Jak se hledá nejlepší dětská knihovna

„Mně se tam líbí všechno“ aneb O 5. ročníku soutěže o nejlepší knihovnu pro děti Kamarádka knihovna.

O kamarádce

V úterý 2. června 2015 byla v pobočce Lužiny Městské knihovny v Praze slavnostně oznámena jména vítězů 5. ročníku Kamarádky knihovny. Pozváni byli všichni soutěžící, na 80 knihoven z měst šesti velikostních kategorií, nejvíce přihlášených (20) v rozmezí 10.001–20.000 obyvatel.  Jak už to ale bývá, dorazili hlavně ti ocenění.

Bienále soutěže veřejných knihoven, které věnují péči dětským čtenářům, vyhlašuje od roku 2007 Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ve spolupráci s generálním partnerem 3M Česko. Základem hodnocení jsou vysvědčení od dětí. Vybralo se jich přes 15 000 a letos poprvé nešlo o známkování jako ve škole, ale o vyjádření spokojenosti doplněním připraveného komiksu výtvarníka Milana Lesniaka.  

Co se ti líbí v naší knihovně? – „Je tam milá obsluha. Líbí se mi, že tam najdu skoro všechno, co hledám.“ – Co se ti nelíbí? – „Musím uznat, že se mi nelíbí tak krátká pracovní doba, ale kdyby bylo po mém, tak je knihovna otevřena non-stop...“

Dalším krokem je porovnání výsledků práce knihoven za předchozí rok. Data z vyplněných elektronických dotazníků (provozní doba, procento registrovaných dětských čtenářů z počtu dětí v obci, počet výpůjček na jednoho dětského uživatele, počet kolektivních akcí pro děti, počet stanic veřejného internetu pro děti, roční přírůstek knihovního fondu pro děti apod.) se pak sestaví do tabulky a promění v body.

Dvě až tři nejlepší knihovny z každé kategorie postoupí do finále a porota je osobně navštíví. Složení týmu hodnotitelů vychází z předem určeného klíče. Je v něm předseda Klubu dětských knihoven SKIP (Helena Šlesingerová), zástupce Národní knihovny ČR (Roman Giebisch), zástupce SKIP (Zlata Houšková), zástupce generálního partnera 3M Česko (Daniel Dedek) a zástupce vítězné knihovny předchozího ročníku (tentokrát Hana Hanáčková s Miroslavou Čápovou z Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti). Názor si ještě doplní o kvalitu webových stránek pro děti, o počet institucí, s nimiž knihovna spolupracuje, rodinné aktivity, prostředí a celkový dojem.

O komisi a smutku Hodnocení

Předmětem hodnocení není knihovna jako celek, není jím ani aktuální vystoupení ředitelky či ředitele, ba ani dovednosti pracovníka PR. Je jistě důležité umět knihovnu „prodat“, komise ale objíždí místa proto, aby osobně zažila to, co děti – skutečnou atmosféru dětského oddělení (viz Roman Giebisch v Knihovně V. Čtvrtka v Jičíně).    

Roman Giebisch v knihovně v Jičíně

Zvláštní význam má návštěva všech čtrnácti finalistů v jediném týdnu – možnost porovnat knihovny stejnýma očima téměř ve stejném čase. Letos komise v květnu vyjela pětkrát. Hned první den na nejdelší cestu: Praha-Zlín-Kroměříž-Havířov-Klimkovice… Na každém místě však mohla pobýt jen krátce.

Jedna z knihoven chválí své aktivity, jako by s nimi byla první na světě, zatímco v jiné na druhém konci republiky sama autorka těch projektů jen skromně zmíní: „Tož děláme nějaké akce…“

Komisaři se snaží uvážit nejen, jak ta která knihovna pracuje, ale za jakých podmínek. Zatímco Knihovna města Plzně už léta marně usiluje o stavbu nové ústřední budovy, Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně je v moderním, až z té šedé a černé dětem i knihovníkům smutně přechází zrak. Některé věci nemůžeme ovlivnit.

interiér

Knihovna M. J. Sychry ve Žďáru nad Sázavou má ve volném výběru tolik místa, že by mohla pořádat bály, zatímco děti v Kamenici nad Lipou se sotva protáhnou mezi regály. Přesto tam dělají pěkné besedy, čtení a tvůrčí dílny. Okatý interiér Městské knihovny v Novém Městě nad Metují je dílem profesionálního architekta, zatímco Městská knihovna Dobříš si svoje stěny a regály musela stránkami starých knih umělecky polepit sama. Která z nich si zaslouží cenu?

 Nové Město nad Metují Dobříš

Dětský úsek Knihovny Kroměřížska před 17 lety určitě patřil k nejhezčím v republice, dneska se ale ve veřejných prostorách už od koberců a přezouvání ustupuje… Některé věci se mění v čase. Některé knihovny o sobě mimo soutěž takřka nedají vědět, o těch aktivních naopak se toho ví až příliš. Je soutěž vždycky nespravedlivá?

O nejlepší kamarádce

Knihovna ve Zlíně nabízí ze všech nejširší otevírací dobu (50 hodin týdně) a vykazuje nejvíc výpůjček na jedno dítě (94), knihovna v Novém Městě nad Metují nejvyšší procento dětských čtenářů (61,6 %), knihovna v Plzni pak v absolutních číslech nejvíce počítačů, přírůstků dětských knih i nejvíc akcí - je největší. V počtu vybraných vyplněných komiksů od dětí dosáhly na maximum bodů čtyři knihovny – Nová Včelnice, Dobříš, Louny a Kroměříž. V Rychnově, v Lounech, Kroměříži a v Novém Městě zas mají pro děti nejlepší webové stránky. Rozdíly nepatrné, rozhodování těžké… Nakonec se porota na prvních místech shodla:

  • Městská knihovna Rychnov u Jablonce nad Nisou (obce do 3.000 obyvatel)
  • Městská knihovna Klimkovice (města s 3.001-5.000 obyvatel)
  • Městská knihovna Nové Město nad Metují (města s 5.001-10.000 obyvatel)
  • Městská knihovna Louny (města s 10.001-20.000 obyvatel)
  • Knihovna Matěje Josefa Sychry Žďár nad Sázavou (města s 20.001-40.000 obyvatel)
  • Městská knihovna Havířov (města nad 40.000 obyvatel)

Absolutní vítězkou a nositelkou titulu Kamarádka knihovna 2014 se stala Městská knihovna Havířov!

Havířov 

Když redaktorka ČT 24 ve čtvrtek 4. června divákům ohlásila reprízu reportáže o letošní nejlepší dětské knihovně v republice, rodina musela zmlknout u snídaně. A potom nevěřícně sledovala záběry opotřebovaných regálů na starých snímcích, které studio vytáhlo odněkud z archivu. Veřejnoprávní televize zaspala. Nikoho v redakci nezarazilo, jak ta vítězná knihovna vypadá? A přitom hlavní budova Městské knihovny Havířov (http://www.knih-havirov.cz) je po rekonstrukci v únoru 2012 opravdu krásná! Hlavně modrá, ale i červená, zelená, oranžová či žlutá. Vláček snů v dětském oddělení veze knihy i hračky, vlny stolů se vzdouvají v sálku-moři, nad modře orámovanými regály se jako ptáci zdánlivě bez opory vznášejí popisky…

Legenda oboru Dana Kochová (na snímku uprostřed), knihovnice a duchovní matka známého projektu Čtenářské pasy – Cesty za knihou, stojí nohama pevně na zemi. Vypráví porotě o Městě Mladých, co s pádem hornictví zestárlo. Přece tu do knihovny chodí 2.273 dětí a ročně přečtou přes 50.000 knih. K dobrým akcím dětského oddělení patří např. Knihfest, soutěž Hledej knižního hrdinu, programy k Mezinárodnímu svátku Romů, anebo čtyřměsíční projekt Odkud pocházím, při kterém děti zjišťují, odkud jejich rodina do Havířova přišla, pátrají po svých předcích, sestavují si rodokmeny a sepisují historky z osídlování. Je to skvělé, blahopřejeme!

 knižní vlak studovna

Po odtajnění výsledků je vždycky někdo trochu smutný, klade si otázku: Co dělám špatně? A přitom dělá všechno dobře a jeho knihovna je pro nás důvodem k radosti. Tolik dětí, které baví číst! Tolik aktivit! A navíc: v naší „soutěži“ přece o vítězi nerozhoduje nějaká porota, ale holčička, co přijde do knihovny a řekne: „Pojď, budeme nejlepší kamarádky!“

ODKAZY na další informace a fotografie:

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback