Knihovníkova hořkost

21. 1. 2009

Dlouho jsem rozvažovala, jestli tento příspěvek vůbec psát... A pokud ano, tak jak? Jak odosobnit rozhořčení a bezmocný vztek, které se člověka zmocní, když někdo zpochybní a napadne jeho práci, jeho kolegy, instituci, profesi?

Řada příspěvků tady na Inflow se samozřejmě zabývá nejnovějšími trendy v digitálním světě a v knihovnictví. Odehrávají se tu diskuse o zkvalitnění výuky, služeb knihoven, přilákání uživatelů. V podstatě nepochybuji o tom, že ti z nás, kteří pracují nebo chtějí pracovat v knihovnách, považují za samozřejmé, že uživatel je na prvním místě a knihovna by se měla všemožně snažit, aby mu nabízela co nejkvalitnější služby - takové, jaké potřebuje a tehdy, když je potřebuje. Snažíme se ... bla bla bla ... to všichni znáte. Prostě se snažíme s tím co máme být co nejlepší.

A potom v IS Plkárně zakopnete o diskusi, která v (na kost obrané) zkratce říká, že knihovnice ÚK FF MU vyřazují z fondu cenné knihy protože jsou nekompetentní (nerozpoznaly cennost těchto knih). A jedním dechem se dodává (opět na kost obrané), že kdyby cennost těchto knih rozpoznaly, určitě by je samy za těžké peníze rozprodaly a o zisk se rozdělily mezi sebou. Názor na téma i jednotlivé aktéry si můžete udělat sami, diskuse se však od doby tohoto odkazu značně rozrostla. Vyjádření vedoucí knihovny k celé věci je (momentálně) dostupné na straně 11. Přímým důsledkem je zmizení nabídky vyřazených knih z vestibulu knihovny. A knihovníkova hořkost.

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

2 komentáře

Obrázek uživatele Phoenix

Mě to snad už ani nepřekvapuje. Vždycky mě to trochu rozčílí, trochu rozčaruje, ale pak? Pak nezbývá než nad tím mávnout rukou a zbytečně nenapínat nervy.

Běžný uživatel si ani v nejmenším neuvědomí, co všechno se nejdřív musí stát, aby si knihu vůbec mohl odnést domů. Často se setkávám s tím, že když řeknu, jaký obor studuji, vyvalí se na mě oči a následuje otázka: "TOHLE se dá studovat na vysoké škole?". 

A nedávno za mnou přišla kamarádka, která studuje na pajdáku a vynadala mi, že v knihovně na FF máme "teda pěknej bordel". Tak abych jí dokázala, že nemáme, knihu, kterou hledala, jsem jí našla. Chyba tedy nebyla na straně knihovny. 

Takže nás může blažit, že jako knihovníci děláme nebo budeme dělat množství neviditelných úkonů, za které nám nikdy nikdo nepoděkuje, ale které umožní, aby si někdo třeba před zkouškou mohl v klidu vypůjčit knihu, kterou potřebuje a nemusí za ni draze platit v knihkupectví. 

 Ale jsou situace, kdy mi ani tohle nepomáhá a říkám si: "Jsou ti lidi fakt takhle zabednění???" 

Obrázek uživatele Stáňa

Máme pro knihovníky regionu připraven kurz práce na počítači. Oslovili jsme grantovou agenturu a celý kurz přijde na směšných 1 400,-. Všem to hradí jejich úřady a protože nám postupně nabíhají knihovny, které ukládají fond a půjčují přes počítač, tak spokojenost na všech stranách.

Až na jednu obec. Nepřejí si, aby paní knihovnice absolvovala kurz a nejraděj by knihovnu, která běží skvěle, zavřeli. Proč?

Protože tam mají internet a chodí tam děcka, zněla sofistikovaná odpověď jednoho jejich puncovaného ... odborníka na obci.

Paní knihovnici školení zaplatila naše knihovna. Ale nesmíme to prozradit u nich, jak nás prosila. A ještě děkovala, že jsme laskaví.

Měla jsem chuť vzteky ukousnout sluchátko.

 

Stáňa

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback