Knihovny současnosti 2011

Článek přináší podrobnou reportáž z 19. ročníku konference Knihovny současnosti, která se konala ve dnech 13. - 15. září 2011 v Českých Budějovicích. Pořadatelem této třídenní konference bylo Sdružení knihoven České republiky a Ústřední knihovnická rada České republiky. Hlavním tématem konference byly současné trendy rozvoje veřejných knihoven.

Úvod

Letošní, již 19. ročník konference Knihovny současnosti se nekonal jako tradičně v Seči u Chrudimi, ale v novém prostředí, a to v areálu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Program konference včetně většiny prezentací budou dostupné na adrese    http://www.svkos.cz/sdruk/konference-knihovny-soucasnosti/clanek/konference-knihovny-soucasnosti.

Konferenci pořádalo Sdružení knihoven České republiky a Ústřední knihovnická rada České republiky, na přípravě se podílela Univerzitní knihovna Jihočeské univerzity, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích a Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě. Stěžejním tématem konference byly trendy rozvoje veřejných knihoven a z nich vyplývající potřeba jednotného knihovnického rozhraní ke vstupu do primárních, sekundárních, digitálních a digitalizovaných informační zdrojů a posun v organizaci služeb i technologiích užívaných při jejich realizaci. Úvodního slova se letos opět ujal náměstek ministra kultury Radek Zdráhal, který zdůraznil důležitost knihoven ve společnosti. Následovalo slavnostní předání medailí Z. V. Tobolky za práci v oblasti knihovnictví.

13. září 2011

Trendy rozvoje veřejných knihoven I.

(Garant: Ing. Aleš Brožek, moderátor RNDr. Tomáš Řehák)

Trendy rozvoje veřejných knihoven byly společným tématem prvního dne. Moderování tohoto tématického bloku se ujal Tomáš Řehák (Městská knihovna v Praze). Pozvání na konferenci přijali tři zahraniční hosté, a to ze Skotska, Irska a Rakouska.

Měření úspěšnosti veřejných knihoven: skotský rámec

(Elaine Fulton, Scottish Library and Information Council/CILIP, Scotland) 

S tématem Měření úspěšnosti veřejných knihoven: skotský rámec nás přijela obeznámit Elaine Fulton (Scottish Library and Information Council/CILIP, Scotland). Představila Public Library Quality Improvement Matrix (PLQIM), což je proces vlastního vzájemného hodnocení knihoven a jejich služeb (čili benchmarking) ve Skotsku. Legislativa této země zdůrazňuje povinnost poskytovat „adekvátní" knihovní služby, avšak nevysvětluje, co to „adekvátní" znamená.  Základem PLQIM je princip European Framework of Quality Management (EFQM) a dva typy knihovnických standardů, které ale také neříkají to hlavní - JAKÝM způsobem poskytovat knihovní služby. PLQIM se zaměřuje na sedm oblastí týkajících se služeb: informace, zapojení komunity, čtení, učení, étos, zdroje a vedení. Snaží se tak definovat, co a jakým způsobem mají skotské knihovny dělat. Elaine Fulton citovala Tonyho Blaira, který řekl: „Informační superdálnice nesmí být jen pro lidi z města, či bohaté". Tato iniciativa byla vedena vládou a financována loterií. Knihovna je v některých skotských vesnicích jedinou kulturní institucí, je proto vnímána jako sociální pomocník. Elaine Fulton zmínila nutnost poskytovat nové služby „hladkým" způsobem a potřebu sebehodnocení, která se skládá ze tří kroků - jak to děláme, jak to víme a co s tím budeme dělat. Jen na tomto základě je možné dosáhnout vývoje. Přiblížila také problematiku celostátní přístupové karty do veřejných knihoven, která uživatelům umožňuje navštívit kteroukoliv knihovnu v zemi a využít jejich služeb. Tento projekt se podařilo již částečně zrealizovat, do budoucna se pokusí zapojit i univerzitní knihovny. Skotská vláda finančně podporuje jen ty organizace, které se pustí do evaluačního procesu, a to 2x ročně. Během posledních pěti let se podařilo komplexně zlepšit knihovní služby a tuto situaci by ve Skotsku chtěli udržet. Situace v Anglii je horší, došlo už i k uzavření některých knihoven. V roce 2009 byl tento systém sebehodnocení upraven a použit pro australské knihovny ve státě Victoria.

Irské rozvojové plány pro knihovnictví

(Brendan Teeling, The Library Council, Ireland)

Brendan Teeling seznámil účastníky konference se situací v Irsku. Během minulých deseti let došlo v irských knihovnách k velkému zlepšení poskytovaných služeb. Rozložení knihovních služeb bylo do 50. let 20. století velmi nerovnoměrné, stejně jako celkové pokrytí knihovnami v této zemi. Národní plán s názvem Branching Out je zaměřen na budování sítě knihoven. Zahrnuje strategická doporučení a je také součástí kampaně proti chudobě. Do rozvoje knihovních služeb Irsko vložilo 118 mil. euro. Aby knihovny pozvedly povědomí o nabídce svých služeb, navázaly  spolupráci s populárními hlasateli a tento marketingový tah jim přinesl úspěch. S nástupem hospodářské krize v roce 2008 však poklesly finanční dotace pro knihovny. Brendan Teeling se postěžoval i nad nedostatkem knihovníků a informačních pracovníků s patřičnou kvalifikací. Na základě těchto nedostatků vznikl národní školící program pro všechny pracovníky knihoven po dobu 3 let. Mezi projekty, které mě zaujaly patří Ask about Ireland, v Irsku se mnoho lidí zajímá o své předky a tato služba jim pomáhá v jejich touze dopátrat se rodinných kořenů. Zajímavá je také databáze budov Public Library Buildings a služba Search Enfo, která nabízí aktuální environmentální zprávy z Irska i z celého světa. Knihovny také pořádají čtenářské festivaly, kde mají uživatelé možnost setkat se s oblíbenými autory a popovídat si s nimi o knihách. Dále jsou populární čtenářské kroužky. Některé z nich probíhají v knihovnách, ale není neobvyklé, aby se konaly i v domácnostech. V tomto případě knihovny zapůjčují více výtisků od jednoho titulu knih, což ale v našich podmínkách je ekonomicky nevýhodné a knihovny si nemohou dovolit koupit např. deset kusů jednoho titulu. Stejně jako u nás je i v Irsku velmi ožehavá otázka autorského práva, řeší ji převážně individuálním licenčním uspořádáním. Brendan Teeling doporučuje knihovnám navázat partnerství se soukromou sférou: „Partnerství je velice důležité, musíte se na vše podívat z více stran. Každopádně to stojí zato." Svou prezentaci zakončil slovy: „Knihovny přežijí nějakou dobu bez peněz, peníze však nepřežijí bez knihoven. I bez peněz se dají mnohé služby knihoven vylepšit."

Znalostní společnost - informační společnost - prosíťovaná společnost ... není zapotřebí knihoven?

(Beate Wegerer, Vienna Libraries)

Beate Wegerer z Vídeňské veřejné knihovny se ve svém příspěvku zamýšlela nad potřebou knihovny v dnešní prosíťované společnosti. Přiblížila aktivity vídeňské knihovny a její snahy týkající se podpory čtení a gramotnosti. Čtení musí konkurovat televizi, internetu a dalším médiím. V knihovně probíhají speciální programy na podporu čtení a řečových dovedností pro batolata a malé děti s názvem Buchstart. Jako novinku mají čtenářský pas pro děti, v němž se mohou vyjádřit ke knize, kterou právě přečetly. Když pak mají všechny kolonky v pasu vyplněny, bývají odměněny dárkem a diplomem. Obdobu této aktivity můžeme vidět i ve spoustě českých knihoven, stejně jako snahu knihoven držet krok a prezentovat se na internetu pomocí služeb typu facebook, twitter, foursquare a youtube. Velmi mě zaujala možnost pro žáky a studenty najít na webu knihovny návod jak správně vypracovávat eseje a projekty s názvem Info-surfing for scholars. „Znalost použití knihovny je obohacením života dětí". Knihovna samozřejmě také pořádá celou řadu různorodých kulturních programů, podporuje multikulturní vzdělávání, mají své multikulturní centrum, kde se setkávají lidé z různých etnických skupin a navzájem si vyměňují informace o svých zvycích a tradicích. Na otázku, jak všechny tyto aktivity zaměstnanci zvládají reagovala takto: „ Naučili jsme se, že nemusíme všechno zvládat sami, hodně využíváme pomoci studentů. Některé akce děláme ve spolupráci s jinými institucemi, které jsou v dané oblasti profesionály."

14. září 2011

Sekce Centralizované knihovní služby

(Garant: Ing.Martin Lhoták)

Centralizované knihovní služby

(RNDr. Tomáš Řehák, Městská knihovna v Praze)

Vystoupení Tomáše Řeháka vždy zaujme trochou teatrálnosti (myšleno v dobrém slova smyslu). Ve svém příspěvku se zamýšlel hlavně nad komentáři k anketě „Co by vás vrátilo do knihoven?" (http://www.latrine.cz/), nad problematikou e-knih a nad nesrozumitelností odborných knihovnických výrazů používaných v návodech pro uživatele knihoven. Zdůraznil, že v době boomu elektronických čteček se knihovny prostě musí snažit jít s dobou a nabízet služby, které budou pro čtenáře natolik atraktivní, aby se kvůli nim do knihoven vraceli. „To, co jednoho z respondentů vrátilo ke čtení nebyla knihovna, ale ten „mizerný" kus plastu (čtečka)". Upozornil na drsnou realitu, a tou je fakt, že celý fond knihovny se vejde na hardisk, který může mít každý jedinec doma. Také poukázal na skutečnost, že pokud bude průměrná cena e-knihy 49,- Kč, nebudou mít uživatelé problém s tím si ji koupit. „Každý potenciální čtenář bude mít více knih, než kolik stihne přečíst." Produkce knih je velmi vysoká, knihovny by měly sloužit jako pomocníci vyznat se v chaosu. Knihovny by také měly zlepšit svoji marketingovou strategii, z ankety např. vyplynula neznalost složení fondu veřejných knihoven, kdy jsou potenciální uživatelé přesvědčeni, že knihovny nepůjčují komiksy. V závěru své přednášky Tomáš Řehák zdůraznil, že knihovna musí každému pomoci nalézt odpověď a smysluplnou otázku.

Sdílení uživatelských identit

(Ing. Petr Žabička, Moravská zemská knihovna v Brně)

Petr Žabička přiblížil ve své prezentaci možnost sdílení uživatelských identit v prostředí českých knihoven. Sdílení by mělo v budoucnu umožnit uživatelům využívat služeb jakékoliv knihovny v České republice, kterou se rozhodnou navštívit, a to bez nutnosti nové registrace. Znamenalo by to velkou úsporu času uživatele i personálu. Registraci je možné provést dálkově i dnes, avšak aby byla právně závazná, musí ji uživatel stvrdit svým podpisem, v budoucnu bude možné tento akt sdílet s více knihovnami. Ideální stav by byl, kdyby uživatel měl jedinou identitu, kterou by uznávali všechny knihovny. To by ovšem vyžadovalo centrální registraci, v podstatě jako je tomu u občanských průkazů. To s sebou přináší nevýhodu monitoringu - v podstatě riziko „Velkého bratra". Moravská zemská knihovna v Brně ve spolupráci s dalšími knihovnami nyní testuje možná technická řešení s využitím technologie Shibboleth a připravuje podklady pro navazující řešení smluvních vztahů. Technologie Shibboleth sdílení uživatelských identit více institucemi umožňuje a její velkou výhodou je i to, že je v ostrém provozu v rámci České akademické federace identit eduID.cz. Budoucí spolupráce knihoven v této oblasti by měla být založena na dobrovolnosti a případné dohodě skupin knihoven.


Petr Žabička

On-line platby za poskytované služby

(Ing. Martin Svoboda, Národní technická knihovna v Praze)

Martin Svoboda se ve své prezentaci zamýšlel nad zajištěním většího pohodlí pro uživatele týkajícího se bezhotovostních plateb za služby knihoven. U některých služeb nelze platit předem, protože není známa přesná částka a knihovna se také nechce pouštět do nákladné práce, když nemá jistotu, že uživatel za tuto službu zaplatí. Jako nejvhodnější řešení se ukazuje zálohové placení. Konečné řešení je ale zatím v nedohlednu. Vznikne v budoucnu centrální knihovní systém - něco jako Knihovnická banka? Toto téma povede k dalším diskusím.

Odpolední tématický blok

Vzdělávání uživatelů knihoven

(Garant: Mgr. Eva Svobodová)

Část A - Informační vzdělávání uživatelů

Informační vzdělávání uživatelů není nutné zlo

(Mgr. Veronika Peslerová, Krajská knihovna Vysočiny)

Veronika Peslerová se věnovala problematice informačního vzdělávání v knihovnách. Upozornila nejen na nejednotnost v přípravě těchto lekcí, kdy si jejich obsah knihovníci zpracovávají sami na základě vlastních zkušeností, schopností a technických možností, ale také na  omezenost ve vyhledávání, tj. pouze ve vlastním informačním aparátu. V roce 2009 vznikla Sekce Sdružení knihoven ČR (SDRUK)  pro informační vzdělávání uživatelů (IVU), která reaguje na potřebu vytvořit systém informačního vzdělávání ve veřejných knihovnách pro různé věkové kategorie. Je zacílena na tři moduly - Čtenářská gramotnost, Knihovny - zdroje informací a Informační zdroje - tištěné, elektronické, audiovizuální. Modul Čtenářská gramotnost se zaměřuje na podporu rozvoje čtenářství, porozumění textu, práci a pochopení beletristického i naučného textu. Modul Knihovny - zdroje informací má za cíl orientaci v různých typech knihoven a informačních institucí, stejně jako schopnost informace vybrat, zpracovat a umět je použít dále. Na práci s databázemi, vyhledáváním informací na internetu, využíváním elektronických služeb knihoven atd. se zaměřuje modul Informační zdroje. Sekce má nyní 19 členů a zastoupeny jsou všechny krajské knihovny, Moravská zemská knihovna v Brně, Městská knihovna v Praze, Knihovna Jiřího Mahena v Brně a Městská knihovna v Hodoníně.

Veronika Peslerová 

Informační vzdělávání v Sedlčanech

(Mgr. Alena Budková, Městská knihovna Sedlčany)

Alena Budková se podělila o zkušenosti s informačním vzděláváním žáků a studentů v Městské knihovně v Sedlčanech. Na počátku projednala knihovna svou koncepci informačního vzdělávání s řediteli místních škol s ohledem na školní rámcové programy. Lekce informačního vzdělávání jsou zaměřeny na orientaci v knihovně a literatuře, na práci s knihou, přehled o knihovnictví v souvislostech a práci s informacemi. Každá třída absolvuje dvě informační lekce během jednoho školního roku. Tato nová koncepce funguje už dva roky a ohlasy ze strany pedagogů jsou kladné. Alena Budková se zaměřuje na aktuální témata, pro druhý stupeň základní školy je to např. mentální mapování, kde děti seznamuje s druhy mentálních map a jejich tvorbou. Velmi se mi líbí téma Informace a dezinformace, kde děti odhalují rozdíl mezi bulvárním a seriózním tiskem, po skupinkách rozebírají denní tisk a vymýšlejí novinové titulky. Lekce Informační etika, určena středním školám, zase studentům přibližuje problematiku citační etiky, ochrany osobních údajů, kyberšikanu a seznamuje je s etickými kodexy. Součástí lekce je i projekce filmu Seznam se bezpečně, který je určen všem mladým uživatelům internetu.

Vzdělávací aktivity Zemědělské a potravinářské knihovny

(Lenka Nushartová, Ing. Dana Smetanová, Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha)

Zemědělská a potravinářská knihovna je největší specializovanou knihovnou v oblasti zemědělství a potravinářství v České republice. Převážnou část uživatelů tvoří pracovníci výzkumu, pracovníci Ministerstva zemědělství a studenti vysokých škol. Jak uvedla Lenka Nushartová, knihovna se hodně zaměřuje na informační vzdělávání svých uživatelů, své exkurze přizpůsobuje potřebám cílových skupin a u studentů se jí podařilo zahrnout informační lekce do učebních osnov. Informační gramotnost je u některých studentů vysokých škol překvapivě nízká, knihovna proto poskytuje každému základní individuální zaškolení. Nepodává sice odpovědi na konkrétní dotazy, ale pomáhá studentovi zorientovat se v informačních zdrojích a s formulací dotazů.  Lenka Nushartová také upozornila na oborový portál Víš co jíš (www.viscojis.cz), což je databáze zaměřená na složení potravin. Tento zdroj je atraktivní i pro širokou veřejnost. „Lze se podílet na informačním vzdělávání, cílem je spokojený uživatel."

 

Část B - Knihovny jako vzdělávací instituce

 

Vzdělávání dospělých v Knihovně Kroměřížska

(PhDr. Šárka Kašpárková, Knihovna Kroměřížska)

„Systematické vzdělávání dospělých v mimoškolní oblasti je již řadu let nedílnou součástí práce knihovny Kroměřížska",

uvedla Šárka Kašpárková. Svůj první projekt knihovna zaměřila na nezaměstnané a zdravotně postižené. Projekt byl podpořen Evropským sociálním fondem a díky získaným finančním prostředkům mohla být vybudována v suterénu knihovny počítačová učebna s názvem Centrum celoživotního učení. Zde se v současné době pořádají nejen počítačové kurzy pro veřejnost, ale např. také kurzy českého jazyka pro cizince. Na základě smlouvy s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně realizuje knihovna také univerzitní vzdělávání pro seniory ve čtyřech vzdělávacích modulech, dále pořádá každoročně Akademii třetího věku, Hudební akademii a v letos v říjnu zahajuje už třetí ročník kurzu tvůrčího psaní s názvem Kroměřížská škola tvůrčího psaní. Knihovna se také stala koordinátorem mezinárodního projektu Vzděláváním k vědění, který byl podpořen z finančních prostředků programu Grundtvig. Získala tím možnost sdílet své zkušenosti ve vzdělávání dospělých s dalšími pěti partnery z Itálie, Rumunska, Portugalska, Slovenska a Polska, komunikovat s nimi, získávat nové poznatky a příklady dobré praxe.

Šárka Kašpárková

Univerzita volného času v Krajské knihovně Vysočiny

(Bc. Marcela Valecká, Krajská knihovna Vysočiny)

Marcela Valecká hovořila o pestré nabídce vzdělávacích programů, které pořádá Krajská knihovna Vysočiny v rámci projektu Univerzita volného času (UVČ) už od roku 2002. Hlavním cílem tohoto projektu je posílit sociální generační i mezigenerační vazby. Zúčastnit se tedy může každý bez ohledu na věk, národnost, dosažené vzdělání atd. K nejvíce oblíbeným oborům patří např. psychologie, filozofie, trénování paměti a počítačová gramotnost. Přednášky probíhají ve dvou semestrech - zimním (září - leden) a letním (únor - červen). Knihovna spolupracuje se zkušenými externími lektory a témata přednášek jsou prezentována zábavnou populární formou. Nabídka oborů se přizpůsobuje vývoji potřeb veřejnosti. V aktuálním semestr přesáhl zájem posluchačů hranici 400.

Projekt Virtuální univerzita třetího věku - šance pro knihovny

(Blanka Tauberová, Městská knihovna Sedlčany)

Přednáška Blanky Tauberové o virtuální univerzitě třetího věku (VU3V) nabídla čerstvý pohled na novou alternativu klasické U3V. Tato alternativa skýtá naději všem menším veřejným knihovnám, které nemají dostatek finančních na zajištění lektorů a nákladů s tím spojených. VU3V je určena starobním důchodcům, invalidním důchodcům a nově i lidem nad 50 let. Pověřený knihovník (kontaktní osoba) má na starosti moderování (provázení a vedení) společné produkce přednášek, zajišťuje administrativu a technické vybavení. Nepředpokládá se, že by knihovník musel být  odborníkem na daná témata. Oproti klasické U3V má VU3V obrovskou výhodu v tom, že si studenti mohou přednášku kdykoliv znovu přehrát. Blanka Tauberová neskrývala po prvním semestru své nadšení: „Musím říct, že se jim to fakt povedlo." Více informací o této formě vzdělávání můžete najít na www.e-senior.cz.

14. září 2011

 

Sekce On-line služby knihoven a digitální svět

(Garant: Ing. Jan Kaňka)

 

Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů a projekt NDK

(Mgr. Jan Hutař, Mgr. Marek Melichar, Národní knihovna ČR)

Úvodem svého příspěvku Jan Hutař hovořil o základních pojmech, tj. o formách ochrany digitálních dat: zálohování (ochrana bit-streamu) a tzv. logické ochraně. Zálohování se provádí na různé typy nosičů tak, aby byla zajištěna jejich dostupnost i v případě poškození nebo zničení primárních zdrojů dat. Logická ochrana je komplexnějším přístupem k dlouhodobé ochraně dat v digitální podobě. Snaží se zajistit i budoucím uživatelům čitelnost a srozumitelnost dat. Long-term Preservation (LTP) systémy pak slouží k pořizování a ochraně strukturálních a technických metadat, případně i dalších informací, která umožní v budoucnosti prohledávat a zobrazovat obsah digitálních objektů. Model Open Archival Information System (OAIS) je v současné době konceptuálním a terminologickým rámcem projektů v oblasti Long-term Preservation.

„Dokumenty v archívu musí být stále živé."

Prezentace pokračovala krátkým shrnutím historie ochrany digitálních objektů a vzniku LTP systémů. Ten je datován přibližně od roku 2000.
U nás se začala problematikou zabývat Národní knihovna ČR v roce 2006. NK ČR má v současné době vyřešenu ochranu bit-streamu, na páscích ve dvou lokacích archivuje cca 10 mil. stran dokumentů. Projekt Národní digitální knihovny (NDK) by měl být řešením právě pro logickou dlouhodobou ochranu.

Na konci příspěvku jsme se dozvěděli o stavu projektu NDK. Zástupci Národní knihovny navštívili knihovny v zahraničí, kde systémy LTP již používají. Dále NK provedla vlastní testování komerčních systémů ExLibris Rosetta 2.1 a Tessella SDB4. Zkušenosti provozovatelů fungujících systémů a výsledky vlastních testů byly zapracovány do zadávací dokumentace. Mezi hlavní parametry, které musí systém splňovat je jeho kompatibilita s referenčním rámcem OAIS, možnost ukládat libovolná data nebo schopnost práce s desítkami milionů digitálních objektů. Podmínkou také je, aby systém byl již provozován s podobným počtem dokumentů. Nyní probíhá 2. kolo výběrového řízení na dodavatele systému.

Jan Hutař 

Aplikace Codeg 4 - nástroj pro optimalizaci OCR

(Bc. Ondřej Lehrl, Národní knihovna ČR)

Zajímavou sondou do technologického zákulisí rozpoznávání starších textů a jejich převodu do digitální formy byla přednáška Ondřeje Lehrla. Představil nástroj Codeg4, který je určen k tvorbě slovních bází pro podporu rozpoznávání. Dále nabízí možnost upravovat textové a grafické bloky na každé skenované straně. Předpokládaným výstupem projektu by měl být lemmatizátor. Ten by měl pomoci vylepšit a rozšířit možnosti vyhledávání v digitální knihovně Kramerius.

NK ČR vyvíjí aplikaci v rámci projektu NAKI, ve spolupráci s Ústavem Č̌eského národního korpusu a firmou Elsyst Engineering. Zdrojové kódy aplikace jsou volně přístupné.

Rozpoznávání starších tištěných textů naráží na specifické překážky, jakou je např. nižší optická kvalita způsobená degradací papíru. Ta se projevuje zabarvením papíru do žluta až hněda. Tento jev lze částečně odstranit úpravou zdrojového souboru při preprocessingu (zvýšení kontrastu, potlačení barvy pozadí). Další komplikace zůsobuje specifický jazyk a odlišné typy písma (gotické písmo, antikva).

Codeg4 použivá jako výstupu rozšířených metadat formát ALTO XML, který je schopen zachovat strukturu stránky. Tu dělí na zóny, které mohou obsahovat text, grafiku apod. Velmi zajímavou skutečností je, že systém jen koncipován jako kooperativní. V projektu jsou díky tomu zapojeni dobrovolníci. Závěr prezentace byl věnován popisu praktické práce s aplikací.

 

Kramerius 4 - řešení pro zpřístupnění digitálních dokumentů

(Mgr. Tomáš Foltýn, Národní knihovna ČR a Mgr. Pavla Švástová, Moravská zemská knihovna)

Řešení pro zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, známé pod názvem Kramerius, představil Tomáš Foltýn. Počátek vývoje sahá do roku 2002, kdy povodeň poškodila nebo zničila množství knih. Digitalizace je využívána jako jeden ze způsobů záchrany poškozených dokumentů.

Nástroj je od počátku vyvíjen jako open source a je výsledkem spolupráce Národní knihovny ČR, Knihovny Akademie věd ČR, Moravské zemské knihovny a firmy Qbizm. V roce 2009 vypsala Knihovna AV ČR výběrové řízení na dodavatele prací na Kramerius 4.

Nejzásadnější změnou byla implementace repozitáře Fedora Commons pro ukládání digitálních objektů. Mezi podmínky patřilo zachování funkcionalit z předchozích verzí a podpora protokolu OAI-PMH. Ten je nutností pro propojení dat s projektem Europeana. Systém pak kvalitněji zobrazuje některé další typy dokumetů, jako jsou mapy a samostatné články. Vítězem výběrového řízení se stala firma Incad. Součástí smlouvy byly i práce na budoucí implementaci dalších funkcionalit jako je podpora dvouvrstvých PDF a možnost zobrazovat grafické soubory v různých stupních kvality. Většina plánovaných rozšíření je nyní již integrována.

Projekt je vytvářen v souladu s otevřenou licencí GNU-GPL. Součásti systému tedy tvoří výhradně nekomerční řešení.

Kramerius4 používá tyto komponenty a technologie:

  • repozitář: Fedora Commons
  • webový interface: JQuery, Google Web Toolkit
  • samotná aplikace: Java 1.6
  • vyhledávací engine: Lucene, Apache Solr (fasety)
  • server: Apache Tomcat

Soubory ke stažení a dokumentace jsou vystaveny na Google Code, kde je dostupná i Wiki. Ta je platformou pro komunikaci mezi komunitou uživatelů a vývojovým týmem.

Kramerius ve verzi 4 provozují nyní například v Moravské zemské knihovně a obsluhuje téměř 1 milion záznamů. Knihovna AV ČR ukončila testování a chystá se na ostrý provoz. V Národní knihovně ČR probíhá migrace z Kramerius3 a konvertováno je téměř 4,5 milionu stran dokumentů.

Pavla Švástová ve svém příspěvku přiblížila krátce proces přechodu na Kramerius4 v Moravské zemské knihovně Brno. Zásadní bylo pro knihovnu replikovat rozsáhlou sbírku Lidových novin. Metadata byla importována z Excelových tabulek nejprve konverzí do kompatibilního formátu a později se přidala k již existujícím záznamům. Nyní je možné prohledávat názvy článků a následně přejít na konkrétní stranu novin.

V současné době mají v MZK do nové verze převedeno cca 90% periodik. Proces je bezproblémový. Probíhají práce na zpřístupnění dalších dokumentů (mapy, grafiky).

Příspěvek uzavřela ukázka práce se systémem.

VUFind: Alternativní uživatelské rozhraní Aleph

(Mgr. Pavla Švástová, Moravská zemská knihovna)

V další své prezentaci Pavla Švástová představila alternativní vyhledávací rozhraní pro Aleph. VUFind vychází z řešení, které vyvinula Univerzitní knihovna v Berlíně. V MZK jej rozšířili o další funkcionality tak, aby splňovalo jejich požadavky. Obohatili vyhledávač například o fasety a obálky knih. Napojením na Shibboleth získali uživatelé možnost přihlašovat se i do vyhledávače pod stejným loginem jako k ostatním službám MZK. Díky zprovoznění sitemapy Google nyní indexuje všechny stránky s popisy dokumentů a případní zájemci je mohou nalézt přímo ve výsledcích hledání Googlu.

„VUFind aneb jak mít webový OPAC méně ošklivý"

Hlavní strana nového vyhledávání je minimalistická, ale k dispozici je rozšířené hledání. Systém umí pomoci najít relevantní dokumenty zobrazováním doporučených témat. Výsledky lze řadit podle různých parametrů (datum, autor, relevance atd.). Při nalezení většího počtu dokumentů lze využít fasety k zúžení hledání. Nalezený seznam dokumentů lze zaslat mailem nebo uložit pro pozdější použití. K dispozici je i pestrá paleta funkcionalit uživatele, jako jsou administrace výpůjček, upomínky, možnost označit knihu jako oblíbenou. Na úplný závěr jsme měli možnost vidět praktickou ukázkou práce s VUFind.

Obálky knih ... kam dál?

(Barbora Ševčíková, Městská knihovna v Praze)

Projekt slouží jako centrální repozitář obrázků obálek knih a jako zdroj obsahů děl. Vznikl v Moravské zemské knihovně v roce 2008. Na sklonku roku 2010 bylo navrženo, aby projekt v roce 2011 převzala Městská knihovna v Praze.

Nyní je součástí databáze přes 600.000 obálek a 43.000 obsahů českých a zahraničních děl. Původně projekt sloužil knihovnám, ale dnes patří mezi cílovou skupinu i nakladatelé a samotní čtenáři. Službu využívá 160 knihoven a 16 jich přispívá svými daty. 11 vydavatelství dalo souhlas k využití obálek ze své produkce. Jako zdroj anglicky psaných titulů byla vybrána služba Library Thing for Libraries.

Primárním dodavatelem obsahů je projekt TOC, který provozuje Národní knihovna ČR.
Služba nyní používá Javascript, který odešle vybrané údaje o titulu v katalogu a vrátí obálku a případně i obsah. Takto sbírá například informace o dostupnosti titulu.

V tomto roce je cílem provozovatele zlepšení stability systému a vyčištění dat. Přepracované API umí vrátit výsledek při dotazu na více obálek. Silný důraz se klade na orientaci na čtenáře.

Do budoucna se můžeme těšit na funkce, které budou orientovány ještě více na čtenáře: tvorba citačního záznamu, prohloubení spolupráce s Library Thing při přebírání obálek a obsahů anglicky psaných knih a pravidelné stahování obsahů z TOC. V jednání je zpřístupnění informací k jednotlivým titulům přímo od vydavatelů.

 

Bez bariér, e-learning, webináře a virtuální světy

(Mgr. Jan Zikuška, Bc. Helena Selucká, KISK MU Brno)

Jan Zikuška krátce pohovořil o tom, co jsou to webináře. Jde o nástroje, které umožňují prezentovat, přednášet, diskutovat a vyučovat v prostředí běžného prohlížeče webových stránek. Silnou stránkou takových lekcí je interaktivita. Lektor i účastníci mohou používat mikrofon, webkameru, sdílet dokumenty i pracovní plochu. Samozřejmostí je možnost záznamu celé lekce ve formě videa.

Webináře v knihovnách mohou pomáhat při vzdělávání knihovníků a uživatelů. Oproti klasickým školením odpadá u webináře nutnost cestovat do místa konání, tím se výrazně šetří čas i náklady. Na portálu knihovna.cz se připravují první webináře pro knihovny a knihovníky, takže bude možné tuto formu studia vyzkoušet.

Projekt Bezbariérová knihovna představila Helena Selucká. Klade si za cíl definovat tzv. Standard handicap friendly. Ten by měl pomoci knihovnám pochopit specifické potřeby uživatelů se sluchovým, tělesným, zrakovým a mentálním znevýhodněním. Zároveň by měl knihovnám a knihovníkům pomoci najít řešení, která zpřístupní jejich služby opravdu všem potencionálním zájemcům. Knihovny, které splní požadavky, budou označeny pro snadnou identifikaci úrovně jejich přístupnosti. Proto byla na jaře vypsána soutěž o návrh logotypu standardu Handicap Friendly. Autorkou vítězného loga je Veronika Kubesová z Ostravské univerzity.

Formuje se pracovní skupina, která má za úkol vytvořit standard Handicap Friendly.

Co ví Aleph i bez ankety

(Bc. Ctibor Škuta)

Problematice analýzy chování uživatelů webových služeb v knihovnách se věnoval Ctibor Škuta. Nejprve prezentoval příklady webové analytiky a jejich možné výstupy. Zmínil nástroj Google Trends a jeho možnosti demonstroval na záznamech trendů vyhledávání klíčových slov knihovna a dieta. Na základě vyhledávání klíčových slov spojených s chřipkou funguje nástroj Google Flu Trends. Ten poměrně přesně predikuje vznik epidemií chřipky.

Druhou část příspěvku věnoval využití v knihovnách. Analýzu logu vyhledávání v katalogu využívají v Národní technické knihovně k tvorbě nových deskriptorů. Časté dotazy na knihy, které nemá knihovna ve fondu slouží jako podněty akvizičnímu oddělení.

 

Komunity a sociální sítě: lidé, obsah, technologie a vášeň

(PhDr. Petr Škyřík, Ph.D., KISK MU Brno)

Blok v zaplněné studovně odstartoval vášnivou debatou o tom, má-li být knihovna komunitní. Petr Škyřík emotivní atmosféru uklidnil četbou poučné povídky o upadajícím mnišském řádu a jeho komplikované cestě zpět na výsluní. Byla to alegorie na nosné téma celého odpoledne. Jakou roli hraje knihovna ve společnosti, městě, čtvrti nebo komunitě? Má komunitě sloužit nebo být její nedílnou součástí? Má se přihlásit k určitým hodnotám? Na všechny tyto otázky jsme společně hledali odpovědi. Došlo na způsoby zjišťování potřeb komunity, i na pátrání po důvodech, které lidi motivují být součástí komunity.

„Já budu dirigent, vy sólisté i orchestr."

Poslední část bloku byla věnována různým typům komunitních projektů založených na vědomostech davu (crowdsourcingu) a alternativnímu financování (crowdfundingu).

Petr Škyřík

15. září 2011

Trendy rozvoje veřejných knihoven II.

(Garant: PhDr. Vít Richter)


Meziknihovní služby v roce 2010

(Ludmila Kohoutová, Národní knihovna ČR)

Národní knihovna provedla v roce 2010 průzkum, který mapoval používání MVS ve všech typech knihoven. Dotazník byl koncipován v souladu s IFLA a Koncepcí rozvoje knihoven. Knihovny odpovídaly na 25 otázek v 5 tématických okruzích. Ludmila Kohoutová prezentovala výsledky tohoto výzkumu.

Nejaktivnější subjekty v systému MVS jsou městské a obecní knihovny. Nejvíc knih dodávají krajské knihovny a Moravská zemská knihovna.

Většina z knihoven má modul MVS přímo integrovaný do OPAC. Nejčastěji jsou žádosti zasílány e-mailem a přes elektronický formulář. Nejpoužívanější způsoby doručení jsou pošta a e-mail.

Uživatelé za vyřízení MVS platí. Knihovny si vzájemně platí fakturou, vůbec se nepoužívají platební karty.

Nejpoužívanější zdroje při vyhledávání jsou: souborný katalog, CASLIN, JIB a Skat-Lanius.

Poslední otázka se týkala garantovaných výpůjček, tj. systému, který by umožnil půjčit si knihy v jiné knihovně, než v té, která vystavila čtenářský průkaz. 54% dotázaných knihoven by bylo ochotno půjčit knihu uživateli, který by měl garantovanou registraci. 51% knihoven by bylo ochotno takové garance svým uživatelům udělovat.

ANL+

(PhDr. Bohdana Stoklasová, Národní knihovna ČR)

„ANL+ je experimentální zdroj poskytující informace o článcích publikovaných v českých novinách, časopisech a dalších pokračujících zdrojích v roce 2011."

Národní knihovna spolupracuje s vydavateli a agregátory (Anopress a Newton Media) na tvorbě centrálního indexu (Primo Central). Přebíráním dat od externích dodavatelů se eliminují duplicitní činnosti a celkové náklady jsou nižší. Je však nutné ještě systém vyladit tak, aby metadata z externích zdrojů splňovala kvalitativní požadavky.

Aktuální stav záznamů k 12. září 2011 je 463.000. Z původního ANL převedeno 17.000, z Anopress 26 titulů, tj. 280.000 záznamů a z Newton Media 8 titulů, tj. 145.000 záznamů. Oproti původnímu ANL lze vyhledávat v plných textech. Plné texty a náhledy jsou dostupné pouze předplatitelům.

Na závěr prezentace jsme měli možnost vidět ukázku práce s rozhraním Primo a MetaLib.

 

Co knihovny očekávají od novely Autorského zákona?

(RSDr. Zdeněk Matušík, Národní knihovna ČR)

V březnu toho roku vyhlásilo Ministerstvo kultury veřejnou konzultaci ke trojici problémových okruhů připravované novely autorského zákona.

Jde o:

  • tzv. osiřelá díla
  • zvýšení transparentnosti kolektivních správců
  • zjednodušení a zpřesnění úpravy výpočtu odměn u kopírovacích služeb

Národní knihovna ČR společně se SKIP reagovaly ve společném návrhu. Mimo jiné navrhly řešit fungování digitálních knihoven až za rámec knihovní licence v paragrafu 37 AZ. Dále navrhují využívat pojmu „dílo, jež není komerčně dostupné" a zpřístupňovat osiřelá díla. Stávající návrh úpravy výpočtu odměn u kopírovacích služeb není pro NK a SKIP přijatelný. Je tedy nutné o tomto bodu dále jednat.

Pozitivní potenciál rozvoje: vznik právní základny pro uzavírání rozšířených kolektivních smluv řešících problematiku užití obsahu digitálních knihoven.

Rizika: předpokládané změny budou vyžadovat platby na licence, což při současné ekonomické situaci může představovat závažný problém.

 

Národní soustava povolání

(Mgr. Zlata Houšková, Národní knihovna ČR)

Národní soustava povolání je otevřená databáze povolání, která je prostorem pro vyjádření požadavků na jednotlivé profese a zdrojem informací pro Národní soustavu kvalifikací. Zároveň je podkladem pro tvorbu požadavků při tvorbě pracovních míst či systému odměňování.

Katalog vytváří sektorové rady (SR). Knihovnické pozice má v kompetenci sektorová rada pro polygrafii, média a informační služby. V pracovním týmu řešícím knihovnické pozice jsou: NK ČR, SKIP, NTK, ÚISK, vysokoškolské, krajské a veřejné knihovny.


Národní soustava kvalifikací má umožnit uznávat skutečné znalosti a dovednosti získané i mimo školní systém (kurzy, sebevzdělávání atd.).

Koncepce rozvoje knihoven 2011 - 2014 a její dopad na knihovnickou profesi

Součástí koncepce by měl být návrh systému celoživotního vzdělávání, jeho základem pak akreditované kurzy a školení. Důraz by měl být kladen na moderní způsoby řízení lidských zdrojů. Bude nutné specifikovat a doplnit nové pozice do NSP. Tyto specifikace mají být výsledkem analýzy ve vybraných knihovnách reprezentujích různé typy a velikosti.

 

Nový standard pro veřejné knihovny

(PhDr. Vít Richter, Národní knihovna ČR)

Knihovny se mění a jejich uživatelé také. Protože jsou stávající standardy staré 7 let, je nutné je přizpůsobit nové situaci. Pracovní skupina připravila novelu na základě ankety a analýzy statistických dat z let 2009 a 2010 a benchmarkingu. Cílem je definovat pojem „dobrá knihovna". Nově jsou ve standardu zapracovány mezinárodní doporučení (IFLA/UNESCO) a inspirací byly standardy veřejných knihoven ve Velké Británii a Německu.

Mezi nové indikátory standardu patří například plocha knihovny, vzdělávání pracovníků a spokojenost uživatelů. Navrhováno je také zvýšení objemu financování doplňování knihovního fondu na 30 až 45 Kč na jednoho obyvatele. Odbornému vzdělávání by mělo být ročně věnováno alespoň 48 pracovních hodin na jednoho pracovníka.

Jak ocenit neocenitelné služby knihoven

(RNDr. Tomáš Řehák, Městská knihovna v Praze)

Dá se vypočítat efektivita knihovny? Vyplatí se knihovna?

„To je úžasný, jak fungujou knihovny. Potřebujete knížku... a oni ji tam mají!"

Tomáš Řehák opět předvedl, že umí otevírat kontroverzní témata. Ve své prezentaci nám předvedl, jak lze zjistit hodnotu jedné výpůjčky a vypočítat náklady nutné k jejímu zajištění. Použil k tomu dva modely: Ohio (nejbližší komerční produkt) a Florida (kolik jsme ochotni zaplatit). Knihovna musí zjišťovat potřeby uživatelů a pružně na ně reagovat=zvyšovat svoji efektivitu. MKP nabízí službu „všudevracení". 20% výpůjček čtenáři vrací v jiné pobočce. Příští rok nabídnou „všudepůjčování".

Svůj příspěvek pak uzavřel konstatováním, že v ČR neexistuje solidní výzkum. Metodika výzkumu se zpracovává a mohla by být hotova v roce 2013.

Čtení v době digitální

(Prof. PhDr. Jiří Trávníček, M. A., Ústav pro českou literaturu AV ČR)

V roce 2010 proběhl opět výzkum čtenářství. O jeho výsledcích a jejich kontextu přednášel Jiří Trávníček.

„Homo digitalis a homo legens nejsou nepřátelé, ale mladší a starší bratr."

Pozitivním zjištěním určitě je, že internet a čtení nestojí proti sobě v opozici. Častí uživatelé internetu často čtou. Čtenáři pracují s internetem cíleněji a promyšleněji. 67% dotazovaných starších 15 let si nedokáže představit, že by papírovou knihu plně nahradilo některou z jejích elektronických forem. Zajímavé bylo srovnání poměru silných uživatelů (180 minut a více) a neuživatelů u různých médií. Jen 3% dotázaných vůbec nesleduje televizi, zatímco silně jí sleduje 11% respondentů. Pouze 1% čte knihy minimálně 3 hodiny za den, zatímco vůbec je nečte 22% dotázaných.

V závěru tohoto krátkého vstupu jsme se dozvěděli, že digitalizace není proti knize ani proti čtení. Obrana tradiční kultury (za každou cenu) proti té digitální je kontraproduktivní strategie.

Závěr

Konference se tradičně věnovala kulturním a vzdělávacím službám v knihovnách. Téma propojování a sjednocování rozhraní pro vstup do informačních zdrojů bylo všudypřítomné. Velmi často se hovořilo o digitalizaci a s ní úzce spojenou archivací a zpřístupnění digitálních dokumentů. Povzbudivé bylo zjištění, že mnohé z nástrojů, které vznikají z projektů financovaných granty, jsou posléze přístupné všem díky otevřeným licencím. Kolem takových projektů rostou komunity, které zpětně přispívají ke zkvalitnění a neustálému vylepšování nástrojů. Organizace byla precizní a vše probíhalo naprosto hladce. Velmi pozitivně pak hodnotila převážná část účastníků změnu místa pořádání.

 

Použité zdroje

1. osobní účast

2. Knihovny současnosti 2011 : sborník z 19. konference, konané ve dnech 13. -15. září 2011 v Českých Budějovicích. 1. vyd. Ostrava : Sdružení knihoven ČR, 2011. 154 s. ISBN 978-80-86249-62-9

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback