K možnostem školních knihoven

Role knihoven na základních a středních školách se zdá být v posledních letech stále více podceňovaná. Jednou z klíčových dovedností, kterou by si studenti a žáci ze škol měli odnášet, je schopnost práce s informacemi. Zcela zásadní roli zde hrají školní knihovny, jejichž význam je často redukován na sklad knih doporučené literatury.
V současné době se zdá být jako velice aktuální diskuse ohledně postavení a významu školních knihoven na všech stupních škol. V tomto článku vynecháme z našeho zřetele knihovny univerzitní, neboť jejich postavení je v rámci celého vzdělávacího systému velmi specifické a je spojeno například s požadavky na zisk akreditací, což činní jejich pozici ještě unikátnější.

Situace v knihovnách na základních a středních školách je ale v mnohém odlišná. Ve velké míře jde o sklady knih, které odpovídají požadavkům na četbu z osmdesátých let, jen nepatrně inovovaných a doplňovaných (jistě zřejmě ideologicky očištěné).

Na řadě škol žáci ani nevědí, že knihovnu mají a jaké jim vlastně nabízí služby.

Knihovníkem (či lépe řečeno správcem knihovny) je většinou učitel českého jazyka, který tuto činnost vykonává za minimální příplatek.

V takto načrtnutém pohledu na školní knihovny je vidět určitá skepse a pesimismus. Zvláště ve větších městech pak do hry vstupuje ještě konkurenční faktor veřejných knihoven a vzniká tak zcela legitimní otázka, zda podobné instituce mají vůbec význam. Zda by nebylo lepší knihy vhodně využít (rozdat, darovat jiným knihovnám atp.) a místnost využít efektivněji.

Osobně si myslím, že pokud bychom se na školní knihovny dívali očima jejich současné funkce (ve velké většině), tak je jejich likvidace možná na místě.

Přesto se pokusíme v následujícím článku ukázat, že knihovna by na každé škole být měla a že je její role je do velké míry nezastupitelná. K tomu je ale třeba, aby zásadním způsobem změnila chápání sebe sama a přetvořila se na moderní instituci, která nabídne kvalitní služby studentům i pedagogům, bude aktivně utvářet školní klima a podílet se na integraci školy do společnosti obce, ve které se nachází.

V současné době roste popularita programu, označovaného jako komunitní škola. Jde o snahu, aby škola nebyla světem sám pro sebe, ale aby byla aktivním prvkem, který vytváří ekosystém obce, místem, kde se setkávají děti i dospělí. Aktivním místem života. A mimo jiné v naplňování těchto ambic může být školní knihovna mimořádně užitečná.

Její další roli je možné vidět v podpoře čtenářské gramotnosti, tvorbě školního klimatu, integraci předmětů, informační výchově a v řadě dalších oblastí. Na ty se podíváme podrobněji.

Knihovna a informační výchova

Jednou ze základních dovedností, kterou by si měli studenti osvojit je schopnost pracovat s informacemi - od jejich vyhledávání, analýzy, hodnocení, třídění až po publikaci. Přestože se ve většině předmětů tato schopnost zdůrazňuje, zcela chybí systematická edukace, která by vedla k jejímu získání, tedy něco, co bychom mohli označit jako informační výchovu.[1] V rámci školních vzdělávacích programů je ale možné tomuto novému předmětu dát náplň a jasný obsah.

Tento předmět se nachází někde na pomezí českého jazyka a informatiky, takže se na něj bude jen těžko v pedagogickém sboru hledat odborník. Tuto roli může - bude-li mít kvalitní pedagogicko-psychologické vzdělání - dobře zvládnout odborný knihovník. Zvláště pokud zvážíme skutečnost, že současná společnost je označována jako informační, je nanejvýš žádoucí, aby práci s informacemi studenti zvládali zcela rutině.

Knihovník by se v tomto ohledu měl aktivně podílet na výuce, která by měla vést studenty k tomu, aby byly schopni najít potřebnou informaci, zvážit její validitu a kvalitu, vhodným způsobem ji zpracovat a publikovat. V informační výchově nesmí chybět ani otázky etické, nebo problematika efektivního čtení, citací a mnoho dalšího. Jde o dovednosti, které není možné jednoduše studentům předat přednáškou nebo systematickým výkladem, ale je třeba, aby si tyto činnosti sami vyzkoušeli. Zde je třeba intenzivně podporovat mezipředmětové vazby.

Zcela neodmyslitelně by k této práci mělo patřit také nakládání s elektronickými zdroji, zvláště s těmi, které jsou zdarma dostupné. V knihovnách by měl existovat jejich katalog (třeba veřejně přístupný na webu školy) a studenti by s nimi měli přirozeně pracovat. Jako další možná činnost se jeví budování tematických portálů se zdroji informací o jednotlivých předmětech či vyučovaných vědních oborech tak, aby se mohli kdykoli dostat k aktuálním vědeckým výsledkům.

Z toho co bylo řečeno je zřejmé, že informační výchova, která je doposud záležitostí spíše informatiků by se měla zásadním způsobem transformovat, a knihovník by měl být osobou, která výuku garantuje.

Z knihovny by se tak mělo stát jakési informační středisko školy, které bude hojně využívané.

Čtenářská gramotnost

Dalším dnes velice diskutovaným tématem je rozvoj čtenářské gramotnosti. [2] Ukazuje se, že studenti čtou málo, mají problémy s porozuměním textu i s vlastním psaným projevem. Důvodů, proč dochází k poklesu čtenářské gramotnosti, je celá řada. Nejčastěji se uvádí nahrazení četby sledováním televize nebo hraním počítačových her, ale osobně bych hledat důvody podstatně hlubší.

Předně, je to špatně koncipovaná výuka literatury, která nijak nestimuluje k četbě, staré seznamy povinné či doporučené literatury, které nijak nerespektující změny v kulturním klimatu, ale také určitá konzervativnost forem.

Čtenářská gramotnost velice úzce souvisí s informační výchovou a do velké míry ji kopíruje. Jestliže v současné době existuje informační výchova jen ve velice redukované podobě, je pochopitelné, že to bude mít následky také ve schopnosti pochopit text a zájmu o četbu jako takovou. [3]

V této oblasti se knihovně otvírá široké pole působnosti v oblasti popularizaci autorů, témat či knih. Měl by to být knihovník, který zná potřeby a zájmy čtenářů a je jim schopen nabídnou takové čtivo, které bude na jedné straně kultivovat intelekt a kulturní úroveň studentů, ale současně bude zábavné, zajímavé a dostupné.

Do této oblasti bude patřit jistě i propagace elektronických knih. [4] Čtečky jsou stále rozšířenější a navíc je možné k četbě použít tablety či větší mobilní telefony. Je proto nanejvýš vhodné, když je knihovna schopná vytvářet soubory knih, které je možné studentům doporučit a které jim budou přístupné a zajímavé. Asi jen málo kdo bude číst Aloise Jiráska (jehož četbu není možné v žádném případě doporučit bez předchozího historického poučení) či Svatopluka Čecha, ale výběr je mnohem větší a knihovna by se měla aktivně podílet na tom, aby se v této oblasti mohli studenti dobře orientovat a měli přístup ke zdroji, který jim poradí, co by si mohli přečíst.

Movitější školy mohou samozřejmě nabízet také výpůjčky samotných čteček, které mohou obsahovat zakoupený knižní fond. Jistě jde o oblast, která není nejlevnější, ale na druhou stranu je pro studenty přitažlivá a lze na ni relativně snadno získávat dotace.

Elektronické knihy jsou rozhodně něčím, co může mladé lidi ke čtení přivést.

Jistě zajímavou cestou popularizace mohou být také akce věnované určitému autorovi (například k příležitosti jeho výročí). To může být spojeno s čtením, promítáním filmů, ukázkami z knih či tematickým webem. Pokud se podaří představit autora jako zajímavou a inspirativní postavu, budou studenti chtít alespoň nahlédnout i do jeho díla literárního.

Významné místo zaujímá knihovna také, pokud jde o podporu samostatné autorské tvorby studentů, když by jim měla zajistit inspiraci, vedení i patřičný servis s případným vydáním díla a jeho propagací. Právě podpora knihovny v oblasti tvůrčího psaní může být pro řadu studentů důležitá a může se v ní nabízet spojení s informační výchovou. Knihovník může pomoci začínajícímu autorovi historické literatury či sci-fi s vyhledáním dobrých zdrojů jak faktografických, tak také literárních. Je možné pořádat literární soutěže, festivaly, autorská čtení atp.

Školní klima

Velmi významnou roli by měly se sehrát knihovny také jako integrační prvek ve školním prostředí. Jednotliví vyučující se často nemají možnost příliš setkávat, diskutovat o problémech, které jsou interdisciplinární. A je to právě knihovna, která by o tento dialog měla usilovat. Může jít o projekty typu „diskusní středa," kdy se jeden den v týdnu setkají dva tři vyučující k diskusi o nějakém tématu, do kterého se mohou zapojit také studenti. Přirozeně se nabízejí otázky na pomezí fyziky a filosofie - co je čas, prostor, antropický princip; matematiky a základů společenských věd - logika, věty o neúplnosti, ale také mnohé další.

Takto koncipovaná setkání mohou být velice přínosná jak pro pedagogy, tak také pro studenty. Současně jde o jednu z aktivit, které umožňují pěstování kvalitního a podnětného školního ekosystému.

Knihovna by měla také spolu s dalšími umělecky orientovanými kabinety usilovat o kulturní klima školy, pořádáním výstav, vernisáží a řadou podobných dílčích aktivit. Je zřejmé, že pokud se spojí role knihovníka s manažerem školních projektů, může to být pro školu rozhodně přínosné. Na druhé straně je třeba vidět existence omezujících faktorů - od pedagogů, kteří často odmítají na podobných akcích spolupracovat, přes omezení finanční až třeba po dispozice samotného správce knihovny.

Závěrem

Role knihovníka na škole by měla být také v oblasti neformálního vzdělávání, tvorbě různých tematických webů a v řadě dalších dílčích činností. Na jednu stranu je možné vidět značnou specifičnost této pozice oproti jiným knihovnickým službám, ať již ve věkovém složení čtenářů, specifické kultuře nebo právě možnosti podílet se na systematické výchově, na straně druhé je to ale práce z velké části podobná té ve veřejných či univerzitních knihovnách.

Přesto by zde (snad více než jinde) měl knihovník mít roli integračního prvku, který nabídne jednak horizontální spojení různých lidí v rámci vzdělávací instituce, ať již mezi pedagogy, studenty nebo oběma skupinami současně, stejně tak by ale měl zprostředkovávat vertikální složku komunikace - mezi školou a okolním světem.

Na tomto místě je možné upozornit na to, že by se knihovník neměl věnovat jen studentům, ale také pedagogům, kteří mají často problémy s vyhledáváním informací na internetu a informačními technologiemi obecně.

Jestliže je informační specialista na škole přítomný, měl by část své aktivity nasměrovat také do této oblasti, neboť ta se velice rychle může projevit zvýšenou kvalitou celého edukačního procesu.

Knihovna by se v takovém pojetí mohla stát jakýmsi kulturním, intelektuálním i vědeckým centrem školy. Prostorem pro diskusi, setkávání i vzdělávání studentů i jejich pedagogů. A jen v takovém případě bude moci svoji existenci obhájit v tváři tvář změnám, které společnost v posledních desetiletích provázejí. O dalších pozitivních dopadech takto fungující knihovny netřeba mluvit.

 

[1] ČERNÁ, Zuzana, ČERNÝ, Michal. Informační výchova jako reflexe informační společnosti. Metodický portál: Články[online]. 07. 12. 2011, [cit. 2012-01-26]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/14381/INFORMACNI-VYCHOVA-JAKO-REFLEXE-IN.... ISSN 1802-4785.

[2] Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Studie k problematice čtenářské gramotnosti v základním vzdělávání - 3. část. Metodický portál: Články[online]. 29. 09. 2011, [cit. 2012-01-26]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/13725/STUDIE-K-PROBLEMATICE-CTENARSKE-GR.... ISSN 1802-4785.

[3] PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Co je čtenářská gramotnost, proč a jak ji rozvíjet?. Metodický portál: Články [online]. 18. 01. 2006, [cit. 2012-01-26]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/446/CO-JE-CTENARSKA-GRAMOTNOST-PROC-A-JA.... ISSN 1802-4785.

[4] SUDOVÁ, Miroslava. E-Knihy a zkušenosti knihoven. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 12 [cit. 2012-01-26]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/eknihy-zkusenosti-knihoven>. ISSN 1802-9736.

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback