Knihovny současnosti 2009

Úterý 23. června 2009

13:00 konference v nabitém sále začíná s mírným zpožděním. Program je bohatý a začíná předáním medaile Z. V. Tobolky[1]. Pro letošní rok byly za rozvoj českého knihovnictví oceněni:

Mgr. Jitka Banzetová, Krajská knihovna Karlovy Vary

Věra Doubková, Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem

Mgr. Jana Nejezchlebová, Moravská zemská knihovna v Brně

Mgr. Hana Opatrná, Krajská vědecká knihovna v Liberci

Mgr. Marie Sobotková, Městská knihovna Náchod

Tématický blok přednášek má název: Knihovna jako komunitní centrum - programy, projekty. Moderování se ujal Tomáš Řehák a jeho úkol byl víc než složitý: zajistit, aby se dostalo na 10 příspěvků a první den konference v 18:00 hodin končil. Jako skvělou prezentaci nálady v sále vám doporučuji -  http://www.inflow.cz/primy-prenos-na-inflow-knihovny-soucasnosti-2009-sec  přímý přenos, který s nasazením sobě vlastním zajistila Eva a Marta.

Pojetí evropské kulturní politiky 

Marta Smolíková, ProCulture Praha

Celou prezentaci najdete na:

http://www.sdruk.cz/sec/2009/b0/smolikova_kultura_EU.pdf

Velký rozvoj „ kulturního průmyslu" v EU a jeho podpora. Po sedmi letech sestavují nové  programy na podporu kultury. Doporučuji prostudovat celou prezentaci. Dozvíte se, že :

• EU má rozvoj kulturní politiky ukotvený od roku 1991. Čl. 151 Maastrichtské dohody - u nás neratifikováno
• v EU vládne změna přístupu, kultura je podporována, objevuje se termín „kreativní  ekonomie"
• v Evropské digitální knihovně najdete do roku 2010  6 mil. položek
• společenské přínosy kulturní politiky EU jsou podporovány státní dotační politikou
• EU označila kulturu jako jednu z 11 priorit Evropského fondu pro regionální rozvoj

Jako v mnoha  se naše priority  liší od priorit EU. Na konci příspěvku si nejsem jistá, zda jsme skutečně členy Evropské unie. Zřejmě se u nás ještě dostatečně neprosadila „nová kreativní třída".

Umění a kultura se stane jádrem nových ekonomických rozvojových strategií.

                                                                                       Simon Brault

Knihovna - oáza služeb?

Koncept vedení a řízení zaměřený na zákazníka.

Dr. Hannelore Vogt, Městská knihovna Kolín nad Rýnem

http://www.sdruk.cz/sec/2009/b0/vogt_oaza_sluzeb.pdf

Příspěvek této energické dámy po předchozí přednášce mnohé vysvětluje. Knihovna, ve které působí, vás nenechá  na pochybách, že v jejich pojetí knihovnické práce je na prvním místě skutečně čtenář. Knihovna jako služba, ne jako instituce. Výtečně zpracované strategie oblasti zaměřené na zákazníka. Potvrzuje starou pravdu, že špatné zprávy se šíří rychleji. V jejich knihovně špatné zprávy nemají šanci. Příspěvek H. Vogt byl jeden z nejzajímavějších, který jsem za celou konferenci slyšela. Nabízel 50 rad, jak si vést v knihovnické praxi, ale také 1000 a jednu maličkost pro zákazníka. Od emailu k narozeninám po přebalovací koutek pro maminky s dětmi. Mají podchyceny všechny oblasti, např. knihovnu na síti nebo výstavní aktivity knihovny. U nás bych řekla skvělá knihovna. V Německu to nebude jen skvělá knihovna, ale skvělá koncepce. Tím se od zahraničí dost zásadně lišíme.

Kulturní vzdělávání v knihovně - nové formy činnosti na příkladu Krkonošské knihovny v Jelení Hoře v Polsku.

Alicja Raczek, Krkonošská knihovna Jelení Hora

http://www.sdruk.cz/sec/2009/b0/raczek_kulturni_vzdelavani.pdf

Alicja Raczek nás seznámila s činností knihovny v Jelení Hoře, najdete ji na polské straně Sněžky. Nové formy jejich práce se shodují s tím, co je běžné v našich knihovnách. Vzdělávání, autorská čtení, setkávání čtenářů při různých aktivitách knihoven, nic nového ani v knihovnictví na té české straně naší nejvyšší hory. Zajímavou aktivitou, nazvanou Knihovníci tvoří Internet, je „Jeleniogórska Biblioteka Cyfrowa" (digitální knihovna) - společný projekt jelenohorských institucí:

Krkonošské knihovny - vedoucí projektu + Krkonošského muzea, Národního archivu, Pedagogické knihovny a Dolnoslezského vzdělávacího ústavu pro učitele. Dobrý nápad jak spojit síly a zajímavé informace nabídnout uživateli. I v naších fondech je spousta zajímavé regionální literatury, které by podobný projekt slušel.

Sociální aspekty v činnosti knihoven na Slovensku.

Blanka Snopková, Státní vědecká knihovna Banská Bystrica

http://www.sdruk.cz/sec/2009/b0/snopkova_socialni_aspekty.pdf

Kolegyně ze Slovenska nám představila knihovnu jako podanou ruku v době krize. Činnost knihoven je zaměřena na pomoc seniorům, projekty pro mládež. Velmi dobře mají zpravované projekty pro znevýhodněné uživatele knihoven. V prezentaci Blanky Snopkové najdete programy pro různé typy postižení svých uživatel. Bohatou činnost také vyvíjí pro romskou komunitu. Výstavy výtvarných prací romských dětí. RÓMOVIA-ROMA-ROMANIES - nejdete tu tituly věnované  výchově a vzdělání romské mládeže. Projekty pro integraci cizinců Moje město - Tvoje město, kde  se návštěvníci vzájemně obohacují svými kulturami. Zajímavá inspirace.

Trendy služeb v zahraničních knihovnách

Tomáš Řehák, Městská knihovna v Praze

http://www.sdruk.cz/sec/2009/b0/rehak_trendy_sluzeb.pdf

Tradičně skvělá prezentace, a to Tomáš Řehák ani nemusí trhat knihu. Trendy, kterými se ubírá knihovnictví ve světě, jdou po jiných cestách. Potvrzují, že když dva dělají totéž, není to totéž. Knihovny všemi svými aktivitami hlásají MYJSME TU PRO VÁS. Přemýšlení o detailu, maximální pohodlí pro zákazníka. Omezení, které by pro čtenáře mohlo vyplývat z ochrany knihovního fondu, není vidět. Profesní problémy zůstávají profesionálům a nedotýkají se čtenářů. Naše cesta je ochrana knihovního fondu - ten dozajista přežije, ale přežijí  knihovny???

Možná by si naši čtenáři zasloužili víc důvěry. Jen tím, že otevřou dveře, jsou zařazeni mezi čuňátka, která se neumí ke knihám chovat a možná taky kradou. Větší prostor dostanou až o své bezůhonosti přesvědčí knihovníka. Že ne? Nebo snad nemáte v knihovnách čtenáře, kterým vycházíte VÍCE vstříc, protože jsou prověřeni časem ????

A několik detailů, které mě v prostorách knihoven z prezentace zaujalo:

• práce se světlem - příjemná zákoutí, nasvícení z regálů, nasvícené obrazy - hra se světlem
• co nejvíce prostoru pro veřejnost
• skleněné vitríny na přední straně regálů - využité pro výstavy v knihovnách
• regály na klečkách - v případě potřeby většího prostoru je odsunete
• káva v knihovně
• základní informace v jiných jazycích
• pohodlné sezení
• společná práce v knihovně - možnost připojení  k internetu
• tašky pro seniory, které se vyměňují a knihy vám donesou domů

Další příspěvky prvního dne, které znám pouze z prezentace na stránkách SDRUKu, ale určitě stojí za přečtení:

Národní digitální knihovna

Blanka Stoklasová, Národní knihovna ČR

http://www.sdruk.cz/sec/2009/b0/stoklasova_NDK.pdf

Národní metodické centrum ochrany knihovních dokumentů

Jaromír Kubíček - Blanka Sapáková
Moravská zemská knihovna v Brně

http://www.sdruk.cz/sec/2009/b0/kubicek_kysely_papir.pdf

Informační potřeby vědeckých pracovníků a služby knihovny.

Anna Stöcklová, Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK Praha

http://www.sdruk.cz/sec/2009/b0/stocklova_informacni_potreby.pdf

Středa 24. června

Druhý den konference. Počasí drží stále svoji příšernou „laťku", kterou považuje za začátek léta. A nám začínají jednotlivé sekce. Přednáškové sály jsou nabité k prasknutí a vydýchané v minutě. Škoda, že pořadatelé nepřidali velký sál ve kterém včera konference začínala.

V nabídce najdete sekce:

• Právní aspekty služeb pro veřejnost
• Knihovna - obývák města
• Knihovna 2.0
• Funkce veřejné knihovny z hlediska jejich uživatelů
• Knihovna jako samoobsluha pro a proti
• Digitalizujeme pro uživatele

Každá s těch sekcí by stála za pozornost, naklonovat se neumím a tak jsem zvolila sekci:

Knihovna - obývák města

Želva Karel - to je frajer ?

Roman Giebisch, Národní knihovna ČR

Roman Giebisch představil vyhodnocení akce Kamarádka knihovna - vysvědčení, které píší děti svým knihovnám. Sestavil TOP 12, odpovědí na otázku - Proč děti chodí do knihovny.

Podíváte-li se na jednotlivá čísla u daných témat, rychle zjistíte, že negativních odpovědí je daleko víc : http://www.sdruk.cz/sec/2009/b2/giebisch_zelva.pdf

Děti neznají hry dospělých, když se jim něco nelíbí, tak vám přesně řeknou co.

6 %  dětí si chce v knihovně hrát

7%   dětí se chce naučit číst v knihovně

7 %  dětí využívá v knihovně CD

11%  dětí chce klid a odpočinek v knihovně

         píší : „Tady na mě nikdo nekřičí". "Nemusím poslouchat hádky".

13%  děti si tu chtějí dělat úkoly do školy

         to je logické - mají tu maximum informací

15%  děti hledají v knihovně přátele

17%  děti chce akce a soutěže v knihovně

20%  miluje své knihovnice

24 % chce získat vědomosti v knihovně

47%  dětí se chce v knihovně bavit

49 %  chce u nás využívat internet a PC

87%  dětí zajímají knihy a časopisy v knihovně

.... a želva Karel žije v knihovně v Mostě, kam za ním děti chodí.

Obývák, ulice, nebo náměstí ?   

Bohdana Stoklasová, Národní knihovna ČR

http://www.sdruk.cz/sec/2009/b2/stoklasova_obyvak.pdf

Knihovny a koncepce jejich rozvoje. Knihovna jako ulice - model, který rozvinul Jan Kaplický. „Tuto koncepci často přestavuji ve světe, je o ni velký zájem" -  říká přednášející. Musí být velmi zvláštní představovat ve světě směr, který by se měla ubírat architektura knihoven a vědět, že vlastní země se k tomuto projektu postavila zády.

Zajímavé a pro zahraničí příznačné otevření knihoven uživatelům - v knihovně se konají vernisáže, rauty přímo mezi knihami. A naše udivení: „A co knihy!! " , chápou v jiném smyslu: „A víte, že se do knih vždycky někdo začte".

A knihovna v Paříži i s náměstíčkem, jsou to čtyři věže a v každé jiné zaměření literatury. Projevíte-li zájem o vytištění dokumentu, který se týká celku, tak vám bez problémů vyjede z tiskárny.... v jiné věži. Věřím, že svoje přání rychle zrušíte....

Prý v noci efektnější než ve dne.

Zajímal by mě názor knihovníků, kteří ve věžích pracují.

Knihovna - obývák města? Fakt hustý?

Tomáš Řehák, Roman Šantora, Městská knihovna v Praze

http://www.sdruk.cz/sec/2009/b2/rehak_santora_obyvak.pdf

Přijde buran do knihovny a chce kolu, hamburger, salát a kávu.

Knihovník je upozorní, ale tady jste v knihovně!!

Aha, odtuší buran a zopakuje objednávku šeptem....

Začínají scénkou, kterou jistě znáte, ovšem v podání Tomáše Řeháka a Romana Šantory je neodolatelná. Tak nás vnímá veřejnost. Pššššššššššt.

Podíváte-li se na jejich prezentaci, graf, kde srovnávají naše výpůjčky s výpůjčkami ve Finsku, kopíruje pokles výpůjček u nás. Oba svorně míří dolů. Autoři prezentaci ji označují jako Plíživou změnu, čtenáři jsou spokojeni, knihovny se snaží, vše je jako by v pořádku. Změna je v okolní konkurenci dalších aktivit, které život kolem nás nabízí. „Do nákupního košíku života"  můžeme vybrat daleko víc aktivit aneb 24 hodin nenatáhneš. Nechtějme, aby lidé hledali cestu ke knihovně, knihovna musí najít cestu k lidem.

Jako příklad slouží výkop do vlastní sítě.

Roman Šantora vzpomíná, jak při vyplňování přihlášky do knihovny dostal A4 s vysvětlivkami - Abychom si rozuměli. Nechápal. Vysvětlení knihovnické terminologie. Takže uživatel se má naučit A4 výrazů, aby porozuměl? Tomáš Řehák jen špitl „Ale my jsme to mysleli jako vstřícné gesto". Ani jsme se moc nesmáli. Vážně jsem na tom stejně, taky bych tak uvažovala. Na hlavu postavené. Ty, milý uživateli, se přičiň, abys NÁM mohl porozumět.

A opět inspirace ze zahraničí. Nevkusná modrá pohovka v sofistikované zahraniční knihovně.

• aby prostředí nepůsobilo odlidštěno a chladně
• aby si uživatel připadal jako doma: jéé takovou ohavnost mám doma taky
• aby detail překvapil, zútulnil a pobavil
• a lekce z pokory

Zajímavé náměty:

Srozumitelnost pro uživatele - jak v označení fondu, tak v komunikaci.

„Nová užitečnost" - měnit sama sebe, zdůvodňovat svoji přítomnost.

Knihovna jako místo - knihovna jako vesnice - knihovna jako místo pro život.

Může knihovna být obývákem města ?

Zlata Hloušková s přispěním šikovných fotografujících kolegyní.

http://www.sdruk.cz/sec/2009/b2/houskova_obyvak.pdf

Prezentace ze zahraničních knihoven. Doplněná fotografiemi. Určitě stojí za prohlédnutí. Postřehy paní Zlaty Hlouškové mají přímost a humor:

• pohodlné sezení - různé typy sedacího nábytku, křesla, ušáky, váledla...
• samozřejmostí občerstvení v knihovně: „Viděli jste teenagera bez vody, nevydrží bez ní ani 3 minuty a my jim ji bereme..."
• žádná „kulometná hnízda v knihovně", knihovník u katalogů, mezi lidmi, pult netvoří hradbu
• maximální pohodlí pro uživatele
• knihy, pokud možno vystaveny čelem / např. novinky/, čelo knihy prodává, ne hřbet  ... učme se od knihkupců
• půjčovna je místo, kde se poslouchají příběhy
• maňáskové divadlo v dětském oddělení
• knihovny jsou barevné, experimenty s barvou
• informační LCD monitory s informacemi o knihovně
• rozdělení do klidových zón
• grafické označení žánru

Knihovny otevřeny aktivitám, výstavy, koncerty, programy...

Na otázky typu:

„A nebojíte se, že vám čtenáři poliji, poničí knihy - logická odpověď: „ Vždyť jim je půjčujeme domů a víte vy co s nimi dělají?"

Ankety

Výsledky anket o přívětivosti našich knihoven z laskavých odpovědí studentů Masarykovy univerzity zpracovala Zlata Hloušková.

Paní Zlata Hloušková zdůraznila, že odpovědi studentů, jsou odpovědi lidí, kteří mají ke knihovnám vztah. Jsou tedy shovívavější, jak by nás asi hodnotila veřejnost?

http://www.sdruk.cz/sec/2009/b2/houskova_anketa_studenti.pdf

Anketa číslo dvě - odpovědi knihovnic a knihovníků

http://www.sdruk.cz/sec/2009/b2/houskova_anketa_knihovnici.pdf

V obou anketách najdete zajímavé informace, které doporučuji přečíst. Obě ankety odráží realitu našich knihoven jako v zrcadle.

Středa 24. června 2009 - odpolední sekce

Funkce veřejné knihovny z hlediska jejich uživatelů.

Je to ještě knihovna? aneb O čem sní čtenář

Helena Gajdušková, Masarykova veřejná knihovna Vsetín

http://www.sdruk.cz/sec/2009/b4/gajduskova_o_cem_sni_ctenar.pdf

Jedna z nejzajímavějších prezentací. Knihovna jako místo jistoty v měnícím se světě. Využijme všeho dobrého, co je naším plus a přidejme nové. Neměňme za každou cenu to, co funguje a je čtenářem vnímáno pozitivně.

Udělejme si analýzu, co čtenáři chtějí, nerealizujme za každou cenu projekty, které nebudou využity. Dejme pozor, ať nepřijdeme o to, na co jsou lidé zvyklí a chtějí u nás nacházet. Hledejme rovnováhu. Zajímavé je schéma komunitní knihovny - koláč, který zabírá spektra uživatelů knihovny. A skutečně je to tak? Co můžeme jednotlivým skupinám nabídnout?

Masarykova veřejná knihovna Vsetín tyto problémy řeší  komplexním průzkumem spokojenosti - probíhá každé dva roky.

• po vzdělávacích akcích evaluační dotazník

Průzkumy spokojenosti jako vhodné nástroje pro změny. Knihovna má možnost vysvětlit tak „neřešitelné" požadavky různých typů.

• stále pracovat na drobných pozitivních změnách (např. čtecí brýle v knihovně), drobnost? Kolik lidí vám týdně řekne, že si zapomnělo brýle ....

O čem sní čtenář?  Budeme-li se čtenářem komunikovat, sny čtenářů se snadno dozvíme.

Knihovna země neznámá aneb Teenageři těžko akceptují  cizí pohled na věc.

Libuše Nivnická, Knihovna Jiřího Mahena v Brně

http://www.sdruk.cz/sec/2009/b4/nivnicka_knihovna_zeme_neznama.pdf

Libuše Nivnická se zamýšlí nad přitažlivostí knihovny Jiřího Mahena pro teenagery. Posteskla si na chování zřizovatele, když potřebuje prosadit nové projekty. A musím říct, že negativní zkušenost snad zažil každý. A některé názory jsou  neuvěřitelné. Hledáme cestu k mladým lidem, kteří nás vnímají jako strnulou instituci, kde se nemohou projevit. Ve svém příspěvku představila nabídky pro školy. Osvědčilo se sestavení nabídky pořadů pro školy. Učitel si vybírá podle témat, která mu korespondují s výukou.

Jak na knihovnu upozornit?

Zazněla chvála studentů „ ... ti od Škyříka", to jsem za ně dmula pýchou. Naši, naši.

Paní ředitelka má  návrhy studentů, ale realizovat je? Zaměstnanci knihovny „na to nejsou"... Tak buď chceme něco změnit, nebo s touto myšlenkou jen laškujeme.

Další zamyšlení zda se více věnovat „knihovnám na síti" , jako dobrou praxi hodnou následování je Canada´s Teen Reading Club: http://www.teenrc.ca/.

Příspěvek přináší myšlenku sdružení sil v rámci ČR při budování virtuálních služeb knihoven.

Konference Knihovny současnosti 2009 má velkou výhodu ve zveřejnění prezentací, téměř okamžitě po ukončení konference najdete na webu SDRUKu:

http://www.sdruk.cz/sec/2009/sec_prez.php

Všechny stojí za pročtení.

Provedla jsem vás jen těmi sekcemi a příspěvky, které jsem měla možnost slyšet. Tedy jen dvěma dny třídenní konference. Většina inspirace, dobrých nápadů, které jsem si zapsala, byla ze zahraničních knihoven.

Součástí konference nejsou jen prezentace, ale nabídky firem, které vytváří nové technologie pro knihovny, obalovací materiál, služby knihovnám, speciální nábytek  do knihoven a podobně.

V materiálech, které jsem dostala, jsem našla, co knihovny pro budoucnost potřebují. Od Sabine Guhl z Regionalbibliothek Weiden.

Knihovny pro budoucnost potřebují:

• technické know-how na úrovni doby
• fond s moderním obsahem na aktuální témata
• kvalifikovaný personál pro kompetentní poradenské služby
• atraktivní prostor s rozmanitou nabídkou

S nimi zvládnou také výzvy virtuálního věku.

Myslím, že je to přesné a není co dodat.

Sečská konference je oblíbená i zatracovaná. Její nesporné klady jsou témata sekcí, které si můžete vybrat z bohaté nabídky. Setkání knihovníků ze všech typů knihoven. Dalším rozměrem je "konference po konferenci", vzájemné sdělovaní názorů a poznatků. Doufejme, že konference Knihovny současnosti bude pokračovat a rok, který ve svém názvu nese, bude co nejvyšší.

[1] Medaile nese jméno po Zdeňku Václavu Tobolkovi (1874-1951), kterého knihovnická veřejnost zná především nejen jako autora Pravidel popisu prvotisků a tzv. Knihopisu, ale i jako zakladatele Státní knihovnické školy a osoby, která prosadila Knihovnictví jako studijní obor na Univerzitě  Karlově - jak uvádí stránky SDRUKu