Je business intelligence jen o datech a reportech?

Během semináře se měli účastníci možnost seznámit se všemi oblastmi spadajícími do problematiky business intelligence. Více než o nabídku komerčních produktů se zde jednalo o předávání zkušeností odborníků pro manažery, analytiky a další pracovníky zabývající se BI.

Seminář pořádala Česká společnost pro systémovou integraci 1. června 2012 v Likešově aule na Vysoké škole ekonomické v Praze. Celým seminářem provázel Jan Pour a Ota Novotný.

Toto celodenní setkání se od minulého semináře zabývajícího se problematikou Competitive intelligence značně lišilo. Zatímco seminář Competitive intelligence aneb jak vyhrát v konkurenčním boji (dostupný v Inflow č. 5/2012) byl zaměřený na prezentaci konkrétních produktů, které pomáhají pracovníkům v oblasti CI odhadnout konkurenci, seminář o business intelligence se soustředil ve velké míře na předávání know-how od odborníků. Mezi posluchači byli pracovníci bank a firem z celé republiky (z bank např. pracovníci ČSOB, Komerční banky, z firem byli vysláni mj. zástupci z ČEKIA).

Už během prvního příspěvku od Davida Slánského z KPMG ČR bylo jasné, že posluchač zde není zbytečně a že kromě možnosti získat nové kontakty si domů odnese také spoustu poznatků navíc. David Slánský je velice charismatický člověk. Kromě aktivit ve soukromé sféře také přednáší na VŠE a je na něm znát, že se před publikem cítí sebejistě a rozhodně ho umí zaujmout. Jeho originální pojetí, kdy se snažil zapojit posluchače do konverzace pod příslibem propisek, které rozdával za správné odpovědi na jeho otázky, zvedlo náladu v celém sále a vracel se k tomu téměř každý vystupující, který účinkoval po něm. Jeden šťastný držitel propisky za správnou odpověď tuto propisku nápaditě nabídl ve chvíli, kdy sám účinkoval.

Hlavním cílem prezentace Davida Slánského bylo poukázat na problém, který je ve většině firmách - problém komunikace. Business intelligence je běžnou činností v bankách a častou činností ve firmách. Průměrná roční investice do BI jsou stovky milionů korun. Avšak více než 20 % vytvořených reportů se nikdy nepoužije. Prostě se zpracují, protože se zpracovat mají, ale nemají žádný zpětný efekt. Věci se dělají zbytečně, je to drahé, nevyužívá se to. Proč? Jelikož některé reporty trvají až 18 měsíců a fluktuace bývá dosti vysoká, často se stává, že ten, kdo práci zadal, už ve firmě nepracuje. Nebo aplikace nefunguje, jak se očekávalo, tudíž nedokáže program vypracovaný report využít. Třetí důvod je prostý - pracovník si této práce neváží, protože si ji sám nezaplatil - zaplatila to přece firma. David Slánský přichází s řešením, které je hned na začátku - porozumět uživatelům a správně pochopit jejich požadavky. Když se uživatel správně pochopí, odpadá několikanásobné předělávání hotových reportů z důsledku nepochopení se. Také je důležité kontrolovat, zda reporty, které se mají vypracovat, už náhodou nevypracoval někdo jiný, a tudíž ve firmě existují. I to se totiž stává, že si firma zadá požadavek na report, který má vypracovaný u sebe v šuplíku, ale neví o tom. Následně je připravena za tuto práci zaplatit velkou sumu peněz. Pokud budeme vědět, co děláme, zeefektivní to naši práci a umožní to rychleji dojít do cíle.


David Slánský

Následovala prezentace, kterou vedl Ondřej Bothe z IBM ČR. Zabýval se problémem, kdy se přijde v pondělí do práce a jsou k dispozici pouze páteční data, která nejsou v danou dobu již relevantní. Po jeho příspěvku nastoupil Jiří Přibyslavský ze SAP ČR, který navazoval právě na to, že BI je dílem okamžiku, a tudíž co platilo ráno, neplatí odpoledne. S tím je však spojená problematika obrovského množství dat. Čím více dat, tím větší nápor na počítačové systémy a tím větší zpomalenost a delší čekání na výsledky. V tomto okamžiku Jiří Přibyslavský začal přednášet o in-memory computing. O co se jedná? U firmy, která má v datovém skladu 50 terabytů dat, trvá zpracování dat v průměru 77 minut. Technologií in-memory computing (SAP) stejné množství dat trvá 13 sekund. Jedná se tedy o rychlejší a flexibilnější přístup k datům. Tento pojem na trh s IT teprve vstupuje a dá se očekávat, že se stane vysoce žádaným zbožím na trhu. V současné době se touto technologií zabývají firmy jako HP, IBM, Fujitsu či SAP. Problémem, který technologii in-memory neumožňuje v současné době prostoupit do celého podnikatelského světa, je cena. Zavedení do malé firmy totiž stojí v řádech milionů korun, u velkých firem se cena šplhá ještě mnohem výše. Je totiž třeba si uvědomit, že samotná jedna technologie či aplikace není schopná dosáhnout všech požadavků BI, tudíž je potřeba dalších investic.

Na semináři se později vrátil k technologii in-memory computing Tomáš Třmínek z firmy KOMIX. Celou přednášku věnující se této novince přednesl i Ondřej Hlavička na závěr konference.

Ve výčtu bodů, které Jiří Přibyslavský nezapomněl zmínit při trendech do budoucna, bylo také upozornění na nutnost vývoje aplikací nejen na stolní PC, ale v současné době hlavně do mobilních telefonů. Důvodem je nejenom fakt, že manažeři jsou často na cestách a právě to cestování je většinou doba, kdy mají příležitost se na reporty soustředit, ale také zaujal tvrzením, že na světě je mobilních telefonů více než zubních kartáčků - tudíž aplikace právě pro mobilní telefony je klíčová.


Likešova aula o přestávce

Během semináře se neopomnělo vzpomenout ani na to, „jak to celé začalo". Tomu se ve své prezentaci věnoval Vladimír Kyjonka, který nemusel v historii zabrousit příliš daleko - business intelligence se totiž začal vyvíjet až ve 20. století, kdy se hromadilo stále více dat a bylo důležité vybrat kvalitní data a udělat z nich kvalitní informace. Ve snaze takové informace získávat docházelo nejen k pokroku IT (dostatečný výkon pro zpracování velkých dat), ale také k první myšlence data vzít, dát je na hromadu a vyrobit tak datový sklad. V procesu data-úprava-sklad-reporting (BI)-analýzy-pokročilé metody tak byl kladen největší důraz pouze do fáze datového skladu. Situace se však mění, s nárůstem významu dat pro business a současným bouřlivým vývojem dat došlo k tomu, že v roce 2007 poprvé překročila vyprodukovaná data dostupnou paměť. Datový sklad se z cíle přeměnil na prostředek a v současné době se řeší dvě možné cesty: jednak 1) hybridní architektura BI (není třeba vše ukládat do centrálního datového skladu) a 2) architektura předřazené inteligence (u klasického procesu dojde k přehození a vznikne proces data-analýzy-inteligentní reporting-business řešení). V publiku se ozvalo pár námitek, zda toto není až moc velká změna a že by se jednalo o riskantní postupy, na to však měl Vladimír Kyjonka připravený citát, který pronesl W. Edwards Deming: „It is not necessary to change. Survival is not mandatory." (Není nutné se měnit. Přežití není povinnost.) Toto vyvolalo úsměv na tváři mnoha lidem a minimálně nás to donutilo se nad spojením BI a tohoto citátu zamyslet.

Následovala prezentace od Jiřího Živnůstky z ADASTRY, který hovořil o umění data použít a použít je správně. Upozorňoval na nutnost information managementu, neboli pochopení informací a jejich maximální využití. Toto rozdělil do čtyř etap:

1) potřeba znát klienta (např. u klienta v bance znát produkty, které používá aktivněji, které pasivněji, které vůbec, zda-li se jedná o muže či ženu, delikvence, chování,...)

2) získání dvou typů dat:

            - hard data (obecné informace o klientovi)

            - soft data (získané přímo od klienta)

3) analýza nestrukturovaných dat

4) feedback (neboli zpětná vazba od klienta - málokdo to dělá!!!)

Následuje rozdělení klientů do čtyř skupin, kdy v první jsou klienti noví, druhé a třetí jsou stálí a čtvrtá skupina je naším cílem - jedná se o klienty nejbonitnější. V ideálním případě by se klienti měli přesouvat od první skupiny ke čtvrté.

Před přestávkou se ještě představil Petr Šprungl, který zabrousil do veřejného sektoru a popisoval strukturu dat zde a Peter Hora představoval BI encyklopedii www.semanta.cz.

Po přestávce kromě výše již zmíněných vystoupil Petr Podbraný ze společnosti Oracle Czech, který nastínil problematiku různorodých dat a s tím vysoké náklady, které jsou spojeny se získáváním těchto dat, nehledě na čas, který je nutné tomuto věnovat. Ve své prezentaci představil produkt Oracle, který hledá informace v textech na diskuzních fórech, v článcích a dalších informačních zdrojích na internetu. Produkt obsahuje slovník, pomocí kterého se rozlišuje, zda se jedná o pozitivní či negativní zprávy (do slovníku jsou zařazena určitá slovíčka, text se zanalyzuje do slov a podle toho, která slova text obsahuje, zařadí se do pozitivní či negativní tabulky). U tohoto produktu je však také problémem vysoká cena.

Robert Havránek z Microsoftu později představil demo verzi nového produktu MS PowerView, který přichází na trh a který je určen pro tvorbu reportů. Šikovně podanou ukázkou měl každý příležitost vidět, co všechno nový produkt umí a jakým možným způsobem ho lze využívat, včetně transformace souboru do PowerPointu.

Po demo ukázce nastoupil Ondřej Zyka z firmy Profinit a při této příležitosti ihned vyzkoušel publikum otázkou, co jsou to kvalitní informace, v tu chvíli jsem byla mírně překvapena, že studenti reagovali rychleji než pracovníci J (správná odpověď zněla, že kvalitní informace jsou takové, které nám jsou k užitku - takže pro každého znamená „kvalitní" něco jiného. Stejně tak se může stát, že kvalitní informace budou pro každého jiné, i když požadavek na začátku bude shodný.). Poté se zabýval problematikou, jak udržet vypovídací hodnotu informací, jakým způsobem udržet důvěryhodnost, jak zvyšovat hodnotu dat, ale také další aktuální úkol BI - schopnost získávat z dat nové informace.

Tento celodenní seminář dal každému posluchači něco - někdo získal nové kontakty na zajímavé lidi, někdo získal užitečné informace, které bude moct použít pro svou práci nebo nadnést na příští poradě ve firmě. Někdo získal větší nadhled a pomohlo mu to spojit si věci, které by si dříve třeba nespojil. V každém případě kdo na tomto semináři udržet pozornost celou dobu, určitě nepromarnil čas.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback