IVIG 2009 – Informační vzdělávání a informační gramotnost v teorii a praxi vzdělávacích institucí

Zpráva informuje o 7. ročníku semináře „IVIG 2009 – Informační vzdělávání a informační gramotnost v teorii a praxi vzdělávacích institucí“, který se konal 24. 9. 2009 v Aule Univerzity Karlovy v Praze - Jinonicích. Tématem semináře byl tentokrát e-learning v informačním vzdělávání. V dopoledním programu bylo předneseno pět příspěvků, které se týkaly tvorby a provozování e-learningových kurzů na vysokých školách v ČR, ale i v Polsku. Odpoledne bylo pracovní a účastníci se v něm seznámili se základy práce v LMS (Learning Management System) Moodle.

E-learning v informačním vzdělávání

Seminář IVIG pořádala již posedmé Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách, která působí při Asociaci knihoven vysokých škol ČR. Seminář na téma e-learning v informačním vzdělávání proběhl v prostorách Auly Univerzity Karlovy v Praze - Jinonicích dne 24. září 2009.   

Zahájení se ujali zástupci spolupořádajících institucí Michaela Dombrovská a Richard Papík za Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK (ÚISK) a Petr Očko, který krátce představil činnost sdružení SPRIG - Společnost pro rozvoj informační gramotnosti.

R. Papík se po přivítání účastníků zamyslel nad postojem ÚISK k e-learningovým technologiím. Je e-learning nástroj systémový? Nebo záležitost nadšení? R. Papík je spíš skeptik a e-learning vnímá jako podporu klasické výuky či jako podporu akademických pracovníků dočasně nepřítomných, např. na rodičovské dovolené apod. E-learning podle něj ale není problém pedagogický či technický, ale hlavně finanční. Dovedeno do důsledků - večer nebývá ve škole nikdo, kdo by mohl studentům poskytovat zpětnou vazbu a pomoc. Vyučující nemají notebooky, připojení k internetu z domova si hradí sami atd. Proč tomu tak je? Na systémové řešení nejsou prostředky (grantové peníze nepovažuje za systémové), a tak tento problém bohužel není stále dořešen a vyučující se e-learningem zabývají spíše z nadšení. Ale pesimismu ředitel ÚISK nepropadá - nadšení je na jejich ústavu podporováno, a to je hlavní.

Jako první přednášející dostal slovo zahraniční host z Polska.

1. Katarzyna Witek (Szkoła Główna Handlowa w Warszawie): E-learning standards in academic practice - e-sgh lectures in Warsaw School of Economics (SGH) Poland

Mladá a sympatická kolegyně z Varšavy, která působí jako metodik on-line vzdělávání, ve své přednášce nejdříve představila domovskou univerzitu a poté komplexní e-learningový systém na SGH provozovaný.

Katarzyna Witek

Katarzyna Witek


SGH je jedna z největších ekonomických univerzit v Polsku (zal. 1906). V r. 2001 bylo zřízeno speciální oddělení, které organizuje, propaguje a rozvíjí e-learningové aktivity, tzv. CREN - Centrum Rozwoju Edukacji Niestacjonarnej (The Centre for Development of Distance and Permanent Education). Jak už bylo zmíněno, CREN se zabývá organizováním kurzů, online vzděláváním, celoživotním vzděláváním, rozvojem otevřené e-learningové platformy, organizací seminářů a konferencí, výzkumem v oblasti e-learningu, vydává magazín E-mentor a další publikace, spolupracuje se státními a zahraničními organizacemi, účastní se vzdělávacích projektů a pořádá školení pro komerční firmy. A v neposlední řadě mezi jeho činnost patří i projekty popularizující ekonomii mezi žáky ZŠ a SŠ.

Jak funguje e-learning na SGH

Pracovníci CREN vytvořili platformu s názvem „e-sgh", která je neustále rozvíjena. CREN také poskytuje podporu vyučujícím i studentům, provádí evaluaci a kontrolu kvality e-kurzů, spolupracuje s katedrami a fakultami. Do počítačových učeben mají všichni studenti volný přístup.

„e-sgh" systém (http://www.e-sgh.pl/): 45 plně online kurzů, 38 přímo jen pro studenty SGH, 4 ve spolupráci s ekonomickými univerzitami z celého Polska (projekt ECONET), 2 mezinárodní kurzy ve spolupráci s University of Illinois + jsou zde vystaveny i podpůrné materiály pro povinné kurzy (blended learning), průvodce knihovnou Library Training a kurz BOZP v polštině a angličtině. Vyučující mají k dispozici aplikaci „Nezbedník e-sgh" (Niezbędnik e-sgh). Je to osobní aplikace pro cca 160 vyučujících, která funguje jako vlastní webová stránka přednášejících. Mohou zde vytvářet kurzy, publikovat materiály, informovat studenty, provozovat diskusní fóra, chaty.

U klasického kurzu v nabídce SGH, tzv. full online lecture, probíhá ofiiciální kontrola kvality. Studenti si kurz mohou vybrat a obdrží ECTS kredity. Jeden kurz musí pokrývat 30 hodin (20 hodin obsahu, 10 hodin aktivit - cvičení, případové studie, skupinová práce) v jednom semestru, materiály jsou rozděleny do menších částí (cca 10), 1 modul = 1 přednáška.

Struktura jednoho modulu: úvod (cíle, stručný popis), hlavní obsah (rozdělený do částí s interaktivními prvky, problémy na řešení v diskusi, kontrolní část, tzv. „Check yourself"), závěr (připomenutí cílů přednášky, opakování hlavních myšlenek), doplňkové zdroje (slovníček, bibliografie, externí odkazy).

Vyučující se při tvorbě kurzů musí řídit obecnými doporučeními pro obsah: styl jazyka - napůl mezi formálním a neformálním, logické dělení, slidy nesmí být příliš dlouhé - student nesmí být přehlcen informacemi, příklady, metafory, paralely, řečnické otázky, aktivační věty jako „srovnejte odstavec s předchozím" apod., poznámky pod čarou, všechny grafy, schémata, tabulky s uvedeným názvem a zdrojem. Aktivity, které musí být součástí kurzu (kontrolované či pro sebekontrolu): hodnocená diskusní fóra, chaty, individuální cvičení, testy, kvízy, případové studie, skupinová práce. Vyučující zde může najít i to, jak má kurz vést: komunikovat se studenty (systematické odpovídání na zprávy v interní poštovní schránce), moderovat diskuse (diskuse otevřená v každém modulu), hodnotit práci studentů (přidělovat body, známky, slovní hodnocení), vést tematické živé chaty (není mezi studenty moc populární, stydí se), organizovat setkání „tváří v tvář" (volitelné, doporučené).

Závěrečné zkoušky pak probíhají tradiční formou ve škole. K. Witek pro ilustraci ukázala konkrétní kurz, který obsahuje krátké filmy, obrázky, průběžné otázky a anketky, úkoly, autotesty. Ze všech částí kurzu byla vidět snaha o interakci studentů s textem.

A jak probíhá samotná příprava modulu? Vyučující připraví text (cca 20 stránek na jeden modul) a konzultuje ho s tzv. „instructional designerem", který ho upraví po stránce metodické. Poté proběhne transformace do HTML, jazyková korektura a na závěr autorizace kompletního modulu. Moduly jsou pak hodnoceny podle standardů a kurz je publikován pro studenty. Vyučující jsou za přípravu kurzu honorováni.

Jak to probíhá v praxi a zkušenosti

Moduly (kurzy) jsou přístupné celý semestr, otevírají se každé dva týdny. Ve všech kurzech je zapsáno 1800 studentů, přitom cca 100 studentů v jednom kurzu. Pro úspěch kurzu je nutno stanovit hned ze začátku jasné podmínky, používat konzistentní terminologii a vyučující musí jít do kurzu s plným nasazením - reagovat na studenty, komunikovat s nimi, používat adekvátní aktivity, nepřehltit informacemi ani úkoly.

Mezi hlavní problémy patří:

  • co se týká obsahu - zastarávání, přehlcení obsahem;
  • učitelů - ztráta motivace, kreativity, neodpovídání na zprávy a vzkazy, nedostatek systematičnosti, nedodržování termínů, nedostatek interakce během hodnocení;
  • studentů - studenti aktivní až 2 dny před zkouškou, stížnosti, že je vyžadováno více práce než vtradičních prezenčních kurzech;
  • organizace - omezený kontakt sučitelem, velmi velké skupiny studentů, platforma e-sgh není propojena se studijní agendou.

A na závěr Katarzyna prezentovala „Library Training" - zjednodušeně řečeno průvodce knihovnou, který byl spuštěn v r. 2008 a zúčastnilo se ho už 1500 lidí. Je otevřen i pro zahraniční studenty. Knihovníci připravili obsah, „e-sgh" dodalo platformu. Kurz je rozdělen podle jednotlivých oddělení knihovny. Další moduly: historie, všeobecné informace, vyhledávání v katalozích, knihovní řád, sekce ověření porozumění, fotogalerie, slovníček. Závěrečný test je na 60 minut, ale splnění není nijak kontrolováno. Test si mohou účastníci udělat kdykoli.

Před úplným koncem své přednášky Katarzyna Witek doporučila zájemcům k návštěvě několik odkazů.

2. Jakub Štogr (Univerzita Karlova Praha): Trendy, vize a experimenty ve výuce, aneb virtuální prostředí, hry, web 2.0 a role sociálních sítí v procesu přenosu znalostí

Jakub Štogr zahájil svůj příspěvek „prognostickou" úvahou, že za pět, deset, patnáct let se budeme systémům typu Moodle usmívat. Pokračoval zmínkou o probíhající změně principu toho, proč se učíme a jak se učíme. Od frontálního učení se přešlo k modelu mentorů a tutorů, kteří by měli doprovázet „obtížným terénem" učení. Tomu odpovídá i změna metod a prostředí, kdy je důležitější znát kontext a najít relevantní informace. Dodal, že instituce už začínají reagovat.

Dále se J. Štogr zabýval teorií „21st Century Skills" a ukázal graf učícího procesu „21st Century Student Outcomes and Support Systems". Podrobněji se zastavil u kruhového schématu „21st Century Skills" se šesti klíčovými oblastmi, jak studenty připravit na život. Podrobněji se věnoval pouze třem oblastem. Zbývající tři nastínil jen otázkami v závěru své prezentace.

První oblastí je tzv. „24/7 přístup k nástrojům a zdrojům". Ovšem potřebujeme se často dostat i tam, kam to z různých důvodů není možné. A to nám mohou umožnit nové technologie. Např. virtuální prohlídka města v zahraničí či možnost podívat se, jak vypadá lidské tělo uvnitř (projekt Twinity - virtuální kopie Berlína, různé simulace lidského těla v Second Lifu). Dle J. Štogra jsou to potenciálně relevantnější zdroje než prostý text.

Druhou oblastí je „kultura kreativity a inovace" - pokud jsou lidé dostatečně motivovaní a jejich úkoly odpovídají jejich možnostem, schopnostem a vlastnostem, tak je řeší úspěšně a postupně dokáží řešit úkoly složitější a složitější (graf Flow - proces překonávání překážek). Spouští se totiž reakce herního principu (graf Game and Play) - dochází k uplatnění vlastní fantazie, člověk najde vlastní roli, má potřebu pravidel, existují možnosti, jak se může zachovat (větvení), může vysledovat pravděpodobnost a najít vlastní strategii. A ve výsledku to znamená, že může být zdolána jakákoli překážka. Zdůraznil, že jde pouze o herní principy, ne o potenciálně nebezpečné počítačové hry. Lidé zde hledají překážky a jak je překonat, což rozvíjí jejích kreativitu a inovativnost.

Třetí oblastí je „sociální a emocionální propojení", tzn. sociální sítě. Velké množství aplikací užívaných mezi učiteli a žáky, ale to už tzv. nikoho nezajímá, důležité je to, co budeme dělat, jak budeme aktivní např. v diskusích, při sdílení... Jedna z možností je např. umisťování widgetů na stránky, např. Facebook widget typu „jsme na Facebooku, připojte se k nám". Další novinkou je tzv. Augmented and Mixed Reality (rozšířená a smíšená realita), kdy dochází k obohacení vnímání o reálné informace (např. iPhone se zapnutým fotoaparátem - objektivem najdeme např. výtah v metru a poté se nám na displeji objeví popisek, jaká je to stanice).

Tato oblast obsahuje i vazby k osobnosti člověka, kdy u lidí existuje tendence propojovat, síťovat a cíleně se profilovat, zjišťovat, co se skrývá za avatarem, jak se k němu dostat, co se člověk může od něj naučit, nebo jak jeho naučit něco víc.

Závěr příspěvku patřil otázkám, které se vztahují ke zbývajícím třem oblastem z kruhového schématu „21st Century Skills": Jak naložit s výstupy? Jak nastavit kurikulum? Jak docílit toho, aby oficiální autority byly informované? Jak vyhodnocovat? Jak vůbec dochází k přenosu učení?

A na úplný konec upozornění: nikdy nesmíme zapomenout, že všechno naše snažení musí vycházet z potřeb studentů.

3. Blanka Jankovská (Univerzitní knihovna Pardubice): Z NotTrainera NetTrainerem: jak jsme se učili plavat v hlubokých vodách e-learningu

B. Jankovská uvedla, že bude hovořit z pohledu studenta Informačních studií a knihovnictví (ISK) na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

V podzimním semestru akademického roku 2008/2009 dostali studenti 2. ročníku ISK v rámci předmětu Počítačová gramotnost II zadání úkolu: do 2. 1. 2009 vytvořit v LMS Moodle e-learningový kurz pro knihovníky inspirovaný projektem NetTrainers. Tento kurz měl knihovníky naučit, jak vytvářet a vést e-learningové kurzy. Druhá polovina studentů měla vytvořit kurz na téma Akvizice.

Studenti se rozdělili do skupin po čtyřech až pěti. První pracovní schůzka skupiny „Z - NetTrainers" se konala koncem října a účastníci semináře IVIG mají možnost v materiálech vystavených na stránkách komise zhlédnout i autentický zápis. Došlo k sestavení osnovy kurzu a rozdělení úkolů - zpracovat přidělené téma do poloviny listopadu. Termín pro splnění tohoto úkolu - jak už to tak bývá - se musel skoro o měsíc posunout, protože se většině lidí lépe pracuje pod tlakem a tým „Z" nebyl výjimkou.

Kurz byl tedy tvořen až během prosince a závěrečné dolaďování probíhalo o Vánocích 2008 ve velkém stresu. Všichni členové skupiny se pokusili sehnat a prostudovat veškerou dostupnou literaturu v knihovnách i na internetu, která se vztahovala k vytváření a vedení e-kurzů. Každý pak dostal za úkol sestavit kompletní modul k tématu osnovy, jež mu bylo blízké. Tzn. vytvořit úvodní text, studijní materiál, zadání úkolu, vybrat vhodné doplňující a rozšiřující materiály a vymyslet cca 10 testových otázek, ze kterých byly tvořeny autotesty u každého modulu a zároveň závěrečný test na konci kurzu.

V prosinci už byla také k dispozici jednotná šablona pro studijní materiál a úvodní texty. Pro oživení kurzu byla použita do každého modulu flashová animace - mluvící rybička Goldie.

V noci na 2. ledna byl kurz úspěšně dokončen, vychytány všechny chyby a nesrovnalosti a k velké úlevě všech členů skupiny odevzdán včas.

Již 5. ledna byl kurz ohodnocen vedoucím Kabinetu knihovnictví a informačních studií FF MU (KISK) PhDr. Petrem Škyříkem. Většina kurzů měla překvapivě velmi dobrou úroveň a kurz skupiny „Z" si dokonce vysloužil speciální pochvalu. B. Jankovská zdůraznila, že tak rychlé a příznivé hodnocení bylo velmi motivující a PhDr. Škyříkovi poděkovala.

Na závěr uvedla, co by ještě členové skupiny na kurzu vylepšili. Jednoznačně by to byla forma studijních materiálů - stávající PDF dokumenty by zachovali pro tisk a vykládanou látku by zpracovali ve formě interaktivní přednášky přímo v Moodlu. Že tato možnost existuje, bohužel zjistili až po odevzdání kurzu. Moodle je totiž velmi komplexní nástroj a skupina nestačila objevit všechny jeho možnosti.

B. Jankovská se pak rozloučila slovy, že pokud si myslíme, že Moodle něco nedovede, tak se mýlíme a že se ani úplní amatéři vytváření e-learningových kurzů nemusí bát. Stačí jen nadšení a nasazení.

Zájemci mají možnost do kurzu sami nahlédnout - viz příspěvek v blogu Petra Škyříka v elektronickém časopisu Inflow.

4. Jan Zikuška (Ústřední knihovna Vysokého učení technického Brno):  Třetí rok s e-learningem v knihovně - stále (se) máme co učit

Jan Zikuška prezentoval tři roky tvorby a vedení kurzů informačního vzdělávání na VUT v Brně. Cílem jeho příspěvku bylo představit kurz a shrnout zkušenosti.

Jan Zikuška


Kurzy informačního vzdělávání jsou na VUT tvořeny v LMS Moodle, jsou zcela integrovány do studijních programů, mají plně distanční formu a nyní probíhají na šesti z osmi fakult. V Ústřední knihovně VUT (ÚK) je zaměstnán jeden pracovník na plný úvazek zabývající se e-learningem a kurzy vede sedm tutorů. Každým rokem absolvuje 2000 studentů.

V ÚK před třemi lety neměli pracovníci s elektronickým vzděláváním téměř žádné zkušenosti, nebylo na co navazovat. Cítili potřebu něco změnit, dělat informační vzdělávání lépe, moderněji. Měli entuziasmus a vizi, tak bylo zahájeno vyjednávání s vedením.

V prvním roce byl vytvořen ve spolupráci s KISK FF MU kurz a proškoleni tutoři. Kurz byl provozován pouze na třech fakultách. Jako největší nevýhodu studenti vnímali neatraktivní studijní materiály, které byly tvořeny podle pravidel pro tvorbu distančních výukových textů. Naopak pozitivní byly ohlasy na elektronickou formu. Další problém byl v nedostatečném počtu tutorů - tento problém ovšem přetrvává i nadále a zatím není v silách ÚK ho nějak vyřešit.

V druhém roce se přidaly další dvě fakulty a byla opuštěna forma distančních textů. Materiály provází dva imaginární studenti, byly přidány obrázky a napraveny chyby z prvního ročníku. Tvůrci se snažili vymýšlet zajímavější úkoly, snažili se výuku zatraktivnit. Ohlas byl tentokráte pozitivnější.

Rok třetí je akademický rok 2009-2010. O kurz je zájem na většině fakult - první dva roky tvůrci oslovovali, ve třetím roce jsou již oslovováni. Kurz běží bez výrazných změn. Důraz je kladen na větší multimedializaci a atraktivitu.

Vše J. Zikuška ilustroval na statistických údajích z dotazníků a účastníci semináře si mohli některé vybrané reakce studentů - pozitivní i negativní - sami přečíst.

Nápady do budoucna: kurz, který je momentálně součástí jiného předmětu (sám o sobě je bezkreditový), osamostatnit a ocenit ho kredity.

Závěrem Jan Zikuška představil svůj subjektivní pohled na elektronické vzdělávání: e-learning je moderní a atraktivní forma výuky, u které převažují klady nad zápory, je vhodný pro knihovnická témata, mění pohled na knihovnu a knihovníky pozitivním směrem a vždy si musíme uvědomovat, že je to běh na dlouhou trať. Je nutné se přizpůsobovat a měnit podle požadavků studentů.

5. Jiří Kratochvíl (Knihovna univerzitního kampusu Masarykovy univerzity Brno): Zkušenosti z přípravy a vedení e-learningových kurzů informační výchovy na PřF a LF MU

Jiří Kratochvíl plynule navázal na předchozí příspěvky a představil náplň a průběh konkrétního elektronického kurzu, a to předmětu Informační výchova.

Jiří Kratochvíl

Jiří Kratochvíl


Náplní tohoto předmětu je seznámit studenty s elektronickými informačními zdroji, s citační etikou a základními pravidly psaní odborného textu. Kurz je vytvořen a provozován v Informačním systému Masarykovy univerzity (IS MU).

J. Kratochvíl pro začátek doporučil všem tvůrcům takovýchto kurzů, aby si zjistili možnosti podpory domovské instituce a měli promyšlený systém výuky. Poté již mluvil o tvorbě samotného předmětu Informační výchova. Nejdříve byly připraveny výukové materiály - došlo k rozdělení úkolů, stanovení harmonogramu. Další doporučení: úzce spolupracovat s grafikem a důkladně promyslet didaktickou stránku kurzu.

Jaká je koncepce kurzu? Má tematickou strukturu, přičemž je každé téma zpřístupněno v souladu s termíny klasické výuky (jedno téma = jeden týden), k materiálům se studenti mohou vracet. V některých modulech jsou omezeně zpřístupněna tzv. nebodovaná cvičení, kdy bodovaný závěrečný test je vytvořen ze 75% ze zmíněných nebodovaných testů.

Jako negativní zkušenosti J. Kratochvíl uvedl: nepřesné formulování informací o organizaci výuky vyvolávalo snahy obejít pravidla a podmínky pro absolvování, stejný problém byl i s formulacemi zadání úkolů, zastarávání odkazů - nutná je průběžná kontrola funkčnosti, malá motivace studentů (vyšší „úmrtnost"), časová náročnost vyhodnocování rešerší, neochota nebo neschopnost (?) studentů samostatného řešení problémů.

Mezi pozitiva zařadil: časová úspora u vyučujících, časová flexibilita, oslovení širšího spektra studentů (i doktorandi a externisté), možnost oborového cílení výuky, dotazy studentů byly zpětnou vazbou kvality materiálů, zvýšení počtu absolventů, neomezené zpřístupnění studijních materiálů, možnost využití materiálů i pro další osoby z MU, zjednodušení učitelské agendy (např. hromadné zkoušení).

Ze závěrečných dotazníků pak vyplynuly tyto nápady, požadavky a názory: studenti nemají zájem o osobní tutoriály, chtějí více, ale kratších úkolů orientovaných na konkrétní téma, požadují větší rozsah výuky práce s kancelářským softwarem, ocenili snahu vyučujících o to, aby studenti vše zvládli bez problémů, absolventi kurzu byli spokojeni, že si předmět zapsali.

Na závěr J. Kratochvíl ukázal grafické a slovní hodnocení studentů převzaté z dotazníků v IS MU.

6. Petr Škyřík (KISK FF MU Brno): NAKLIV - Národní klastr informačního vzdělávání

Jako poslední přednášející se představil Petr Škyřík z Masarykovy univerzity, který využil fóra na semináři IVIG k prezentování projektu NAKLIV - Národní klastr informačního vzdělávání. Tento tříletý rozvojový projekt byl jako úspěšný přijat v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (financováno z fondů EU).

Petr Škyřík

Obr. č. 4: Petr Škyřík


Myšlenka projektu na sebe začala brát konkrétní formu v březnu 2009, kdy se po výzvě sešlo 14 zástupců z jednotlivých institucí a jednalo se o tom, zda a kdo by se projektu chtěl účastnit.

Základní ideou projektu NAKLIV je síťování. Slovo klastr slouží jako metafora, jde zde jen o spojování v rámci informačního vzdělávání. Klastr v projektu charakterizuje dvacet termínů, mj. informace, komunikace, public relations, marketing, produktivita, inovace, konkurenceschopnost, spolupráce, poradenství a lobbing...

Partnerů v projektu je osm: Masarykova univerzita Brno, Univerzita Karlova v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno, Vyšší odborná škola informačních služeb Praha, Moravská zemská knihovna, Slezská univerzita v Opavě, Vysoké učení technické Brno. Projekt bude zahájen 1. listopadu 2009, bylo mu přiděleno 6,8 mil Kč, spolupracovat bude 40 odborníků, v plánu je 750 účastníků a 5 let poté bude garantována udržitelnost ze strany MU Brno. Mezi klíčové aktivity budou patřit: odborný panel, standard kvality lektora informačního vzdělávání, virtuální a znalostní prostředí (vyhrazeno cca 350-500 tis. Kč), vzdělávací semináře (asi 10), e-kurz Knowledge Mentor, sdílení a transfer, stáže. Přičemž klíčových aktivit se nemusí účastnit jen partneři v klastru.

Na závěr P. Škyřík zmínil i druhý projekt podávaný do stejné výzvy, který uspěl. Jeho jméno je PARCIP a měl by přinést spolupráci akademické sféry, knihoven, neziskového sektoru a firem.

7. Pracovní odpoledne „Moodle a my"

Vedení pracovního odpoledne se ujali členové komise IVIG Blanka Jankovská a Jan Zikuška. B. Jankovská odpoledne zahájila a seznámila účastníky s jeho programem. Poté se ujal slova J. Zikuška a krok po kroku vysvětlil a ukázal základní funkce LMS Moodle. Účastníci přitom byli rozděleni do malých skupin. V každé skupině byl vždy jeden notebook připojený k internetu a předváděné kroky si mohli zároveň vyzkoušet. Pro tento účel byl zřízen na serveru VUT kompletní testovací e-kurz a byly rozdány návody speciálně zpracované pro účely pracovního odpoledne.

V druhé části dostali všichni podrobně rozepsaný úkol. Do předem vytvořeného kurzu měli přidat různé části modulu - studijní materiál, diskusní fórum, anketu, úkol, test. Téma si mohli zvolit libovolné nebo se inspirovat připravenými texty.

Všichni se do úkolu pustili s nadšením a postupně se seznamovali s prací v Moodlu. Systém je to velmi propracovaný a první kroky v něm nejsou vůbec lehké. Nezkušení uživatelé proto mohou lehce „zabloudit". Ale v překonávání všech zádrhelů pomáhali účastníkům členové komise IVIG, takže závěrečný vtipný průřez všemi moduly pod taktovkou J. Zikušky ukázal, že se s úkolem všichni potenciální tutoři vypořádali se ctí.

Pracovní odpoledne

Pracovní odpoledne


Seminář IVIG tak byl hlavně inspirací a měl dodat všem budoucím tvůrcům e-kurzů odvahu. Přímo navazovat na téma elektronického vzdělávání bude i další akce AKVŠ a komise IVIG - pracovní seminář „Nebojme se e-learningu", který se bude konat koncem října v prostorách Ústřední knihovny VUT v Brně.

Předsedkyně komise Ludmila Tichá v úplném závěru pozvala všechny zájemce na další ročník semináře IVIG (23. září 2010 opět v aule v Jinonicích), který bude zaměřen na moderní technologie využitelné v e-learningu - multimédia, sociální sítě, virtuální světy apod.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
15. 6. 2019

Over the past eight hundred years since king wu of zhou conferred the title of vassal, ferragamo belt replica people have seen a state with many vassals from birth to death

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback