizionáři 2011 a udělení Ceny Inovace roku 2011.

Plenární sekce


Sympozium zahájila plenární sekce na téma „Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky a Systém inovačního podnikání v České republice". Úvodního slova se ujal předseda programového a organizačního výboru Inovace 2011 pan Pavel Švejda. Přivítal přítomné posluchače a stručně představil plánovaný program. Informoval také, že o Cenu inovace 2011 soutěží tento rok na 73 vystavovatelů. Jako předseda Asociace inovačního podnikání ČR (dále jen AIP ČR) seznámil přítomné s činností a projekty organizace v roce 2011 a zhodnotil dosavadní výsledky v rámci Systému inovačního podnikání v ČR. Následně se slova ujala moderátorka paní Květa Lejčková (viz foto) a uvedla první prezentaci.


Květa Lejčková a Josef Janda

Prezentace Karla Šperlinka z AIP ČR shrnovala zajímavosti z výzkumu, vývoje a inovací v České republice i ve světě. Informoval o připravovaném evropském programu HORIZONT 2020, který stanovuje několik strategických cílů. Jeho prvním cílem je dostát společenským výzvám týkajících se demografických změn, bezpečné energetiky, zelené dopravy a inovativní společnosti. Druhým významným cílem je získání vedoucího postavení v průmyslu a posílení konkurenceschopnosti. „K jeho dosažení využijeme nastupující průmyslovou technologii, posílení inovací v malých a středních podnicích a financování prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru". Posledním zmíněným cílem je poskytnutí podmínek pro existenci prvotřídní vědecké základny.

Zajímavým bodem byla zmínka o dokumentu Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 - 2020. V této době by měla Česká republika dosáhnout na dvacáté místo ve světě. Do této strategie je zahrnuto 43 projektů a stejné množství inovací. V listopadu jmenoval pan premiér Petr Nečas nové členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Tato koordinační rada složená z expertů z vysokých škol, Akademie věd a Svazu průmyslu a obchodu má za cíl komplexně podporovat energetiku včetně snižování její materiálové náročnosti a zajištění bezpečnosti a ochrany lidského zdraví.

Svůj příspěvek uvedl i zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) z Odboru mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji pan Josef Janda. Jeho prezentace se týkala různých aspektů mezinárodní spolupráce České republiky jak v rámci Evropské unie, tak s neevropskými státy (Argentina, Japonsko, Izrael či USA). Uvedl řadu programů s účelovou a institucionální podporou na bilaterální i multilaterální úrovni. Jedná se zejména o dohody o vědeckotechnické spolupráci, společné technologické iniciativy či programování. Seznámil přítomné s programy na podporu mladých vědců. Zde bych se ráda zmínila např. o programu Návrat, který podporuje kvalitní výzkumníky s předchozí zahraniční zkušeností a rozvíjí lidské zdroje na vysokých školách či ve výzkumných organizacích. Podobně funkční je i další z programů s názvem Absolvent, který podporuje praktické uplatňování absolventů v podnikatelské a akademické sféře. Takovou podporu zajisté ocení mnoho absolventů, kterým se kvůli nedostatku praxe nedaří nalézt vhodné zaměstnání, kde by mohli uplatnit a rozvíjet své znalosti získané studiem.

V návaznosti na programy realizované ministerstvem školství předstoupila se svou prezentací ředitelka odboru implementace strukturálních fondů z Ministerstva průmyslu a obchodu paní Zuzana Matějíčková (viz foto). Přítomným posluchačům představila Operační program podnikání a inovace, který je základním programovým dokumentem resortu pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie v období 2007 - 2013. Ministerstvo dosud vyhlásilo 57 výzev v celkové alokaci 89,7 mld Kč. Prozatím byla proplacena více jak jedna čtvrtina z celkového objemu.


Zuzana Matějíčková

Zajímavým počinem je také podpora nového typu partnersví podnikatelské a akademické sféry. Jejím jádrem je aplikace výzkumných poznatků a znalostí přímo v podniku, pro jehož další rozvoj mají strategický význam. To vše se děje za účasti jednoho či více finančních odborníků a za odborného dohledu univerzitního pracoviště. Prozatím bylo podpořeno šest takových projektů.

Paní Danuše Svobodová z České společnosti pro jakost následně ukázala praktický model pro zvýšení efektivity podniků. Představila zejména pak jeho inovaci pod názvem Excelence EFQM 2010. Jedná se o službu vytvořenou Evropskou nadací pro řízení kvality, která poskytuje nástroje pro hodnocení organizace a jejích procesů. Výsledkem této služby je vytvoření seznamu silných stránek a konkrétních oblastí pro zlepšení efektivity podniku. Paní Svobodová představila nové parametry této služby a možnosti jejího pozitivního využití v praxi.

Současné evropské trendy ve výzkumu a inovacích představil nezávislý expert Vladimír Malý (viz foto). Za důležité oblasti strategie Evropa 2020 pokládá partnerství v oblasti inovací, HORIZONT 2020, strukturální fondy a zemědělské fondy. Zásadní pro úspěch celého konceptu bude míra spolupráce mezi uvedenými sférami. Žádoucí je ale také spolupráce s třetími zeměmi. V diskusi se ředitelka Karlovarské agentury rozvoje podnikání zeptala na doporučení, jak nejlépe čerpat finanční prostředky Evropské unie. Pan Malý odpověděl, že „je důležité najít priority pro celou republiku a u nich se zaměřit na hledání spojenců".


Vladimír Malý: current EU trends in the area of RDI

Jedním ze zahraničních hostů byl pan Vladimir I. Nedilko z Běloruského inovačního fondu. Základním nástrojem hospodářské politiky v Bělorusku v uplynulých třech letech byl státní program inovačního rozvoje. Přednášející se zaměřil na výčet výsledků průmyslové výroby a prioritní směry pro další období 2011 - 2015. Moderátorka plenární sekce paní Květa Lejčková ještě upozornila i na možnost shlédnout prezentace běloruské delegace ve 4. patře ve výstavní části Inovace 2011.

Hned v úvodu odpolední části uvítal moderátor vzácného hosta primátora hlavního města Prahy pana Bohuslava Svobodu. Přednáška o Pražské radě pro výzkum a ekonomiku (dále jen PRVEK) obsahovala řadu poutavých informací. Podle statistických údajů týkajících se výzkumů a vývoje je Praha situována na šestém místě v žebříčku nejbohatších regionů Evropy. Sídlí v ní 429 subjektů, které vykazují výzkum a vývoj jako svou hlavní činnost. Toto množství tvoří podíl 31% v rámci celé ČR. Velké procento pak představují veřejné výzkumné instituce, kterých v Praze sídlí 67%. PRVEK slouží jako poradní sbor primátora a je složený ze zástupců podnikatelů, akademiků, výzkumu a města. Rada vypracovala již několik výchozích koncepčních dokumentů, včetně Regionální inovační strategie pro Prahu. Tento dokument si klade strategické cíle v oblasti inovace pro podnikání, výzkumu pro inovace nebo lidských zdrojů. Na závěr prezentace se uskutečnila diskuse. Karel Šperlink vznesl otázku, které části průmyslu a jakým způsobem podporovat. Pan primátor odpověděl v duchu programů již zmiňovaných v prezentaci zástupce ministerstva pana Jandy: „Je třeba se zaměřit na podporu mladých kvalitních pracovníků, podchytit je již na vysokých školách a podporovat doktorská studia v jednotlivých oborech." Po diskusi poděkoval pan primátor za možnost vystoupit a zároveň vyzval všechny přítomné ke komunikaci a spolupráci v uvedených oblastech.

SPolupráce - INovace - NETworking. To je projekt SPINNET představený panem Pavlem Švejdou ze Společnosti technologických parků ČR, který koresponduje s výše uvedenou myšlenkou pana primátora. Projekt je řešen na období 2011 - 2014 a jeho cílem je vznik národní sítě založené na partnerství vysokých škol a vědeckotechnických parků. Klíčové aktivity zahrnují transfer zkušeností a znalostí, stáže studentů formou stínování manažerů v inovačních firmách či dlouhodobé stáže studentů ve vědeckotechnických parcích. Z následné diskuse poté vyplynulo, že obory, ve kterých se stáže konají, se mohou ještě během dalšího monitorovacího období doplňovat. Absolvované stáže tak studentům poskytnou tolik potřebnou praxi a navíc mohou získat řadu cenných kontaktů.

Neméně zajímavá byla prezentace pana Karla Mráčka z Asociace výzkumných organizací o inovacích ve finančním sektoru. Jako hybné motivy neustálých finančních inovací označil zostřující se konkurenci, rostoucí nároky na straně klientů, růst nejistoty a rizikovosti na světových peněžních a kapitálových trzích či celou řadu nových regulačních pravidel v bankovních systémech. Svůj podíl na růstu inovací má také prudký rozvoj komunikačních technologií. Ten se odráží například na nových typech bankovních služeb: internetové bankovnictví, GSM banking, čipové technologie atd. Do budoucna se uvažuje o zavedení bezkontaktních plateb či smartbankingu pro mobilní telefony. V porovnání s ostatními odvětvími využívají zdroje uvnitř podniku a konkurenci či klienty jako informační zdroj. Finančnictví je jedním z mála oborů, který nevyužívá možnosti spolupráce s veřejným výzkumným sektorem.

Závěrem plenární sekce Pavel Švejda zdůraznil, že je třeba využít získaných informací při další činnosti jednotlivců i organizací a zavést jednotný elektronický informační systém k zabezpečení programů výzkumu, vývoje a inovace. Zároveň je zapotřebí usilovně podporovat mezinárodní spolupráci v plánovaných aktivitách a zajímavých projektech. Přednášky v rámci celé plenární sekce byly velmi poutavé a řada posluchačů se aktivně zapojovala do diskuse. Zájem o toto téma poukázal na jeho stálou atraktivitu pro odborníky i podnikatele.

Všichni přítomní byli na závěr pozváni na vernisáž výstavní části Mezinárodního veletrhu invencí a inovací spolu se křtem CD ROM Technologický profil ČR, verze 12.

V celé budově Českého svazu vědeckotechnických společností (dále jen ČSVTS) probíhala vernisáž desítek prezentací a posterů. Mezi vystavovatele patřilo Česko-běloruské inovační centrum, projekty MOBILITY či EUROSTARS, Karlovarská agentura rozvoje podnikání, Rada vědeckých společnosti ČR, Geologická služba, Ústav chemických procesů AV ČR, mediální partneři (E15), odborný časopis Inovační podnikání a transfer technologií, Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Česká zemědělská univerzita a řada dalších. Závěrem vernisáže vystoupil komorní pěvecký sbor Vocalica a následovalo setkání s vystavovateli a účastníky Inovace v Klubu techniků ČSVTS.

Inovace ve službách


Druhý den se souběžně konalo několik odborných částí. Pro širokou veřejnost byl patrně nejzajímavější blok „ENTERPRISE EUROPE NETWORK - inovace ve službách 2011" s podtitulem Jak inovace ve službách transformují Evropskou unii.

Na úvod konference vystoupily zástupkyně Ministerstva průmyslu a obchodu a Zastoupení Evropské komise v ČR. Za ministerstvo informovala paní Lucie Krčmářová o dvou strategických dokumentech, které resort připravuje. Jedná se o Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategii. Zdůraznila důležitost inovací zejména ve službách, kde je v současné době zaměstnáváno na 70% pracovníků. O připravovaném zvýšení investic do inovací, vzdělávání, vědy a výzkumu v rámci EU hovořila paní Klára Rundová. Hlavním nástrojem pro investice bude již zmiňovaný program HORIZONT 2020 zahrnující veškeré nástroje na realizaci této politiky. Evropská unie chce sjednotit a zjednodušit pravidla pro získávání dotací a zároveň poskytnout investice ve výši 3% HDP. Společně s programem HORIZONT 2020 je průběžně naplňována rovněž strategie Evropa 2020, o níž více prezentoval pan Václav Suchý z Technologického centra AV ČR.

Na úvodní slovo navázala svou prezentací Martina Jakl z Institutu technologie a inovačního managementu VŠE. Služby jsou stále důležitějším sektorem a je proto třeba zaměřit se i na jejich inovace. Jako jeden z mnoha modelů takové inovace uvedla tzv. after care, čili možnost inovace služeb, které mohou vhodně doplnit prodej výrobků. Inovace ve službách rozdělil do několika segmentů Michal Pazour z Technologického centra AV ČR přednáškou na téma Specifika inovací ve službách a jejich implikace pro inovační politiku. Inovace rozdělil do několika sektorů a typů. Pro implikaci je podle něj důležité zejména sledování jednotlivých kroků - vstupy, průběh i výstupy inovačního procesu. Navzdory již zmíněnému vysokému procentu pracovníků ve službách přišel se zajímavou informací, a to, že pouze 16% příjemců finanční podpory z Operačního programu Podnikání a inovace je ze sektoru služeb.

Součástí druhého dne byly i praktické ukázky inovací ve službách, které prezentovali zástupci jednotlivých firem, kterým se podařilo novinky úspěšně aplikovat v praxi. O zajímavosti tématu pro českou veřejnost nás přesvědčila následná diskuse. Hlavní otázkou bylo, jak měřit úspěšnost inovace ve službách. Měřítko úspěšnosti je pro komerční a nekomerční sféru rozdílné, přičemž větším problémem je skutečnost, že spokojený zákaznik je ochotný o své spokojenosti mluvit, kdežto u nespokojeného v tomto může být problém. Další diskusní oblast se týkala podpory inovace služeb, resp. co v ní chybí. Panelisté zmínili zejména důležitost datové komunikace a podpory služeb spojených s výrobním procesem. Složitost dotačních žádostí však zvyšuje náklady na jejich realizaci. V každém případě poukázala následná diskuse na velký zájem odborné veřejnosti o inovace a projekty, které se jich týkají.

Vyhlášení výsledků Vizionáři 2011


Součástí programu Inovace 2011 bylo rovněž vyhlášení výsledků projektu Vizionáři. Tento projekt si klade za cíl podpořit české firmy a vyzdvihnout nápady, které by mohly přispět k rozvoji podniků i celé společnosti. Projekt je realizován pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a agentur CzechInvest a CzechTourism. Mezi oceněné firmy patřila Madeta, která získala cenu za svůj společenský přínos v propagaci zdravé výživy a prevence nemocnosti představením nových mléčných výrobků obsahujících probiotických kultur. Dalším oceněným byla společnost Moje ambulance za přínos nových metod při komunikaci s pacienty nebo ALTECH s.r.o. za technický a společenský přínos spočívající ve vynálezu šikmé zvedací plošiny Ikaros umožňující snadný nástup fyzicky postižených osob do letadel.

Mezinárodní vědeckotechnická spolupráce


Třetí den sympozia se nesl ve znamení mezinárodní vědeckotechnické spolupráce.

První prezentací dne byla přednáška o národních programech MOBILITY, KONTAKT II A GESHER/MOST pana Ladislava Leváka z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Uvedené aktivity se týkají mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, ať již se jedná o podporu mobility výzkumných pracovníků nebo institucionální podporu konkrétních výzkumů. Ukázky tří řešených projektů v rámci akce MOBILITY bylo možné shlédnout ve výstavní části. Velmi zajímavým projektem je GESHER/MOST, který podporuje česko-izraelské projekty aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Uchazeči mohou být malé, střední a velké podniky a výlučně s nimi se do projektů mohou zapojit vysoké školy či výzkumné instituce. Vstuperm do prezentace Karel Šperlink z AIP ČR zdůraznil, že „tyto projekty mají skutečně vysokou úroveň a je třeba je podpořit i v příštím roce".

MŠMT prezentoval i další přednášející, pan Jan Martinec, který pracuje jako koordinátor projektů na podporu mezinárodního výzkumu v rámci Evropské unie - Eureka a Eurostars. Tyto projekty mají za úkol podpořit výzkum a vývoj technologií, které mohou být klíčovými nástroji pro evropskou konkurenceschopnost. Nejdéle trvající evropský nástroj pro koordinaci výzkumu je však COST, který byl založen již v roce 1971. O jeho působení a podmínkách pro zařazení výzkumu do projektu pojednávala prezentace pana Josefa Jandy z MŠMT.

V odpoledních hodinách následovalo Česko-běloruské inovační fórum. Zástupci obou delegací informovali o přípravě portálu pro provádění česko-ruské vědeckotechnické spolupráce a spolupráce v oblasti inovací. Následné prezentace pojednávaly o aktuálních úkolech Mezinárodního centra pro vědeckotechnické informace nebo Ruské akademie přírodních věd a směrech inovací v oblasti biotechnologií. L.G. Kudinov z Evropské akademie podnikání Berlín - Praha přednesl příspěvěk na téma výzkumu a mezinárodní spolupráce podniků a univerzit v Rusku. V závěru své prezentace vyslovil přání, aby byla Česká republika začleněna do celního prostoru Rusko - Bělorusko - Kazachstán.

Kvalita a obsah prezentací běloruských projektů byla podle závěrů Pavla Švejdy „výzvou ke vstupu českých partnerů do těchto projektů".

Cena Inovace roku 2011


Sympozium vyvrcholilo čtvrtý den vyhlášením Ceny Inovace roku 2011 v Hlavním sálu Senátu České republiky. Závěrečného předávání se zúčastnili zástupci firem všech oceněných inovačních produktů, členové orgánů AIP ČR, novináři a další hosté. Základními kritérii soutěže byla technická úroveň produktu, původnost řešení, postavení na trhu, efektivnost a vliv na životní prostředí. Cena Inovace roku 2011 byla předána společnosti TOS VARNSDORF a.s. za Mechatronický koncept vodorovných strojů a Fakultě stavební ČVUT v Praze za Předpjatý vláknobetonový sloupek protihlukových stěnových systémů. Kompletní výsledky soutěže budou umístěny na stránkách www.galerieinovaci.cz.
Pravidelné několikaleté pořádání projektu Inovace poukazuje na stálý zájem široké i odborné veřejnosti o nové poznatky ve výzkumu a vývoji. Přednášející představili značné množství rozličných projektů, díky nimž se mohou do inovací zapojit takřka všechny subjekty a organizace počínaje studenty, přes malé podniky až po veřejné instituce. Doufejme, že budou všechny projekty využity v maximální možné míře a naše země se bude moci zařadit mezi špičkové vývojové země s množstvím užitečných inovací.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback