Jak vyzrát na sebezdokonalování v komunikačních a prezentačních dovednostech

Seminář byl zaměřen na prezentační a komunikační dovednosti. Poukazoval na všechny možné problémy, se kterými se prezentující může setkat. Zároveň ale také bylo nastíněno, jakým způsobem se těmto problematickým situacím můžeme vyhnout, případně, jak je můžeme eliminovat na přijatelnou míru. Díky tomu lze docílit zlepšení svých vlastních dovedností před publikem.

Dne 8. Listopadu 2011 se na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Ústřední knihovně (Zbrojnice), uskutečnil jednodenní seminář Prezentační a komunikační dovednosti. Byl pořádán v rámci projektu Nakliv ve spolupráci s Univerzitou Palackého. Seminář vedla přednášející Iva Burešová, která pracuje jako odborný asistent na katedře psychologie FF Masarykovy Univerzity v Brně.

Seminář započal tím, že byl dán prostor posluchačům. Každý posluchač měl prezentovat sám sebe, v rámci několika minut. Díky tomu měl každý možnost si osahat roli prezentujícího, což není zrovna jednoduché. Vždy po 5 účastnících v jedné skupině se diskutovalo o tom, co bylo dobře a co špatně na předvedených prezentacích.

Úvodem se u první skupiny ukázalo, jaké jsou nejčastější chyby, a každá následující skupina se měla pokusit vylepšit svůj přednes. Nutno podotknout, že ne všem se to povedlo. Většina chyb pramenila z nezkušenosti přednášejících.

Další část byla vedena Ivou Burešovou. Zde jsme se dozvěděli všechny podstatné informace, které bychom měli použít během tvorby naši prezentace. Z mé strany musím říci, že tahle část semináře pro mne byla opravdu přínosem. Přednášející nám sdělila mnoho užitečných informací, které nasbírala během své 20-ti leté praxe. Ty následně můžeme použít při tvorbě svých vlastních prezentací a na základě toho se tak neustále zlepšovat.

Prezentace Ivy Burešové
Prezentace Ivy Burešové

Mezi připomínky týkající se základních požadavků na kvalitní prezentaci bych uvedl:
  • Podstatná informace před každou prezentací je, pro jak velkou skupinu lidí budeme přednášet a z jakých typů lidí bude publikum sestaveno (studenti, odborná veřejnost). To se, pokud možno, snažíme zjistit s určitým předstihem. Ne vždy je to ale možné.
  • Při prezentaci musí přednášející dodržet oční kontakt s posluchači. A to buď pod písmenem M nebo W. Tím se zajistí, že každý posluchač se cítí být včleněn do prezentace.
  • Důležitá je i gestikulace, která by měla být vedena od pasu nahoru. Samozřejmě záleží na prostředí. Protože pokud není možnost stupňovitého sálu, ve kterém je dobře vidět celá postava, tak je velmi podstatné, aby byla dodržena gestikulace právě od pasu nahoru. Lidé sedící vzadu totiž nemají možnost vidět celou postavu a vidí právě již zmiňovanou část, tj. od pasu k hlavě.
  • S gestikulací je úzce spojen postoj. Ten musí být přímý, pohyb celého těla by měl působit přirozeně. Mělo by se opustit od trhavých pohybů a ležérního dojmu.
  • Důležitý je i hlas, jeho intenzita a práce s ním. Není doporučeno mluvit stejným monotónním hlasem, ale doporučuje se intenzitu hlasu střídat. Pokud by se tak nedělo, posluchač by velice rychle ztratil pozornost.
  • Přednášející by měl taktéž dávat dobrý pozor na svoji výslovnost - češtinu. Vyvarovat se nářečí a nespisovné češtině. I když na druhou stranu, jak bylo zmíněno, není v určitých případech nevhodné užití nářečních výrazů. A to zejména z důvodu navázání lepšího vztahu s publikem.
  • Nesmí být opomenut také pohyb v prostoru. Jestliže se přednášející pohybuje, tak to lépe působí na publikum. To tím pádem nemá dojem, že je opomíjeno.
  • V průběhu prezentace musí být posluchači umožněno, aby vstřebal vše podstatné, co se přednášející snaží sdělit. To je docíleno tzv. dramatickou pauzou. Ta je opravdu důležitá a neměla by být opomíjena. Jelikož pokud je přednáška vedena v rychlém tempu, posluchači ztrácí pozornost.
  • Měl by být kaden důraz na interaktivitu. Což je kontakt přednášejícího s publikem. To umožní přednášejícímu se spřátelit se svými posluchači a určitým způsobem se na některé z nich fixovat. Interaktivita pomáhá při případně trémě.
  • Nemělo by se také zapomínat na práci s dechem během prezentace. Pokud totiž přednášející v průběhu působí udýchaným dojmem tak to kazí celkový dojem. Na druhou stranu to ovlivní i samotného přednášejícího.

Publikum
Publikum

Jednou z nejdůležitějších věcí je také to, jaký přednášející udělá první dojem na své publikum. Jelikož tenhle okamžik již nejde změnit. Je důležité, aby byl pokud možno co nejlepší.
Posluchač si udělá během prvních vteřin určitý obrázek o přednášejícím a během celé přednášky se jim pak řídí.
Zde by nemělo být také zapomínáno na zvolené oblečení. To je také vice či méně odpovědné na tom jaký si posluchač vytvoří vztah k přednášejícímu.

Jako protiváhu bych ale rád zmínil to, že není možné se zalíbit všem posluchačům. Vždy se najde v publiku část, které se přednášející určitým způsobem nelíbí.  Našim úkolem, ale je to, abychom tuto část posluchačů snížili na co nejmenší možné procento. To je možné učinit právě dodržováním zásad, které jsou zmíněny. Ty nám pomohou, aby přednáška proběhla dle našich představ a aby byla smysluplná, tj. aby si z ní posluchač odnesl co nejvíce užitečných informací. A byl spokojen nejenom on, ale i my, s dobře vykonanou prací.

Byl také kladen důraz na to, že by se neměla zanedbávat příprava na prezentaci. Někomu stačí chvíle a někdo potřebuje delší čas. Než začne samotná přednáška, musí si prezentující uvědomit, co chce přednášet, komu to chce přednášet a jak to nejlépe sdělit.

Podstatná část byla věnována správné přípravě přednášky v PowerPointu.
  • Název každé prezentace by měl být stručný a výstižný.
  • Dále by měl následovat obsah případně pod obsah.
  • Každý list prezentace by měl mít maximálně 7 řádků, přílišné přehlcení textem není dobré.
  • Nejlépe zvolený styl písma je bezpatkový - variace Arialu. Velikost písma 24 případně vetší.
  • Všechny listy by měly mít název.
  • Na každý list je doporučeno vložit maximálně 2 obrázky. Ty by měly být dobře viditelné.
  • Přechody mezi listy by měly mít stejný ráz, zde by se měla omezit kreativita. Pokud tedy není prezentace přímo určena pro konkrétní cílovou skupinu.
  • Při tvorbě by měl být dáván pozor na celkový dojem, měly by se vybírat správné barvy, správná kombinace barev. Asi za nejhorší možnou variantu byla označena kombinace zelené dále pak žlutá na černé, případně jakákoliv světlá barva na bílém pozadí.
  • Co se týče pozadí tak to by mělo být též zvoleno tak, aby ladilo s tématem prezentace, případně tak, aby neodvádělo pozornost od tématu.
  • Pokud chceme připojit i video, nemělo by být příliš dlouhé.
  • Optimální počet listů na jednu hodinu je 20.
  • Prezentace v PowerPointu by měla tvořit doplněk a ne se stát hlavním bodem přednášky.
Poslední část semináře byla věnována dobrovolnému úkolu. Sami posluchači si měli připravit příspěvek, který budou přednášet ostatním. Témata byla různá, např. Špírlice - masožravá rostlina, prezentace o přestavbě cyrilometodějské knihovny Univerzity Palackého nebo o občanském sdružení Ulita.
Někteří přednášející se příliš zaměřili na plátno, na kterém promítali samotnou prezentaci. A tím pádem ztratili kontakt s publikem. Někdo zapomněl na úvod a samotné představení své osoby. Případně špatně zakončil svoji prezentaci slovy „děkuji Vám za pozornost a .... Ještě jednou Vám děkuji". Někteří zase měli své prezentační dovednosti opravdu na dobré úrovni, ale budou i přesto nuceni na sobě pracovat, aby se zlepšili. Třeba v práci s komunikací - interaktivitou s posluchači.

Hlavním problémem u každého přednášejícího byla tréma. Ta se projevila různými způsoby. Asi nejhorší možná varianta je ta, že přednášející se zarazí a tzv. zamrzne. Každý má svůj způsob jak bojovat proti trémě. Jak se s ní vypořádat a jak ji na sobě nedát znát. Tady dle všech indicií neexistuje ucelený postup, jak se s trémou vyrovnat. U každého z nás je tenhle boj individuální. Někomu pomáhá dýchání, někdo si zase nějakým způsobem potřebuje dodat sebedůvěru. Každopádně naučit se pracovat s trémou je práce na dlouhou dobu a člověk se ji musí opravdu věnovat.

Workshop
Workshop

Mezi poslední bod bych rád zmínil to, že každý by si měl držet určitý styl svého vystupování. Není totiž dobré, a ani to nebylo cílem semináře, aby všichni měli jeden styl přednášení. I zdánlivě nepříliš dobrý projev může vyznít v určitém podání lépe než chladný a profesionální projev bez emocí.

Závěr

Seminář probíhal v přátelském duchu a určitě byl přínosem pro všechny zúčastněné. Každý se mohl zeptat na cokoliv a také vyzkoušet, jaké to je být v roli přednášejícího. A pokud se rozhodnul i pro možnost prezentace, tak se dozvěděl své jak kladné tak i záporné vlastnosti, které měl během vystupování. A na základě toho má možnost se jich do budoucna vyvarovat.

 

 

Poznámka: Autorem fotografií je Jan Zikuška.



Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback