Jak se chudé holce zhroutil celý svět

Byla jednou jedna malá holčička, která se ráda učila a těšila se, až na ni budou její chudí rodiče pyšní, že mají takovou chytrou slečnu, která si po škole určitě najde velmi dobrou práci a z jejich chodoby je vysvobodí. A nejlepší na to je přece být slečnou magistrou. A tam se stal kámen úrazu. U pomyslného cíle (jít na NMgr.) stál zlý drak, který ji nikam nepustil. A tak chudák holčička bude leda tak rok sedět na zadku, protože v její malé vesničce žádná prestižní práce není, než to zkusí znovu. Může se zkusit vydat do cizího království, možná nějaké té slávy získá, ale vše, co budovala (vztahy), zůstane navždy ztraceno. A duše informačního pracovníka bude změněna v duši informačního trosečníka, nebo jenom v toho trosečníka.

Ano, to je krutá realita KISKu. Zasáhne do srdce, podvolí si ho a pak zákeřně zaútočí. Láme a láme. Tři roky života. Tři roky zajímavého života, u kterého byla šťastná. Teď je leda tak nešťastná a zklamaná a netuší, co bude dál. Kam se může tak posunout? Poradíte chudé dívčině, kam se vydat. Co dělat? Když jediné pocity, které má, jsou ty, že nic nemá cenu. Vše je ztraceno. A její rodiče jsou z ní zklamaní, protože Mgr. je ten plnohodnotný titul, který má cenu. Ano, jedničkářka ze základky, průměrný žák na gymplu a nadšený student KISKu, který není bohužel žádná držka. Poznává ráda nové lidi, obnovuje vztahy s těmi starými a je odvážná, i když introvertní, protože se tak prostě narodila. Teď ztratí kontakt s těmi lidmi, se kterými se tak ráda bavila. Měla s nimi společné zájmy. Literaturu, seriály, filmy, akce pořádané KISKem, povinné i nepovinné předměty, které jí toho hodně daly a málo vzaly.

Co teď? Oči pro pláč, úsměv jenom, aby se neřeklo. Práce žádná, leda tak někde u kováře Standy jako podavač, nebo na tržnici u báby kořenářky vyvolávat: "Bylinky, bylinky, kupte si bylinky." Ano, vítej, holka, v krutý realitě, která ti všechno vezme. I když i na té se dá stavět. Neměla by nikoho zničit, podkopat mu půdu pod nohama. Za měsíc možná bude všechno jinak a chudá holčička z malé vesnice se na to bude dívat jinak. S nadhledem. Ten se cení. Ale tady a teď? Kdo ví...

 

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

14 komentářů

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
7. 7. 2013

Tohle má opravdu někdo zapotřebí?

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
8. 7. 2013

Nechápu, jak někdo z KISKu může sepsat něco takovýho. Proboha živýho, vždyť právě KISK by měl člověka nejvíc naučit, že o titul nejde, že je potřeba si už během studia najít svoje spojení s praxí, být aktivní a zajímat se o věci... tohle zní jako sténání pětiletýho nesvéprávnýho dítěte...

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
8. 7. 2013

Možná by stálo za to popřemýšlet nad důvodem "zjevení draka". Tzn proč jsi neuspěla v příjmacím zkouškách.

O vazby nepřijdeš, naopak, získáš nové, a současný "neúspěch" ti paradoxně může pomoct v budoucích příjmačkách, studiu i životě. Holt, nic není snadné.

Taky je možnost naštvat se a zatrpknout, v tom případě - Odpočívej v pokoji...

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
9. 7. 2013

Ne že bych s tím výlevem nějak extra souznil, ale na druhou stranu když si vzpomenu na svoje přijímačky na nMgr, tak chápu, že nepřijetí k dalšímu studiu může být pro někoho opravdu šok. Přijímačky neměly absolutně žádný pevný řád, hodnotící kritéria neexistovaly (nebo spíše nám nebyly známy). Nebyl způsob, jak se připravit. Pokud člověk neuspěl, tak si ani nemohl říct: "Jo, zvrzal jsem tohle a tohle. Naučím se to líp a příští rok mě tu máte zas". V podstatě se zřejmě přijímalo na základě toho, jak se člověk projevil za ty tři roky bc studia a celý přijímačky byly divadýlko.

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
9. 7. 2013

Předešlé čtyři příspěvky mi lehce připomínají komentáře pod jistým přiznáním MUNI, kde na kritiku KISKu bylo reagováno ve stylu "debile" "táhni"...

Mých pár rad:

* sepiš si směry, které by tě zajímaly/bavily. Inspiruj se např. svými absolvovanými předměty

* zkus  si najít nějaké organizace v tvých vysněných oborech (firmy, knihovny nebo neziskovky) a napiš jim, jestli by tě nevzaly na pár měsíců klidně zadarmo (pokud nejsi ve finanční tísni) nebo jen na zkoušku. Zjistíš tak, jestli ti to jde a baví tě to, nebo odejdeš, ale budeš si mít co napsat do životopisu

* že tě nevzali na KISK, bych nebrala jako tragédii. Obzvlášť vzhledem k "transparentnosti" přijímaček... 

Obrázek uživatele Enapay
12. 7. 2013

Já se celkem dokážu vžít do toho jak se cítíš. Přistoupil bych k tomu tak, že je to ke škodě KISKU, že tam nebudeš pokračovat. A pak bych udělal vše proto, aby to KISKU ke škodě opravdu bylo. Tzn. našel si svou vlastní cestu a realizaci. Stejně by jsi z KISKu odešla za další 2 roky. Z určitého pohledu budeš mít před spolužáky náskok.

Obrázek uživatele Emily
12. 7. 2013

Dovoluji si připojit se k pádnému komentáři Enapayově (empatie i směr dalšího cestování included;) Zrovna dneska jsem někde narazila na moudrý úryvek, který říkal něco ve smyslu, že jedinou opravdovou lidskou svobodou je možnost naší volby, jak zareagujeme na situaci ... zněl tak přesvědčivě, ve chvíli kdy jedním/jednou zrovna nemávají akutní emoce:¨) Á propos: mě je asi sympatičtější propojevit zklamání a přiznat "ztracení se na cestě", než soutěžit o projevy citové vyprahlosti a komu je víc co/kdo na háku. 

Literárně je "Chudá holka" na můj vkus o tři levly ukňouranější pohádka než snesu (kdyby měla soundtrack, tak by se mi dozajist nelíbil) a nevidím v ní perverzní sexuální symboly ani šťavnatá úmrtí hlavních postav, takže ji k své oblíbené Červené karkulce a Zlatovlásce nepřidám, ale co už.;)

... protože ten hrozně moudrý citát o svobodě nemám po ruce, tak přidívám jiný oblíbený, protože ten se naprosto magicky hodí na kterékoliv rozcestí časoprostoru:"Někdy se prostě musíš vychcat do umyvadla." (Charles Bukowski)

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
16. 7. 2013
Hodnotícím kritériem u přijímacích zkoušek by jistě měla být elementární znalost českého jazyka.;-) Anonym 9.7. = hodnotící kritéria neexistovaly (nebo spíše nám nebyly známy) Enapay = Stejně by jsi z KISKu Emily = mě je asi sympatičtější
Obrázek uživatele Emily
19. 7. 2013

Tak při tomto kritériu bych byla v pytli. Společně s mnoha dyscokoliv. Tedy pokud by se jednalo o diktát či esej bez možnosti přivést si na přijímačky dvorního korektora.;) Při „neaplikačním" testování znalostí z českého jazyka  bych, troufám si tvrdit, obstála. Teoretická znalost (volby mě/mně/mne pro jednotlivé pády) při samotné „akci psaní" gramatické slepoty nezbaví; písmenka se mi objevují/ztrácejí/přesmyčkují nezávisle na teoretických znalostech a snahu o soustředění síly rauše na Ritalinu. Takže Emily hlasuje, aby to kritérium u příjmaček rozhodně nebylo. :)) 

.... což mne celé přivádí k úvahám na téma, co je vlastně znalost ... vědět? Schopnost využít? Vždy obojí zaráz? Když se trefíte v gramatice „intuicí pro jazyk" či štěstím, tzn. bez znalosti příslušného pravidla, je to „lepší znalost", než když pravidla znáte ... a jazyk v praxi stejně przníte? :) 

 

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
19. 7. 2013
Pominu-li fakt, že slova "mě" a "mně" nejsou výsledkem skloňování slova "mě", ale osobního zájmena "já", tak Vaše úvaha o znalosti je zcela bezpředmětná, nechcete-li svou "intuicí pro jazyk" vytvořit větu, která ve výsledku ponese zcela jiný význam, než jaký jste původně zamýšlela. Vzhledem k Vašemu působení na Inflow předpokládám, že se pohybujete v oblasti, kde se pracuje s informacemi, takže správná znalost jazyka a schopnost jej užívat je zcela na místě a není třeba se vůbec pouštět do žádných úvah.;-).
Obrázek uživatele Emily
19. 7. 2013

O nutnosti užívat jazyk správně nediskutuji. Souhlastím. Ale to je tak asi všechno, co s tím/pro Vás/český jazyk mohu udělat. Uvažovala jsem o lobotomii, kokainu či zdržení se jakéhokoliv písmeného projevu, aby mě neustále nedoprovázel nějaký ten flame na téma pravopisu. Nic z toho nepomohlo, tak volím oscilaci mezi pokorou a bezpředmětnými úvahami. Dle momentálního rozpoložení. ... což mě přivádí k úvaze, jak skvělé je býti nedokonalou. Neustále to  tlačí k cvičení se v úvahách/myšlení (č)i pokoře.:)

Á propos: docela by mě zajímalo, z čeho v mém předchozím komentáři lze usuzovat, že si neuvědomuji, že (špatně:) skloňuji právě  osobní zájmeno "já" ... nicméně přepínám se do "módu pokory". :)

Obrázek uživatele Jan
Anonym
18. 7. 2013
Nevím zda tě to uklidní, ale na schopnost najít si dobrou práci nemá titul moc vliv. Záleží na tom, co umíš. Takže - co umíš?
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
31. 7. 2013

Ahoj, díky za barvitý a emočně nabitý příspěvek ze života. Nepřijetím na VŠ život nekončí, zvláště když už z nižšího stupně titul máš. Na vesnici by Ti pravděpodobně byl i magisterský titul houby platný, takže je možná dobré zkusit práci hledat ve městě. :) Nebát se toho a opustit rodné hnízdo. Není to nic předčasného, v Tvém věku bývalo dříve běžné mít už několikáté dítě. Což je nakonec další možná cesta - dobře se vdát. ;) Každopádně hodně štěstí a alespoň já se těším na další Tvůj příspěvek.

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
1. 8. 2013

Představ si, že mnoho úspěšných lidí titul nemá žádný...Takové stesky, holka, to se teda v životě nejspíš moc daleko nedostaneš. 

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback