Klub pomalého čtení - bojuj proti digitální demenci

20. 10. 2014

Máte pocit, že v myšlenkách nesmyslně skáčete od jedné ke druhé, jste roztěkaní a nemůžete se soustředit? Nejste schopni kriticky myslet a předkládat promyšlené argumenty? Máte problém začíst se do vědeckého článku, odborné knihy nebo krásné literatury? Tyto symptomy jsou vlastní digitální demenci. Začněte s pomalým čtením. Dokud je ještě čas. 

Klub pomalého čtení

Klub pomalého čtení probíhá každé úterý od 16 – 17 hodin v Seminární učebně KISKu. Začínáme 11. 11. 2014. Pokud si chceš přijít číst, pak se pokus držet následujícího návodu: 

  • Nezapomeň si do klubu vzít knihu, časopis, elektronickou knihu nebo elektronický text.
  • Ještě než vstoupíš, nezapomeň si vypnout mobil nebo zapnout letecký režim.
  • Kup si nějaký dobrý kafe nebo ZONku, ať si čtení zpříjemníš.
  • Pohodlně se usaď a začni číst.
  • Můžeš si dělat poznámky a výpisky, jak je libo.
  • Pokud budeš potřebovat slovník, doporučuji si s předstihem stáhnout off-line verzi.
  • Pokus se chodit včas, ať zbytečně nerušíš ostatní.

Proč Klub pomalého čtení?

Mnoho výzkumů z oblasti psychologie, kognitivní psychologie, neuropsychologie, lingvistiky apod. postupně zjišťuje, že se naše čtenářské návyky dramaticky mění. Od hieroglyfů je náš mozek zvyklý číst lineárně. Od první stránky knihy až do konce. Čím častěji čteme elektronické texty, tím více čteme nelineárně, povrchně a bez hlubšího porozumění (Zimming Liu, 2005; Barry W. Cull, 2011). Zdá se, že čtenářské návyky, které si osvojujeme díky konzumaci online textů, ovlivňují mnohé naše kognitivní funkce. Abych byl konkrétnější, jedná se např. o čtení online zpráv, scrollování Facebook feedem, sledování Twitteru, čtení jakéhokoli webu, blogu apod. Hledáme v textu klíčová slova, text skenujeme očima a přeskakujeme na části, o kterých si myslíme, že jsou nejzajímavější nebo nejhodnotnější. Čteme selektivně, nepozorně a na text se dostatečně nesoustředíme. V porovnání s těmi, kteří čtou identický text v tištěné podobě, jsou čtenáři online médií rychleji unaveni a pociťují větší míru stresu (Wästlund a col., 2005). Výsledky většiny výzkumů také dokazují, že čtení tištěného média je výhodnější pro naše učení a porozumění textu (Mangen a col., 2013; Dillon, 2007; Noyes a Garland, 2008).

Problém nastává tehdy, když si tyto čtenářské návyky přenášíme i na serióznější texty, které vyžadují hlubší zpracovaní informací. Jedná se o odborné knihy a vědecké články. Krásnou literaturu sem řadím také. Těmto textům je třeba věnovat jistý čas, je třeba je číst s vědomím kontextu, nevytrhávat informace z širšího rámce. Nad těmito texty je třeba uvažovat, kriticky je hodnotit a propojovat je s dříve získanými znalostmi. Snad bychom se mohli držet termínu hloubkové čtení (deep reading), který představila Mariane Wolfová.

Možná byste mi někteří z vás na tomto místě oponovali a předkládali umění rychlého čtení. Souhlasím s tím, že člověk může natrénovat a zrychlit své čtení na 500+ slov za minutu a zbylý čas věnovat zábavnější aktivitě. Také na odbornou literaturu můžeme aplikovat metody práce s odborným textem. Tyto postupy však vznikly, protože se člověk potřebuje nějakým způsobem vypořádat se zvyšujícím se množstvím textů a knih. Máme pocit, že nám něco může uniknout, proto přeskakujeme a čteme povrchně.

Naše mozky jednoduše obětují hlubší porozumění obsahu a šetří kapacitu na povrchní procházení větších množství informací.

Odborníci věnující se čtení však před tímto trendem silně varují. Čtení je neoddělitelně spjato s myšlením. Člověk, který se v mládí nenaučí kvalitně číst, může mít sníženou schopnost úsudku a dedukce. Nezíská dostatečné analogické dovednosti a nebude schopen kritické analýzy a reflexe.

Dnes nestojíme před problémem, jak naučit naše děti a studenty rychle a efektivně číst. Mnohem důležitější bude pěstovat jejich návyky hloubkového čtení. Někdy se setkáme s termínem pomalé čtení. Je to práce psychologů, kognitivních vědců, pedagogů, ale neméně také knihovníků. Umění hloubkového čtení bychom mohli zařadit pod oblast informační gramotnosti a informačního vzdělávání v knihovnách. Je třeba mnohem kritičtěji přistupovat k zavádění tabletů a interaktivních studijních materiálů na základní i střední školy.

Může se zdát, že umění číst završíme někde na druhém stupni ZŠ, když jsme schopni přečíst si Hochy od Bobří řeky. Mnohem pravděpodobnější je, že zde to vše teprve začíná.

Řešení vidím v klasickém trénování pomalého čtení. Je třeba cvičit lineární nepřerušovaný a pomalý styl čtení. Všeobecně lze říci, že 30 minut nepřerušovaného čtení může přispět ke zlepšení našich kognitivních schopností. S touto praxí se již můžeme setkat na mnoha místech v zahraničí. Nejčastěji v USA, UK nebo Austrálii.

Je na čase založit Klub pomalého čtení na KISKu.  


 Foto pořídila Monča na KISKfóru. Díky! 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

3 komentáře

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
21. 10. 2014

co je to "analogická znalost"?

Obrázek uživatele Tom Bouda

Asi bych neřekl znalost, ale dovednost nebo ještě lépe schopnost analogického myšlení. Díky analogickému myšlení jsme schopni rozpoznat charakter a vlastnosti konceptu/problému/systému a porovnávat je mezi sebou. Můžeme tak odhadovat, jak věci a svět kolem nás fungují na základě toho, co již víme a z čím jsme se setkali. Asi nejlepší definici analogie jsem našel tady: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/22465/analogy nebo v Hradci Králové: http://fim.uhk.cz/cogn/?Module=dictionary&TypeSearch=1&Str=vytv%E1%F8en%...

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
12. 11. 2014

Dávají vám za pravdu! Těší mě to.

http://literarky.cz/civilizace/89-civilizace/18087-vdci-e-reading-vede-k...

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback