Komunikace, Inspirace, Sdílení a Kreativita (Krutovláda, Inkvizice, Slzy a Krev?)

Nastává čas k výběru předmětů na nadcházející semestr - máte možná opět v plánu zapsat si skoro-úplně-všechno, protože to je skoro-úplně-všechno tak neuvěřitelně super a zajímavý a příští semestr si jistě zlepšíte time management, takže budete všechno stíhat (včetně pravidelného cvičení/ranního běhání/kurzů francouzštiny/lekcí stepu), budete psát seminárky už v průběhu semestru (opravdu psát, ne o nich usilovně přemýšlet a čekat na osvícení) a po každé přednášce si budete večer pročítat poznámky (případně si tentokrát jistě začnete ty poznámky vůbec psát).

Zároveň je to myslím dobrý čas na menší ohlédnutí za uplynulým rokem - prvním na KISKu. Možná by si někdo chtěl přečíst, jaké jsou dojmy prváka (ačkoliv Inflow již podniklo odvážnou cestu do hlubin jeho/její duše).

Především nejsme „my (pomalu už bývalí) prváci“ příliš homogenní skupina. Jsme maminky / tatínkové (?) / středoškolsky vzdělaní knihovníci / víceoboroví studenti / zaměstnaní / brigádníci / kavárenští povaleči / kyborgové / milovníci knih / jablíčkáři / ...zkrátka, bylo by to nadlouho a pointa je snad jasná - nemůžu psát za všechny, když spadám jen do dvou kategorií (tatínek a kyborg, samozřejmě). Přesto budu občas (často) používat my (za což se omlouvám všem, co se jako daná „my“ necítí). Například:

...my jsme zažili:

• Expozice (aneb uvedení do děje): Blízká setkání třetího druhu (první semestr) - na orientační týden nehrajeme a normálně se učíme. Úvodní přednáška s dr. Š. je silně motivační. Následuje první hodina informační vědy, kdy nás dr. L. všechny vyděsí slibovanými diskusemi nad anglickými články (a některé pak zklame, když k nim nedojde). Metody knihovnické práce nám odhalí taje katalogizace a akvizice.
• Kolize (první napětí): Motivační kurz - Shrnout by se dal do věty: „Hele, oni jsou přednášející taky lidi.“ (Kterýžto dojem se v průběhu semestru umocňuje.)
• Krize (vyvrcholení dramatu): První zkouškové - „To přece nemůže být tak těžký, když tam budou možnosti.“ Může. (Klidně i třikrát.)
• Peripetie (obvykle pozitivní změna stavu): Konference, filmová promítání, autorská čtení, dračák, LibFFest, TrekFlow, KISKfest, ... - v různé míře se účastníme mimoškolních „síťovacích“ aktivit (a někdy prostě jen jdeme do hospody/kavárny/parku) nebo se vzděláváme na konferencích a exkurzích. Případně si zapíšeme předměty, ve kterých se poznáme a rozvineme své kreativní schopnosti.
• Katastrofa (rozuzlení dramatu): Druhý semestr a postupové zkouškové - Dr. Š. opět motivuje (tentokrát k tomu vydržet až do konce semestru, kdy budeme probírat porno). Lačníce po znalostech z informační vědy se nás 80 nacpe do učebny pro 40, čímž je vytvořena příjemná atmosféra soudružnosti. Dr. L. opět slibuje diskuze nad anglickými články (a některé pak zklame, když k nim tentokrát dojde). Učíme se psát odborné texty a myslet kriticky (třeba při studiu médií). Musíme přečíst čtyři knihy k postupové zkoušce (někteří litují, že ještě nebyly zfilmovány) a naučit se psát web (v poznámkovém bloku).
• Katarze (očista duše): Postupové zkoušky (ten stres je mnohdy horší než samotné zkoušení), věčírek pro pozůstalé, léto... (a Letní škola, kterou jsme ještě nezažili a většina z nás ani nezažije, ale v dramatu nemůže chybět).

Epilog: Nebyla to vždycky legrace, ale (a teď budu psát za sebe, kyborga-otce) - jsem rád, že jsem došel až sem. Díky, děkuji všem, za komunikaci, inspiraci i slzy (opravdu jsem to nečekal).