Knihovny v České republice a sociální sítě

Příspěvek popisuje aktuální stav využití sociálních sítí knihovnami v České republice.

Úvod

Jedním z prvků spadajících do kategorie Library 2.0 je průnik knihoven do sociálních sítí. Jde o snahu knihoven sledovat aktuální trendy v elektronické komunikaci a vyzkoušet nové způsoby, jak oslovit stávající i potenciální uživatele na místě, které je uživatelům vlastní.[1] V České republice je úsilí knihoven v tomto směru směřováno především do sítě Facebook[2], která patří v současnosti k nejdynamičtěji rostoucím sociálním sítím.[3] Objevují se i pokusy o tvorbu vlastních sociální sítí nebo první testování sociální sítě Twitter. Stranou pozornosti knihoven zůstávají „tradiční" české sociální sítě jako libimseti.cz nebo lide.cz. Tato práce má za cíl krátce zhodnotit současný stav knihovních prezentací na sociálních sítích.

Facebook

Facebook poskytuje možnost knihovnám stejně jako ostatním institucím, společnostem nebo značkám vytvořit profil podobný profilu uživatelů a komunikovat se svými uživateli (fanoušky). Počet stránek knihoven v České republice za poslední měsíce stabilně roste. Následující graf udává nárůst počtu stránek knihoven v ČR od 18. 10. 2009 do 25. 12. 2009.[4]

Růst počtu stránek knihoven v ČR na Facebooku

Kromě stránek existuje na Facebooku i množství skupin zaměřených na knihovny i osobních profilů knihoven. Použití osobního profilu pro propagaci instituce je nicméně v rozporu s pravidly používání Facebooku a existují případy smazání knihovnických profilů v USA.[5] V případě skupin jde pravděpodobně o nepochopení jejich funkce. Facebook v posledních měsících udělal několik úprav zlepšujících možnosti komunikace administrátorů skupin s fanoušky, stránky na Facebooku se ale stále jeví pro knihovny jako výhodnější, a to především z důvodu uveřejňování statusů ze stránky v news feedu uživatelů.[6]

Tři „nejúspěšnější" profily českých knihoven na Facebooku

Z profilů knihoven v ČR na Facebooku je k 30. 12. 2009 největší profil Městské knihovny v Praze: http://www.facebook.com/knihovna s 2563 fanoušky. Dalšími s počtem fanoušků kolem tisíce jsou Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové: http://www.facebook.com/knihovna.hk (1186 fanoušků) a Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně: http://www.facebook.com/knihovnautb (779 fanoušků).

Měřit úspěšnost profilů podle počtu fanoušků je mírně zavádějící, na místě by bylo alespoň vztáhnout tuto hodnotu k počtu klientů dané knihovny nebo počtu obyvatel města, kde knihovna působí. Obecně lze ale říci, že propagace na Facebooku je nejefektivnější pro univerzitní knihovny, které mají mezi klienty množství studentů. Co se týče ostatních profilů knihoven, počty jejích fanoušků se pohybují v řádu desítek až stovek a najdeme mezi nimi jak profily neaktivní (bez komunikace s fanoušky), tak dobře udržované.

Otázkou je přínos profilů na Facebooku pro menší knihovny lokálního charakteru. Pokud bychom vycházeli z předpokladu, že cílem knihovního profilu na Facebooku je komunikace se stávajícími klienty knihovny a získávání nových klientů, můžeme od stávajícího počtu fanoušků těchto profilů odečíst ty, kteří jsou knihovníci z jiných knihoven nebo studenti knihovnictví. Takových fanoušků aktivně se připojujících ke každému novému knihovnímu profilu může být několik desítek. Zbývající číslo nebude u mnoha knihoven příliš velké a otázkou je, zdali se knihovnám udržování profilu vůbec vyplatí. Pokud ale vezmeme v úvahu profil na Facebooku jako jeden z PR kanálů dané knihovny, můžeme jej chápat jako způsob propagace dané knihovny obecně, informující o dění a akcích v knihovně a poskytující inspiraci například i knihovníkům z jiných knihoven.

Twitter

Twitter získává v České republice na popularitě výrazně pomaleji než Facebook. Spíše než masovou sociální sítí pro všechny věkové kategorie se jedná o útočiště early adopterů a lidí působících v IT, marketingu a příbuzných oborech. Možnost oslovit klienty knihovny na Twitteru není velká, na druhou stranu působení na Twitteru může dát knihovně renomé instituce sledující aktuální trendy. V České republice najdeme k 25. 12. 2009 tři knihovny, které na Twitteru působí.[7] V souladu s výše uvedeným je skutečnost, že všechny z těchto profilů mají jen několik followerů.

Další sociální sítě

Jak již bylo řečeno v úvodu, knihovny nepůsobí v prostředích českých sociálních sítích typu libimseti.cz a lide.cz. Vzhledem k charakteru těchto sítí, který je do značné míry seznamovací a chatovací, je to pochopitelné. Ojedinělým projektem samostatné sociální sítě propojené s Městskou knihovnou v Praze je k4u.[8] Ambiciózní plán na vytvoření sociální sítě pro mladé klienty knihovny s knihovníky jako administrátory vyznívá zatím poněkud rozpačitě, protože přes zajímavé technické zpracování a dobrou propagaci získal za dobu své existence (od března 2009) jen necelých 800 registrovaných uživatelů. Zdá se, že uživatelé nejsou ochotni zapojovat se do dalších sociálních sítí a vybudování vlastní sociální sítě na zelené louce se tak může stát náročným projektem s nejistým výsledkem. V porovnání se zahraničními knihovnami zůstává v ČR nepovšimnuta sociální síť MySpace.[9] Podobně jako na Twitteru i v tomto případě je to pochopitelné - MySpace nemá v ČR příliš uživatelů.[10]

Závěr

Bude velmi zajímavé pozorovat další vývoj knihovních prezentací na sociálních sítích a vztahu knihoven v ČR k sociálním sítím obecně. Sledováním toho vývoje se budu věnovat nejméně po dobu psaní diplomové práce s podobnou tématikou jako má tato práce. Odpověď na otázku, zda mají sociální sítě pro knihovny smysl, lze nicméně dát již teď. Pokud klienti knihoven sociální sítě využívají a tráví na nich svůj čas, má pro knihovny význam se jimi zabývat. Při správném využití a přiměřených očekáváních mohou být sociální sítě pro knihovny v ČR přínosem.

Použitá literatura

DE ROSA, Cathy a kol. Sharing, Privacy and Trust in Our Networked World: A report to the OCLC Membership. Dublin: OCLC, 2007.

GREENWELL, Stacey. Library's Facebook Profile Shut Down. 2006. [cited 1 January 2010]. Available from world wide web: <http://sla-divisions.typepad.com/itbloggingsection/2006/09/librarys_face....



[1] Z výzkumu mezi populací USA vyplynulo, že sociální síť alespoň jednou využilo 28% respondentů. (DE ROSA a kol., 2007).

[2] http://www.facebook.com/

[3] Facebook obsahuje přes 1,8 milionu profilů, jejiž majitelé uvedli jako místo bydliště Českou republiku (údaj platí k 25. 12. 2009).

[4] Za stránku knihovny na Facebooku je považována stránka, která má ve svém názvu slovo knihovna.

[5] Příklad zrušení knihovního profilu knihovny University of Kentucky viz GREENWELL, 2006.

[6] Skupina takovou možnost přímého oslovení fanoušků nemá a předpokládá, že členové skupiny se budou do ní sami vracet, což se ale v praxi příliš nestává.

[7] Jde o následující knihovny: knihovnu v Jinonicích - http://twitter.com/KnihovnaJIN, v Litvínově - http://twitter.com/knihovna a knihovnu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně - http://twitter.com/Library_TBU.

[8] http://www.knihovna4u.cz/

[9] http://www.myspace.com/

[10] Ukázkou profilu knihovny na MySpace může být například profil Denver Public Library zaměřený na mladé uživatele: http://www.myspace.com/denver_evolver.

 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

2 komentáře

Obrázek uživatele admin
Anonym
21. 2. 2010

Knihovny by určitě měly zakládat na Facebooku stránky, ne skupiny. Kromě již uvedeného důvodu, kdy jsou skupiny z hlediska interakce s uživateli prakticky bezcenné, je to i "systémově" lepší:

Skupiny slouží k diskuzi na nějaké téma.

Stránky slouží k prezentaci značek, firem, organizací. Tedy i knihoven.

 

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback