Knihovny bez bariér

Zpráva ze semináře „Knihovny bez bariér“ uskutečněného v Knihovně Jiřího Mahena a zaměřeného na komunikaci s handicapovanými čtenáři a odstraňování bariér, které by je v knihovně mohly čekat.

Tento seminář se uskutečnil v konferenčním sále Knihovny Jiřího Mahena v Brně 23. května 2011. Pořadatelem byl projekt Bezbariérová knihovna studentů Masarykovy univerzity v Brně, oboru Informační studia a knihovnictví. Seminář byl zaměřen na seznámení s projektem Bezbariérová knihovna a jeho hlavními cíli, a dále na přiblížení úskalí, jež na naše spoluobčany s nejrůznějšími handicapy čeká v knihovnách a nejen tam.

Podnětem k uskutečnění semináře bylo představit samotný projekt Bezbariérová knihovna širšímu okruhu profesionálů z oboru knihovnictví. Seznámit je se záměry a cíli projektu, jakož i podat základní informace o komunikaci apřípadné spolupráci s uživateli se specifickými potřebami. Projekt se zaměřuje na čtyři skupiny obyvatel s nejrůznějšími handicapy: osoby se zrakovým postižením (dále jen nevidomí), osoby s tělesným postižením, osoby se sluchovým postižením (dále jen neslyšící) a osoby s mentálním postižením.

Projekt Bezbariérová knihovna účastníkům semináře také představil „Standard Handicap friendly". Jedná se o normu, která by se měla stát platným dokumentem pro knihovny. Měla by knihovnám pomoci zlepšit své služby právě vzhledem k handicapovaným uživatelům, přičemž je přímo rozdělena dle jednotlivých handicapů: nevidomí, neslyšící, tělesně postižení a mentálně postižení.

Další hosté a přednášející na semináři se již přímo zaměřovali na své zkušenosti a praxi s jednotlivými skupinami a často sami takto handicapovaní byli. Seznamovali účastníky s problematikou daných skupin obyvatel se specifickými potřebami, a to jak ve spojení s knihovnou přímo, tak i v běžných životních situacích.

Program semináře:

  • Projekt Bezbariérová knihovna - Markéta Babirádová, Zdena Rousková (MU FF, Kabinet informačních studií a knihovnictví)
  • Výsledky testování přístupnosti webů, soutěžících vBibliowebu 2011 - Radek Pavlíček (TyfloCentrum Brno)
  • Knihovny pro čtenáře se zrakovým postižením: celostní pohled - Jiří Stodola (Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároku MU)
  • Knihovna Jiřího Mahena vBrně a projekt Ruku vruce: na půli cesty - Helena Selucká (Knihovna Jiřího Mahena vBrně)
  • Vodící pes vživotě nevidomého člověka - Světlana Karfusová (Škola pro výcvik vodících psů pro nevidomé)
  • Lidé skombinovaným postižením jako uživatelé i tvůrci kultury - Lukáš Karnet (Sdružení Veleta)
  • Zrnko, leť!: knižní představení - Martin Zrnečko (student oboru Výchovná dramatika neslyšících, JAMU Brno)
  • Komunikace osob se sluchovým postižením a motivace ke čtení - Radka Kulichová (Unie nesylšících Brno, o.s.)
  • Představení standardu projektu Bezbariérová knihovna - Helena Selucká, Eva klučinova (MU FF, Kabinet informačních studií a knihovnictví)
  • „Je naše knihovna opravdu pro všechny?" - Zlata Houšková (Národní knihovna České republiky)

Projekt Bezbariérová knihovna

Markéta Babirádová, Zdena Rousková (MU FF, Kabinet informačních studií a knihovnictví)

Prvním bodem semináře bylo seznámení s projektem Bezbariérová knihovna. Co to vlastně je, jaké jsou jeho cíle a záměry.

Projektový tým tvoří studenti Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity: Markéta Babirádová (manažerka projektu), Helena Selucká (asistentka manažerky projektu), Zdena Rousková (PR, propagace projektu) a Eva Klučinová (propagace projektu).

Jejich motivací pro založení takového projektu bylo především vytvoření prostoru v knihovnách pro všechny uživatele, a to i pro ty, kteří mají vzhledem ke svému postižení specifické potřeby. Cílovými skupinami projektu se stali občané nevidomí, neslyšící, tělesně postižení a mentálně postižení. Záměrem je pomoci knihovníkům a informačním pracovníkům v lepší informovanosti a hlavně pomoci jim v komunikaci s těmito skupinami obyvatel. Žijí mezi námi a nelze je ignorovat, jsou součástí naší „informační" společnosti.

Web bezbarierova.knihova.cz poskytuje veškeré tyto informace logicky a metodicky uspořádané, ve snadno dosažitelné a vyhledatelné formě.

Je možné se tam dozvědět o zkušenostech kolegů knihovníků, samotných uživatelů s handicapem i odborníků na jednotlivé problematiky, jak efektivněji a lépe komunikovat s takovými uživateli. Dále je možno se na webu dozvědět o legislativě, profesních organizacích a specifikách jednotlivých handicapů. Součástí webu je i databáze organizací a sdružení pro občany s handicapem.

Web se samozřejmě stále vyvíjí a v blízké době přibude poradna, která by měla mít funkci diskusního fóra a také možnost komentovat jednotlivé články.

Projekt Bezbariérová knihovna zatím připravil dva certifikované semináře (Plzeň, Brno), které se prakticky zaměřovaly na komunikaci s klienty se specifickými potřebami. Toto je zápis z Brněnského semináře.

Výsledky testování přístupnosti webů, soutěžících v Bibliowebu 2011

Radek Pavlíček (TyfloCentrum Brno)

Dalším přednášejícím byl Radek Pavlíček z TyfloCentra Brno. Ve svém příspěvku se věnoval knihovnické soutěži Biblioweb, ve které TyfloCentrum Brno vystupuje jako jeden z testovatelů přístupnosti webu pro osoby se zrakovým postižením.

Nevidomí při orientaci na webu používají specifické postupy ovládání tzv. asistivní technologie, tj. vše co pomáhá uživatelům s handicapem; např. speciální software (hlasová syntéza, screen pro nevidomé, lupa pro slabozraké) a speciální hardware (braillský řádek apod).

Co se týče soutěže Biblioweb, tak TyfloCentrum Brno k testování používá 2 typy testování. Prvním typem je tzv. heuristické testování, kde se zjišťuje, zda web splňuje předem dané požadavky a předem specifikovaná pravidla. Druhým typem testování je testování uživatelské, ve kterém se nevidomí snaží „poprat"s webem knihovny. Výsledkem je pak průměr z obou typů testování.

Dle Radka Pavlíčka však zatím výsledky nejsou příliš potěšující:

Drtivá většina knihoven s weby nic nedělá. 

 

Základem přístupnosti webů a zároveň místo, kde se dělají nejčastější chyby, je strukturování celé webové stránky a přehlednost menu. Chybí návaznost a vztahy mezi jednotlivými informacemi, které by dodávaly logičnost.

Radek Pavlíček vidí důvody v chybějících odborných znalostech, finančních důvodech a i nezájmu mezi knihovníky. Ale upravit web do podoby vyhovující nevidomým uživatelům není až tak složité, jak se může laikovi z počátku zdát. TyfloCentrum Brno ochotně pomůže každému, kdo si požádá o radu.

Knihovny pro čtenáře se zrakovým postižením: celostní pohled

Jiří Stodola (Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky MU)

Jiří Stodola představil funkci Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity a možnosti webu teiresias.muni.cz. Středisko zastřešuje několik projektů, např. Inovace dokumentových formátů.

Dle Jiřího Stodoly neexistuje jednotný způsob zpřístupnění informací pro všechny skupiny, protože každá ze skupin má zcela jiné potřeby a ty mezi sebou mohou vzjemně kolidovat.

Zmínil se také o spojení informační vědy a handicapovaných uživatelů, protože jednotlivé skupiny uživatelů potřebují informace v určité formě vzhledem ke svému handicapu.

Knihovna Jiřího Mahena v Brně a projekt Ruku v ruce: na půlicesty

Helena Selucká (Knihovna Jiřího Mahena v Brně)

V rámci programu došlo i k drobné změně. Světlana Karfusová, která měla mít v následujícím časovém úseku přednášku, měla zpoždění. Jak organizátoři poznamenali, bariéry tu stále jsou.

Neplánovaně tedyvystoupila Helena Selucká s projektem Knihovny Jiřího Mahena Rukuv ruce - na půli cesty. Cílem projektu je systematická spolupráce s cílovými skupinami, ucelené cykly besed pro 0. - 10. ročník všech typů škol (včetně speciálních), integrace jednotlivých věkových i handicapovaných skupin, zvyšování všech typů gramotnosti, snižování informačních bariér a výstupem je pak metodický materiál k jednotlivým besedám.

Projekt celkově nabízí dovybavení knihovny o speciální techniku a pomůcky, a také odborné proškolení personálu knihovny. Nabízí také široké možnosti navázání spolupráce s nejrůznějšími organizacemi.

Helena Selucká

Vodicí pes v životě nevidomého člověka

Světlana Karfusová (Škola pro výcvik vodicích psů pro nevidomé)

Se zpožděním, ale přece dorazila i Světlana Karfusová, která je sama zrakově postižená a právě to způsobilo, že nepřijela včas. Její vyprávění bylo opravdu hodně zajímavé a poutavé. Světlana Karfusová pro Školupro výcvik vodicích psů pro nevidomé cvičí vodicí psy. Na přednášku s sebou jednoho z takových psů přivedla.

Potvrdila, že vodicí pes nevidomému značně ulehčuje pohyb městem, protože bílá hůl chrání jen od kolen dolů, ale pes reaguje na vícero nebezpečí. Vysvětlila také techniku a postupy, a celkově přiblížila průběh výcviku vodicích psů.

Tuto přednášku musím zhodnotit jako nejzajímavější část semináře.

Světlana Karfusová

Lidé s kombinovaným postižením jako uživatelé i tvůrci kultury

Lukáš Karnet (Sdružení Veleta)

Jako další byl představen Lukáš Karnet ze Sdružení Veleta, které zajišťuje provoz Denního stacionáře a Domova pro osoby se zdravotním postižením v Brně-Kohoutovicích.

Denní stacionář je určen dospělým klientům ve věku od 18 do 65 let s mentálním či kombinovaným postižením a v provozu je každý všední den od 8 do 16 hodin. Nabízí pomoc a podporu směřující k zachování a rozvíjení individuálních schopností, dovedností a zájmů s cílem posílit jejich samostatnost a integraci do běžné společnosti.

Součástí tohoto Denního stacionáře je i Umělecký soubor Kolovrátek, který již řadu let realizuje různá umělecká představení od hudebních pořadů, divadelních představení, tanečních vystoupení až po natáčení filmů. Programy připravují pro vlastní potěšení, ale i jako prezentaci pro různé organizace. Filmy pak pravidelně přihlašují na Festival Mental Power, což je festival hraných filmů s mentálně postiženými herci, který se každoročně pořádá v Praze.

Povídání ukončilo velmi milé vystoupení klientů Denního stacionáře s židovskými tanci.

Zrnko, leť! - knižní představení

Martin Zrnečko (student oboru Výchovná dramatika neslyšících, JAMU Brno)

Neslyšící student oboru Výchovná dramatika neslyšících Janáčkovy akademie múzických umění v Brně účastníkům semináře předvedl velmi zajímavé divadelní zpracování textu na motivy knihy Saint-Exupéryho Malý princ určené neslyšícím. Bylo pozoruhodné takovéto představení sledovat, protože výrazové prostředky jsou samozřejmě odlišné, než pro slyšící diváky.

Komunikace osob se sluchovým postižením a motivace ke čtení

Radka Kulichová (Unie neslyšících Brno, o.s.)

Po zajímavém představení vystoupila se svým příspěvkem Radka Kulichová za Unii neslyšících Brno a zasvětila účastníky semináře do vztahu neslyšících ke knížkám. Pro prelingválně neslyšící je prvním a přirozeným jazykem řeč znaková a čeština pro ně tedy představuje jazyk cizí. A právě proto většina neslyšících čte nerada.

Právě knižní představení, které předvedl Martin Zrnečko, má pomoci neslyšícím k motivaci čtení. Sám Martin se na konci příspěvku v diskuzi přiznal, že čtení nepatří mezi jeho oblíbené činnosti.

Představení standardu projektu Bezbariérová knihovna

Helena Selucká, Eva Klučínová (MU FF, Kabinet informačních studií a knihovnictví)

Předposledním příspěvkem bylo představení „Standard Handicap friendly" v projektu Bezbariérová knihovna. Jedná se o dokument, který obsahuje základy komunikace s uživateli se specifickými potřebami, doporučené vybavení a služby pro handicapované klienty v knihovnách.

Jeho cílem je otevřít knihovny všem uživatelům a to i těm, kteří mají specifické potřeby a zároveň jim umožnit lepší orientaci v knihovně a jejich službách.

Na tvorbě standardů krom členek samotného projektu spolupracovali i odborníci z řad organizací starajících se o handicapované a profesionálové z řad knihovníků, z nichž někteří na semináři vystoupili. Jmenovitě Libuše Nivnická (ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně, místopředsedkyně SKIP), Zlata Houšková (tajemnice SKIP), Radek Pavlíček (TyfloCentrum Brno, vedoucí Centra pomůcek a informatiky), Hana Lacinová (Krajská knihovna Vysočiny, oddělení speciálních služeb), Pavlína Březinová (vedoucí denního stacionáře Gaudium).

Cílem je, aby se Standard Handicap friendly stal závazným dokumentem pro knihovny a měl by pomoci zlepšit služby pro handicapované čtenáře v knihovnách. Standard je rozdělen do čtyř částí věnovaných jednotlivým handicapům: osoby se sluchovým postižením, osoby se zrakovým postižením, osoby s tělesným postižením a osoby s mentálním postižením.

Součástí projektu Bezbariérová knihovna a Standard Handicap friendly je i vytvoření loga, které by získala každá instituce, jež by splnila závazky plynoucí ze zmíněných standard. Tvůrci standard si uvědomují dispoziční podmínky samotných budov knihoven a dalších především finančních překážek, proto budou knihovny moci získat například jen část loga určené pro jednotlivý typ znevýhodnění. Například jen pro neslyšící čtenáře, pokud budou splňovat podmínky uvedené ve standardu v části pro neslyšící. Logo si pak mohou umístit do knihovny a na webové stránky. Handicapovaní klienti tak budou vědět, jaké služby ta daná knihovna pro ně nabízí ve směru k jednotlivým typům handicapů.

Na webu bezbarierova.knihovna.cz by se také v budoucnu měl objevit seznam knihoven, které zmiňované služby handicapovaným uživatelům nabízejí.

Samotný standard je stále ještě ve vývoji, v současné době je na webových stránkách k nahlédnutí 2. verze, která prochází připomínkováním a každý má možnost zaslat projektovému týmu své připomínky, návrhy, poznámky a komentáře. Konečná verze by měla být knihovnám k dispozici na podzim roku 2011.

„Je naše knihovna opravdu pro všechny?"

Zlata Houšková (Národní knihovna České republiky)

Na závěrpromluvila Zlata Houšková, aby nám položila zásadní otázku: „Je naše/vaše knihovna opravdu pro všechny?“

Zaručují knihovny, tak jak jim to přikazuje sám knihovní zákon, opravdu rovný přístup všem bez rozdílu přístup ke knihovnickým a informačním službám? Mají uživatelé se specifickými potřebami vůbec vzhledem ke svému handicapu možnost bez problémů knihovnu navštívit?

Zlata Houšková mluvila o přímém zapojení handicapovaných obyvatel do pracovního procesu knihoven a dalších informačních institucí. Mohli by tak do celé věci vnést nový pohled a svými zkušenostmi pomoci ke zlepšení služeb.

Závěr:

Seminář „Bezbariérová knihovna" byl rozhodně zajímavou a přínosnou zkušeností.

Projekt i standardy, které jsou připravovány, považuji za krok správným směrem pro budoucí vývoj knihoven a jejich služeb pro handicapované uživatele.

Také přednášející, kteří na semináři vystoupili, mě velmi mile překvapili. Svými příspěvky osvětlili jisté skutečnosti spojené s jednotlivými handicapy.

Snad by se dalo říct, že nevidomí, neslyšící, tělesně a mentálně postižení můžeme být kolikrát spíše my, kteří se považujeme za „zdravé", protože se dostatečně nezajímáme a nevnímáme své vlastní okolí a to, co se v něm děje.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback