Kauza knihovna

Kauza knihovna 

Národní knihovna. Asi bychom v českých médiích nenašli za poslední dobu frekventovanější slovní spojení. Pojďme nyní ve stručnosti zrekapitulovat vývoj této kauzy s otevřeným koncem od jejího počátku až do dneška.

Úvahy o tom, že by si tak významná instituce, jakou je Národní knihovna (dále jen NK), zasloužila novou, moderní budovu, se objevovaly již zhruba od poloviny osmdesátých let minulého století. V roce 1985 byl dokonce vládou ČSSR schválen investiční záměr výstavby nové budovy NK a byly přiděleny i pozemky. Tyto snahy trochu paradoxně vzaly za své díky dobovým a společenským změnám po revoluci v listopadu 1989.

Relevantní snahy o výstavbu nové budovy Národní knihovny se tak datují přibližně do let 2000 – 2001. NK sama uvažovala o několika variantách možností svého dalšího rozvoje. Přemýšlelo se o prohloubení Klementina o sedm až osm pater (tento nápad vzal za své po povodních v roce 2002), nebo o odkoupení některé z budov v blízkosti Klementina. Realizace těchto variant by však stejně nevedla k vybudování technologicky moderní a uživatelsky přívětivé knihovny, takže se nakonec dospělo k závěru, že nejlepší (a z dlouhodobého pohledu také nejlevnější) variantou je výstavba budovy zcela nové. Zároveň si NK pro umístění nové budovy stanovila několik priorit: pozemek ve vlastnictví státu, v nezáplavové zóně Vltavy, co nejblíže Klementinu a v blízkosti linky metra.

V závěru roku 2004 se po dohodě s představiteli města zvolilo jako nejvhodnější umístění nové budovy NK okraj Letenské pláně. O tomto území se už počátkem devadesátých let uvažovalo jako o pozemcích vhodných pro kulturní výstavbu – tehdy nové koncertní haly. V územním plánu rozvoje města byl pak tento prostor specifikován jako „území pro zástavbu z oblasti kultury nebo církve“. Národní knihovna tedy vypracovala investiční záměr na stavbu nové budovy Národní knihovny a na rekonstrukci stávajícího dosluhujícího sídla knihovny v Klementinu.

Následující vývoj vezměme už ve stručnosti:

• Prosinec 2004: Národní knihovna předložila Ministerstvu kultury investiční záměr na novou budovu.
• Duben – červen 2005: záměr postavit novou budovu NK podpořily výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
• Srpen 2005: Ministerstvo kultury podpořilo investiční záměr NK mimořádnou dotací na pozemek a architektonickou soutěž ve výši 23,5 mil. Kč.
• Březen 2006: Zastupitelstvo hl. m. Prahy (62 hlasy z 63 přítomných) potvrdilo usnesením (č. 36/33) úplatný převod pozemku na Letné Národní knihovně
• Květen 2006: Národní knihovna vyhlašuje na novou stavbu NK mezinárodní architektonickou soutěž

Do soutěže se původně přihlásilo 760 architektů a architektonických týmů prakticky z celého světa. Po vytřídění přihlášek byl výsledný počet zaregistrovaných soutěžících 733. Téměř polovina přihlášených rovněž obeslala první soutěžní kolo svými návrhy, kterých nakonec přišlo 355. Rozhodnutím osmičlenné poroty, kterou tvořili architekti, zástupce města a samotné Národní knihovny, do druhého kola potom postoupilo osm návrhů. Ty si můžete prohlédnout zde http://www.nkp.cz/tisk/soutez/index.htm

3. března 2007 pak byly vyhlášeny výsledky soutěže. Porota jako vítěze jednoznačně vybrala návrh Jana Kaplického z architektonického studia Future Systems v Londýně. Detaily vítězného modelu najdete zde http://www.nkp.cz/tisk/model_budovy/index.htm

Jan Kaplický (*1937) žije od své emigrace v roce 1968 ve Velké Británii. V roce 1979 založil společně s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems, ve kterém působí dodnes. Svoji architekturu navrhuje ve stylu high-tech, v posledních letech experimentuje s organickou architekturou, která se inspiruje přírodními tvary. Tvůrčími návrhy a realizacemi je Kaplický považován za jednoho z nejvýznamnějších projektantů současnosti. Mezi jeho nejvýznamnější projekty patří novinářská tribuna na kriketovém stadiónu v Londýně, obchodní dům v Birminghamu a muzeum automobilky Masserrati v italské Modeně. Praze Kaplický v minulosti nabídl řešení některých projektů, jež se nedočkaly uskutečnění.

Stavba připomínající obří chobotnici rozpoutala okamžitě vášně, ať už kvůli svému vzhledu, tak pro umístění na Letné. Výběrové komisi bylo také vytýkáno, že návrh umístěním skladu knih pod zem nevyhovoval zadávacím podmínkám soutěže. Názory na regulérnost soutěže se různí, přestože Mezinárodní unie architektů výsledky soutěže potvrdila. Česká společnost, z větší části ještě odkojená uniformní socialistickou architekturou, se s podobně odvážnými projekty vyrovnává nesnadno. Vzpomeňme, kolik emocí ve své době budil Tančící dům.

Nejvýrazněji se z veřejných činitelů proti návrhu od počátku stavěl prezident republiky Václav Klaus. Proslul svým výrokem, že je ochoten zabránit výstavbě nové budovy NK vlastním tělem. V médiích proti projektu nejvýrazněji vystupuje architekt Radek Martíšek, který uspořádal i simulaci budovy pomocí zeleného balónu.

Naopak pod petici na podporu výstavby NK na Letné se podepsali mj. architekt David Vávra, ředitel Centra pro současné umění Ludvík Hlaváček, historik architektury Zdeněk Lukeš, designéři Jan Němeček a Michal Franěk nebo rektor VŠUP Pavel Liška. Projekt je podle nich mimořádné architektonické umělecké dílo, které díky své koncepci, technické a estetické kvalitě zapadá do prostoru, který byl pro tuto stavbu vybrán.

Vyhroceným diskusím příliš neprospěl ani sám pan architekt Kaplický, který je pevně přesvědčen, že celá kauza je zpolitizovaná, že argumenty odpůrců jsou jalové a tmářské atd. Možná z jeho strany mělo zaznít trochu více pokory a tolerance ke specifikům českého prostředí a zároveň méně arogance, naštvanosti a vlastní neomylnosti.

Začátkem října se pak objevily zprávy, že nejvýznamnější část pražského zastupitelstva, klub ODS, stavbu na Letné nechce a odmítá prodej pozemků. Zastupitelé argumentují za prvé tím, že knihovna vypsala výběrové řízení na jiné pozemky, než jí zastupitelstvo přidělilo; a za druhé, že o umístění stavby a o stavbě samotné nemají dostatek relevantních informací, aby mohli kompetentně rozhodnout. Vadí jim zejména absence pohledových studií z Karlova mostu, Malé Strany a z Pankráce. Umístění knihovny na Letenské pláni by zásadním způsobem ovlivnilo architektonickou podobu historického jádra Prahy; vždyť Pražský hrad je vzdušnou čarou vzdálen ani ne kilometr. Praha sice již před rokem a půl deklarovala, že knihovně prodá pozemek pro stavbu na Letné, uzavření smlouvy se však po oznámení vítěze stále odkládalo s odkazem na nutné řešení souvisejících záležitostí. Za ně město označuje přeložení tramvajové smyčky či úpravy postupu výstavby městského okruhu.

Také primátor Pavel Bém (ODS) nyní považuje umístění budovy knihovny na Letné za nešťastné. A hned navrhl, jak situaci okolo stavby Národní knihovny řešit. Buď se Kaplického knihovna přestěhuje jinam, nebo se vypíše nová soutěž. Premiér Topolánek navrch nedávno prohlásil, že výstavba nové budovy NK nepatří mezí vládní priority.

Nepříjemné na celé věci je, že 20 mil. Kč, které Národní knihovna již proinvestovala na projekt, studie, mediální prezentace apod., zřejmě vyletí oknem. Jak se zdá, rozhodovací proces se vrací na samý začátek. Ale podobné prodlevy a zdržení nejsou u takto rozsáhlých projektů v českých luzích a hájích ničím novým. Dva příklady za vše. Protahovaná stavba Sazka Areny a současné tahanice a spory kolem pořádání MS v klasickém lyžování v Liberci 2009.

Nyní se přece jen zdá, že emoce obou protistran opadly, což je pouze ku prospěchu věci. Nejnovějším hmatatelným výsledkem celé kauzy je vytvoření týmu, který se bude zabývat umístěním a podobou knihovny. Bude tvořen ze tří komisí. V týmu budou mimo jiné primátor Bém, ředitel NK Ježek i architekt Kaplický.

Těžko říct, kdy a jak se celá situace okolo stavby vyvine. Jak je v Čechách zvykem, vyloučit nelze opravdu vůbec nic.

Fotogalerie