Jak vyřešit paradox knihy? (Hledání odpovědí na 36. semináři knihovníků muzeí a galerií)

Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR a Slovácké muzeum v Uherském Hradišti ve dnech 4. až 6. září 2012 pořádaly 36. seminář muzejních knihovníků ČR. Seminář byl tradičně zahájen valnou hromadou komise, dále se jednání zaměřovalo na dva základní tematické okruhy. Jedním bylo knihovnictví s přihlédnutím k spolupráci nejen muzejních knihoven a druhým, obsáhlejším, prezentace knih, knižní a literární kultury. Závěr semináře byl věnován odborné exkurzi k tématu výstavnictví, konkrétně expozici Slováckého muzea oceněné prestižní cenou Gloria musealis.

„Chceme-li pro knihu novou perspektivu, musíme přinést i nové způsoby její prezentace,"

zaznělo v úvodním příspěvku bloku o expozicích a výstavách. Lze ale nějak vyřešit paradox knihy spočívající v tom, že podstatou knihy je její nehmotný, myšlenkový obsah, zatímco vystavit lze pouze to hmotné? Nejenom těmito otázkami se letos na svém třídenním semináři zabývali knihovníci z muzejních knihoven.

 

Je tradicí, že seminář Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR (AMG ČR) se koná každý rok v jiném místě za spoluúčasti některé muzejní knihovny. Organizaci letošního ročníku na svá bedra ve dnech 4. až 6. září 2012 vzala knihovna Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Místem konání nebylo muzeum, ale vzdělávací centrum Univerzity Tomáše Bati. Moderní přednáškový sál nabídl jak dobrou akustiku a technické vybavení, tak pohodlná místa s dostatečnou plochou na psaní (to ocení každý, kdo už někdy zapisoval poznámky při celodenním jednání do bloku balancujícího na jednom koleni). Bohužel dvě stěny plné oken i přes zatažené žaluzie vpouštěly do sálu příliš mnoho světla, takže prezentace přednášejících byly špatně zřetelné (i kvalita dokumentárních fotografií tím byla nepříznivě ovlivněna).

Hlavními tématy letošního semináře bylo knihovnictví s přihlédnutím k spolupráci nejen muzejních knihoven a prezentace knižní kultury, prolínající se jak odbornými příspěvky, tak doprovodnými akcemi. Seminář byl zahájen za přítomnosti vedoucí samostatného oddělení literatury a knihoven Ministerstva Kultury Blanky Skučkové, členky exekutivy AMG ČR Ireny Chovančíkové a zástupkyně ředitele pořádajícího Slováckého muzea Blanky Rašticové.

 

 

 

Zahájení semináře za účasti hostů.

 

Následovala jako obvykle valná hromada Komise knihovníků, na které předsedkyně výboru Štěpánka Běhalová přednesla zprávu o činnosti komise za uplynulý rok, a krátké zprávy regionálních zástupců o novinkách v muzejních knihovnách ČR.

 

Muzejní knihovny ve světě knihovnictví

Poté začala odborná část semináře, jehož první blok byl věnován možnostem spolupráce muzejních knihoven v oblasti knihovnictví. Vít Richter z Národní knihovny ČR přiblížil naplňování nové koncepce rozvoje knihoven. Koncepce má 21 témat a ke každému z nich byl určen garant, zpravidla ředitelé větších knihoven, a vytvořena pracovní skupina. Zazněla výzva, aby se zájemci z řad muzejních knihovníků, kteří by se na řešení některého z témat chtěli podílet, přihlásili u garantů, protože pracovní skupiny jsou otevřené. Jednou z priorit Koncepce je Centrální portál českých knihoven, který byl několik dní po semináři spuštěn na adrese www.knihovny.cz (kde dosud byly všeobecné informace veřejnosti o službách knihoven) a kde se o projektu lze dozvědět víc. V poslední době probíhá celá řada výzkumů zaměřená na činnost knihoven, což pro knihovníky znamená vyplňování řady dotazníků. I když je vyplňování mnohdy úmorné, bez takto získaných podkladů nelze v budoucnu formulovat určité projekty, získat peníze, získat argumenty na podporu knihoven. Slova se pak ujal Martin Sekera z Knihovny Národního muzea, aby představil jeden z dalších dotazníků, tentokrát určený pro specifikaci požadavků na trvalé uchovávání textových dokumentů.

Také další tři příspěvky nabízely muzejním knihovnám spolupráci. Jana Militká z Národní knihovny představila možnost spolupráce se Souborným katalogem, pro který jsou záznamy muzejních knihoven vítaným obohacením, protože tyto knihovny spravují často unikátní fondy. Marie Balíková (také z Národní knihovny) se věnovala problematice souboru věcných autorit z pohledu specializovaných muzejních knihoven, které tento soubor často považují za příliš „hrubý", a vysvětlila, proč některé jimi navrhované lexikální jednotky do souboru zařadit nelze. O možnosti využití Národního úložiště šedé literatury (http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe) informovala Hana Vyčítalová, která je od února letošního roku novou koordinátorkou partnerské sítě NUŠL, a na závěr všechny pozvala do Národní technické knihovny na 5. ročník semináře ke zpřístupňování šedé literatury (http://nusl.techlib.cz/images/Program_sem_2012_min.pdf, registrace je možná do 22. října).

 

Zkušenosti s granty

Tématem druhého bloku byly informace, osobní zkušenosti a doporučení týkající se grantů nejčastěji využívaných muzejními knihovnami. Grantovým programům VISK se věnovali Alena Petruželková z Památníku národního písemnictví (VISK 9), jejíž příspěvek byl doplněn o praktické rady pro práci při harmonizaci lokálních autorit s národními autoritami, Ila Šedo ze Západočeského muzea v Plzni (VISK 6), který podotkl (a vlastní zkušeností doložil), že někdy se projekty obhajují obtížně a velmi záleží na složení komise, a Štěpánka Běhalová z Muzea Jindřichohradecka (VISK 5 a 7), doporučující pravidelně číst vypisované priority jednotlivých programů, protože zde čas od času dochází ke změnám. S dotačním programem Knihovna 21. století pak účastníky seznámila Božena Kabelíková z Muzea Vysočiny Třebíč, konkrétně s jeho tematickým okruhem Ochrana knihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí.

S oběma hlavními tématy semináře souznělo i prostředí Galerie Slováckého muzea, kde se večer konala neoficiální, společenská část setkání. V rámci právě probíhající výstavy Jiří Brdečka - Limonádový Joe aneb Jdi na západ, mladý muži! bylo možné zhlédnout například příruční a cestovní knihovnu West wild s takovými tituly jako Kolaloka je můj život, Zpěvník Tornádou Lou, How to become a proper cowboy či Winnifred: příběh pravdivé lásky, miniaturní cestovní knihovničku pravého pistolníka nebo nejstarší výtisky Limonádového Joea se zarytými kulkami jako důkazy soubojů, které se o tyto unikáty vedly (nálezové zprávy a autorská práva viz studenti SUPŠ). Obou témat se držely také prezentace sponzorských firem zahajující následující den jednání. Firma Lanius představila svou novinku, a to Smartkatalog, webovou aplikaci pro mobilní telefony s prohlížečem, poskytující všechny základní funkce webového katalogu od vyhledávání po náhled obálek. Firma KP-Sys představila novou (od r. 2010) generaci svého knihovního systému Verbis a webového katalogu Portaro na právě vyvíjeném projektu oddělení starých tisků Národního muzea Provenio (http://www.provenio.net/), což je textově-obrazová autoritní databáze vlastníků knih, knižních celků a osobních knihoven. Zástupce firmy KP-Sys hovořil o technické stránce projektu, zatímco jeho obsahovou část představila Marta Vaculínová z Národního muzea. Autoři projektu počítají se spoluprací i jiných knihoven nebo muzeí, protože části knihoven některých osobností jsou rozptýleny po různých institucích. Zástupce firmy Exon se ze široké nabídky produktů a služeb své firmy soustředil hlavně na knižní skenery a firma Revyko představila nejrůznější typy výstavních vitrín, od pultových a nástěnných až po velkoobsahové a trezorové.

Tím jednání plynule přešlo do své odborné části zaměřené na expozice a výstavy čili prezentaci (nejen) knižní a literární kultury.

 

Expozice a výstavy literární a knižní kultury

a

Vystavování a ochrana sbírkových knižních fondů

Teoreticko-praktickým úvodem k tématu se stal společný dialogický příspěvek Martina Sekery a Aleny Petruželkové.

Východiskem úvah byl fakt, že v roce 2014 skončí Muzeum knihy ve Ždáře nad Sázavou, jedinečná expozice ukazující vývoj knižní kultury v chronologii a v souvislostech. Poté nebude v republice už žádná stálá expozice dějin knihy. Otázkou tedy je, co bude dál, zda vznikne v budoucnosti jiná taková expozice, nebo nevznikne už žádná, či instituce spojí síly a vybudují společnou expozici o dějinách různých médií. Objevuje se tu tedy myšlenka ne na muzeum knihy, ale na muzeum médií. Avšak pokud má v tomto směru vzniknout něco hodnotného, je třeba mít věci i teoreticky rozmyšlené a koncipované. Pokud máme novými způsoby prezentovat knihu, potřebujeme odborníky, kteří rozumí knize a jejím souvislostem, jinými slovy odborníky v oboru knihovědy.

Kniha je materiální předmět, ale má duchovní obsahy a při její prezentaci je třeba ukázat prostřednictvím materiálních prostředků něco, co je nemateriální. Seznámit se skutečně s knihou lze jen čtením a v expozici číst nelze, už proto, že čtení dlouhých textů není to, co dnes přitáhne návštěvníka. Je tedy třeba zvažovat, jak dnes návštěvníka výstavy či diváka zaujmout, jak upoutat jeho pozornost na obsah sdělení, jaké použít výrazové prostředky. V minulosti býval divák „vně" sdělení, měli bychom se ale zamýšlet, jak to udělat tak, aby se divák stal součástí prezentace, aby prezentace byla otevřená a divák ji interpretoval podle svého.

Příkladem snahy o takový nový přístup k prezentaci knihy je právě probíhající výstava Anatomie knihovny: Knihovna Karáskovy galerie 1925-1951 v letohrádku Hvězda (upoutávka na výstavu, která končí 31. 10. 2012, je na adrese http://www.youtube.com/watch?v=PBqamVOWnDo). Pro tuto prezentaci byl zvolen motiv anatomie, který přirovnává knihovnu k živému organismu a ukazuje jeho/její jednotlivé orgány.

 


 

Realizace takových prezentací klade velké nároky na jejich autory, inspirovat se lze z prezentace umění, které má delší historii, víc zkušeností, ale také své výzkumy, což naše knihověda nemá. To je mimo jiné způsobeno i tím, že u nás byl vývoj v této oblasti na 50 let zbrzděn, zatímco v oblasti německé, angloamerické a frankofonní se knihověda prudce rozvíjela. Nemáme přeloženou téměř žádnou základní literaturu, zejména z oblasti angloamerické, chybí zakotvení v akademickém prostředí (neprovádí se výzkum a teoretické studie), situace není ideální ani v případě výuky předmětu. Na podzim nebo na konci roku vyjde v České literatuře článek Petra Voita o knihovědě, a k němu paralelní článek Aleny Petruželkové o stavu knihovědy v zahraničí.

Podobně jako knihověda i muzejnictví u nás v nedávné minulosti nemělo dobré podmínky k rozvoji, chybí nám proto instituce a muzea zabývající se různými druhy médií, jako to mají v zahraničí. Znovu se zde objevuje ke zvážení idea muzea médií, které by shrnovalo vývoj jednotlivých médií, ovšem ne pouze co se týče vývoje technologií, nýbrž v sociálních, uměleckých, ekonomických a jiných kontextech. Takové muzeum by bylo i dobrým doplňkem mediální výchovy.

 

 

 

Martin Sekera z Knihovny Národního muzea a Alena Petruželková z Památníku národního písemnictví zahájili společným příspěvkem blok o moderní prezentaci knihy.

 

Téma muzea médií bylo znovu připomenuto také v rámci panelové diskuze, které se kromě Martina Sekery a Aleny Petruželkové zúčastnili Jan Jirák z Katedry mediálních studií Univerzity Karlovy v Praze a zástupci společnost Collegium Bohemicum Blanka Mouralová a Jan Šícha. Ti představili muzeum německy mluvících obyvatel českých zemí, které vzniká v Ústí nad Labem. I když téma muzea není primárně knihovnické, v podstatě v každé expozici se knihy nebo jiné tištěné či rukopisné dokumenty nacházejí, někde dokonce hrají klíčovou roli. Jednotícím prvkem expozice je němčina jako komunikační jazyk, proto je přirozené, že tu jsou zastoupeny knihy jako médium umožňující tuto komunikaci. K modernímu pojetí expozice přispělo i to, že společnost - jako první instituce v České republice - uspořádala architektonickou soutěž na její vnitřní řešení.

 

 

 

V průběhu panelové diskuze bylo představeno i vznikající muzeum německy mluvících obyvatel českých zemí.

 

Další příspěvky bloku nahlížely na výstavy a expozice z různých stran a mnohé seznamovaly s konkrétními příklady nebo zkušenostmi.

Peripetie dvacetileté přípravy nové expozice polygrafie v Národním technickém muzeu od prvních úvah v roce 1990, kdy muzeum získalo pro své expozice nové prostory, až po její vernisáž v roce 2011, vysvětlila Jana Vránková. Jinou tiskařskou expozici (také otevřenou roku 2011), souvislosti jejího vzniku i průběh realizace představila Štěpánka Běhalová. Expozice Landfrasovy tiskárny, ve své době nejvýznamnější mimopražské tiskárny s produkcí mířící i do zahraničí, vznikala v rámci projektu vytvoření centra původních řemesel a unikátních technologií v Jindřichově Hradci, který zahrnoval tři objekty, jedním z nichž bylo i muzeum. Příjemcem dotace bylo město, nikoliv muzeum, což ovlivnilo i některé momenty realizace. Své zkušenosti i pocity z uplatňování technických požadavků (osvětlení, prachotěsnost vitrín, bezpečnost exponátů ap.) na vystavování knih při přípravách expozice přiblížila Božena Kabelíková, která zdůraznila, že tyto požadavky by měly být uplatňovány už ve fázi přípravy projektu, protože jakákoliv pozdější změna přináší problém s dotacemi.

Restaurátorka Markéta Kropáčková podrobně popsala přípravu knih (starých a vzácných tisků) na výstavu od vyčištění přes opravy až po sepsání podrobného protokolu o stavu díla (condition report). Součástí této přípravy by mělo být také vytvoření ochranného obalu, případně výstavního stojánku na míru. Petr Žák z ČVUT pak přednesl velmi zajímavou přednášku o osvětlení na výstavách, které musí plnit řadu funkcí. Kromě čistě technické (umožnit vizuální vnímání informací) má světlo i roli uměleckou, kdy pomáhá modelovat prostor, vytvářet atmosféru sdělení či zdůraznit exponát nebo jeho část. Zároveň by nemělo škodit ani uživatelům (přemírou nebo naopak nedostatkem), ani knize.

 

 

 

Petr Žák z ČVUT vysvětluje, že konečný vliv osvětlení na papír závisí nejen na době osvitu, ale také na vlnové délce světla.

 

V příspěvku Hany Kraflové byly shrnuty literární výstavy Moravského zemského muzea v Brně od 60. let 20. století do současnosti a díky jejich obrazové dokumentaci se tak bylo možné seznámit s vývojem pojetí i způsobů instalací výstav tohoto typu. Bylo zřetelné, že kromě dobových „stylových" vlivů měly na způsob prezentace vždy vliv technické možnosti daného období. Současné technické a technologické možnosti pak představil zástupce firmy AV Media, nabízející komplexní řešení expozic od studie a projektu po scénář a realizaci. Mezi řadou technologických novinek a zajímavostí, například cíleným ozvučením, 3D projekcí, interaktivní podlahou či digitální interaktivní průsvitnou vitrínou, knihovníky samozřejmě zaujala interaktivní kniha, v které bylo možné listovat (stránky digitalizované knihy jsou promítány na soubor prázdných listů papírů a přizpůsobovány jejich pohybu, převracení, ohýbání či posunování po podložce uživatelem).

 

Co nového v muzejních knihovnách

Závěrečný blok byl, také již tradičně, věnován zajímavostem z muzejních knihoven. Letošní seminář v této části nabídl skutečně různorodé příspěvky. Rekonstrukci Muzea města Ústí nad Labem účastníkům semináře nepřiblížila řeč, nýbrž zpěv. Přesněji krátký hudební film, které u příležitosti nového otevření muzea sehráli a nazpívali tamější muzejníci (http://www.youtube.com/watch?v=fuoKtlJlGqA). Ve své úvaze nad rolí tištěné knihy v  době, která ji v důsledku rozvoje digitálních technologií jako zprostředkovatelské médium již nepotřebuje tolik jako dříve, se Vojen Drlík z Muzea Brněnska zamýšlel také nad tím, zda se dnes tištěná kniha nevrací svým způsobem k tradici starých rukopisů a inkunábulí - k tradici knihy jako uměleckého předmětu, užívaného k dívání, ne ke čtení. Regionální muzeum v Teplicích od roku 2005 připravuje tzv. exponát měsíce, který je vystaven ve vstupu do muzea, popsán a obrazově dokumentován na webu muzea a často i v regionálním tisku. Za dobu trvání projektu byly v roli exponátu několikrát i knihy či jiné tištěné dokumenty a jak Jana Michlová podotkla, vyvstává tu opět otázka, jak na tomto veřejném místě prezentovat knihu, která je ve své podstatě předmět intimní, určený k osobnímu přečtení. O tom, jak do muzea a hlavně muzejní knihovny láká studenty knihovnictví z místní střední školy, vyprávěla muzejní pedagožka Klára Smolíková z Husitského muzea v Táboře, která předtím, než nastoupila v muzeu, pracovala právě s těmito studenty (některé projekty studentů, například časopis nebo knihožroutské webové stránky, lze najít na adrese http://knihovnici-tabor.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=49&Itemid=74). Mnozí studenti si cestu do muzejní knihovny našli i opakovaně a vraceli se v rámci své praxe, jako brigádníci nebo i dobrovolníci.

 

 

 

Klára Smolíková z Husitského muzea v Táboře radí, jak do muzea a muzejní knihovny přilákat návštěvníky.

 

Dokonce ani odborná exkurze, poslední akce semináře, nevybočila z jeho tematického zaměření na výstavnictví. Cílem exkurze totiž byla jedna ze samostatných expozic Slováckého muzea, jmenovitě Muzeum lidových pálenic ve Vlčnově. Expozice byla otevřena v roce 2010 a získala 1. místo v kategorii Muzejní počin roku 2010 v rámci ceny Gloria musealis.

Skvělou organizací, zajímavými tématy k přemýšlení i řadou námětů a inspirací z praxe si seminář vysloužil upřímné ocenění účastníků. Jeho příští ročník se bude konat v Ústí nad Labem.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

3 komentáře

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
12. 8. 2019
Continue revealing your perfect tips with us! gunshipcoins.club
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
12. 8. 2019
Congratulations for the design and also fantastic subject material. homescapescoins.club

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback