Knihovny made in USA aneb Pohled za velkou louži

4. prosince 2013 se díky iniciativě KISKu v prostorách Filozofické fakulty MU uskutečnila přednáška Johna D'Amicantonia o současných trendech v knihovnách Spojených států amerických. Coby vládní zaměstnanec s pozicí pojmenovanou „Information Resource Officer“ procestoval kus světa a v současnosti působí jako koordinátor pro oblast střední Evropy se základnou ve Vídni. Podělil se s námi o zkušenosti jak z amerických, tak z jiných zahraničních knihoven a představil některé trendy na poli knihovnictví, se kterými se ve své praxi setkal a které vnímá jako klíčové.

Jaké povolání vás napadne, pokud dostanete nápovědu, že se mu věnují nejinteligentnější lidé na světě? John D'Amicantonio by s jistotou volil knihovnictví.

 

4. prosince 2013 se díky iniciativě KISKu v prostorách Filozofické fakulty Masarykovy univerzity uskutečnila přednáška pana D'Amicantonia o současných trendech v knihovnách Spojených států amerických. Jako vládní zaměstnanec s pozicí pojmenovanou „Information Resource Officer“ procestoval kus světa a v současnosti působí jako koordinátor pro oblast střední Evropy se základnou ve Vídni. Podělil se s námi o zkušenosti jak z amerických, tak z jiných zahraničních knihoven a představil některé trendy na poli knihovnictví, se kterými se ve své praxi setkal a které vnímá jako klíčové. 

Téma jsme otevřeli krátkým historickým exkurzem. Jedním z prvních pracovišť Johna D'Amicantonia byla firemní knihovna IBM. Jejím hlavním posláním bylo zprostředkovávat informace převážně technického rázu zaměstnancům firmy. Vzhledem k tomu, že se již několik dekád jedná o dobu minulou, byl knihovník pro uživatele nepostradatelný. To on procházel obsáhlé databáze a archivy hmotných dokumentů - žádný metalib, žádné klikání. Zajímavé je, že tenkrát existoval systém, kdy se platilo za dobu strávenou v archivu. Kvalitní knihovník tedy musel být i rychlý a fyzicky zdatný knihovník.

 

S nástupem OPAC katalogů a možností uživatelů samostatně a jednoduše vyhledávat (zhruba od devadesátých let) byla knihovna IBM zrušena, zaměstnanci byli schopni si relevantní informace vyhledat sami. Nové působiště našel John na půdě univerzitní knihovny v Kalifornii. To, že dnes bereme online vyhledávání v knihovním fondu jako samozřejmost, neznamená, že by byly takové katalogy ve své době přijímány s nadšením. Profesoři, kteří navštěvovali univerzitní knihovnu, stále nostalgicky vzpomínali na vůni katalogových lístků.

„I like the smell of that cards“ „You smell! Use the damn computer!“

V devadesátých letech se v knihovním prostředí objevil další trend označovaný jako complete librarian. Zatímco do té doby bylo běžné mít v knihovně specializované pozice od akvizitátora přes katalogizátora až po obsluhu výpůjčního pultu, tento tehdy nový přístup popisoval knihovníka jako člověka, který je schopen ovládat všechny procesy v knihovní praxi zároveň, což umožňovalo flexibilnější způsob práce.

Než John D'Amicantonio zakotvil v Evropě, procestoval jako vládní úředník řadu lokalit včetně Mexika, asijských zemí, nebo třeba Spojených arabských emirátů. Překvapivým faktem pro něj například bylo, že v Jižní Americe existovala v době jeho působení silná genderová nerovnost a ač tehdy ženy zastávaly vedoucí pozice v knihovnách, na jejich názory a návrhy inovací byl brán zřetel teprve v momentě, kdy se za ně postavil muž. I to byla jedna z činností, kterým se věnoval v již zmíněném Mexiku.

Zatímco ženy dříve tvořily v Severní Americe většinu personálu knihoven, s pozdější orientací na počítače, technologie a internet se prosazují na knihovních pozicích stále více i muži. Situace však stále není vyrovnaná, i když je možné tuto změnu označit za dlouhodobý trend.

A jaké další knihovní trendy vnímá John jako aktuální?

Prvně je to přístup k uživatelům v rámci knihovních služeb. Ti by se v knihovnách měli cítit příjemně, takže žádné zákazy ohledně jídla a pití, konec absurdního vyžadování ticha. Knihovny by si měly brát příklad z knihkupectví, kde je možné si dát kávu a zákusek v příjemném prostředí. S tím souvisí i komunitní přístup, tedy možnost účastnit se v knihovních prostorách akcí jako je promítání filmů, přednášek, mít prostory pro společné studium i práci, a to s náležitým vybavením hardwarovým i softwarovým. V USA knihovny pořádají například jazykové kurzy pro imigranty nebo umožňují vyzkoušet si nejrůznější technické novinky v takzvané petting zoo. Otevřeně, bez zákazů, přátelsky.

Druhým trendem je knihovna na dálku, zpřístupňování služeb lidem bez toho, aby museli nutně do instituce cestovat. Dnes není výjimkou, když knihovník osobně svého uživatele nikdy neviděl, ač s ním běžně komunikuje. Fungují služby jako Ask a librarian, prosazují se aplikace na mobilní zařízení.

Průzkumy ukazují, že v americkém prostředí narůstá počet čtenářů, který byl po druhé světové válce převážně umrtven nástupem televize. Nemalý podíl na tom mají právě technologické novinky, jako jsou čtečky e-knih. Podle Johna D'Amicantonia musí brát inovace v potaz i knihovny a svým uživatelům se přizpůsobovat a vyvíjet spolu s tím, jak se vyvíjí společnost. Přestože se ozývají hlasy z řad daňových poplatníků, kteří nechápou, proč jejich knihovna vyhazuje peníze za elektronické hračičky různého druhu.

Otázka k zamyšlení - musí se knihovny pod tlakem novinek a inovací zbavovat svých osvědčených a kvalitních služeb na úkor nového přístupu k uživatelům? John uvedl příklad Miss Trace, knihovnice, která za jeho mládí pracovala a žila v malé veřejné knihovně a ač měla k dispozici jen telefon a svůj fond, byla natolik ochotná a ke své profesi přistupovala natolik zodpovědně, že i bez nových metod designu služeb dokázala své čtenáře pro knihovnu nadchnout.

V závěru poutavé přednášky, které nechyběl vtip, byl prostor pro diskuzi. Věnovali jsme se trendům ve výzkumech uživatelů, kdy se knihovny v Americe orientují převážně na uživatelské dotazníky a focus group, které se snaží udělat příjemné - nakoupí pizzu, kafe a jde se zkoumat. Dále zpřístupňování odborných databází a přístupu k jejich financování, kde se aktuálně často knihovny sdružují do konzorcií a financují odborné zdroje společně. A taky mimo jiné tomu, že v Moravské zemské knihovně můžete najít i americký koutek, pokud se o prostředí a literaturu USA zajímáte více.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback