Klasifikační systémy: kritické a feministické čtení

Text se zabývá kritickou klasifikací a feministickou kritikou selekčních jazyků. Neposkytuje metodologický návod pro kritickou textuální analýzu, ale představuje hlavní argumenty kritických analýz univerzálních klasifikačních systémů – tedy především výtky směřované k jazyku a terminologii klasifikací, reprezentaci tématu a struktuře a standardům systémů. Argumenty kritiky ilustruje na příkladech z Mezinárodního desetinného třídění (MDT).

Klasifikace a kategorizace jsou základními způsoby, jak zpracováváme informace, jsou prostředkem organizace vědění. V užším smyslu používaném v informační vědě a knihovnictví je klasifikace především „proces přiřazování prvků či jednotek ke třídám (typům, kategoriím) dle určitého kritéria" (Hjorland, 2005-). Obvykle se uvádí, že tímto kritériem je podobnost: „klasifikace spojuje podobné prvky a odděluje prvky nepodobné" (ibid). V informační vědě a knihovnictví bylo vytvořeno množství sofistikovaných klasifikačních systémů (selekčních jazyků), založených na různých kritériích podobnosti, mezi nejznámnější se řadí univerzální klasifikační systémy MDT, DDC či LCSH.

Tradiční (racionalistické a empiristické) knihovnické přístupy vytváří univerzální klasifikační systémy jako zrcadla světa, která reflektují vnější řád věcí (Hjørland a Albrechtsen 1995). Cílem takových klasifikací by mělo být co nejvěrněji, objektivně a neutrálně uspořádat vědění o světě. Tento tradiční pohled na univerzální klasifikační systémy problematizuje od 70. let 20. století kritická klasifikace (jejím nejvýznamnějším představitelem je Anthony Charles Foskett), nověji také doménová analýza (Birger Hjørland) a feministická a poststrukturlistická kritika (Hope A. Olson). Všem třem je společný předpoklad, že klasifikace nejsou a nemohou být neutrálním obrazem světa, naopak jsou kulturně a diskurzivně podmíněny. Slovy Birgera Hjørlanda, povahu klasifikací ovlivňují především jejich epistemologické základy (Hjørland, 2002; Hjørland a Hartel, 2003) a z nich vyplývající (a často skrytá) hlediska nebo předsudky (bias).

Univerzální selekční jazyky z kritické a feministické perspektivy


Kritická klasifikace a feministická kritika o klasifikačních systémech říká především, že:

  1. jsou konstituovány a konstruovány (dominantním) kulturním diskurzem,
  2. mají, jako kterýkoliv jiný systém, konstruované hranice a limity, které vedou k vylučování,
  3. jejich konstrukce je druhem lokace, která definuje, co je považováno za vědění, přičemž jiné koncepty vylučují nebo marginalizují.

Cílem kritické klasifikace a feministické kritiky je zejména destabilizovat ty hranice, které jsou z určitého hlediska nelegitimní a brání jiným hlasům, aby byly vyslyšeny. V zahraniční literatuře existuje množství textů kriticky přezkoumávajících nejrůznější klasifikační systémy s cílem odhalovat skrytá (ať už např. androcentrická, náboženská, ideologická či politická) hlediska přítomná v těchto systémech a navrhovat alternativní způsoby klasifikace. Olson a Schlegl (2001) analyzovaly 93 článků publikovaných mezi léty 1970 a 1999, které kriticky zkoumaly selekční jazyky a standardy používané v ISK. Hlavními tématy těchto článků byla reprezentace žen (27 % článků), Afriky a afričanů (14 %), původních obyvatel Ameriky (10 %), gayů, leseb a sexuality (10 %) a etnických skupin (8 %). Systémy nejčastěji podrobované kritické analýze byly LCSH (73 % článků), DDC (33 %) a LCC (32 %). Pro srovnání, MDT se věnovalo pouze 4 % článků.

V tomto článku shrnu nejčastější problémy univerzálních klasifikačních systémů z perspektivy kritické klasifikace a feministické kritiky a doplním je ilustracemi právě z MDT, tedy v českých knihovnách nejrozšířenějšího univerzálního klasifikačního systému.

Nejčastěji kritizované nedostatky univerzálních klasifikací lze rozdělit do tří hlavních oblastí: jsou jimi jazyk a terminologie klasifikací, reprezentace tématu a struktura a standardy systémů.

Jazyk a terminologie


V univerzálních klasifikačních systémech je podle Olson (2001) implicitně přítomný předpoklad, že diverzita a subjektivita jazyka má být standardizována ve prospěch základní jazykové jednoty. Olson (ibid) dokládá, že univerzální klasifikace vznikaly s ohledem na představu 'univerzálního' čtenáře a proto nereprezentují hlasy jiných. V terminologii univerzálních klasifikačních systémů je implicitně přítomná moc pojmenovávat, přičemž v této moci se odráží androcentrická a heterosexuálně normativní (Johansson, 2008) hlediska. Hyde v závislosti na Maggio vyjmenovává, jak zaujatý jazyk může odkazovat na objekt:

  • nechává jisté skupiny a individua stranou,
  • označuje skupiny nebo individua jmény, které si sami nevybrali, 
  • je založený na stereotypních přdepokladech, že všichni členové specifických identitních skupin (lesby, ženy, lidé se zdravotním postižením atd.) jsou stejní,
  • ve stejném kontextu zachází jinak s různými skupinami (Maggio, 1987; in Hyde 2002).


Příklady prací zabávající se právě kritikou jazyka a terminologie v různých selekčních jazycích mohou být texty Hyde (2002), která sleduje, jak se od šedesátých let měnila Předmětová hesla Kongresové knihovny v souvislosti s proměnami a šířením feministického hnutí, a Huertas a Torres Ramírez (2007), které dokládají androcentrická hlediska v používání terminologie v případě klasifikace dokumentů z oblasti gender studies.

Příklady situací, kdy je přednost dávána termínům z jiných vědních oblastí před autentickými termíny používanými v doméně, ale najdeme i v českém MDT. Jako ilustrace může posloužit česká notace 305 'Studium osob podle pohlaví'. Tato notace odpovídá v anglické verzi notaci 305 'Gender studies'.

3  Společenské vědy
30 Teorie, metodologie a metody společenských věd všeobecně
303     Metody spol. věd
304    Sociální otázky. Sociální praxe (...)
305     Studium osob podle pohlaví
305-055.1    Studie o mužích
305-055.2    Studie o ženách
305.5        Změna pohlaví

Poměrně nešťastně zvolený český překlad (obrat studium osob podle pohlaví se v rámci gender studies pro název domény nepoužívá) ztěžuje indexování i vyhledávání textů z gender studies.

Reprezentace tématu


Dalším kritizovaným aspektem klasifikačních systémů je reprezentace tématu. V této souvislosti lze rozlišit tři možné problémy: zacházení s tématem jako s výjimkou, ghettoizace tématu a nezahrnutí tématu do systému. Olson (2001, 2007) ukazuje, jak se zacházení s tématem jako s výjimkou v LCSH projevuje umístěním tématu do kategorie užšího termínu (NT). Hyde (2002) ukazuje, jak je předmětové heslo 'knihovníci/knihovnice' (librarians) zatíženo stejnou mužskou normativitou jako většina profesních termínů - ačkoliv je knihovnictví stále (kvantitativně) převážně ženským povoláním, lze v LCSH nalézt užší termín 'ženy knihovnice' (women librarians, NT).

Ghettoizace tématu je druhou skupinou neadekvátní reprezentace tématu. Olson (1997) ji charakterizuje jako izolaci marginalizovaných témat nebo skupin do jedné oblasti. Na příkadu notace DDC 331.7 'Práce dle odvětví a pozice' ukazuje Olson (ibid), jak je tato na první pohled obecná kategorie konstrouvána mainstreamově pouze pro muže. 'Ženy dle odvětví a pozice' mají vlastní ghettoizovanou pozici v sekci 331.48. Kromě ghettoizace hovoří Olson (ibid) i o diasporizaci tématu. Například ještě v roce 1997 nalézá kategorii 'Gay' pod číslem 305.90664 jako součást širší skupiny 'Profesních a různých jiných skupin'.

Nezahrnutí tématu do systému je třetí skupinou problémů klasifikačních systémů. Dochází k němu například, když je „široké téma zkresleno způsobem, ve kterém je genderováno ve společnosti" (Olson, 2007: 520). Předmětem kritiky například může být chybějící termín 'neplacená práce', která pro LCSH neexistuje.

Příkladem sporné (heterosexuálně-normativní) reprezentace tématu v MDT může být notace 616.89-008.442.36 'Sexuální inverze' a její popis v MDT.

616     Patologie. Klinická medicína
616.8     Neurologie. Neuropatologie. Nervový systém
616.89     Psychiatrie. Patologická psychologie (...) Poruchy chování a emocí.
616.89-008     Duševní poruchy a jejich symptomy. Psychiatrická symptomatologie
616.89-008.44     Poruchy pocitů, emocí, instinktů a vášní    
616.89-008.442 Sexuální psychopatologie (...)
616.89-008.442.36 Sexuální inverze (Příklady: Homosexualita. Bisexualita. Homosexuální styk. Tribadie. Sodomie. Sexuální styk se zvířaty.)

Struktura a standardy systémů


Byly-li předchozí dvě kritiky KOS výtkami, které-lze odstranit v rámci stávajících a tradičních systémů organizace znalostí, výtka poslední, směřující ke struktuře a standardům systémů, zpochybňuje tyto systémy jako celky. Na kritiku struktury a standardů se zaměřila především feministická kritika, která napadá hierarchické uspořádání, které vytváří „hierarchii ducha nad hmotou - reason triumphant" (Olson, 2001: 648) a exkluzivitu kategorií, které jsou definovány ve vztazích dominance a podřízenosti.

Tradiční systémy organizace vědění jsou primárně založené na aristotelovské logice (Olson, 2007), která implikuje implikuje lineární, hierarchickou strukturu skládající se z kategorií, které jsou vůči sobě vzájemně exkluzivní.

Aristotelovskou logiku si můžeme ilustrovat na sylogismech, které lze znázornit právě hierarchickou klasifikací. Příkladem klasického sylogismu, který definuje vztahy mezi kategoriemi, je například tento sled výroků:

Všechny lidské bytosti jsou smrtelné.
Sokrates je lidská bytost.
Sokrates je smrtelný.

V klasifikačním systému třída smrtelných tedy obsahuje i třídu lidských bytostí, do které bude patřit i Sokrates. Klíčem k fungování této logiky jsou tří zákony myšlení, které musí být dodrženy:

  • zákon sporu (nic nemůže být zároveň A a zároveň B),
  • zákon identity (cokoliv je A, je A),
  • zákon vyloučeného třetího (vše je buď A nebo B) (ibid).


Tradiční klasifikační systémy sledují logiku těchto zákonů: reprezentace lidí, věcí a jevů jsou buď uvnitř tříd, nebo vně. Uvnitř a vně však konstituuje novou hierarchii rozdělením na A a ne-A. A je přitom definováno a vše ostatní je vymezeno vztahem k A - vztahem hierarchickým, neboť A je nezávislou kategorií, kdežto ne-A je kategorií závislou. Konstrukce kategorií je přitom (jak jsme viděli na příkladu sylogismu) deduktivní, jde od obecného a univerzálního směrem k partikulárnímu.

Jedna ze základních výtek feministické kritiky upozorňuje na genderovanost rozumu a logiky: „(o)d počátků filozofického myšlení byly ženy symbolicky ztotožněny s tím, co Rozum nechával za sebou" (Lloyd 1993: 2). Vědoucí subjekt je jakoby neviditelný (univerzalizovaný), využívající rozum jako neutrální nástroj, se kterým lze dosáhnout objektivního poznání, nebo ideálního řádu, emoce jsou jsou z logického myšlení vyloučeny, ustavují se dichotomie - dichotomie nikoliv neutrální, ale hierarchické. Příklady takových dichotomií jsou binární opozice muž/žena, rozum/cit, mysl/tělo, veřejné/soukromé a další. První z těchto binárních konceptů jsou přitom univerzalizované entity, představující normu, druhé jsou partikulární, konkrétní, definované odchyknou od normy. Přitom dle zákona vyloučeného třetího nic jiného, než A a ne-A neexistuje. V univerzálních klasifikačních systémech jsou ženy definovány jako ne-muži, respektive jsou definovány v opozici k univerzalizovanému mužství (Olson, 2007).

Ilustrací toho, jak jsou i v logice a struktuře MDT univerzalizováni uživatelé jako muži (respektive uživatelky jako ne-muži), mohou být zvláštní pomocné znaky -05 'Dokumenty pro jednotlivé druhy uživatelů'. V této třídě nalezneme v českém MDT pouze dvě podtřídy: -055.2 'Dokumenty pro ženy' a -0553 'Dokumenty pro děti'. Na dokumenty pro muže se zvlášť neodkazuje, jsou implicitně univerzalizovány jako dokumenty bez přívlastku.

Lineární hierarchie klasifikačních systémů také nutí k upřednostnění jednoho dělení nad jiným a takto vzniklou hierarchii konzervuje. Zvolíme-li například gender jako privilegovaný aspekt kategorizace a geografické umístění jako podřízený aspekt, získáme kategorii, ve které budou dokumenty o všech ženách a dále na nižší úrovni kategorii dokumentů o afrických ženách. Stejná klasifikace nám ale neumožní získat kategorii, ve které budeme mít na stejném místě dokumenty o všech obyvatelích a obyvatelkách Afriky. Zvolené řády hierarchie ovlivňují obrazy identit, které se v klasifikaci mohou a nemohou projevit. Různé selekční jazyky mají různé nástroje, jak tyto limitované kategorie kompenzovat, tato kompenzace však není vždy úplná nebo dostačující (Olson, 2001). Tradiční logika založená na univerzálním rozumu a manifestující se hierarchickým uspořádáním klasifikací je podle Olson (2001, 2004, 2007) v knihovnických klasifikačních systémech téměř všudypřítomná.

Proč se dívat na klasifikační systémy kriticky?


Kritická klasifikace, stejně jako feministická kritika, tvrdí, že klasifikační systémy nemohou být neutrální nebo objektivní (neboli pravdivé) v tradičním slova smyslu - lépe je dívat se na ně jako na systémy, které jsou konstituovány a konstruovány v a prostřednictvím (dominantního) kulturního diskurzu. Tyto systémy - jakkoliv mohou být označovány za univerzální - jsou vždy spojené s hledisky, která určují, jaké vědění (v těchto systémech organizované) je normální a jaké ne-normální, jaké vědění je důležitější a jaké méně důležité, jaké vědění je viditelné a jaké zůstává skryto.

Kritické analýzy odhalují, že dominantní hlediska přítomná v univerzálních systémech klasifikujících vědění, jsou často etnocentrická, antropocentrická a heterosexuálně normativní. Tyto klasifikační systémy dále zviditelňují podobné vědění a jiné hlasy vylučují. Kritická analýza pomáhá odhalovat významy a hlediska skrytá v (nejen univerzálních) klasifikačních systémech, poukazuje na marginalizované znalostní domény a představuje jeden z intelektuálních přístupů k evaluaci klasifikačních systémů.

Literatura


Hjorland, B. (2002), Epistemology and the Socio-Cognitive Perspective in Information Science. Journal of the American Society for Information Science and Technology, vol. 53, no. 4, s. 257-270.

Hjørland, B. (2005-). Lifeboat for Knowledge Organization. [online] [cit. 2008-10-10]. Dostupné z: http://www.db.dk/bh/lifeboat_ko/home.htm.

Hjørland, B., Albrechtsen, H. (1995). Toward A New Horizon in Information Science: Domain Analysis. Journal of the American Society for Information Science, vol. 46, no.6, s. 400-425.

Hjørland, B. & Hartel, J. (eds.) (2003). Special Issue of Knowledge Organization on Domain Analysis. Knowledge Organization, vol. 30, no. 3/4, s. 125-245.

Hyde (2002). From Suffrageto Postfeminism: An Evolutionof the Library of Congress Subject Treatment of Women's Issues. A Master's paper for the M.S. in L.S. degree. April, 2002.

Johansson, A. (2008). The consequences of the heterosexual norm, Libreas. ISSN: 1860-7950.

Lloyd, G. (1984). The man of reason: "male" and "female" in Western philosophy. Minneapolis: University of Minnesota Press.

Olson, H. A. (1997). Feminist Deconstruction as a Critical Methodology for Library and Information Studies. Library & Information Science Research. vol. 19, no.2, s. 181.

Olson, H. A. (2001). The Power to Name: Representation in Library Catalogs. Signs. no. 26, p. 639-668.

Olson, H. A. (2004). The Ubiquitous Hierarchy: An Army to Overcome the Threat of a Mob. Library Trends. no. 3, p. 604.

Olson, H. A. (2007). How We Construct Subjects: A Feminist Analysis. Library Trends. no. 2, p. 509.

Olson, H., & Schlegl, R. (2001). Standardization, Objectivity, and User Focus: A Meta-Analysis of Subject Access Critiques. Cataloging & Classification Quarterly, vol. 32, no.2, p. 61-80.


Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

2 komentáře

Obrázek uživatele Pavel Beneš

Klasifikace materiálů, ať již knih, slov a nebo skladovaných výrobků musí především být vybudováno pro splnění cíle a musí být také použitelné a uchopitelné uživatelem a nakonec musí být i "ekonomické", tj. s minimálním nárokem na použitý aparát a spotřebovaný čas. Systém může být deterministický jako např. MDT, nebo hierarchický, síťový či asociační. Hierarchické systémy sebou nesou nectnosti, které byly v předchozím článku popsány. Např. feministkám se nelíbí hierarchie, která je např. zabudována i do pravidel českého pravopisu. Přesto, že je to funkční, budí to negativní emoce feministek. Hierachický systém, již ze své podstaty, používá nadřazenost jednoho pojmu nad druhým i když by se to někdy dalo klidně obrátit a   fungovalo by to také. Ekonomické důvody a důvody zabránění nekonečného chaosu ale vedou k tomu, že zaběhnuté se používá dál. Asi podobně, jako kdysi fyzici prohlásili, že proud teče od plusu k mínusu. Později se ale zjistilo, že elektrony se  (jak jinak!) pohybují právě opačně. A tak to zůstalo až po dnes.

V současné době, s nástupem počítačové techniky, je ale  možné vyhledávat (pokud je systém na to připraven!) asociativním způsobem, to zn., že např. pod heslem okno se můžeme dostat jak do stavebnictví, tak do medicíny, tak i do počítačové techniky.

Na druhou stranu je nutné dodat - pokud se někdo bude chtít cítit diskriminován, je to jeho postoj a vnější okolí na to obvykle má jen zanedbatelný vliv a vedle toho, když někdo diskriminovat chce, hůl si vždy najde. 

Pavel Beneš

Obrázek uživatele jjs
9. 2. 2009

"Jedna ze základních výtek feministické kritiky upozorňuje na genderovanost rozumu a logiky"

Ukažte mně, jak myslet NELOGICKY, ROZPORNĚ a zároveň SMYSLUPLNĚ a pak kritizujte myšlení logické a bezrozporné.

Že je to parodie? Pokus o novou Sokalovu aféru?

http://en.wikipedia.org/wiki/Sokal_affair

 

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback