Introduction to information science: recenze knihy Davida Bawdena a Lyn Robinson

Problémem a zároveň výzvou informační vědy je především její multidisciplinární podstata a nejednoznačná struktura jednotlivých konceptů, které lze zkoumat a aplikovat v praxi. Nejasná hranice mezi informačními vědami a dalšími obory a disciplínami vede k tomu, že často nejsme schopni určit, zda zkoumaná problematika ještě do oboru patří, nebo nikoli.

Na popsaný problém reagují ve své přehledové knize Introduction to information science David Bawden a Lyn Robinson. Přínosem knihy je jasná struktura a vymezení jednotlivých kategorií informační vědy. Autorům není možné upřít kvalitní kompilační a analytické dovednosti. Knize chybí snad jen kritický pohled na jednotlivé koncepty. Klíčovým přínosem knihy je však její přehlednost a přístupnost, jak po stránce složitosti, tak jazykového zpracování.  

Autoři se nepouští do podrobného zkoumání jednotlivých konceptů informační vědy. Někdy se čtenář může cítit téměř podveden. Často totiž očekáváme hlubší vhled do problematiky okořeněný erudovaným kritickým pohledem autorů. To nám však David s Lyn záměrně nenabízejí. Ona plytkost a povrchnost, která se v textu objevuje ve formě jednoduchých odrážek, bodů nebo tabulek, je však více než vynahrazena uvedeným počtem zdrojů a literatury. Koneckonců, sama kniha je pouze intrem. Objemnost poskytnutého bibliografického aparátu společně s odkazy na konkrétní příklady výzkumů je dostatečným návodem pro každého, kdo by se konkrétní oblasti rád hlouběji věnoval a chtěl se pouštět do hlubších analýz. Důkazem, jak umně je samotný kompilační text provázán s odkazy na literaturu, je čtrnáctá kapitola týkající se informačního výzkumu. Autoři zde k jednotlivým výzkumným metodám přikládají konkrétní výzkumy, které tyto metody využívají. Čtenář si tak, pokud má zájem, může udělat sám představu o vlastní aplikaci teorie v praxi.

Základní problematika, kterou informační vědy zkoumají, je podle autorů organizace znalostí a životní cyklus informace. Informační vědy zkoumají informace zaznamenané v dokumentech různého typu od jejich vzniku přes šíření, sdílení, organizaci a vyhledávání informací až po jejich zánik. Tento přístup k oboru se táhne jako červená nit v celé knize. A je tomu tak dobře. Patrný je například v kapitole k doménové analýze, organizaci informací, informačním technologiím, infometrii nebo informačnímu managementu.

Autoři práce nerezignují ani na ukotvení problematiky ve filozofických a paradigmatických základech. Na informační vědu lze nahlížet ze třech hlavních filozofických pohledů. Metafyzika a ontologie tak poskytuje základní východisko ke zkoumání podstaty a existence informace nebo dokumentu. Díky epistemologii můžeme diskutovat význam znalostí s praktickým dopadem např. na informační management. Využívání informací je doménou etiky, která se v praxi promítá například do oblasti ochrany duševního vlastnictví. Jednotlivé kapitoly pak lze při čtení reflektovat z paradigmatického pohledu. Autoři definují tři základní paradigmata. Systémové, od kterého se upouští, až k paradigmatu kognitivnímu, které se uplatňuje např. u informačního chování, a paradigmatu socio-kognitivnímu, které využívá doménová analýza. Při čtení nezůstanete ušetřeni ani objektivní epistemologie Karla Poppera s jeho třemi světy, které definují různé formy informace ve světě, v lidském vědomí a jako součást objektivní komunikace. Se svým pojetím filozofie informace si k vám najde cestu i Luciano Floridi.

Autoři se v poslední kapitole práce pouští také do predikování budoucího vývoje informačních věd a objektu jejich zájmu. Nicméně i přes detailní analýzu dnešního stavu, který je v předchozích čtrnácti kapitolách vyložen, přicházejí k následujícímu polovičatému závěru. Informační vědy čeká dramatický vývoj. Její změny však dnes nejsme schopni odhadovat.

Ještě jedna důležitá poznámka. Domnívám se, že kniha by měla ležet na stole každého studenta a učitele, který se jakýmkoli způsobem zajímá o obor informační vědy. Díky struktuře a kategorizaci informačních věd by publikace měla být povinnou četbou před postupovými i státními závěrečnými zkouškami. Ať se připravujete na test, píšete článek nebo o informačních vědách pouze přemýšlíte, měli byste tuto knihu držet v ruce. 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

9 komentářů

Obrázek uživatele Jiří Stodola

"Nejasná hranice mezi informačními vědami a dalšími obory a disciplínami vede k tomu, že často nejsme schopni určit, zda zkoumaná problematika ještě do oboru patří, nebo nikoli." 

Ony se těžko hledají hranice vědy o informaci, když... 

...nejsme schopni o ničem s jistotou říct, že to není informace. To nás dovádí k neužitečnému závěru: Když cokoliv je nebo může být informativní, pak všechno je nebo dobře může být informací. V takovém případě tím, že něco nazveme „informací“, to definujeme jen málo nebo to nedefinujeme vůbec. Když všechno je informace, pak být informací není nic zvláštního. (Michael Buckland)

 

Obrázek uživatele Tom Bouda

Koukám, že se za tři roky nic nezměnilo. Viz. http://www.inflow.cz/metodologicka-poznamka

Obrázek uživatele Jiří Stodola

Stejně jako stále platí, že 1+1=2. Na objektivní pravdivosti takového tvrzení lze stěží co měnit (je pravdivé nutně), lze však usilovat o to, aby je pochopilo čím dál tím více lidí. Je tak těžké pochopit, že základním pojmem vymezuji oblast působnosti vědy? Co vyplývá z toho, že základním pojmem informační vědy, pojmem informace, označuji VŠECHNO, co je? Jak tím vymezuji pole její působnosti?

Obrázek uživatele Roman Novotný

Vždycky mě zajímala jedna věc: na co je mi jednotná teorie informace? Jestliže základním kamenem vědy je stanovení klíčového pojmu, jaké jsou pak klíčové pojmy společenských nebo humanitních věd obecně? Klíčovým pojmem např. sociologie může být společnost, nemůžeme ji ale rozhodně nijak jednotně definovat. Je klíčovým pojmem psychologie duše? No tak to jsem už úplně v koncích. Informace? ÁÁÁÁÁÁ! Je to k nevíře, ale výzkumy v těchto vědách probíhají i tak. Co víc, probíhají s libovolným vymezením těchto pojmů, v libovolných diskurzech. A stejně jsou hodnotné a praktické. Zakončeme to s Capurrem a Hjørlandem: „[...] záleží na otázce, která má být zodpovězena. Ta samá reprezentace daného objektu (např. kamene v poli) obsahuje jiný typ informace pro, řekněme, archeologa nebo geologa.“

P.S. Nemám nic proti vaší práci. Chtěl bych jen říct, že i když jsou z mé perspektivy věci i myšlenky nutně sociálně konstruované, mají hodnotu už proto, že jsou, byť dočasně, a proto s nimi musíme ve výzkumech pracovat.
Obrázek uživatele Jiří Stodola

To máte podobné jako ve fyzice. Fyzikové postupně spojují jednotlivé oblasti, ve kterých platí zvláštní teorie, do teorie jednotné. Maxvell spojil poznatky o elektřině a magnetismu do jednotné teorie. V současné době se fyzici snaží spojit kvantovou mechaniku a obecnou relativitu do tzv. teorie všeho. Tzv. filosofie informace by dle mého názoru měla usilovat o spojení jednotlivých teorií informace v různých disciplínách do jednotné teorie informace (UTI). K čemu je to dobré? Takhle by otázka v oblasti teoretické vědy neměla být položena. Jistě, věda existuje v rámci různých diskurzů, v nichž se pracuje s různými definicemi pojmů. To je v pořádku. Ale vzhledem k tomu, že nejsem postmodernista, nepovažuji to za dokonalý stav. Dle mého názoru by i sociální a humanitní věda měla být zdokonalována postupným sjednocováním diskurzů v stále jednotnější, dokonalejší teorie. Samozřejmě najdou se odborníci v dané disciplíně, kteří budou za dokonalejší považovat pluralitu diskurzů a snahu o sjednocování budou označovat za totalitární. Já osobně také nejsem přesvědčen o možnosti vytvořit unifikovanou definici informace použitelnou ve všech oblastech, ve kterých se s pojmem informace pracuje. Jsem ale přesvědčen, že může existovat střešní definice informace, kterou si jednotlivé disciplíny dokáží specifikovat podle svých potřeb.

Obrázek uživatele Roman Novotný
Děkuju za vyčerpávající odpověď.
Obrázek uživatele Roman Novotný
Ten komentář možná působí trochu emocionálně, to jsem nechtěl a ani jsem ho v žádném afektu nepsal. Omlouvám se.

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback