Jak jsem cestovala časem

Letos v červenci jsem měla možnost vrátit se časem o 2 500 let zpět. Nevyužila jsem sice žádný stroj času, ale jen „pouhou“ představivost. Vlastně jsem se ani nemusela moc namáhat, jelikož město by svojí zachovalostí nastartovalo fantazii snad každého. Velkou zásluhu na tom však měla i naše zasvěcená slečna průvodkyně Vendula.

Cítím ale v kostech, že brzy tento model poznávání památek zastará a na řadu přijdou nové technologie. Představuji si něco jako Google brýle, které firma na trh uvede pravděpodobně již v roce 2014. Ráda bych tuto myšlenku rozvedla v závěru článku, takže pokud vás až tak moc nezajímá druhá největší antická knihovna na světě, můžete klidně přeskočit na poslední odstavec.

Hrobka jako knihovna

Město Efez (turecky Efes, řecky Efesos) se nachází na západním pobřeží dnešního Turecka, což je asi 2 400 km od Brna. Sice si tam neskáknete na víkendový výlet, ale věřte, že v Turecku se rozhodně nudit nebudete, a tak můžete otočku prodloužit i na 14 dnů, jak jsem to udělala já.

Mluvme ale o Efezu. Výhodná poloha města zajišťovala, že město bohatlo především na obchodu. Je důležité to zmínit, protože díky tomu mohlo město růst a čím víc se toho postaví, tím více se toho dochová a tím více jsou archeologové a turisti nadšení.

Pro mě největší dominantou byla Celsova knihovna (a myslím, že to nebylo jen mou knihovní deformací). Tuto velkou stavbu nechal postavit syn svému otci (Gaiovi Juliu Celsovi, římskému guvernérovi Malé Asie, roku 110 př. n. l.) jako hrobko-knihovnu. To je realizace snu nejednoho knihovníka, že? Sice nevím, zda synátor chtěl zabít dvě mouchy jednou ranou, nebo jestli si to otec přál, ale každopádně je to kreativní a chvályhodný nápad. Knihovna se opravdu povedla, posuďte sami z mé fotografie.

Nám se z knihovny dochovalo několik tun mramorových kousků, které dohromady jako puzzle poskládal jeden rakouský archeolog. Tento počin je sice velmi záslužný, ale ta německy psaná mramorová informační tabule na druhé straně krásného antického průčelí, moc parády nedělá. Knihovna s 12 000 cenných svitků podlehla nevítané návštěvě Gótů (cca ve 3. st. n. l.).

Šlapka šlapky ukáže cestu

Poblíž knihovny je do mramoru vyrytý obrys nohy, vedle které je napsáno ještě pár informací. Slečna průvodkyně nám vysvětlila, že se jedná o pozemní reklamu na místní nevěstninské služby pro přijedší námořníky. Bohužel se dochovala jen jedna, a tak se nikdy nedovíme, zda tam třeba neměla otisknutou nohu i Athéna, bohyně moudrosti, naznačujíc směr cesty k poznání ještě jiných krás.

Památky a rozšířená realita

Taky se k vám už donesly informace o nové vychytávce z laboratoří samotného Googlu? Google brýle s Androidem mají velký potenciál, o tom není pochyb z mnoha článků na internetu. Konkrétně u poznávání památek se mi líbí představa, že by se člověku díky head-up displeji před čočkami promítala do skutečného prostředí i rozšířená realita (AR). Jelikož brýle mají mít připojení k wi-fi hotspotům, GPS, procesor i propojení se smartphonem, myslím, že tato myšlenka má k realizaci naprosto volnou cestu. Dovedete si představit, že ke vstupence dostanete i brýle, které vám při procházce městem dokreslí veškeré detaily a odhalí tak město v celé jeho kráse? Městem by se mohli procházet i virtuální obyvatelé, a tak by k dokonalosti nic nechybělo.

Jak to vidíte vy? Je to reálné? Kolik let si tipujete, že uplyne, až bude tento způsob prohlídek naprosto běžný?