Kniha mého srdce & duše: Prozatímní výsledky říkají, že…

Ačkoliv jsem ještě nedávno na Inflow psala, že své knižní tipy nám můžete posílat neustále, zájemcům přináším první anketní výsledky. Popravdě jsem ani moc dlouho nepřemýšlela nad tím, jestli sem vaše odpovědi dám, protože hned od počátku mě velmi zaujaly, a tak doufám, že třeba zaujmou i vás .

 Chtěl bych jednou v životě napsat knihu, která by byla tak dobrá a silná, že by upoutala i člověka stiženého zánětem okostice. (Karel Čapek)  

BiblioHelp_Tip čtenáře: výsledky ankety Kniha mého srdce & duše

Prezentace 

Knihy jsou v prezentaci řazené tak, jak postupně přibývaly (je tam cca čtyřicet knih). Každá kniha se vyskytla v odpovědích jen jednou, takže zatím neexistuje žádný jednoznačný čtenářský favorit – právě tato knižní pestrost je tím, co mě na první pohled nejvíc upoutalo. Toho zajímavého je ale na tomto knižním souboru  mnohem víc, takže se teď pokusím o jakousi interpretaci vámi předloženého „biblioterapeutického vzorku“ :

Žánrová pestrost 

Zastoupeny jsou tyto žánry:  knihy 1) filozofické a psychologické, 2) duchovní, 3) fantasy, 4) dobrodružné, 5) historické, 6) detektivní, 7) společenské, 8) humorné a zábavné, 9) životopisné, sbírky 10) rozhovorů a 11) básní (určitě jsem na něco zapomněla, ale vzhledem k počtu knih je i tento výčet dostatečně vypovídající).

Knižní tituly ale hlavně to, jakým způsobem jsou popsané, svědčí nejen o oblíbenosti toho kterého žánru, ale hlavně o tom, PROČ konkrétní knihu čtenář vybral – motivem může být identifikace s fiktivním hrdinou a jeho postoji (např. literární postava Vinnetoua), obdiv k životu významné osobnosti (např. písničkář Karel Kryl), síla příběhu, který by čtenář rád prožil i v reálném životě (např. příběhy Harry Pottera), styl autora (např. styl psaní Betty MacDonaldové), totožný, specifický styl humoru (např. Slovácko sa súdí aj nesúdí), impuls k životní změně typu duchovní konverze (např. román Jeho Království), nalezení odpovědí na nejhlubší myšlenky člověka (např. logoterapeutický spis Smysluplně žít) apod.

Všechny tyto knihy můžeme též označit jako „terapeutické“. Proč? Protože jejich četba obohacuje život nejednoho čtenáře – v krizové i běžné životní situaci.

Prolínání 

V bodech: 

• čtení & psaní - básně tiskem, sborník Úpätie, aneb psaná verze biblioterapie, resp. poetoterapie
• literatura & hudba – Kryl, Vysockij
• čtenářské & odborné tipy - Exupéry: Malý princ, Fulghum: Třetí přání, Jirotka: Saturnin... aneb u "kultovních knih" shoda odborná i čtenářská
• české & slovenské tituly -  Farra: Začiatky malého mnícha... aneb biblioterapie nezná hranice
• BiblioHelp & Kniha mého srdce: teprve předvídám, myslím si ale, že shodu v některých knižních titulech vidím do budoucna oprávněně

 Zpět k žánrům  

Na „druhý pohled“ mě víc než samotný žánrový rozptyl zaujaly popisy knih – všechno je to napsáno velmi krásně: subjektivně, citlivě, opravdově, lidsky, autenticky…

Dřív, než by někdo mohl případně začít ohrnovat nad některými žánry/tituly/autory nos , bych ještě upozornila na to, že biblioterapie „není vázána na náročnou literaturu, na romány od Dostojevského, Jamese, Prousta nebo Musila, na náročné teologické, filozofické, sociologické nebo psychologické spisy. Jako stejně účinná se vykazují díla triviální literatury nebo literatury faktu, stejně tak jako životopisy a autobiografie, dopisy, deníky, časopisecké články. Zásadně nejsou vylučovány ani romány kriminálního obsahu, erotická literatura a „kovbojky“, kde existuje široké spektrum tematiky.“ (Šinová Anna: Biblioterapie pro opuštěné děti, s. 25.)

Přesto, v tomto knižním souboru se našel i ten Dostojevskij a jemu podobní . Při četbě totiž, jako všude jinde, hraje důležitou roli osobní vkus a vlastní zkušenost. 

Výzva

Spíše připomenutí: vašim knižním tipům  ještě zdaleka neodzvonilo, takže….

Staré dřevo k spálení, stará kniha ke čtení, staré víno k pití, starý přítel k vyprávění.“ (Alfons Aragonský)