Jak se v Národní technické knihovně rokovalo o budoucnosti knihovnictví

Sedíte u notebooku, rollujete co je nového na stránkách SKIPu a najednou narazíte na “knihovnickou konferenci”. Naposledy jsem se knihovnického setkání účastnila na střední škole, proto bylo jasné, že na této konferenci musím být. Jde to rychle. Zajdete za Betkou Strnadů. Ta připíše řádek k registraci: Jája - knihovnice (srdíčko vám poskočí radostí) a jedete.

Proč knihovnictví stárne? Otázka, která trápí mnoho hlav. Dáváme prostor odborným pracovníkům knihovny? Chceme změnu knihovnické profese? Vytváříme změnu knihoven? Mění se knihovnická profese? Které knihovny poskytují vzdělání svým čtenářům? To jsou otázky, které mě napadaly v průběhu celé konference.

Dne 22.dubna 2015 se v Národní technické knihovně v Praze uskutečnila konference Budoucnosti knihovnických profesí v ČR.

Na konferenci vystoupili knihovníci (ředitelé knihoven českých, tak i zahraničních), zástupci vysokých škol, dále pracovník Národního vzdělávacího fondu, předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) a nakonec předsedkyně Odborového svazu pracovníků knihoven. Návštěvníky konference byli především knihovníci a knihovnice z různých knihoven, členové SKIPu, pedagogové středních a vysokých škol se zaměřením na knihovnictví a studenti knihovnictví. Celou konferenci moderovala “srdcařka knihovnictví”, Zlata Houšková.

Co bylo obsahem přednášek u jednotlivých přednášejících?

Martin Bakule - Prognóza zaměstnanosti pro obor knihovnictví

Jako první přednášející se představil  pracovník z Národního vzdělávacího fondu, který představil přednášku Prognóza zaměstnanosti pro obor knihovnictví. Hlavním cílem bylo seznámit posluchače s výzkumem, z kterého plynou dvě prognostiky (optimistický scénář a pesimistický scénář pro oblast knihovnictví do roku 2033), jejichž obsah vám představuji níže.

1)      Optimistický scénář

Služby knihoven:

  • služby tištěných dokumentů se sníží radikálně k poměru s on-line a digitálními produkty a službami,
  • studium a vzdělávací aktivity porostou a rostou i v prognóze,
  • školní i mimoškolní aktivity,
  • komunitní aktivity.

Knihovníci:

  • zaměstnanost klesne o 5 % do roku 2033,
  • poměr mzdy k ostatním profesím bude lepší,
  • vzroste poptávka po pracovnících s kompetencemi pro 21. století,
  • zpomalí se růst věku knihovníků,
  • pracovníků bude cca 4 000.

2)      Pesimistický scénář

Služby knihoven:

  • pracovníci spravují jen tištěné fondy, digitalizace neprobíhá jako v jiných paměťových institucích,
  • bude omezený přístup k nově chráněným autorským dílům,

Knihovníci:

  • mzdy se sníží (bude méně knihovníků),
  • zaměstnanost klesne o jednu čtvrtinu,
  • sníží se zájem o knihovnickou profesi,
  • vysoký věk pracovníků knihoven – jejich malá adaptační schopnost pracovat s novými technologiemi,
  • 3 500 pracovníků zůstane v knihovnách.

Je tedy otázkou podle jakého scénáře se české knihovnictví vydá?

národní technická knihovna

Vít Richter - Knihovníci dneška pro knihovny zítřka

Jako druhý vystoupil předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) ČR a zároveň ředitel Knihovnického institutu NK ČR - Vít Richter se svým příspěvek Knihovníci dneška pro knihovny zítřka.

Předseda SKIPu si na úvod položil dvě otázky, které vyplývají z tématu jeho příspěvku.

  1. 1.    Kdo jsou knihovníci dneška?

Autor příspěvku zmínil, že pouze 50 % knihovníků a knihovnic má patřičné vzdělání v oboru.

Je to dobře, nebo není? Proč je polovina zaměstnanců „neknihovníků“?

Dále přednášející uvedl problémy ve vzdělávání knihovníků, ve správě  digitalizace a v absenci pracovních pozic jako je webmaster, fundraiser a marketér.

Z autorova odborného pohledu veřejné knihovny zatím nevstoupily do digitálního prostoru (dramaticky rostou návštěvy v on-line prostředí, ale knihovny se nestíhají adaptovat).

Samozřejmě, že tyto výroky nenechaly posluchače klidnými, a tak se v diskuzi mimo jiné objevila následující otázka: “Kdo vzdělává knihovníky a knihovnice?” Řešení tohoto problému vidí přispěvatel v nabídce kvalitního vzdělávání, akreditovaných kurzech a distanční formě vzdělávání.

2.         Co jsou knihovny zítřka?

V druhé otázce se autor zaměřil na knihovny zítřka. Položil si otázku: “Co rozvíjí knihovnickou profesi?”. Sám si odpověděl, že to jsou lidské zdroje. Na svou další řečnickou otázku: “Kdo ovlivňuje kvalifikaci pracovníků v knihovnách?”. Na svou další otázku se od něj dozvídáme, že to jsou pedagogové a vedoucí knihoven.

Vír Richter ukončil svůj příspěvek výzvou v nastavení pravidel, které se musí dodržovat:  přijímat pracovníky na předem jasná pracovní místa a celoživotně pracovníky vzdělávat.

Barbora Drobíková - Knihovnictví na FF UK v Praze: vydržíme?

Jako třetí vystoupila ředitelka Ústavu informačních studií a knihovnictví (ÚISK) - Barbora Drobíková s příspěvkem Knihovnictví na FF UK v Praze: vydržíme?. Autorka se ve svém příspěvku zaměřila na knihovnický obor a trendy ÚISKu s predikcí na 15 let a otevřela otevřela následující diskuzi: “Potřebují všichni knihovníci stejné kompetence? Kam směřuje ÚISK?”.

Na tyto otázky si ředitelka odpověděla sama, a to navržením následujích změn:

  • nové kompetence: student potřebuje i jiné kompetence (zavedení dvouoboru - výuka knihovnického oboru s literaturou, historií, psychologií, sociologií, sociální prací a dalšími obory),
  • posílení lektorských/pedagogických dovedností,
  • zavedení učitelského oboru -  informační a mediální gramotnost.

Petr Škyřík - Vzděláváme knihovníky pro práci a život v 21. století?

Po ředitelce ÚISKu vystoupil další vysokoškolský pedagog, vedoucí Kabinetu informačních studií a knihovnictví (KISK) s příspěvkem Vzděláváme knihovníky pro práci a život v 21. století?

Náš delegát z Brna si položil otázku: “Co je důležité pro knihovníky v práci pro 21. století?” Petr Škyřík si odpovídá třemi hodnotami:

  • pracovitost (angažovanost, odpovědnosti, zodpovědnost)
  • kreativita (odborné kompetence, tvořivost = obsah zvolených ideí)
  • snění (mít vizi).

Petr Škyřík

Tomáš Řehák - Knihovny se nikdo nezeptá

Dále vystoupil ředitel Městské knihovny Praha (MKP) s provokativním příspěvkem Knihovny se nikdo nezeptá. Autor v něm narážel na problémy se službou Ptejme se knihovny a v rámci toho představil modelový příklad v podobě příběhu, kdy smutná desetiletá holčička přijde do knihovny a říká: „Umřel mi křeček, jmenoval se Pepík!“ Jak mají pracovníci správně reagovat?

Reakce č. 1.: “Krečci. Třetí regál. Vpravo."

Reakce č. 2.: “Je mi to líto.”

Tímto příkladem ředitel MKP apeloval na individuální přístup pracovníků knihoven ke svým čtenářům. Zřejmě ve své praxi zná “robotickou” reakci (viz reakce č. 1.). Kdyby pracovníci knihovny měli reagovat podle reakce č. 1., nemuseli by být v knihovně vůbec, stačily by pouze samoobslužné pulty. Úloha knihovníka nespočívá jen ve vydávání knížek, ale i ve vytvoření prostředí, ve kterém se budeme cítit příjemně a bezpečně.

V rámci diskuze padla otázka jaké jsou konkrétní kroky ke změně? Ředitel odpověděl následujícími body:

  • začít u sebe,
  • přemýšlet o své práci - přístup ke změnám,
  • jsme v procesu změny a víme o tom.

V průběhu bouřlivé diskuze, položil Řehák publiku otázky, které by si měl klást každý pracovník knihovny: “Vidím se v Koncepci rozvoje knihoven? Vidím se v manifestu IFLA?”

Dana Menšíková

Jako předposlední vystoupila předsedkyně Odborového svazu pracovníků knihoven s příspěvkem Péče o zaměstnance knihoven z pohledu důchodové reformy a připravenost lidí, organizací a odborů na prodlužující se aktivní věk.

Předsedkyně Odborového svazu pracovníků knihoven zmínila následující fakta:

  • věk roste více než v celkovém průměru zaměstnanosti,
  • výrazně stoupá věkový průměr knihovníků kolem 50 let,
  • střední školy vystuduje 200 absolventů ročně, ale 400 knihovníků odejde do důchodu.

Ute Hachmann

Jako poslední vystoupila ředitelka Městské knihovny Brion s příspěvkem Od správce k tvůrci - německý pohled na proměnu profese “knihovníka”. Přispěvatelka zmínila zásadní změny v oblasti knihovnictví a přišla s kompetencemi, které by měl mít knihovníka “příští doby”:

  • schopnost v oblasti marketingu,
  • komunikace,
  • sociální kompetence,
  • technické kompetence.

Shrnutí konference

Témat, které se na této konferenci řešilo, bylo mnoho, proto jsem se rozhodla celou konferenci shrnout v několika výstižných bodech:

  • vzdělávat a být vzděláván,
  • nezakládat činnost knihovníka jen na půjčování,
  • mít vizi (Zlata Houšková),
  • pomáhat žít dobrý život (Tomáš Řehák),
  • pracovitost, kreativita, snění (Petr Škyřík),
  • experimentovat a být zvídavý (Ute Hachmann).

Potvrdil se předpoklad, že průměrný věk pracovníků se bude nadále zvyšovat, což znamená, že knihovnictví bude stárnout, i když se budou knihovny rozšiřovat o nové pracovníky. Vysoký průměrný věk pracovníků se tak negativně promítne do úrovně poskytovaných služeb v knihovně. Tomu je možné zabránit novými činnostmi, které ale vyžadují nové kompetence.

U všech přednášejících se opakovalo téma kompetence pro knihovníky v 21. století. Zejména jsme diskutovali o schopnosti učit se, budovat kvalitní vztahy, pravidelně aktualizovat kompetence v oblasti ICT, rozšiřovat své kompetence v oblasti jiných oborů, experimentovat, kriticky myslet v oblasti informační a mediální gramotnosti.

Vracíte se zpět do Brna a jste rádi na KISKu, protože víte, že mnoho z výše zmíněných kompetencí máte osvojené. Žít KISK!

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback