Jak by se učitelé měli skamarádit s internetem a jeho vzdělávacím potenciálem

Snad se mnou budete souhlasit, když řeknu, že člověk ke svému konání potřebuje ideály – vysoké cíle. Žádná realita by neměla mít nad nimi takovou moc, aby je zničila. Tímto článkem bych chtěla oslovit především učitele ze základní a středních škol a pomoci jim poodhalit potenciál internetu coby vzdělávacího média a vykročit tak blíže k technologicky smýšlejícím žákům. Přiblížit se k ideálům vzdělání 21. století.

Pokud patříte mezi ty učitele, kteří jsou si vědomi PROČ by měli začlenit možnosti internetu do svých hodin, ale nevědí JAK PŘESNĚ, přejděte prosím na článek Tipy jak zařadit možnosti internetu do vzdělávání.

Nedávno jsem se zúčastnila vzdělávacího festivalu, kde jeden z přednášejících mluvil o otevřeném vzdělávání (viz např. projekt Mimoskolu.cz). Není to však přednáška, i když byla inspirující a poutavá, o čem bych chtěla psát. Moje psací touhy nakopl jeden z příspěvků v diskuzi. Ozvala se paní učitelka s myšlenkou, že kvůli internetu děti spíše hloupnou, a že s takovým přístupem, který nastínil přednášející, mohou rovnou děti učit roboti. A tak jsem se znovu dostala na téma učitelé - internet - vzdělávání a zkrátka se k tomu musím vyjádřit, protože chápu, že není lehké se v možnostech internetu zorientovat.

„Průměrný učitel vypráví. Dobrý učitel vysvětluje. Výborný učitel ukazuje. Nejlepší učitel inspiruje.“ – Charles Farrar Browne

Na střední mi připadalo, že učitelé berou internet spíše jako konkurenci než spojence (což bylo okolo roku 2008) a obávám se ale, že se tento postoj moc za těch pět let nezměnil. Internet je pro ně často něco, co dětem zlehčuje práci (bohužel v tom pejorativním slova smyslu), něco co narušuje jejich řád, něco, kvůli čemu mohou vypadat jako blbci. Díky internetu již není pracné hledat informace a někteří učitelé tomu nejsou rádi. Jakoby se hodnota informace odvíjela od těžkosti jejího dosažení. Uveďme příklad. Dítě při přípravě do školy vychází z internetu, a když to učitel zjistí, je zle. Učitelé jsou si toho vědomi toho, že internet nikdo nekontroluje a tudíž se tam dají často najít zavádějící až nepravdivé informace. Takto argumentují, místo toho, aby dětem vysvětlili, jak internet funguje, na jakém principu funguje Wikipedie, kde hledat ověřené informace a jak k nim kriticky přistupovat. Až bolestně si vzpomínám, jak jsme se v informatice učili převádět z šestnáctkové soustavy do dvojkové a celý první rok počítač k výuce vůbec nepotřebovali. Takže pokud není v silách předmětu informatika děti skutečně naučit používat internet, nedá se nic dělat, musí se této role ujmout někdo jiný. Češtinář, matikář, angličtinář… Je to jedno, internet je přirozená součást života každého žáka a je nutné s ním počítat. Učitel by se měl snažit fungovat jako průvodce mezi kvalitními zdroji a děti odkazovat tam, kde je to žádoucí.

Tímto tématem se zabývala mj. i Evropská komise, která vytvořila tzv. ICT cluster 2010. V něm je několik zajímavých a u nás tristně opomíjených doporučení:

  • Technologie musí být součástí výuky nepřetržitě od útlého mládí.
  • Je třeba podporovat výzkum v oblasti vlivu technologií na výuku.
  • Školství musí odstraňovat vznikající digitální rozdíly.
  • Školství musí reagovat na potřeby trhu pracovních sil.
  • Digitální kompetence musí být v oblasti přípravy učitelů považovány za klíčové.
  • DK učitelů musí obsahovat schopnost kritického přístupu ke vzdělávacím technologiím, tj. schopnost rozpoznat jejich výukový potenciál. Příprava učitelů musí obsahovat seznámení se zkušenostmi, s příklady dobré praxe a se zdroji vhodných materiálů. Učitelé všech předmětů a úrovní musí být schopni podnítit své žáky k tvořivému a kritickému využívání ICT při učení, např. při hledání vhodných informací a jejich vyhodnocení.
  • Využít tyto dovednosti při uplatňování inovativních výukových postupů (aktivní zapojení žáka, podpora samostatného poznávání, experimentování, řešení problémů apod.).

Ukažme si tedy kladnou tvář internetu (i když je samozřejmě nutné znát i všechna jeho rizika). Internet je platforma, kde mohou pomalejší žáci dohonit učivo (například díky stránce Khanovaskola.cz, kde jsou pomocí videí vysvětleny úlohy o pohybu stejně tak jako osmóza a to vše zdarma). O jejích dalších možnostech a celé myšlence se můžete více dozvědět na přednášce na TEDu samotného Salmana Khana s názvem Změňme vzdělávání pomocí videa, kterou velmi doporučuji.

Internet je místo, kde mohou děti sdílet svoje materiály mezi sebou (facebook.com, issuu.com, spolužáci.cz) a klidně i napříč ročníky. Důležité je i sdílení mezi učitelem a žákem (například prezentace na Slideshare.net, který je zdarma a lidé se tam navzájem mohou „sledovat“ a tak být neustále v obraze).

Učitelé často argumentují, že v rámci 45 vyučovacích minut se toho nedá moc stihnout. Dobře si vzpomínám na hodiny biologie, které jsme často strávili v podstatě diktátem probírané látky. Člověk akorát dbal na to, aby to vše poznamenal, takže o nějakém utkvění látky v hlavě nemohla být moc řeč. Co kdyby však učitelé svým studentům nabídli skripta a procházeli je ústně? Vyvolávali diskuze, demonstrovali příklady na videích a obrázcích, a snažili se držet metod kritického myšlení (myšlenková mapa, brainstorming, pětilístek, časová osa, insert apod.) a modelu učení E-U-R?

Ráda bych poukázala na to, že je na školách mnoho učitelů, kteří se snaží a opravdu odvádí kus dobré práce. I já na své škole jsem několik takových potkala. Těmto učitelům, kteří berou učení jako poslání, bych chtěla velmi poděkovat a popřát hodně energie i do let budoucích.

Poslední věc, kterou bych tu ráda zmínila, jsou výsledky mého malého průzkumu. Ptala jsem se sedmáka na gymnáziu a třeťačky a páťačky na základní škole, jak jejich učitelé využívají počítače, projektor a internet. Odpovědi byly stejné. Učitelé se naučili používat PowerPoint, bohužel však převážně k promítání textů, a proto mají děti prezentace spojené s velkou nudou. A to je taková škoda! Člověk se učí všemi smysly, a proto jsou prezentace skutečně mocným nástrojem. Dá se díky nim spojit teorie s praxí. Jak by měly vypadat prezentace správně? Nechte se inspirovat například tímto učitelem Simonem Jonesem. Jedna z jeho prezentací, se snaží učitele inspirovat a vychází z předpokladu, že by učitel měl svou prezentací především vyprávět.

Presentation Skills for Teachers version 3.0 from Simon Jones

Berte tento článek prosím jako informační zdroj a bránu do jiných zdrojů. Pokud nyní chcete od teorie přejít k praxi, přečtěte si článek Tipy jak zařadit možnosti internetu do vzdělávání.

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

2 komentáře

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
12. 8. 2013

Skvely clanek. Rada lidi neakceptuje moderni nastroje, protoze naucit se samostatne vyzaduje praci. Avsak mobilni telefony se naucili ovladat a pouzivat vsichni. Ucitel, ktery nema vuli se ucit samostatne a predavat nove znalosti zakum mel vratit diplom a jit se rekvalifikovat na neco, co nesouvisi s praci s detmi.

Obrázek uživatele Lea Mentlíková

Doplňuji o jeden zajímavý článek: Chcete lepší vzdělání? Skutečně?: http://goo.gl/MzEtU4

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback