Knihtisk v pojetí McLuhana

Ve svém příspěvku se snažím vystihnout a zdůraznit McLuhanovy teorie týkající se jak médií samotných, tak především knihtisku. První část je věnovaná stručnému výkladu o životě a díle Marshalla McLuhana. Dále se pro lepší pochopení působení samotného knihtisku, jako jednoho z mnoha druhů médií, snažím nastínit vývoj lidské společnosti od kmenového člověka a orální kultury, přes vznik písma a fonetické abecedy, až po samotný vynález knihtisku. Uvedení tématu v širších souvislostech je podle mého názoru důležitou součástí práce jako celistvého tvaru. V dalších kapitolách se už pak věnuji konkrétně knihtisku v pojetí Marshalla McLuhana. Snažím se vytvořit komplexní obraz popisované problematiky a jednotlivé myšlenky dávat do souvislostí. Záměrně jsem problematiku knihtisku rozdělila do několika dalších samostatných kapitol, které jsou sice navzájem velmi provázané a úzce mezi sebou souvisí, přesto ale každá popisuje do určité míry odlišné aspekty knihtisku.

Marshall McLuhan je známý svým velmi širokým pojetím médií. Jako médium chápe všechny prostředky, jimiž člověk rozšiřuje omezené možnosti svého těla. Mezi takové prostředky se tedy řadí nejen klasická média jako je televize  či noviny, ale právě také vynálezy, které umožnily extenzi člověka. Jedním z nich je knihtisk. V práci popisuji jeho působení na soudobou společnost i dalekosáhlé důsledky, kterými zásadně ovlivnil život a fungování společnosti na dalších několik set let.

Podle mého názoru je toto téma stále velmi aktuální a živé, přestože se primárně věnuje vynálezu z konce středověku. Při hlubším proniknutí do tématu však zjišťujeme, že knihtisk poznamenal naprosto zásadním způsobem názory, postoje, vynálezy a směřování lidské společnosti. McLuhan ve svých dílech ukazuje, jak důležité je tomuto vývoji porozumět, abychom pak mohli být schopni rozumět vývoji společnosti současné.  

Herbert Marshall McLuhan

Herbert Marshall McLuhan byl pedagog, vědec a také do jisté míry filozof. Vyučoval anglickou literaturu, byl literárním kritikem a teoretikem komunikace a médií. Jeho dílo je považováno za jeden ze základních kamenů ke studiu médií. Proslavil se především knihami Jak rozumět médiím, Gutenbergova galaxie, The Medium is the Massage[1] a dalšími svými díly, ve kterých se zabývá především studiem médií a jejich vlivem na myšlení a sociální chování.

McLuhan se narodil 21. července 1911 v kanadském Edmontonu. Pocházel z přísně protestantské rodiny, jeho rodiče, Elise Naomi a Herbert Ernest McLuhan, byli však na svou dobu výjimeční. „Matka byla (...) neobvyklým  příkladem emancipované ženy, své děti učila rétorice, (...) starost o domácnost přenechávala většinou svému muži."[2] Jeho otec neměl vysokoškolské vzdělání, živil se jako pojišťovací agent a obchodník s realitami.

Dílo Marshalla McLuhana ovlivnila cesta do Anglie, kterou podnikl v roce 1932. Poté začal studovat v Cambridgi, kde se setkal s řadou významných osobností, kterého ho názorově ovlivnily. Po svém návratu začal učit na univerzitě ve Wisconsinu a na dalších kanadských univerzitách. Největší část své učitelské kariéry strávil na St. Michael's College v Torontu, kde založil a vedl Centrum pro technologii a kulturu. V šedesátých letech se z něj, díky jeho převratným, novým myšlenkám, stala celebrita. Poté, co na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let upadl v zapomnění, se dnes jeho teorie stávají znovu velmi populární.

Jeho dílo je psáno velmi složitým stylem s velkým množstvím literárních a historických narážek. On sám o svém díle řekl: „Nepředstírám, že mu rozumím. Jsou to ostatně velice složité věci."[3] McLuhan ve svých dílech staví své názory na předpokladu, že všechna média mají na člověka a společnost závažný vliv.

McLuhan utrpěl v roce 1979 větší mozkovou příhodu, měl problémy s vyjadřováním a zemřel 31. prosince 1980 „právě v předvečer desetiletí, které ohlašovalo největší mediální revoluci po Gutenbergovi." [4]

Orální kultura - písmo - knihtisk

Jako všechny vynálezy, musel mít knihtisk nutně své předchůdce, předstupně vývoje, které umožnily vznik samotného knihtisku. McLuhan

„lépe než ostatní pochopil, že budoucnost je vždy novým způsobem oživená minulost." [5] 

McLuhan sleduje technologické vynálezy a novinky, které měnily a utvářely po staletí lidskou kulturu. Každá taková technologická novinka způsobuje extenzi lidských dovedností a smyslů, přičemž mění přirozenou sensorickou rovnováhu, ve které žili prehistoričtí lidé, kteří okolní svět vnímali vyváženě všemi smysly. Na základě McLuhanových teorií existují tři základní technologické novinky:

„vynález fonetické abecedy, který vyrval kmenového člověka z rovnováhy smyslů a dal dominanci oku; zavedení ručního písma v polygrafii v šestnáctém století, které tento proces urychlilo; a vynález telegrafu v roce 1844, který zvěstoval elektronickou revoluci, jež člověka konečně navrátí ke kmenovosti a obnoví jeho smyslovou rovnováhu." [6]

 

McLuhan se ve svých dílech věnuje psychologickým a sociologickým vlivům vývoje lidské společnosti od kmenové a mýtické orální společnosti, přes individualistickou a lineární literární společnost, kterou ještě více zindividualizoval Gutenbergův vynález knihtisku, aby se opět navrátil ke kmenovosti vztahů a vnímání světa na globální úrovni, a to díky elektronickým médiím (počínaje telegrafem, přes rozhlas a televizi až k dnešním digitálním technologiím a internetu, jejichž rozmachu se však McLuhan nedožil).

Velké rozdíly mezi mluveným a tištěným slovem jsou podle McLuhana patrné především dnes, kdy je můžeme snadno studovat díky těsnějšímu kontaktu se společnostmi neliterárními. McLuhan zjišťuje, že mluvené slovo, které bylo prvotním médiem komunikace,  neumožňuje extenzi a zesílení vizuální schopnosti, které jsou zapotřebí ke vzniku individualismu a soukromí. Ve srovnání s mluveným slovem je fonetické písmo značně primitivní, ačkoli odděluje a rozšiřuje vizuální schopnost slov.  Psané slovo nedává příležitost k rychlému a implicitnímu vyjádření, které nám poskytuje slovo mluvené.

S nástupem abecedy došlo k vytržení člověka z kmenovosti. McLuhan uvádí:

 

„Abeceda zvýšila moc, kterou dává poznání, rozbila pouta kmenového člověka a tak způsobila jeho explozi, nahromadění individuí."[7]

McLuhan o vlivu fonetické abecedy na člověka dále uvádí:

 

„Dává svému uživateli oko za ucho a vysvobozuje ho z kmenového transu rezonující slovní magie a tkaniva příbuzenských vztahů."[8]

 

Fonetická abeceda zmenšila význam sluchu, hmatu, chuti a čichu a způsobila rozklad kmenového, pospolitého člověka na člověka fragmentárního. Důvod, proč dokázala fonetická abeceda, narozdíl od dřívějších literárních kultur (egyptských, babylonských, čínských aj.), zformovat civilizované společnosti, je fakt, že využívá malé množství sémanticky nevýznamových písmen, díky kterým došlo k oddělení vizuální funkce od dalších smyslů a bylo tak možné vyjádřit malým množstvím písmen všechny významy a jazyky. Civilizování člověka v minulosti záviselo na intenzivním vizuálním životě, který byl podporován abecední gramotností.

Hlavním rysem rukopisné kultury byla podle McLuhana její poměrná jednotnost. Dalším jejím důležitým rysem byla nedostupnost a vzácnost rukopisných knih, což vypěstovalo zvyk encyklopedismu. Od vzácnosti knih se také odvíjel poměrně malý počet učenců, kteří se pak museli seznamovat s co nejširším okruhem autorů. Navíc bylo veškeré čtení ve starověku a středověku hlasité, rukopisy se studovaly pomalu a nahlas.

„Tiché čtení nebylo možné, dokud tiskařské stroje nevytvořily asfaltové dálnice tisku. Ručně psaná kniha byla jako rozbitá cesta a cestovalo se po ní pomalu a ne často. Ponechávala čtenáře v dimenzích ústního projevu." [9]

 

Tisk způsobil nárůst počtu učenců, ale také zmenšil jejich  společenský  a politický význam. Stejně tak to udělal s knihami. Knihtisk byl první mechanizací starobylého rukopisného řemesla, který se stal vzorem a předpokladem pro další mechanizaci všech řemesel.

Knihtisk v pojetí McLuhana

Utváření nové společnosti

Vynález knihtisku, společně s rozšířením levnějšího papíru, nahrazujícího drahý pergamen, jež souvisí s křížovými výpravami, vytvořil předpoklady pro nebývale široké působení počínajícího vzdělanostního a duchovního rozvoje. Vynález knihtisku v šestnáctém století také přinesl velmi důležité kvalitativní rozšíření fonetické gramotnosti. McLuhan uvádí:

Jestliže padla fonetická abeceda na kmenového člověka jako granát, knihtisk ho zasáhl jako stomegatunová vodíková bomba."[10]

 

Spojením starověku a středověku vytvořil knihtisk moderní svět, který se dnes podle McLuhana setkává s novou elektronickou technologií. Naši kulturu mění elektrické prostředky pohybu informací stejně prudce, jako knihtisk změnil středověkou rukopisnou a scholastickou kulturu. McLuhan si klade důležitou otázku, jak je možné, že se v uplynulých stoletích jen velmi málo zkoumaly psychické a sociální důsledky knihtisku na lidskou společnost.

Podle McLuhana je základní funkcí médií ukládání informací a usnadňování jejich pohybu, protože věci uložené jsou přístupnější než to, co je nutné sbírat. Před vynálezem knihtisku se již dlouhou dobu hojně tisklo na papír z dřevorytu (např. tzv. Bible pro chudé). Tyto tisky však byly společností přijímány s despektem a nebyly dlouho uchovávány (ovšem v lidové četbě se tisk z dřevorytu objevoval ještě dvě stě let po vynálezu knihtisku). I počáteční fáze knihtisku se setkaly s nepochopením a nevhodným aplikováním, stávalo se, že si lidé nechávali tištěné knihy u písaře přepisovat a ilustrovat.

Tisková stránka je uměleckou formou šestnáctého století, která během dvou desetiletí vyhladila dva tisíce let rukopisné kultury. Knihtisk je podle McLuhana nástroj, který reprodukuje a přenáší minulost do přítomnosti. Nejdůležitější vlastností knihtisku je obrazová výpověď, kterou lze opakovat přesně a téměř donekonečna. Vycházíme-li z McLuhanovy teorie, ztotožňující médium s poselstvím, pak poselstvím knihtisku je především právě opakovatelnost. Opakovatelnost je základem mechanického principu, který ovládá náš svět. Již v abecedě se projevuje opakovatelnost jako opakovaná gesta a zrakové a sluchové vjemy, avšak v dřevorytu a později v typografii se stala mnohem  intenzivnější. Knihtisk umožnil přístup k témuž textu libovolnému počtu studentů, což vedlo k rychlému zániku scholastické orální kultury.

Působení knihtisku na soudobou společnost

Knihtisk byl společností považován za prostředek k předávání informací, stejně jako nástroj k zbožnosti a meditaci. Velkým přínosem Gutenbergova vynálezu podle McLuhana bylo to, že rozšířil lidské možnosti urychleným získáváním informací, což zapříčinilo zánik středověkého světa.

Středověká pisárna neměla prostředky k tomu, aby se vyrovnala s celým starověkem, ale Gutenbergův tisk hodil celou starověkou klasiku renesanci do klína. Uskutečnily se orgie pohanství a začaly se napodobovat starověké styly prózy, oděvu a umění.„[11]

Knihtisk způsobil ve společnosti velké změny, které přehodnotily její dosavadní vnitřní fungování. Vedl k psychickým a sociálním důsledkům, které posunuly dřívější hranice a modely kultury. Například umožnil každému jednotlivci získat tolik informací, kolik jich předtím měl v mysli a v paměti jedině učitel, takže narušil všechny dosavadní vzdělávací procesy. Podle McLuhana se kniha stala prvním vyučovacím strojem. Knihtisk poskytl velké množství

„nové paměti dřívějším spisům a paměť jednotlivce tak učinil neadekvátní."[12]

Velký vliv měl knihtisk podle McLuhana na lingvistický vývoj. Tím, že umožnil tisk v jednotlivých národních jazycích, narušil výsostné postavení latiny. Pěstováním národních jazyků však také rozšířil hradby mezi jednotlivými národy.

Dalšími z důsledků rozšíření tiskové stránky byly podle McLuhana zhroucení mezinárodních komunikací; stimulace nacionalismu v důsledku obchodního využívání národních jazyků; ztráta kontaktu mezi spisovatelem a obecenstvem a potlačování hudby; architektury a trojrozměrného umění. McLuhan dále uvádí:

„Tisková stránka, která znemožnila číst jazyk tváře a gest, také způsobila, že se abstraktní médium tištěných slov stalo hlavní spojnicí vzájemného uvědomění duchovních a mentálních stavů. V epoše tisku a slovní kultury přestalo mít tělo výrazovou hodnotu a lidský duch se stal slyšitelným, leč neviditelným."[13]

 

Dalším výrazně novým rysem, který s sebou tištěná kniha přinesla, bylo její republikánství. Tisková stránka vyrovnává nejen rozdíly s ostatními výrazovými formami, nýbrž také rozdíly společenské. Čtenář často podléhá mylnému pocitu, že by se snadno dokázal vyrovnat s autorem knihy.

McLuhan dále uvádí, že tištěná kniha představovala z kvantitativního hlediska první nástroj masové kultury.

„It provided the first uniformly repeatable commodity, the first  assembly line - mass production."[14]

Knihtisku však schází jeden velký rys masové kultury, kterým je okamžitost.

Zajímavým rysem typografie, který McLuhan uvádí, je fakt, že první dvě století tisku byla daleko více poznamenána touhou mít k dispozici starověké a středověké knihy, než potřebou číst a psát nové. McLuhan uvádí:

„Až do roku1700 bylo více než 50 procent všech vytištěných knih starověkých či středověkých."[15]

Psychologické a sociologické vlivy knihtisku

 

McLuhan zkoumá psychologické a sociologické vlivy, kterými působil Gutenbergův vynález na společnost.  Intenzifikace perspektivy a pevného hlediska byly důsledkem psychologického působení tištěné knihy.

„Nová intenzita důrazu na vizualitu a soukromý názor prvního století knihtisku se spojily a vytvořily prostředek sebevyjádření, umožněný typografickou extenzí člověka." [16]

Hlavním znakem literární společnosti, posílené vynálezem knihtisku, je důraz na oddělenost jedince a individualizmus. McLuhan o tom, jak knihtisk  působil na jedince, říká:

„It created the portable book, which men could read in privacy and in isolation from others. Man could now inspire - and conspire."[17]

Psychologické působení typografie na společnost také v době svého vzniku zapříčinilo to, že lidé začali jednat tak, jako by se v opakovatelnosti tisku skrývala nesmrtelnost. Dalším výrazným rysem tištěné stránky se podle McLuhana stala snaha o správný pravopis, syntaxi a výslovnost. Knihtisk se také podílel na oddělení řeči a písně, stejně jako písně a instrumentace. Společnost zjistila, že verše je možné číst, aniž bychom je slyšeli a že hudební nástroje mohou hrát, aniž by doprovázely nějaké nástroje. Tištěné noty také zcela změnily strukturu hudebních forem.

V sociálním ohledu přinesla typografická extenze člověka podle McLuhana industrialismus, masové trhy, univerzální gramotnost, vzdělání a nacionalismus. McLuhan k tomu dodává:

 

„K psychickým a sociálním důsledkům tisku patřila extenze jeho štěpivého a uniformního charakteru, vedoucí k postupné homogenizaci různých oblastí a k zesílení moci energie a agresivity, které spojujeme s moderním nacionalismem."[18]

 

Nacionalismus mohl vzniknout díky rozštěpení kmenového člověka (které zapříčinil knihtisk) a následnému vzniku lidí homogenně vycvičených tak, aby se stali jedinci. Nacionalismus nově odrážel osud skupiny a její postavení. McLuhan uvádí:

 

„Jedinec nově homogenizovaný tiskem viděl národ jako intenzivní a lákavý obraz skupinového osudu a postavení."[19]

 

Každý gramotný jedinec viděl svůj národní jazyk jako jednotný celek a uzavřený systém, což bylo základním předpokladem pro vznik nacionalismu.

Opakovatelná přesnost knihtisku vedla k zcela novým extenzím sociální energie. Nejvýznamnější dar typografie však McLuhan shledává v odstupu a nevtaženosti, tedy schopnosti akce bez reakce. Tato podstatná vlastnost typografie vytrhla v soukromém i veřejném životě literárního člověka z kmenového světa.

McLuhan uvádí, že věk knihtisku trval přibližně až do roku 1900, kdy jeho místo zaujal telegraf, první z nových elektrických médií. Podle McLuhana byla Gutenbergova technika archových montáží a tištění pomocí fragmentárních jednotek návodem pro všechny počínající mechanizace společenských, vzdělávacích a politických zřízení.

Závěr

Marshall McLuhan svými díly výrazným způsobem ovlivnil dnešní pohled na vliv médií a studium informačních technologií. Je významným teoretikem, který dokázal velmi přesně vystihnout vlivy médií na společnost v minulosti, ale především byl díky svým hlubokým znalostem a vtaženosti do oblasti, kterou zkoumal, schopen ve své době předvídat dalekosáhlé vlivy působení médií na společnost v budoucnosti.

Ve své práci jsem se pokusila, na základě znalostí čerpaných z četby příslušné odborné literatury, vytvořit komplexní vhled do zpracovávané tématiky, vystihnout nejdůležitější aspekty vlivu knihtisku na společnost a zdůraznit to, jak převratným vynálezem pro celé lidstvo knihtisk byl. Podle mého názoru je pochopení  přínosu knihtisku, jako média pro přenos a uchovávání informací, velmi důležitým prvkem souboru znalostí, které by si měl student oboru Informační studia a knihovnictví ze studia odnést.

Seznam použité literatury

CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přepracované vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s.  ISBN 80-246-1037-X.

ČERNÁ, L. Marie. Stručné dějiny knihtisku. 1. vyd. Praha: Šolc a Šimáček, 1948. 224s.

HORROCKS, Christopher. Marshall McLuhan a virtualita. 1. vyd. Přeložil Jaroslav Vacek. Praha: TRITON, 2002. 77 s. Postmodernistická setkávání, sv. 12. Překlad z angličtiny. ISBN 80-7254-269-9.

MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: Extenze člověka. 1. vyd. Přeložil Miloš Calda. Praha: Odeon, 1991. 349 s. Eseje, sv. 4. ISBN 80-207-0296-2.

MCLUHAN, Herbert Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: Výbor z díla. Přeložila Irena Přibylová, Martin Krejza. 1. vyd. Brno: Jota, 2000. 424 s. Překlad z angličtiny. ISBN 80-7217-128-6.

MCLUHAN, Marshall, FIORE, Quentin. The Medium is the Massage. 1st edition. Harmondsworth, Middlesex: Penguin Books, 1967. 159 s.

Online Zdroje:

KOMÁREK, Michal.  Marshall McLuhan. Reflex[online]. Ringier ČR a.s., c2005 [cit. 2008-04-12]. Dostupné z: <http://www.reflex.cz/Clanek18175.html>.

Marshall McLuhan. Wikipedia, the Free Encyclopedia[online]. 2001- , Last revision 5th May 2008 [cit. 2008-04-22].  Dostupné z: <http://en.wikipedia.org/wiki/McLuhan>

The Official Site of Marshall McLuhan[online].[cit. 2008-05-01]. Dostupné z: <http://www.marshallmcluhan.com/>



[1] Pozn. autora: Zarazila mne nepřesnost při překládání názvu této knihy do češtiny. Pátrala jsem tedy po tom, proč se anglické massage překládá jako poselství či zpráva a ne jako masáž. Na oficiálních webových stránkách  o Marshallu McLuhanovi  <http://www.marshallmcluhan.com/faqs.html> je uvedeno: Actually, the title was a mistake. When the book came back from the typesetter's, it had on the cover "Massage" as it still does. The title was supposed to have read "The Medium is the Message" but the typesetter had made an error. When Marshall McLuhan saw the typo he exclaimed, "Leave it alone! It's great, and right on target!" Now there are possible four readings for the last word of the title, all of them accurate: "Message" and "Mess Age," "Massage" and "Mass Age."

[2] Www.reflex.cz [online]. Ringier, c2005 [cit. 2008-04-12]. Dostupný z WWW: <http://www.reflex.cz/Clanek18175.html>.

[3] MCLUHAN, Herbert Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: Výbor z díla. Přeložila Irena Přibylová, Martin Krejza. 1. vyd. Brno: Jota, 2000. 424 s. Přeloženo z angličtiny. ISBN 80-7217-128-6. s. 213. Sekundární citace.

[4] HORROCKS, Christopher. Marshall McLuhan a virtualita. 1. vyd. Přeložil Jaroslav Vacek. Praha: TRITON, 2002. Postmodernistická setkávání, sv. 12. Překlad z angličtiny. ISBN 80-7254-269-9. s. 18.

[5] MCLUHAN, Herbert Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: Výbor z díla. Přeložila Irena Přibylová, Martin Krejza. 1. vyd. Brno: Jota, 2000. 424 s. Přeloženo z angličtiny. ISBN 80-7217-128-6. s. 11.

[6] Tamtéž, s. 214.

[7] MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: Extenze člověka. 1. vyd. Přeložil Miloš Calda. Praha: Odeon, 1991. Eseje, sv. 4. ISBN 80-207-0296-2. s. 163.

[8] Tamtéž, s. 87.

[9] MCLUHAN, Herbert Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: Výbor z díla. Přeložila Irena Přibylová, Martin Krejza. 1. vyd. Brno: Jota, 2000. 424 s. Přeloženo z angličtiny. ISBN 80-7217-128-6. s. 68.

[10] Tamtéž, s. 223.

[11] MCLUHAN, Herbert Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: Výbor z díla. Přeložila Irena Přibylová, Martin Krejza. 1. vyd. Brno: Jota, 2000. 424 s. Přeloženo z angličtiny. ISBN 80-7217-128-6. s. 89.

[12] Tamtéž, s. 265.

[13] MCLUHAN, Herbert Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: Výbor z díla. Přeložila Irena Přibylová, Martin Krejza. 1. vyd. Brno: Jota, 2000. 424 s. Přeloženo z angličtiny. ISBN 80-7217-128-6. s. 288.

[14] Překlad:  Poskytla první jednotně se opakující zboží, první mechanickou pásovou výrobu - masovou produkci.

Zdroj: MCLUHAN, Marshall, FIORE, Quentin. The Medium is the Massage. 1st edition. Harmondsworth, Middlesex: Penguin Books, 1967. 159 s. ISBN ?. s. 50.

[15] MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: Extenze člověka. 1. vyd. Přeložil Miloš Calda. Praha: Odeon, 1991. Eseje, sv. 4. ISBN 80-207-0296-2. s. 162.

[16] MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: Extenze člověka. 1. vyd. Přeložil Miloš Calda. Praha: Odeon, 1991. Eseje, sv. 4. ISBN 80-207-0296-2. s. 164.

[17] Překlad:  Stvořil přenosnou knihu, kterou si lidé mohli číst v soukromí a v izolaci od ostatních. Člověk se  nově mohl inspirovat, stejně jako se mohl spiknout.

Zdroj: MCLUHAN, Marshall, FIORE, Quentin. The Medium is the Massage. 1st edition. Harmondsworth, Middlesex: Penguin Books, 1967. 159 s. ISBN ?. s. 50.

[18] MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: Extenze člověka. 1. vyd. Přeložil Miloš Calda. Praha: Odeon, 1991. Eseje, sv. 4. ISBN 80-207-0296-2.  s. 166.

[19] MCLUHAN, Herbert Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: Výbor z díla. Přeložila Irena Přibylová, Martin Krejza. 1. vyd. Brno: Jota, 2000. 424 s. Přeloženo z angličtiny. ISBN 80-7217-128-6. s. 224.

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback