KNIHOVNA: idealismus a askeze?

Začali jste studovat obor Informační studia a knihovnictví a jednoho krásného dne vám někdo z KISKu možná položil (a možná ještě položí) obligátní otázku: „Co pro vás znamená knihovna?" A možná si tuhle otázku budete chtít ujasnit sami pro sebe. K podobným okamžikům nabízím trochu inspirace z vlastního šuplíku...

Mám pro knihovny odjakživa slabost, takže mně osobně vytane na mysli nejprve ta tradiční poetická verze: knihovna jako krajina ticha, která dává vyniknout hodnotám a poselstvím, jež se tam vznášejí všude ve vzduchu. Jsou to kultura, vzdělanost, moudrost, láskyplná náklonnost k tomu všemu (fília) a lidství v tom nejušlechtilejším slova smyslu. Knihovna jako zázračná krajina Ducha, na jehož hostině prostírají knihovníci pro své čtenáře... (Ach ano, kéž by to bylo tak idylické :o))

Ale pozor! Knihovna přece taky znamená systém, řád a pravidla, a to do nejmenších detailů: při zpracování knihovního přírůstku je každá tečka i mezera důležitá. V současném světě postmoderního chaosu, téměř neohraničených možností (a s nimi spojené rozhodovací paralýzy, která nás někdy pěkně zdrží, že) dovede tento aspekt člověka čas od času opět ukotvit v klidném přístavu, kde vše je na svém místě.

To ovšem ani v nejmenším neznamená rigidní strnulost a lpění na pravidlech za každou cenu: knihovna zároveň na druhé straně skýtá velké možnosti k realizaci netradičních nápadů a individuální kreativity. Což zas přináší osvěžující změnu, stejně jako rozvíjení komunikace s okolím třeba prostřednictvím kulturně výchovných a vzdělávacích činností, kterým knihovna dává prostor.

Knihovna pro mne znamená také prostředí, ve kterém mohu najít (ať už mezi knihovníky nebo uživateli) mnoho lidí stejné krevní skupiny, kteří mě inspirují a motivují. Tedy pozitivní sociální kontakt - možnost navázat kvalitní přátelské a kolegiální vztahy. Mimochodem samotný fakt, že knihovníci existují (a že existují např. i sociální pracovníci a další neziskoví" specialisté) podporuje myšlenku, že občanská společnost ještě není totálně zotročená diktátem konzumu... Jak řekl kterýsi autor: Knihovna je jeden z mála důkazů, že lidé ještě stále myslí."

V neposlední řadě si s představou knihovny pojím příležitost k vykonávání kvalifikované služby veřejnosti, která má své poslání - pomoci zprostředkovávat druhým lidem hodnoty, které mohou být pro jejich život přínosem (za to asi může špetka altruismu a ten nenapravitelný idealismus... :o). Ale popsaný druh práce za to také člověku většinou přináší naplňující pocit.

Všechna tato hlediska - duchovní, praktické, tvůrčí, sociální i filozofické" - se očividně neoddělitelně prolínají s hlediskem psychologickým, které je nějakým způsobem přítomno v každém z těch výše uvedených... Sečteno a podtrženo, knihovna pro mě v každém směru znamená občerstvení (nejspíš slepičí polévku) pro duši.

Zvážím-li však pro úplnost ještě hledisko ekonomické a případně otázku celospolečenské prestiže takového profesionála v knihovně působícího, napadá mě něco trochu jiného: knihovna = místo pro život v uvědomělé askezi? ;-) Ale šetřme satirou... Jak řekl kterýsi další autor: Záleží na tom, na čem komu záleží". Naštěstí ta prvně uvedená kritéria i kladné stránky z nich vyplývající jsou přece jen o dost zajímavější. (Jo - a taky když ji miluješ, není co řešit!"  :-))

 

 

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback