Jak se stát odborníkem na výzkumy v knihovnách

E-learningový kurz Základy výzkumů v knihovnách vznikl pod patronací APLS projektu Výzkumy.knihovna.cz a projektu PARTSIP. V těchto dnech končí jeho první běh, v článku proto přinášíme shrnutí, o čem kurz je a co jsme si z prvního běhu odnesli.

Intro

Existuje-li v současnosti v oboru informační věda a knihovnictví seznam témat, která jsou na špici aktuálnosti a vyvolávají živé diskuze jak mezi odborníky, tak laiky, pak myslím, že mezi ně můžeme bezesporu zařadit úvahy o tom, jakou roli by měly knihovny zastávat v současné společnosti. Jaké služby by měly svým uživatelům poskytovat a kterým směrem by se měl dál ubírat jejich vývoj, aby si udržely své významné místo v kulturní a sociální síti společnosti, které masivně zaujaly především na počátku 20. století.

Technologický boom, chcete-li určitá forma informační exploze, nejsou témata nová. Hovoří se o nich již řadu let. Přináší s sebou masivní rozvoj technologií, jejichž živelnost určují především sami uživatelé. Je-li technologie kvalitní a HLAVNĚ uživatelsky přívětivá, stane se brzy nedílnou součástí společnosti. A stejně tak je to se službami, ty, které reflektují nové a zvyšující se požadavky klientů přežívají, vyvíjí se, rostou. Ty, které nedrží s uživateli krok, pomalu ale jistě zanikají. Proto je nesmírně důležité znát svého uživatele, vědět, co po nás žádá, jaké jsou jeho představy o službě, kterou nabízíme a všem těmto aspektům se umět pružně přizpůsobovat.

E-learningový kurz Základy výzkumů v knihovnách

Kurz Základy výzkumů v knihovnách vznikl pod patronací kabinetu Informačních studií a knihovnictví na FF MU a projektu PARTSIP. Vznikal od podzimu roku 2010 do podzimu 2011, kdy byl také poprvé spuštěn. E-learning je primárně určen zaměstnancům všech typů knihoven a dalších paměťových institucí v České republice a na Slovensku. Dále je kurz určen studentům oboru Informační studia a knihovnictví a příbuzných humanitních oborů. Formu e-learningu jsme zvolili z prostého důvodu - aby byl dostupný komukoli, kdo o něj bude mít zájem.

Cílem celého kurzu je seznámit studenty s prováděním sociálně-vědných výzkumů, je však specificky zaměřen právě na oblast knihovnictví. Proto jsou příklady v něm užité většinou z prostředí knihoven. I obsahy jednotlivých lekcí jsou přizpůsobeny tak, aby byly nejpřínosnější právě knihovníkům z praxe - pojednávají třeba o specifikách čtenářských výzkumů či o benchmarkingu.

Na tvorbě studijních materiálů se podíleli oslovení odborníci - Mgr. Stanislav Biler, PhDr. Ladislava Suchá, PhDr. Irena Prázová, PhD. a Mgr. Markéta Škodová - všichni s bohatou praxí na poli sociálně-vědných výzkumů, s provazbami na prostředí knihoven. Vznikly tak studijní materiály určené speciálně pro tento kurz, které didakticky zpracovaly a upravily tutorky kurzu - Bc. Zuzana Vrbová, Bc. Jitka Šteflová a Bc. Gabriela Šimková.

E-learning tvoří celkem 10 klasických studijních lekcí, dále lekce úvodní, ve které jsou účastníci s celým kurzem a jeho průběhem seznámeni a lekce bonusová, ta v prvním běhu připadla na mezivánoční období a měla oddechový charakter.

 

Témata jednotlivých lekcí jsou následující:

  • Úvod do problematiky výzkumů v knihovnách
  • Přípravná fáze sociologického výzkumu
  • Výběr vzorku
  • Metody sběru dat
  • Jak vytvořit dotazník
  • Analýza dat
  • Specifika kvalitativního výzkumu
  • Výzkumy čtenářství a čtenářů
  • Benchmarking
  • Závěr výzkumu a prezentace výsledků

Aby účastníci kurz úspěšně absolvovali, bylo zapotřebí plnit zadané úkoly a vypracovat úkol závěrečný, který je do jisté míry shrnutím toho, co se v průběhu naučili a co by si měli odnést, budou-li chtít sami ve své instituci výzkum provádět.

Důležitou součástí kurzu také byla postavička docenta Chytráčka. Ten vznikl proto, aby se stal společníkem účastníků při studiu. Občas nabízel nové postřehy, jindy se snažil rozptýlit při zvlášť obtížných pasážích učebního textu.

Docent Chytráček

 

Co dal kurz účastníkům a co jeho tutorům?

Od našich studentů jsme chtěli získat co možná největší množství zpětné vazby. Neustále měli možnost komunikovat na diskusním fóru, které bylo k dispozici v Moodlu. Stejně tak mohli diskutovat s tutory přes mail. A v neposlední řadě jsme připravili krátký vstupní dotazník, mapující očekávání od kurzu. Dále dotazník, o jehož vyplnění jsme žádali po první půlce kurzu a konečně závěrečný evaluační dotazník, který budou dostávat studenti společně s vyhodnocením jejich závěrečných úkolů.

Níže je několik grafů z průzkumu, kterým účastníci hodnotili první polovinu kurzu.

Otázka: Obsah kurzu shledávám

 

Otázka: Ohodnoťte náročnost obsahu kurzu na škále od jedné do deseti (1=snadný obsah, 10 náročný obsah)

 

Otázka: Ohodnoťte na škále od jedné do deseti přínosnost TEXTOVÝCH OPOR (v pdf) (1=nepřínosné, 10=přínosné)

obsahové části kurzu a úkolům studenti dále dodávali:

  • „Je to velmi přehledně a logicky zpracované, studijní materiál má moc pěkný formát, dobře se čte a dobře se v něm orientuje."
  • „Lepší viditelnost grafů nebo nadpisů (když si materiály vytisknu, tak to, co je jinou barvou než černou (týká se i schémat), není vidět."
  • „K definicím by to chtělo více konkrétních příkladů"
  • „Líbí se mi, že úkoly jsou rozmanité a neopakují se a procvičuje se na nich právě to, co člověk zrovna studoval."
  • „Vyhovovaly by mi úkoly co 14 dnů."
  • „Nějak zapomínám na úkoly ... Nějaké připomenutí nebo motivace by bylo super."

 

Otázka: Kurzu věnuji v průměru

 

Otázka: S průběhem kurzu jsem zatím celkově

Otázka: Splňuje zatím kurz Vaše očekávání?

A vzkazy tutorům na závěr:

  • „Jsem spokojená se systematičností a přehledností zpracovaných informací, které potom studujeme."
  • „Spokojená jsem se zpětnou vazbou, opravou úkolů. Zadané úkoly jsou na rozdíl od jiných on-line kurzů náročnější, nestačí jen vyplnit test, je nutné samostatně vypracovat úkol."

 

Celkově jsou reakce na kurz spíše kladné, ale nesmírně důležité byly pro tutory také připomínky, které účastníci v průběhu kurzu vznášeli, ať už se jednalo o poznámky k technickým problémům či dotazy na dovysvětlení probírané tematiky.

V březnu chystáme druhý běh kurzu. Chyby, na které nás studenti upozornili, by měly zmizet. Přibýt by mělo konkrétních příkladů a doplňujících studijních materiálů. Už teď se těšíme na nové myšlenky, které s každým dalším novým účastníkem přicházejí. Na závěr bychom se velmi rádi podělili o některé z nich...

Jaký bude čtenář za dvacet let? A jakou roli budou hrát knihovny?

Jedním z méně tradičních úkolů byla krátká úvaha na téma, jak by mohl vypadat typický čtenář za dvacet let. Účastníci kurzu nezávisle na sobě sepsali neobyčejně pestrou řadu nosných myšlenek, které odrážely jak jejich vlastní zkušenosti, tak také často notnou dávku fantazie.

„Knihovny stojí a padají se svými čtenáři, jsou na zájmu čtenářů přímo existenčně závislé. Je tedy nutné, aby se svým čtenářům uměly přizpůsobit. Musejí se naučit předvídat zájem a měnící se potřeby čtenářů, musejí se umět rychle adaptovat na nové společensko-kulturní poměry, musejí otevřeně přijímat nové technologie a média...  (...) Jaký tedy bude typický čtenář v roce 2032? Myslím a doufám, že bude vzdělaný, kultivovaný, se zálibou ve čtení (bez ohledu na to, zda se jedná o knihy tištěné nebo elektronické), že to bude člověk technicky a počítačově schopný, že si bude vážit informací a do knihovny bude chodit studovat, pracovat i relaxovat."

 

„Papírová kniha samozřejmě nezanikne, protože jako médium je nepřekonatelná, jelikož k přečtení čtenář nepotřebuje žádný zdroj energie. „

 

„Každopádně si budoucí čtenář bude nosit svou knihovničku neustále při sobě, domácí knihovna bude vyhrazena jen těm NEJ dílům, ke kterým se kdykoli rád vrátí."

 

„Stejně jako tablety i mobily budou mít e-čtečky ohebné, srolovatelné displeje. S větší dávkou fantazie si dovedu představit brýle, případně dokonce čočky, které budou promítat text přímo na sítnici . (...)Očekávám ovšem určité rozevírání nůžek mezi čtením pro radost a čtením „vynuceným" (škola, práce, sebevzdělávání). Lehce na úrovni sci-fi předpovídám, že do budoucna zůstanou pouze tři skupiny čtenářů. Velcí, "zažraní" čtenáři, čtenáři z donucení, nečtenáři."

 

„(...) čtenáři roku 2032 se budou od dnešních čtenářů lišit převážně jejich propojením s online světem a vůbec propojením s technologiemi, které se stanou součástí života. Což se děje již teď. A v čem zůstanou stejní? Stále budou ovlivňováni společností a trendy, chcete-li módními vlnami, které se převalují jedna přes druhou. Dobrým příkladem jsou například čtenáři dětského oddělení. Kde jedna generace byla začtená do Enid Blytonové a komiksů kačera Donalda, a další generace, kterou teď bere fantasy, upíři a z komiksů Futurama a Simpsonovi."

„Není divu, že beletrie ubývá. V současnosti si mnoho lidí stěžuje na nedostatek času, na mnoho práce a přehlcenost informacemi, a tak dá každý raději přednost knize plné rad, jak se se současným stavem vyrovnat. Hledají informace o tom, jak si poradit s nedostatkem času, co dělat ve stresu, jak rozvíjet své dovednosti (soft skills) apod., aby udrželi tempo s dnešním vývojem. Pokud se přehlcenost informacemi nesníží a pokud člověk nenajde větší vyrovnanost, budou tyto žánry populární i za 20 let."

 

„Čtení beletrie si budou moci dovolit možná důchodci, pokud po nástupu do důchodu v 70 a více letech budou ještě na písmenka vidět. Pak by mohli ocenit elektronické velkoformátové čtečky, která jim umožní zvětšení textu do požadované velikosti."

 

„Domnívám se, že velmi malé množství populace si uvědomuje, jak významná je četba pro rozvoj dítěte a jeho fungování ve společnosti - na jeho schopnosti, dovednosti, charakterové vlastnosti atd. Domnívám se, že v řešení tohoto problému by mohly veledůležitou roli sehrát dobře fungující školní knihovny na ZŠ a SŠ vedené kvalifikovaným odborníkem - knihovníkem, a nárůst hodin četby v rámci výuky. Bohužel, mám za to, že náš stát tuto významnou roli školních knihoven podceňuje a to se odráží v jejich počtu a podpoře, co se týče např. nákupu literatury. Do budoucna bych si tedy přála, aby školní knihovna s kvalifikovaným knihovníkem nebyla vzácností, ale samozřejmostí (...)."

 

„S vyvíjejícími se technologiemi se může vyvíjet i čtenář. Už neuvidíme čtenáře chodit do knihovny půjčovat si knížky, ale bude mít po kapsách různé "hračky", pomocí kterých si bude moct číst v knihách, brožurkách či studijním materiálu.  Může se však stát, že nakladatelé a vydavatelé budou stále vydávat knihy tištěné a tudíž i čtenář zůstane čtenářem, jakým ho známe dnes. Bude stále vyhledávat knihovnu, ve které nalezne množství knih a také novinek, které si třeba z finančních důvodů nebude moct dovolit."

 

„Já osobně si myslím, že v roce 2032 budou čtenáři více náročnější na výběr knih, které se rozhodnou přečíst si a z pohledu knihoven budou více náročnější na služby, které jim daná knihovna nabídne."

 

„Myslím, že čtenářské zvyky se výrazně nezmění, spíše se změní médium. Jsem přesvědčena o tom, že v roce 2032 již budou převládat čtečky elektronických knih nad klasickými knihami v papírové podobě, ale i nadále se bude číst jak odborná literatura, tak i beletrie a „oddychová" literatura obecně - vzhledem k tomu, že se jedná o dva odlišné druhy literatury, z nichž každý plní zcela jinou funkci."

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback