Knihovna v noci

Přečtěte si recenzi knihy Knihovna v noci (MANGUEL, Alberto), která vyšla v aktuálním čísle časopisu Ikaros.

Manguel knihovny spojuje celkem s patnácti různými symboly, ale výčet bychom mohli dále rozšiřovat: v kosmopolitní, všezahrnující knihovně totiž pro něj „spočívá naše naděje na snesitelnou budoucnost“; s knihovnami autor spojuje až jakousi soukromou mystickou víru v odčinění všech metafyzických vin: „Je-li běh času nekonečný, jak naznačují tajemné souvislosti mezi mými knihami, v nichž se po staletí opakují tatáž témata, pak každý zločin, každá zrada dojde své odplaty. Jakmile příběh skončí, přímo za prahem mé knihovny bude muset každý mučitel prosit svou oběť o odpuštění, aby se tak uzavřel neodvratný kruh času.“ Toto vyznání čtenář najde v závěru knihy, jejíž úvod naopak vyznívá značně bezútěšně: „Málokdo může pochybovat o tom, že hlavním rysem našeho vesmíru je to, že postrádá smysl. A přesto plni jakéhosi podivného optimismu nepřestáváme sbírat všemožné útržky informací, které můžeme shromažďovat na svitcích, v knihách, na počítačových čipech, a tento materiál, ať už ve virtuální nebo jakékoli jiné podobě, se dojemně snaží dodat světu zdání smyslu a řádu, přestože moc dobře víme, že naše usilování je smutně odsouzeno k nezdaru.“ Knihovny jsou tedy pro Alberta Manguela nejen útěchou, ale i nadějí a vírou (a docela jistě láskou). Jan Lukavec