Jak se mění řízení znalostí v globálním prostředí?

25. 4. 2013

Příloha č. 11/2013

Autorka přílohy: Alžběta Lukšů

Liveblogging najdete jako obvykle v Blogu z Bloku.

Prezentace z přednášky je dostupná na Slidshare KISKu. 

 

Pozvání přijala Mgr. Petra Štogrová Jedličková, Ph.D., znalostní manažerka poradenské společnosti PwC Consulting, absolventka a externí spolupracovnice Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a také předsedkyně občanského sdružení Ikaros vydávajícího oborový elektronický časopis téhož jména. 

Petra Štogrová Jedličková - Jak se mění řízení znalostí v globálním prostředí? from KISK on Vimeo.

 

Co znamená řízení znalostí ve společnosti s globální působností?

V úvodu přednášky Petra Štogrová Jedličková představuje podstatu své práce a korporátní prostředí, v němž se pohybuje. Zatímco v malých firmách je řízení znalostí snadné, u velkých korporací je mnohem komplikovanější. Pro lepší představu uvádí Petra Štogrová Jedličková základní údaje o síti společností PwC, jež poskytuje auditorské, poradenské, daňové a právní služby ve 158 zemích. PwC má 771 poboček, z toho 3 v České republice, a zaměstnává 169 tisíc profesionálů.

Obecně se u velkých firem znalostní management prolíná se třemi dalšími oblastmi činnosti: interním marketingem, výzkumy a analýzami a aktivitami spadajícími do oblasti business development (vytváření obchodních vztahů, představ o trhu, klientech apod.). Struktura znalostního managementu kopíruje strukturu firmy, což znamená, že existují znalostní manažeři pro jednotlivá teritoria, v nichž daná společnost působí, či odvětví, jimiž se zabývá.

Podstatu řízení znalostí vidí Petra Štogrová Jedličková v naplňování strategie firmy a pomoci při transformacích a řízení změn ve firmách. Může se jednat o změny firemní kultury, zavádění inovací apod. Úkolem znalostního managementu není jen vytvářet databáze, do nichž mají pracovníci vkládat data, ale také naučit pracovníky s těmito databázemi pracovat a motivovat je, aby své znalosti, nápady a řešení skutečně sdíleli s ostatními. Dalšími oblastmi, jimž se Petra Štogrová Jedličková ve své práci věnuje, jsou školení, networking či angažování tzv. šampiónů, tedy obhájců nově zaváděných změn.

 

Příklady aktivit na poli znalostního managementu

Petra Štogrová Jedličková seznámila posluchače i s konkrétními aktivitami, jimiž se znalostní manažeři v praxi zabývají. Jedná se především o tvorbu znalostních databází, zachycování obsahu a zajišťování relevance následných výstupů. Do oblasti znalostního managementu spadá také průběžná optimalizace databází a tvorba každodenních rešerší, ale i tzv. networkingové aktivity, tj. pořádání méně formálních setkávání pracovníků spojených s předáváním znalostí. Mezi inovace, které Petra Štogrová Jedličková se svými kolegy ve společnosti PwC zavedla, patří například firemní sociální síť či platforma pro vyhledávání zdrojů z oblasti práva a daní.

 

Aktuální globální trendy a nové přístupy ve znalostním managementu

Podobně jako příbuzné obory prochází i znalostní management rychlým vývojem. Jaké jsou tedy hlavní globální trendy a novinky zaváděné v této oblasti?

1.      Zpracování velkých objemů dat a text mining, tj. vytěžování nových informací z nestrukturovaných dat.

2.      Využívání sociálních médií.

3.      Elektronický obchod a public relations s rostoucím významem kontextového přístupu.

4.      Mobilní inteligence, tj. využívání chytrých telefonů a dalších mobilních zařízení.

Petra Štogrová Jedličková vysvětluje, že v současné praxi je znalostní management součástí projektového řízení a pracovních postupů, přičemž nově vytvářená globální úložiště jsou navázána na procesní management společnosti. Znalostní manažeři jsou nuceni respektovat lokální kulturu a komunikační zvyky, které si s sebou pracovníci přinášejí z osobního světa do sféry pracovní. Důležité je i pochopení rozdílných vztahů k elektronické kultuře u lidí různých věkových skupin (generace X, Y, Z).

Úkolem znalostního manažera je poskytovat pracovníkům všestrannou pomoc při vyhledávání informací a motivovat je, aby své znalosti sdíleli s ostatními. Musí tedy dbát na např. na umisťování znalostních zdrojů tam, kde se lidé skutečně pohybují či dodávání informací ve formátech, na které jsou zvyklí.

Mezi nové trendy patří i rozšiřování znalostního managementu za hranice samotné firmy, což zahrnuje např. komunikaci s klienty, dodavateli, bývalými zaměstnanci či uchazeči o zaměstnání.

 

Vybrané zdroje pro oblast znalostního managementu

V závěru přednášky představila Petra Štogrová Jedličková posluchačům nejvýznamnější světové informační zdroje pro oblast znalostního managementu. Mezi ně patří např.:

-           APQC (studie, analýzy, metodiky, webináře)

-           Gartner (studie, srovnání, predikce, webináře);

-           IDC (statistiky, predikce);

-           Journal of Knowledge Management (oborový časopis vydavatelství Emerald);

-           KMWorld (portál stejnojmenného vydavatelství, organizátora konferencí a poskytovatele informací o znalostním managementu).

 

Závěrem

Petra Štogrová Jedličková se v přednášce zaměřila na praktické aspekty své práce znalostní manažerky ve společnosti PwC. Posluchačům tak dala příležitost udělat si představu o celé šíři problematiky, kterou se dnes znalostní management ve velkých společnostech s globální působností zabývá.

Zdroj titulního obrázku: http://www.idatix.com/idatix-and-kmworld-unravel-the-mystery-of-knowledge-management/knowledge-management/.   

 

Fotogalerie

V kategorii: InHD
Štítky: Inflow magazín
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback