Knihy, čtení, čtenářství – a co děti?

Seminář pro pracovníky a veřejných a školních knihoven v MZK Brno 2.12.2008 od 9.30 hodin. Seminář se zabýval celkovou problematikou čtení v České republice, dětským čtenářstvím a literaturou, tématikou vhodné literatury pro děti a připravovanými a již uskutečněnými projekty některých knihoven.

Program:

Četba a čtení v roce 2007, výsledky průzkumu dospělé populace v ČR - PhDr. Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu NK Praha

Dětská kniha a dětské čtenářství: proud, který nevysychá - doc. PhDr. Naděžda Sieglová, Katedra české literatury PaedF MU Brno

Klub dětských knihoven SKIP ČR. Aktivity na podporu čtenářství a web pro dětské čtenáře Knihovny města Hradce Králové - Mgr. Lenka Antošová, ředitelka Knihovny města Hradce Králové  předsedkyně KDK SKIP ČR

Literárně-dramatický obor v knihovně jako podpora čtenářství (práce s textem pro děti od 7 - 17 let) - Hana Skleničková, MěK Znojmo

Tento seminář byl zaměřen na dětské čtenářství a tudíž se ho účastnili především knihovnice z dětských oddělení, ke kterým směřovala většina přednášek.

Úvodem všechny přivítala Mgr. Jana Nejezchlebová, představila paní doc. PhDr. Naděždu Sieglovou z Katedry české literatury PaedF MU Brno a pana PhDr. Víta Richtera, ředitele Knihovnického institutu NK Praha, který si vzápětí vzal slovo.

Četba a čtení v roce 2007, výsledky průzkumu dospělé populace v ČR - PhDr. Vít Richter, NK Praha.

Přednáška pana Richtera byla velmi zajímavá a poskytla několik překvapivých momentů. Pan Richter totiž představil Průzkum čtenářů v České republice ve věku nad 15 let. Tento průzkum zpracovala firma DEMA, a.s., sběr dat probíhal 25.5. - 16.6.2007 a odpovědělo 1551 respondentů. Tento průzkum byl projektem Ústavu pro českou literaturu AV ČR a NK ČR s finanční podporou Ministerstva kultury ČR. Výsledky byly publikovány v knize Čtenářství, jeho význam a podpora, kterou vydal SKIP a v knize Čteme? Obyvatelé ČR a jejich vztah ke knize od Jiřího Trávníčka. Pan Richter uvedl, že průzkum se bude v příštích letech opakovat. Otázky se týkaly témat čtenářů a nečtenářů, využívání knihoven, způsob získávání knih, čtení jako součásti volnočasových aktivit atd.

Vít Richter a Naděžda Sieglová

Nejprve ukázal grafy knihovních výpůjček. Od roku 1989 nastal obrovský pokles jak výpůjček, tak počet registrovaných členů a návštěvníků knihoven. V minulých čtyřech letech však počet vypůjčených knih mírně vzrůstá. Naopak od roku 2005 klesá počet registrovaných čtenářů, avšak musíme brát v potaz, že některým lidem vadí poplatky za členství a mají členskou kartu ještě s několika dalšími osobami. Od roku 1995 totiž počet návštěvníků mírně stoupá. Za rok 2007 navštívilo knihovnu cca 20,9 milionů lidí. To ukazuje, že v knihovnách se něco děje, ale obecně knihovna ztrácí svůj monopol, lidé vše hledají na internetu, který mají doma, nepotřebují někam chodit.

Richter položil k zamyšlení tři otázky - Co udělat pro udržení uživatelů? Co udělat pro návrat bývalých uživatelů? Co udělat, abychom přiměli chodit do knihovny lidi, kteří tam nikdy nebyli?

Čtenáři v populaci. V této otázce nasadili „nízkou laťku" - čtenářem se stává ten, kdo přečetl alespoň jednu knihu za rok.

Čtenář častý - 28, 9%, pravidelný - 15,5%, sporadický 38,5% a nečtenář 17,2%. No, kdo by si nějakou tu brožurku za rok nepřečetl, že?

Překvapivě je ale Česká republika jednou z nejsilnějších čtenářských zemích v Evropské unii. Máme „jen" 17% nečtenářů. Evropský průměr je 42%. Nejhůře je na tom Portugalsko - 67% lidí, kteří vůbec nečtou, dále Belgie 58%, Německo 41% a Velká Británie 25%. Opravdu překvapivé.

Jaká část populace využívá knihovny? V roce 1996 odpovědělo 30% lidí, že ano, 22% lidí, že nikdy. V roce 2007 počet „ano" vzrostl na 40%, ale velmi nepříznivé je 33% „nikdy". V těch 33% jsou především mladí lidé. Z toho v roce 2007 vede 41% mužů, kteří nikdy nebyli v knihovně a 26% žen. Celkový potenciál je tedy: 40% uživatelů (častí i občasní), 27% bývalých uživatelů, 20% neuživatelů a 13% nečtenářů. Jak tedy oslovit 47% populace??

Návštěvníci knihoven jsou především ženy ve věku 15 až 24 let, s vyšším vzděláním a jsou vášnivými čtenářkami - přečtou padesát a více knih za rok. Na koho se tedy hlavně zaměřit? Jaká je budoucnost knihoven? Jsou to ženy, mladí a vzdělaní lidé žijící ve větších městech - jak vyplývá z průzkumu. Zdá se, že četba knih se stává ženským fenoménem - již od dětství nám maminky a babičky předčítaly pohádky, potom paní učitelka, 90% knihovníků tvoří ženy,.... Z toho plyne otázka - a co muži? Mají knihovny dostatečnou nabídku pro muže?

Co by přimělo lidi stát se uživatelem knihovny? Tak zde pan Richter opravdu šokoval - 32% lidí uvedlo, že nic! Dalších 27% řeklo, že více času a ostatní teprve uvedli některé pádné důvody - elektronické informační zdroje, půjčování CD a DVD, blízkost knihovny,... Na co by se tedy měly knihovny zaměřit, aby přilákaly více lidí? Šetření času uživatelů, omezit byrokracii při půjčování, místní dostupnost - nerušit pobočky v menších obcích, kvalitní nabídku médií - knihy, časopisy, CD, DVD, internet, přiblížení pracovní doby životnímu stylu uživatelů - některé knihovny otevírají i v neděli.

Jaké jsou mediální aktivity lidí? Co lidé využijí během 433 minut (ne celkem) za mediální aktivity? I tady Richter jasně naznačil, že oproti minulé dekádě se mnohé změnilo. Ovšem trošku jinak, než bychom si mohli myslet - největším „žroutem" času a nepřítelem knihy není internet, ale televize a video. V průměru lidé stráví asi 170 minut (z těchto 433 minut) u televize a videa a 86 minut na internetu. Pro upřesnění - častý čtenář stráví 57% času u televize, 23% u knihy a 20% na internetu. To už jsou velké rozdíly! Internet není nepřítelem četby, naopak. Lidé na internetu čtou, dozvídají se o nových knihách, velmi užitečné jsou weby knihoven a jejich katalogy.

Další grafy pana Richtera ukázaly, jaké druhy prostředí mají vliv na četbu. Až  42% je to domov a rodiče a jen 15% je to škola a knihovna. Jak vidíme, knihovna se zase ocitá na vzdálenějších místech a nižších procentech.

Jaké služby by čtenáři chtěli? Velká poptávka je po informacích o nových knihách - 86%. Dále 71% chce besedy o knihách s jejich spisovateli, 57% internet a výborných 61% vzdělávání a počítače, můžeme jásat, lidé začínají sami chtít rozvíjet počítačovou a informační gramotnost, 56% prodej knih a 48% občerstvení. V podstatě literární kavárny mají již pěkně nakročeno dopředu, ale to by v klasických knihovnách asi nemohlo fungovat.

A realita je i taková, že jakmile se uspořádá beseda o knihách se spisovatelem, které se udělá slušná propagace a přihlásí se mnoho čtenářů, nakonec přijde ani ne tucet lidí - jak uvedla jedna knihovnice z publika.

Kde jsou čtenářovy zdroje informací o knihách? Tak opět knihovna opět získala velmi malé procento - jen 6%. Lidé se o novinkách dozvídají především od přátel a z knihkupectví. Proto by knihovny měly zlepšit vlastnosti a služby, obsah OPACu, poradenství, elektronické informační zdroje; knihovna jako Místo, kde si lidé knihu také koupí.

A jedna z posledních otázek - Jak jsou lidé spokojeni se službami knihovny? 79% ano, 17% ne a napůl ano.

Nakonec pan Richter pronesl motto: „ Potřeby našich uživatelů nemusí být vždy to, co si myslíme, že naši uživatelé potřebují."

A na úplný závěr nám prozradil informace o připravovaném projektu a pořadu České televize. Bude to anketa o nejoblíbenější knihu českých čtenářů. Formát pořadu zakoupila ČT od BBC a měla by ho vysílat od 4.dubna 2009 do 10.října 2009. Doufají, že knihovny budou spolupracovat a zapojí se do projektu.

Dětská kniha a dětské čtenářství: proud, který nevysychá - doc. PhDr. Naděžda Sieglová, PaedF MU Brno

Paní Sieglová se zaměřuje na literaturu pro děti a mládež. Nejdříve srovnávala dětské čtenářství , mluvila o dětských autorech a poté představila vybranou českou literaturu pro děti. Její přednáška trvala něco přes tři hodiny a proto je následující článek velmi dlouhý.

Nejen dětské čtenářství bylo několikrát zkoumáno a hlavním výsledkem je, že pokud nevychováme čtenáře mezi dětmi, nemůžeme přemýšlet o čtenářské a i vzdělané budoucnosti. Naštěstí to zatím vypadá celkem dobře - 54% dětských čtenářů čte proto, že je to baví a 7% dětí čte několik hodin denně. Vliv internetu je ovšem na děti větší než na dospělé. Největší vliv má ale na dětské čtení především rodina. Knihovny se na tom podílí velmi málo. Jsou snad málo rodinné? Paní Sieglová pokračovala úvahou, že na knihovní akce nejspíš nejsou peníze, nebo je tu strach z neúspěchu - a jak jinak ovlivnit dětské čtenáře? Měly by se zavést akce typu Poprvé do školy, poprvé do knihovny, mít snahu získávat děti od co nejútlejšího věku.

Naděžda Sieglová

Dále nám sdělila jméno vítězky ankety o nejoblíbenější dětskou knihu - stala se jí spisovatelka Alena Ježková s knihou Příběhy českých knížat a králů: 55 legend z hradů, zámků, měst. Nejvyšší ocenění v dětské literatuře je Zlatá stuha. Jsou oceňovány také ilustrace či překlady dětských knih. Další cenou je také známá Magnesia Litera, Zlatá medaile, cena Hanse Christiana Andersena, kterou má např. Bohumil Říha, Jiří Trnka nebo Květa Pacovská. Nevýhodou je, že se za nominace platí a narozdíl třeba od Slovenska na to nemá naše republika tolik financí, kolik by si naši autoři zasloužili.

Paní Sieglová vyjmenovala některé publikace, kde je česká literatura pro děti a mládež prezentována. Od roku 1956 do 1997 u nás existoval časopis Zlatý Máj, kde byly různé recenze, stati a informace o dětské literatuře. Od roku 1990 působí na PedF MU časopis Ladění, který se orientuje na knihy s vyšší uměleckou úrovní, obsahuje recenze, rubriky o nakladatelích, spisovatelích, ankety, je dotován Pedagogickou fakultou a je hlavně pro knihovny a školy. Sieglová uvedla taky knižní web www.citarny.cz, kde jsou přehledy o nových knihách, ohlasy čtenářů a diskuze. Na konec první poloviny své přednášky vyjmenovala několik práv čtenářů, jako právo mlčet (čtenář nemusí interpretovat knihu, kterou přečetl), právo nečíst, přeskakovat stránky, listovat, číst nahlas, nedočíst knihu atd.

Druhá polovina přednášky Naděždy Singlové byla v podstatě výčtem dnešní české dětské literatury s určitým tématem - romská a židovská literatura, literatura o handicapech, outsiderství, téma smrti atd. Uvedla a popsala mnoho knížek, které byly velmi zajímavé, ale protože jich bylo opravdu mnoho, uvádím hlavně ty, které mne zaujaly nejvíce. Většinu knih můžete najít v Moravské zemské knihovně.

Petr Nikl - Záhádky : Kniha má hodně stran, které jsou rozděleny na třetiny, a tím vybízí čtenáře, aby si knihu sestavil a poskládal sám. Části na sebe navazují, ale pokaždé jsou o něčem jiném, můžete tedy jednu knihu číst několikrát, ale přitom pokaždé jinak.

Petr Nikl - Lingvistické pohádky : Jsou to jazykové pohádky, kde je hodně textu, důležité jsou i snové ilustrace - autor si totiž hraje se slovy - viz názvy pohádek, např. Skřípavá pohádka, Pohádka o minulém čase. Autor napsal i další knihy, např. O Rybabě a Mořské duši nebo Pohádka o Rybitince, která je pro děti i dospělé a autor zde přeměňuje rody podstatných jmen - např. místo zebry je Zebr.

Petr Sís - Zeď. Jak jsem vyrůstal za železnou oponou : Autorem je Čech, který emigroval do Ameriky, a proto témata zaměřuje tak, aby byla zajímavá hlavně pro Američany. Kniha Zeď má seznámit děti s tím, jak rodiče českých dětí prožili dětství za železnou oponou. Zdůrazňuje, jak minulá doba byla šedivá - podle toho i šedé ilustrace. Hlavní myšlenkou knihy je, aby lidé už nevytvářeli zdi, ať už pomyslné, sociální nebo opravdové.

Viola Fischerová - Co vyprávěla Dlouhá chvíle : Autorka získala ocenění Magnesia litera. Kniha je o Dlouhé chvíli, která přichází za nemocným dítětem a vypráví mu pohádky. V podtextu dospělejší čtenář ucítí poetický příběh o životních hodnotách, pocitu domova a svobody.

Michal Viewegh - Krátké pohádky pro unavené rodiče : Kniha má dvě graficky odlišené roviny - první jsou texty pro děti, které mají rodiče předčítat a druhá je pouze pro rodiče, kde jsou vtipně komentovány různé události a postřehy.

Elena Lacková - tuhle autorku zmínit musím, paní Sieglová ji totiž nazvala „romskou Boženou Němcovou". Je to první romská absolventka Filosofické fakulty UK. Napsala např. knihu Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou.

Hana Doskočilová - O Mamě Romě a romském pánbíčkovi. 12 romských přikázáních, jak je svým dětem vypravují romské maminky: Autorka Romka není, ale píše o romské problematice, aby ostatní děti věděli, odkud Romové přišli, jak se chovají ke svým dětem, jak kočovali, jaké stanovisko zaujímají ke krádežím a proč, ...

Hana Bořkovcová - Zakázané holky : Kniha s židovskou tematikou - o dvou židovských holčičkách v období druhé světové války, za nimiž si chodí hrát dítě nežidovského původu. Kniha se snaží dětem ukázat, co byl holocaust a nacismu, ale v příběhu se objevují především odlehčující momenty a vtipy a nakonec vše končí happyendem.

Motýlka jsem neviděl : Tato kniha obsahuje básničky a kresby od dětí, které byly nuceny pobývat v Terezíně.

Denisa Střihavková - Na tom záleží : Knížka se zabývá tématem handicapu a sama autorka je postižena Downovým syndromem. Redaktor a nakladatel neopravovali chyby v textu - Střihavková psala knihu úplně sama o tom, jak vidí svět.

Iva Procházková - Myši patří do nebe : Autorka v knize odhalila téma smrti, otázku reinkarnace, zda máme děti ujišťovat o jiném světě po smrti atd. Tématem smrti se už i v minulosti zabývaly knihy jako Malý Bobeš nebo Broučci, ale většinou jsou knihy s takovými tématy neoblíbeny hlavně kritiky.

Toto je opravdu malý výčet z toho, co paní Sieglová všechno vyjmenovala. Její přednáška byla velice dlouhá a velice zajímavá.

Klub dětských knihoven SKIP ČR. Aktivity na podporu čtenářství a web pro dětské čtenáře Knihovny města Hradce Králové - Mgr. Lenka Antošová, ředitelka Knihovny města Hradce Králové, předsedkyně KDK SKIP ČR

Paní Antošová mluvila velmi osobně k dětským knihovnicím - říkala jim „děckařky",

a přitom se obracela na všechny, zdálo se, že si neuvědomila, že se semináře účastní lidé z různých institucí.

Hned na začátku uvedla internetovou adresu, kde můžeme Klub dětských knihoven najít - www.futuranp.eu/kdk. Dále prozradila některé připravované akce na rok 2009. Bude to anketa Čteme všichni?. V pátek 3.dubna 2009 tradičně proběhne Noc s Andersenem již po osmé, poprvé se tato Noc konala v roce 2000 v Uherském Hradišti a od roku 2001 se stala společnou akcí knihoven v České republice. 1.června se uskuteční vyhodnocení soutěže Kamarádka knihovna, ve které knihovny mají daná kritéria, která musí splnit - přízeň dětí, kvalitní knihovní fond, internet atd. Na začátku června se také uskuteční Knihovnická dílna v rámci festivalu Loutkářská Chrudim. Další akcí bude malá výstava s názvem Potulná pohádková země, která bude putovat po knihovnách v celé naší republice, děti si při ní budou malovat, hrát si, ...

Nakonec nás paní Antošová seznámila s dětským oddělením v knihovně v Hradci Králové, odkud přijela. Hlavně zdůraznila projekt Šablona webu pro malou knihovnu, který získal státní ocenění. V září tento projekt využili a vytvořili samostatný web dětské knihovny, který nazvali Librísek. Librísek je také skřítek - maskot tohoto webu. Administrátorkou webu je dětská knihovnice, která umí ovládat počítač uživatelsky - email, Word, fotky -  znamená to, že správa tohoto webu je velmi jednoduchá. Na Librískovi najdete tipy na knížky přímo od dětí, tipy na knihy pro děti, od jakého věku jsou které knihy vhodné, jsou tu kvizy, rady, jak využít knihovnu atd. Web je graficky pro děti velmi příjemný a blízký. Proto je tu výborný nápad, který už se začíná realizovat - vytvořit šablonu takového webu pro všechny dětské knihovny. Každá knihovna si svého Libríska upraví podle svých představ. Tento web bude ze začátku hostovat na původním Librískovi a poté bude knihovna platit paušálně za profesionální technickou správu webu, jinak si bude za obsah odpovídat sama, vkládat co bude chtít - po vzoru dětské knihovnice z knihovny v Hradci Králové. Nakonec nám paní Antošová rozdala záložky s Librískem, které prý rozdávají i dětem u nich v knihovně.

Librísek

Literárně-dramatický obor v knihovně jako podpora čtenářství (práce s textem pro děti od 7 - 17 let) - Hana Skleničková, MěK Znojmo

Přednáška Hany Skleničkové byla oproti předchozím krátká. Paní Skleničková představila literárně-dramatický soubor, který funguje v Městské knihovně Znojmo. Není to typický „dramaťák", ale tento soubor se zaměřuje na práci s textem - vnímání textu, jeho porozumění a vyjádření. Soubor tvoří skupina dětí ve věku 7 - 17 let. Knihovna se zaměřila také na to, aby děti uměli pořádně mluvit a vyjadřovat se, proto má tento soubor k dispozici v knihovně malé pódium, kde hrají svá představení. Děti vede Petr Žák a Draha Konvalinová, kteří se semináře také účastnili. Na okraj ještě uvedla další akci knihovny ve Znojmě. Tak, jako mají děti možnost přespat v knihovně během Noci s Andersenem, pro dospělé je určena akce Noc s Boccacciem, není však přes celou noc, ale jen do půlnoci, dospělí by v knihovně spát nechtěli, mají přece jen své povinnosti, jak řekla Skleničková.

Poté předala slovo Petru Žákovi. Ten, kromě vedení souboru, nyní zakládá dokumentační středisko pro brněnskou židovskou část. Shrnul a upřesnil informace o knihovním literárně-dramatickým souboru. Není to konkurence „dramaťáků", nesnaží se vychovat herce, ale lidi, co umí pořádně mluvit. Jejich cílem je vytvořit i podobný soubor pro dospělé a seniory. Děti soubor neplatí, jen je podmínkou, že musí být členy knihovny. Jinak to probíhá stylem - chceš, přijdeš, baví tě to, je to zdarma, nebaví tě to, nechoď.

Seminář ukončila paní Nejezchlebová poděkováním, rozloučením a popřáním hezkých Vánoc.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback