Knihovnický barcamp: Hospoda, knihojed a datasexuálové

První Knihovnický barcamp na půdě Národní technické knihovny v Praze nabídl tematicky pestrý a nabitý program. Vstupy přednášejících obsáhly v první řadě knihovny, jejich služby, projekty a komunitní roli. Nebáli jsme se však překročit jejich práh a přesunout se do hospod a knihkupectví, na pole vzdělávání, sociálních médií, do světa elektronických knih ani za hranice republiky či vlastní fantazie. Článek zahrnuje vybrané příspěvky z Ballingova sálu a vzdělávacího centra.

Co se může knihovna naučit od knihkupectví

Po úvodní řeči a přivítání ředitelem NTK se chopila slova iniciátorka a hlavní organizátor akce Olga Biernátová. Varuje knihovny, aby nezapomínaly na inovace své primární služby, tedy půjčování knih. „Ty knížky se půjčují stále stejným způsobem, jsou stejně řazené a ty služby se také příliš nezměnily."

Proti knihkupectví, kde nalezneme pro každý žánr vlastní regál, podstavec, koutek nebo celou místnost, v knihovně často existuje pouze rozdělení naučné literatury a zbytek je situován pod hlavičkou „beletrie", což je podle Biernátové „žánr žánrů - supernadžánr". Čtenář se v tom moři beletrie nevyzná. Výrazně by pomohlo například natočení knih obálkou směrem z regálu. Orientace a hledání mezi hřbetem natočenými knihami trvá výrazně déle. Situace se ještě zhoršuje ve chvíli, kdy uživatel nemá jasno v tom, co si chce vypůjčit.

„Dnešní katalogy jsou pro knihovníky, ne pro lidi," pokračuje v kritice. Výsledkem vyhledávání jsou často pouze strohé katalogizační a bibliografické údaje. Po anotaci, recenzi, hodnocení či ukázce z knihy se uživatel musí poohlédnout jinde. Proč tyto informace do katalogu nezařadit?

Fantastická knihovna

„Patří do knihovny Kulhánek? A co romantické slátaniny jako Stmívání, komiksy plné krve, násilí, vulgarit, sadismu a černého humoru?"

Své ANO vyjádřili Míla Linc a Soňa Hadravová ve svém příspěvku o využití prostor knihovny pro konání akcí, o které mají čtenáři zájem. V pražské městské knihovně pořádají jednodenní i vícedenní cony s doprovodným programem a soutěžemi. Na autorská čtení můžete spisovateli pomoci i tak, že mu proplatíte cesťák nebo jít přes nakladatele.

Styčné body mezi knihovnou a hospodou - pohled z obou stran

Podle Honzy Zikušky jsou v životě každého muže tři zásadní věci, které ho ovlivní: první sex, první syn a okamžik, kdy si rodiče otevřou hospodu. Uvedl několik zásadních společných věcí, na které je třeba klást důraz pro zvýšení kvality služeb.

  • Lokalita: Proč by nemohla mít knihovna vlastní zahrádku?
  • Kontaktní místo: Bar nebo výpůjční pult - koběma se chodí popovídat, pro radu a pro pomoc.
  • Unikátní nabídka: Každá hospoda by měla nabízet něco jedinečného, mít to svoje koleno, nejlepší pivo vrepublice nebo domácí pálenku. Stejně tak knihovna vpodobě fondu nebo služby.
  • Široké spektrum: Zákazník i čtenář chtějí mít možnost výběru.
  • Přínos pro zákazníka: Hospoda versus knihovna 1:0.
  • Myslete na všechno: Detaily jsou důležité.
  • Inovujte.
  • Otevírací doba: Knihovna i hospoda má zavírat, když odchází poslední zákazník.
  • Personalizace prostředí: Nechte je, ať se cítí jako doma.
  • Výchova zákazníka: I knihovna by měla mít své štamgasty.
  • Získávání a udržení talentů mezi zaměstnanci.
  • Společný cíl, spolupráce.
  • Být online: Ano, i hospoda může mít Facebook.
  • Zjišťovat potřeby zákazníka: Povídejte si snimi.

Larp: Zažij knihu celým tělem

Velký úspěch v dopoledním bloku sklidila přednáška Petra Jezevce Pouchlého o larpu. Larp není jen podivná úchylná pohádková maškaráda, ale je spojen se zábavou, poznáním, relaxací i vyčerpáním. Dějiště není omezeno pouze na exteriéry a pro příslušné téma může knihovna velmi dobře posloužit jako pódium i hlediště, bojiště i hospoda. „Knihovny bývají otevřeny někdy i 24 hodin denně. Je to super prostor, který je nevyužitý. Doba skautských kluboven je pryč," protíná Jezevec téma larpu a knihovny. Člověk má možnot vyzkoušet si roli osoby, do které by se ve svém životě jen stěží dostal. Larp je prostředkem sebevyjádření a hrou, toliko přirozenou pro člověka jakéhokoliv věku. Zkušenosti a zážitky z podobných akcí nemusí být pozitivní, ale vždy budou silné. Vznikají tak příběhy, které vydrží. I z toho nejpesimističtějšího úhlu pohledu vám zůstane alespoň zážitek a historka. Ale nebojte se, že psychologicky náročné a citlivé pasáže proniknou ven mezi známé nebo k zaměstnavateli: „Co se stane na larpu, to na larpu taky zůstane."

První krok k larpům může být web Larpovadatabaze.cz. A co knihovníci na to? Jdeme do toho?

30 metod, jak lépe porozumět uživateli

O metodologii výzkumů v knihovnách, o jejím účelu a přínosech povídala Laďka Zbiejczuk Suchá. Zahoďte výmluvy na nedostatek času, peněz a personálu. I s málem lze dosáhnout významných cílů. Knihovna je především instituce poskytující služby. Služba se vytváří vždy na míru cílové skupině zákazníků, v tomto případě čtenářům. Prezentované metody jsou nástrojem, jak své čtenáře oslovovat, porozumět jim, zjistit co chtějí a jak to chtějí.

Online výzkumy nejsou v dnešní době ničím novým, avšak zůstávají stále málo využívány. Vyšší dívčí jsou pak virtuální komunity a diskuzní fóra. Pokud chcete konstruktivní kritiku vašich služeb, odhalení nedostatků a komplexní analýzu uživatelského rozhraní, zvolte mystery shopping. Za roky mluvení o skvělé uživatelské zkušenosti se k nám ze západu konečně dostává opravdový UX - uživatelský design - a začíná se aplikovat v praxi.

Posledí dva bloky metod patří do oblastí participativního designu a designu služeb. Konečný počet výzkumných nástrojů se má postupně vyšplhat ke stovce. Vše pohodlně naleznete na webu 100metod.knihovna.cz, včetně krátkého popisu, příkladu využití a odkazů na příslušné informační zdroje.

Design knihovnického kurikula od A do Z

„Tato přednáška bude o mně, o mých pocitech a o tom co dělám, když vymýšlím takové kurikulum," začal svůj příspěvek na barcampu Petr Škyřík. Vysvětlil, jak taková strategie vzniká, kdo se na ní podílí a může do ní mluvit, pro koho se vlastně vytváří a jaké další faktory do její tvorby vstupují. Bez pořádné vizualizace se neobejdeme: „Kdo z vás má v knihovnách vystříhané své uživatele a říká si ‚kvůli vám to dělám‘?" komentuje Petr řadu fotografií svých studentů, připnutých na nástěnce v kanceláři. „Dřívě jsem to míval doma na záchodě..."

Na obrázku níže vidíme pět hlavních oblastí, ve kterých by se mohl KISK v následujících letech rozvíjet.

Petr uvedl sedm základních kompetencí pro 21. století dle Tonyho Wagnera. Považuje je za základní nejen pro studenty oboru ISK, ale pro všechny studenty vysokých škol a vlastně i každého člověka žijícího v dnešním digitálním světě.

Interpretoval výsledky bleskového průzkumu na téma ideálního zaměstnavatele pro studenty brněnského KISKu. Z jeho pohledu je počet zájemců o další spolupráci s kabinetem potažmo s univerzitou relativně malý. Jedním z cílů do budoucna je tedy stávající studenty patřičně motivovat a obor zatraktivnit. Dotazník rozdělil studenty na dva hlavní tábory: na jedné straně knihovníci, na druhé soukromý sektor a práce na volné noze, což vyjádřil za fenomén „rozkročenosti oboru".

Dílčí cíl je zvýšení kredibility oboru. K tomu má přispět získávání kvalitních studentů, kteří mají o obor opravdu zájem. Na oplátku by jim škola měla přinést něco více než teoretický základ a titul - určitou přidanou hodnotu, již naleznou pouze zde.

Česko mluví o vzdělávání

...a na barcampu o něm mluvil Zdeněk Slejška. V infografice ukázal srovnání ČR se zbytkem zemí OECD ve faktorech kvality, financování a rozložení dosaženého vzdělání mezi studenty. Za hlavní příčiny úpadku českého školství vidí komunita kolem projektu především nedostatečné financování sektoru, neúspěšné a zbytečné projekty a nezájem politiků. Veřejné mínění o situaci v tuzemsku se začalo měnit až nedávno, kdy si lidé začali říkat „aha, tady je někde problém".

Oblast formálního a neformálního vzdělání by se měla propojit. Podstatné je lidi motivovat. Zde vidí Zdeněk potenciál knihoven.

Jak učit ty, kteří už vědí opravdu hodně

Petr Koubský představil projekt iCollege - české online školy o českém internetu. Vyprávěl o jeho vzniku, problémech i úspěšném semestru, o lidech, kteří za ním stojí. Roste počet vzdělaných lidí, ale ti jsou stále méně použitelní v běžném životě a praxi. Projekt proto cílí na praktické dovednosti a schopnosti, které Petr souhrně nazývá „gramotnost pro rok 2013". Studentem se může stát kdokoliv. Není zde omezení na dosažené vzdělání, ale platí se školné.

Data jako životní styl: fascinující svět datasexuálů

Soňa Príborská nás uvedla do problematiky jedinců, kteří jsou schopni mapovat pomocí informačních technologií nejrůznější aspekty svého každodenního života i po relativně dlouhou dobu. Ke sběru dat užívají nejrůznější senzory, čidla a speciální přístroje. Z nich lze zpětně získat zajímavé výsledky. Někdy i takové, které byste sami vědět ani nechtěli.

Hranice mezi datasexuálem a nedatasexuálem není ostře vymezena a podle Soňi se jím stává člověk tehdy, cítí-li se tak sám. Motivace k této činnosti se různí: zábava, zajímavost, přehled, seberozvoj či snaha o změnu.

 

Nový způsob konzumace elektronických knih

Lukáš Janoušek mluvil o novém modelu finacování a prodeje elektronickcýh knih. Na portálu eBookEater.cz bude zakrátko možné stahovat a číst e-knihy pouze za dobrovolný poplatek. Cílem služby je demotivovat uživatele e-knihy krást. Zabezpečení spočívá v nutnosti internetového připojení čtecího zařízení. Přechod mezi hotspoty by neměl být problémem díky cachování knih do paměti. Zákazník by tak neměl být nikterak omezen a problematika různorodosti formátů a operačních systémů je tím vyřešena.

České e-knihy pro knihovny

Jirka Pavlík, odborník na poli elektronických knih, shrnul možnosti půjčování e-knih v českých knihovnách a na internetu. Řeč byla o ebrary DASH!, nabídce MKP, eReadingu i FlexiBooks.

Mladí informační profesionálové v České republice?

Problematiku na trhu práce rozvedla Anna Vyčítalová. Podle ní jsou absolventi oboru špatně připraveni na soukromou sféru. V knihovnách a neziskovém sektoru je přitom volných pracovních míst žalostně málo. K dobru by jim měla přispět účast v asociaci, které bývají v zahraničí standardem. U nás kromě členství ve SKIP a ČIS není prakticky nic. Anna z vlastní zkušenosti doporučuje být aktivní a využívat příležitostí, které se nabízejí, například zahraniční stáže a výjezdy na konference.

Závěr

První Knihovnický barcamp je za námi. Ačkoliv nekonference působila spíše konferenčním dojmem, nabídla velmi různorodý program a zajímavé přednášející.

Třešničkou na dortu a nedílnou součástí akce byla vydařená afterparty, konaná v Cafe V Lese. Bohužel, prostředí podniku útočilo na smysly přítomných: Po přizpůsobení očí štiplavé mlze jste ztratili čich. Pokračování v diskuzích mezi účastníky a síťování značně stěžovaly příliš hlasité výstupy kapel. Člověk si těžko hledal místo ke stání, natož k sezení. Dobrá nálada a kreativní taneční kreace knihovníků naštěstí negativa přebily.

Další zprávy a články z knihovnického barcampu, fotografie a později také videa naleznete na oficiálních stránkách akce. Děkujeme organizátorům, moderátorům jednotlivých bloků, partnerům i všem účastníkům a těšíme se na další ročník!

Zdroje

Knihovnický Barcamp [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://barcamp.knihovna.cz

ŠKYŘÍK, Petr. Design knihovnického kurikula. In: SlideShare.com [online]. 12.4.2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/skyrmen/skyrik-barcamp

 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Obrázek uživatele Jiří Stodola
  • Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas:
  • Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat;
  • je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat;
  • je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat; 
  • je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat, čas objímat i čas objímání zanechat;
  • je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat;
  • je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit;
  • je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje. (Kazatel, 3, 1-8)

Je čas takovéto konference vytvářet i čas je parodovat.  První čas je nenávratně pryč, takovéto konference je čas parodovat nebo ještě lépe vůbec nedělat

Pardon, ona to vlastně nebyla konference, tedy byla to nekonference. Tedy spíše to byla konference, která si říká "nekonference" asi proto, že slevuje z nároků, které se kladou na konference. Tedy byla to špatná konference. Myslím, že nadčasově platí, že je vždy čas takovéto konference/nekonference nedělat.

P.S.

Skutečně chcete klesnout tak hluboko jako tito zde: http://www.phil.muni.cz/fil/blok/katedrovy_kost_2013/ ?

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback